|
|
Evoluce a funkce skrytých antipredačních signálů
Ziková, Magdaléna ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Skryté antipredační signály (SAS) jsou skrytá nápadná zbarvení u jinak kryptické kořisti, která jsou odhalena při setkání s predátorem. Zahrnují deimatické signály (DS) a flash signály (FS). DS se uplatňují během přímého ohrožení kořisti predátorem, zpravidla až po odhalení predátorem. Jejich pozice v predační sekvenci závisí na druhu kořisti. Často jsou spojené s deimatickým chováním, které posiluje jejich účinnost. K pozdějšímu využití DS v rámci predační sekvence přitom častěji dochází u chráněných druhů, což může vést k urychlení averzivního učení predátorů. U nechráněné kořisti mohou u predátora vyvolat úlekovou reakci, strach, zmatení nebo přetížení smyslů, a tím zpomalit či zastavit jeho útok. FS jsou kořistí odhalovány během úniku před predátorem, většinou hned v počátcích predační sekvence, předtím, než si predátor kořisti všimne. To může u predátora vést k vytvoření mylné představy o vzhledu kořisti, což mu následně ztěžuje její hledání. Při pronásledování mohou FS navíc upoutávat pozornost predátora a snižovat šanci, že si všimne počátku úhybného manévru. Dynamický FS, při kterém dochází ke střídání barev za pohybu, může predátorovi ztěžovat odhad přesné polohy kořisti. Výskyt obou typů SAS často koreluje s velikostí těla kořisti. Účinnost FS je ovlivněna útěkovou vzdáleností kořisti. Účinnosti...
|
|
|
In vitro modely pro studium Syncytinem-1 indukované fúze buněk trofoblastu
Jech, Lukáš ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Fúze buněk trofoblastu je nezbytnou součástí vývoje lidské placenty. Kromě iniciace implantace blas- tocysty do epitelu dělohy je vznik syncytia klíčový pro efektivní výměnu látek a plynů mezi matkou a plodem. Mnohojaderné soubuní nazývané syncytiotrofoblast totiž pokrývá povrch rozvětvených chori- ových klků, které jsou v přímém kontaktu s mateřskou krví. Porucha tvorby syncytia je spojena s ne- dovyživeností vyvíjejícího se plodu a závažnými komplikacemi v průběhu těhotenství. Vznik syncytio- trofoblastu je zprostředkován interakcí Syncytinu-1, povrchového glykoproteinu retrovirového původu, s jeho receptorem. Navzdory významu těchto procesů však stále nebyly popsány detaily buněčných fúzí ani diferenciace trofoblastu jako takové. Lidská placenta je totiž v rámci živočišné říše natolik unikátní, že nemůže být zastoupena zvířecími modely. Studium vývoje lidské placenty včetně Syncytinem-1 in- dukovaných fúzí trofoblastových buněk je tak omezeno na in vitro modely trofoblastu. Tyto modely zahrnují primární kultury trofoblastových buněk a linie trofoblastu, které jsou získávány imortalizací buněčných kultur nebo z nádorů trofoblastu. Kromě toho byly dediferenciací vytvořeny linie trofoblas- tových kmenových buněk. Nejnovější přístupy však umožňují přímé reprogramování dermálních fib- roblastů do...
|
|
|
Development of the Czech secondary preposition kvůli from a constructional perspective
Čermák, Jan ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Králová Zíková, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je zmapovat historický vývoj české sekundární předložky kvůli, která v současném jazyce vyjadřuje příčinnost. Ve spisovném jazyce se pojí s komplementem dativním, v dialektech severní Moravy pak s komplementem genitivním. Etymologickým zdrojem současné předložky ve staré češtině byla benefaktivní předložková fráze k vóli/k vuoli, která sloužila coby příslovečné určení vyjadřující příčinu ("podle něčí vůle") či účel ("k něčí spokojenosti") události vyjádřené přísudkem. Beneficient byl vyjádřen buď běžnými způsoby značení posesivity uvnitř předložkové fráze (např. genitivní nominální frází či posesivním zájmenem), nebo externí dativní nominální frází, která představuje slovesný argument a je na předložkové frázi syntakticky nezávislá. Práce využívá teoretického rámce konstrukční gramatiky (Fillmore, 1988, 1989; Fried & Östmann, 2004) a poznatků z výzkumu gramatikalizace k analýze historického materiálu pokrývajícího období staré, střední a moderní češtiny. Důraz je kladen na rysy jednotlivých kontextů, které umožnily řadu vzájemně souvisejících změn na rovině sémantické, syntaktické, morfosyntaktické a fonologické, jež vedly k dnešnímu předložkovému použití výrazu. Původní benefaktivní příslovečné určení se rovněž do současné češtiny dochovalo, a to coby součást ustáleného slovní...
