|
|
Tepelné čerpadlo pro rodinný dům
Merta, Libor ; Lisý, Martin (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tepelnými čerpadly pro rodinný dům. Je rozdělena na dvě základní části. V první části je popsán princip fungování tepelného čerpadla, jeho součásti a různé typy. Jsou zde také zmíněny jednotlivé druhy nízkopotenciálních zdrojů energie včetně charakteristických vlastností a vzájemného srovnání. V druhé části je řešen návrh tepelného čerpadla pro určitý rodinný dům. Součástí projektu je navržení konkrétního tepelného čerpadla, vrtu a výpočet množství tepla potřebného pro vytápění a přípravu teplé vody. V závěru je uvedena celková ekonomická bilance včetně návratnosti investice.
|
|
|
Parní turbina protitlaková
Merta, Libor ; Krbek, Jaroslav (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh protitlaké turbíny bez odběrů. Základem diplomové práce je návrh termodynamického výpočtu jednotlivých částí turbíny. V závislosti na zadaných parametrech páry a zvolených podmínkách výpočtu jsou zvolena vhodná konstrukční řešení. Součástí diplomové práce je také návrhový řez turbíny.
|
|
|
Analýza plasticity invazivity nádorových buněk
Merta, Ladislav
Schopnost nádorových buněk využívat různé invazivní módy (tzv. plasticita invazivity nádorových buněk) představuje značnou překážku v léčbě metastazujících nádorů. Nádorová invazivita zahrnuje mnoho různých způsobů migrace. Buňky se mohou pohybovat společně (se zachovanými mezibuněčnými kontakty; kolektivní invazivita) či individuálně. V rámci individuální invazivity pak rozlišujeme dva základní způsoby - mezenchymální a améboidní. Mezenchymální způsob migrace je charakterizován protáhlým tvarem buněk, proteolytickým štěpením vláken mezibuněčné hmoty a tvorbou pevných kontaktů s mezibuněčnou hmotou. Améboidní způsob je nezávislý na proteolytické aktivitě, buňky jsou charakteristické kulatým tvarem a zvýšenou kontraktilitou, kterou používají k protahování se skrze póry mezibuněčné hmoty. Tato disertační práce se zabývá analýzou plasticity invazivity nádorových buněk, konkrétně přechodů mezi individuálním améboidním a mezenchymálním migračním módem, ve 3D prostředí kolagenové matrix jakožto modelu mezibuněčné hmoty. Práce představuje modely mezenchymálně-améboidního přechodu (MAT), které zahrnují buněčné linie BLM, HT1080 a MDA-MB-231, v nichž je MAT indukováno expresí konstitutivně aktivní malé GTPázy RhoA či pomocí dasatinibu, inhibitoru kinázy Src. Rovněž byl ustanoven "nenádorový" model...
|
|
|
Analýza plasticity invazivity nádorových buněk
Merta, Ladislav
Schopnost nádorových buněk využívat různé invazivní módy (tzv. plasticita invazivity nádorových buněk) představuje značnou překážku v léčbě metastazujících nádorů. Nádorová invazivita zahrnuje mnoho různých způsobů migrace. Buňky se mohou pohybovat společně (se zachovanými mezibuněčnými kontakty; kolektivní invazivita) či individuálně. V rámci individuální invazivity pak rozlišujeme dva základní způsoby - mezenchymální a améboidní. Mezenchymální způsob migrace je charakterizován protáhlým tvarem buněk, proteolytickým štěpením vláken mezibuněčné hmoty a tvorbou pevných kontaktů s mezibuněčnou hmotou. Améboidní způsob je nezávislý na proteolytické aktivitě, buňky jsou charakteristické kulatým tvarem a zvýšenou kontraktilitou, kterou používají k protahování se skrze póry mezibuněčné hmoty. Tato disertační práce se zabývá analýzou plasticity invazivity nádorových buněk, konkrétně přechodů mezi individuálním améboidním a mezenchymálním migračním módem, ve 3D prostředí kolagenové matrix jakožto modelu mezibuněčné hmoty. Práce představuje modely mezenchymálně-améboidního přechodu (MAT), které zahrnují buněčné linie BLM, HT1080 a MDA-MB-231, v nichž je MAT indukováno expresí konstitutivně aktivní malé GTPázy RhoA či pomocí dasatinibu, inhibitoru kinázy Src. Rovněž byl ustanoven "nenádorový" model...
