|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
|
|
Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Želivka, největší vodárenské nádrže v ČR, v letech 2004 a 2005
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Říha, Milan ; Jarolím, Oldřich ; Tušer, Michal ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
V létě roku 2004 a 2005 byl proveden komplexní průzkum rybí obsádky ÚN Želivka, a to pomocí tenat, zátahů adultní i plůdkovou sítí, plůdkovými i adultními traly a sonarem. Detailní obrázek rybí obsádky byl sestaven z každého odlovného prostředku ze všech hloubkových vrstev pelagiálu i litorálu. Během dvouletého průzkumu bylo uloveno 40 168 ryb z 19 druhů a jednoho křížence. Rybí obsádka byla představována zejména kaprovitými rybami – ouklej dominovala v pelagiále spolu s ploticí a cejnem, okoun byl početný v litorále. Obsádka byla zařazena do stabilní cyprinidní fáze vývoje společenstva. Průměrná početnost byla 1 700 ks/ha a biomasa 110 kg/ha. V prostorovém uspořádání byly nalezeny následující gradietny – vyšší početnost i počet druhů v přítokové oblasti nádrže a epilimniu a litorále.
|
host ::
RSS.