|
|
|
Metody izolace jednotlivých subpopulací neurálních kmenových buněk
Zelený, Martin ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Vargová, Ingrid (oponent)
Kmenové buňky mají obrovský léčebný potenciál, no zatím nejsou prozkoumané dost na to, aby se dali využít v klinické praxi. Proto je důležitý jejich další výzkum. Jedním z typů kmenových buněk jsou neurální kmenové buňky, které dávají vzniknout neurálním a gliovým buňkám v mozku. Neurální kmenové buňky jsou v dospělém organizmu přítomny na dvou místech, v subventrikulární zóně předního mozku a v subgranulární zóně hipokampu. Neurální kmenové buňky nejsou jedním specifickým typem buněk, ale skupinou různých subpopulací s odlišnou genovou expresí. V mé bakalářské práci jsem se zaměřil na metody, které se používají na výzkum těchto subpopulací, a to konkrétně na jejich izolaci a charakterizaci jejich exprese. Klíčové slova: neurální kmenové buňky, neurogenní zóny, molekulární markery
|
|
|
Role exozomů v progresi, diagnostice a léčbě mozkových nádorů
Vaníková, Lucie ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Lacina, Lukáš (oponent)
Nedávné studie potvrdily význam extracelulárních vezikulů, zejména exozomů, při vývoji mnoha vážných onemocnění. Značná pozornost byla věnována především vlivu exozomů na biologické děje rámci nádorových onemocnění mozku. Exozomy zprostředkovávají mezibuněčnou komunikaci v mikroprostředí nádoru transportem biomolekul. Nejčastěji přenášejí různé druhy ribonukleových kyselin, konkrétně například microRNAs, které v cílových buňkách ovlivňují signální dráhy související s růstem nádoru. Exozomy hrají proto významnou roli v proliferaci a diferenciaci nádorových buněk, v tvorbě táz a v rezistenci nádoru vůči chemoterapii nebo záření. Vzhledem k jejich malé velikosti mohou exozomy procházet hematoencefalickou bariérou, a tak podporovat progresi nádoru. Předmětem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o roli exozomů v progresi, diagnostice a léčbě mozkových nádorů.
|
|
|
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Buněčné terapie navrhované k obnově radiačního poškození mozku
Nuriakhmetova, Elina ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Weissová, Romana (oponent)
Neurální kmenové buňky jsou nediferencované buňky, jež jsou definovány svým replikačním potenciálem a svojí schopností diferencovat do různých typů neuronálních a gliových buněk. Dospělý mozek obsahuje dvě neurogenní zóny umístěné v subventrikulární zóně laterálního ventrikulu a v dentálním gyru hipokampu. V obou těchto zónách neurální kmenové buňky produkují nové neurony. Předmětem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o neurálních kmenových buňkách a molekulárních mechanismech ovlivňujících změny v neurogenních zónách mozku po radioterapii. Zároveň jsou popsány buněčné terapie používané k minimalizaci škod souvisejících s radiačním poškozením mozku.
|
|
|
Dynamika fonetických redukcí na úrovni věty ve spontánní mluvené angličtině
Dalešická, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Králová Zíková, Magdalena (oponent)
(česky): Tato práce se zabývá tématem fonetických redukcí ve spontánní řeči a jejich vztahem s rozpoznatelností řečových jednotek, přičemž výzkum byl prováděn na anglickém jazyce za použití metodologie výzkumu provedeném na jazyce českém. Cílem výzkumu je prozkoumat otázky spojené s tématem fonetických redukcí, hlavně zdali existuje a) vzorec v dynamice větných redukcí v anglickém jazyce, b) možná korelace mezi vypočtenou mírou redukce jednotlivých slov a jejich percepční srozumitelností, a c) vliv tzv. chunkingu na srozumitelnost. Výsledky práce nasvědčují přítomnosti vzorce distribuce fonetických redukcí, silnému vztahu nepřímé úměry míry fonetické redukce a rozpoznatelnosti a značnému vlivu chunkingu na percepci. Zároveň se práce zmiňuje o vlivu regionálních variet anglického jazyka na porozumění napříč varietami.
|
host ::
RSS.