|
|
|
Analýza plasticity invazivity nádorových buněk
Merta, Ladislav ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Šindelka, Radek (oponent) ; Staněk, David (oponent)
Schopnost nádorových buněk využívat různé invazivní módy (tzv. plasticita invazivity nádorových buněk) představuje značnou překážku v léčbě metastazujících nádorů. Nádorová invazivita zahrnuje mnoho různých způsobů migrace. Buňky se mohou pohybovat společně (se zachovanými mezibuněčnými kontakty; kolektivní invazivita) či individuálně. V rámci individuální invazivity pak rozlišujeme dva základní způsoby - mezenchymální a améboidní. Mezenchymální způsob migrace je charakterizován protáhlým tvarem buněk, proteolytickým štěpením vláken mezibuněčné hmoty a tvorbou pevných kontaktů s mezibuněčnou hmotou. Améboidní způsob je nezávislý na proteolytické aktivitě, buňky jsou charakteristické kulatým tvarem a zvýšenou kontraktilitou, kterou používají k protahování se skrze póry mezibuněčné hmoty. Tato disertační práce se zabývá analýzou plasticity invazivity nádorových buněk, konkrétně přechodů mezi individuálním améboidním a mezenchymálním migračním módem, ve 3D prostředí kolagenové matrix jakožto modelu mezibuněčné hmoty. Práce představuje modely mezenchymálně-améboidního přechodu (MAT), které zahrnují buněčné linie BLM, HT1080 a MDA-MB-231, v nichž je MAT indukováno expresí konstitutivně aktivní malé GTPázy RhoA či pomocí dasatinibu, inhibitoru kinázy Src. Rovněž byl ustanoven "nenádorový" model...
|
|
|
Historický a současný stav populací sekavce (Cobitis sp.) a sekavčíka balkánského (Sabanejewia balcanica) na území České republiky
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Muška, M. ; Merta, L. ; Vetešník, Lukáš
Sekavec a sekavčík balkánský patří mezi ohrožené druhy, které historicky vymizely na řadě stanovišť a byly tak zařazeny na seznam chráněných druhů Evropskou komisí (příloha II Směrnice o stanovištích) i ohrožených druhů v ČR (vyhláška 395/1992 Sb.). Aktuální výskyt sekavce je plošnější než u sekavčíka, ale stále soustředěn pouze do omezených oblastí. Nachází se v povodí Lužnice, kde osídluje jak horní, přírodě blízké úseky, tak střední část, kde obývá i rybníky a jejich stoky. Další populace se vyskytují v Jordánce (přítok Žehrovky), Pšovce a Chobotovském potoce (přítok Chrudimky). Nově byl výskyt zjištěn také v povodí Opatovického kanálu včetně Bohdanečského rybníka. Na Moravě byl výskyt sekavců potvrzen v povodí Moravské Dyje (VD Nová Říše), Jevišovky (včetně přítoku Skaličky), v povodí Dyje (nad soutokem s Jevišovkou) a v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Nová populace sekavce byla zjištěna v náhonu Strhanec v povodí Bečvy. Výskyt sekavčíka na našem území byl známý pouze v dolním toku Vláry. V roce 2016 byla v řece Jihlavě objevena zcela nová populace, unikátní pro celé povodí Moravy.
|
|
|
Oxidative phosphorylation addiciton as a new approach to the therapy of neoplastic diseases
Růžičková, Anna ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Merta, Ladislav (oponent)
Nádorová onemocnění jsou dnes jednou z nejčastějších příčin úmrtí v industrializovaném světě, proto nalezení nových přístupů k jejich léčbě je velmi žádoucí. Nedávné výsledky ukazují na nezbytnou roli mitochondriální respirace pro růst nádorů. Je to zejména spojeno s objevem horizontálního přenosu mitochondrií mezi hostitelem a nádorovými buňkami s poškozenou mitochondriální DNA, který je nezbytný pro obnovu mitochondriáolní respirace, bez níž nádory nemohou růst. Zdá se, že stupeň respirace nutný pro růst nádorů se liší v jejich různých typech. Tuto hypotézu, kterou nazýváme "závislost na oxidativní fosforylaci", bude nutné ověřit, a na jejím základě bude možné navrhnout novou léčbu nádorových onemocnění za použití látek, které působí přímo na mitochondriální respirační komplexy. Klíčová slova: mitochondrie, oxidativní fosforylace, horizontální transfer mitochondriální DNA, nádorová onemocnění, mitochondriálně cílené protirakovinné látky
|
|
|
Ovlivnění viability buněk při interakci s nanočásticemi oxidů titanu a antracyklínovými cytostatiky
Kondělková, Regina ; Štenglová Netíková, Irena (vedoucí práce) ; Merta, Ladislav (oponent)
Cílem práce je provedení literární rešerše na téma ovlivnění viability buněk při interakci s antracyklinovými cytostatiky a nanočásticemi TiO2. Antracyklinová cytostatika jsou jednou ze skupin nejvíce používaných chemoterapeutických léčiv, obzvláště často využívaný je pak jejich zástupce doxorubicin. Závažným nežádoucím účinkem antracyklinů při para podání léčiva (extravazaci) je nekrotizace okolní tkáně. Zatím není k dispozici účinná léčba tohoto nežádoucího účinku. Jednou z cest by mohlo být využití sorpčních a degradačních vlastností pro lidské tělo netoxických nanočástic TiO2. Pro antracykliny je charakteristická rychlá adsorpce na povrch nanočástic TiO2 a následná degradace na netoxické produkty. Proto se v rešerši dále zabývám využitím nanočástic TiO2, jejich unikátními chemickými vlastnostmi a způsobem, jakým ovlivňují viabilitu buněk, zejména buněčné linie keratinocytů in vitro. Z rešerše vyplývá, že nedochází ke snížení viability buněk keratinocytů při jejich kultivaci společně s nanočásticemi TiO2, a tím se otevírá prostor pro další studie na využití nanočástic TiO2 pro léčbu nekrotizujících extravazací antracyklinů.
|
|
|
Genetická struktura a původ středoevropských populací listonoha jarního Lepidurus apus (Crustacea: Notostraca)
Vopařilová, Lucie ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Merta, Lukáš (oponent)
Sladkovodní bezobratlí živočichové a zejména obývající dočasné vody jsou vhodnými modelovými organismy pro studium jejich šíření v jejich fragmentovaném prostředí. Listonoh Lepidurus apus (Notostraca) se vyskytuje pouze v tzv. jarních tůních, které se vytvářejí v nivách velkých řek. Tato diplomová práce se zaměřuje na zjištění genetické variability a struktury středoevropských populací L. apus. Na základě analýzy mitochondriálního genu pro COI u celkem 45 jedinců převážně z populací na území České republiky bylo zjištěno, že všichni jedinci ze středoevropských populací patří do poddruhu L. apus apus a že úroveň genetické variability a struktury těchto populací je poměrně nízká (v průměru 0,2 %). Zjištěné výsledky jsou porovnávány s jinými zástupci řádu Notostraca, ale také s českými populacemi dalšího druhu typického pro jarní tůně, tj. žábronožkou sněžní (Eubranchipus grubii, Anostraca) a také jsou diskutovány možné příčiny takto nízkých hodnot.
|
|
|
Organizace a mobilita receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně
Merta, Ladislav ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou membránové organizace receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) a δ- opioidního receptoru (DOR) ve vztahu k membránovým doménám, neboli membránovým raftům. Pro tyto účely jsou využity moderní techniky fluorescenční mikroskopie FLIM, FRAP a RICS. Jedná se o studii na živých buňkách odvozených od buněčné linie HEK293. K výzkumu membránových domén je využívána deplece cholesterolu z plasmatické membrány pomocí β-cyklodextrinu. Práce ukazuje, že naprostá většina TRH-R je v plasmatické membráně lokalizována mimo membránové rafty. Práce rovněž porovnává různé módy měření metodou FRAP a srovnává výsledky získané metodou FRAP s výsledky získanými metodou RICS, protože oba přístupy jsou do jisté míry analogické. Jedná se o jednu z prvních prací, která charakterizuje mobilitu receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně s použitím metody RICS. Ve druhé části práce byl vypracován postup pro transientní transfekci buněk HEK293 konstrukty DOR-ECFP a DOR-EYFP a současně byla ověřována funkčnost těchto fúzních bílkovin, tedy jejich schopnost aktivovat příslušný G protein. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.