|
|
Vizualizace DNA s ohledem na využití ve výuce biologie na SŠ
Špačková, Lucie ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
Tato práce podrobně zkoumá problematiku vizualizace DNA a jejího využití ve výuce biologie na středních školách. Vychází z popisu širokého spektra technologických metod určených k vizualizaci DNA, zahrnujících gelovou elektroforézu, polymerázovou řetězovou reakci (PCR), sekvenování DNA, fluorescenční mikroskopii a molekulární hybridizaci. Důraz je kladen na detailní zkoumání struktury a vlastností DNA, včetně procesu replikace DNA, který je klíčový pro porozumění její funkce. Kromě toho práce srovnává různé typy dostupných vizualizačních barviv, používaných k barvení DNA, s cílem poskytnout komplexní přehled o jejich vlastnostech a účinnosti. Zvláštní důraz je kladen na možné aplikace těchto metod a barviv v rámci výuky biologie na středních školách, s ohledem na zlepšení interaktivního vzdělávání studentů. Celkově se práce snaží přinést ucelený pohled na problematiku vizualizace DNA a její využití ve vzdělávání na středních školách.
|
|
|
Argumentační dovednosti žáků základní školy v oblasti aktuálních environmentálních témat
Kube, Jan ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Argumentační dovednosti jsou nezbytná pro vedení efektivní diskuse, a to jak v profesionálním, tak i v osobním životě. Ve školách by tyto dovednosti měly být rozvíjené v rámci rozvoje klíčové kompetence komunikační. V rámci rozvoje této kompetence je vhodné využívat aktuální enviromentální témata, se kterými se žáci budou v budoucnu setkávat v běžném životě, a budou nuceni o nich diskutovat. Cílem této práce bylo zmapovat schopnost formulace argumentů k aktuálním enviromentálním tématům u žáků druhého stupně základní školy. Přesněji šlo o téma ekologických projektů a téma snižování emisí. Za tímto záměrem byl vytvořen pracovní list o dvou komplexních úlohách, který celkem vyplnilo 262 žáků. Žákovské argumenty byly vyhodnoceny z hlediska četnosti, platnosti ad rem, relevance k danému tématu a faktické správnosti. Schopnost žáků formulovat argumenty se ukázala jako málo rozvinutá. Bylo zjištěno že na platnost ad rem, relevanci i faktickou správnost argumentů má vliv ročník a zastávaný postoj k danému tématu. Na počet má vliv pouze ročník, u postoje se vliv neprokázal. Nelze očekávat, že se argumentační dovednosti budou u žáků významněji rozvíjet, nebude-li jim věnována dostatečná pozornost v rámci základoškolského vzdělávání.
|
|
|
Analýza jádrového učiva tématu biologie člověka v učebnicích pro základní školy
Dvořáková, Barbora ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřovala na analýzu jádrového učiva v oblasti biologie člověka prezentovaného v učebnicích určených pro 8. ročník základních škol a odpovídající ročníky víceletý gymnázií. Jejím hlavním cílem bylo provést empirickou analýzu obsahu učebnic různých českých nakladatelství s cílem identifikovat jádrové učivo nebo jeho klíčové koncepty, které tyto učebnice prezentují. Byla provedena mikroanalýza obsahu učebnic a analýza jádrových konceptů prezentovaných učebnicemi jednotlivých českých nakladatelství. Analýza jádrového učiva byla provedena na základě identifikace důležitých odborných termínů v textu učebnic, odstranění duplicit v rámci jednotlivých učebních textů, dále na sjednocení pojmů na základě jejich shrnujících konceptů a v závěru na identifikaci odborných pojmů, jež se vyskytovaly ve více než polovině předkládaných učebnic. Výsledky ukázaly, že z celkového množství klíčových odborných termínů obsažených v současných českých učebnicích přírodopisu, pouze 426 termínů, což představuje méně než 17 %, bylo identifikováno jako jádrové učivo. KLÍČOVÁ SLOVA: učebnice, přírodopis, biologie člověka, klíčové termíny, jádrové učivo, analýza
|
|
|
Historie Yersinia pestis v Evropě z hlediska starodávné DNA
Nováková, Veronika ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
je gramnegativní bakterie, která byla na konci devatenáctého století odhalena jako původce moru. je blízce příbuzná , od níž se liší přítomností určitých virulentních faktorů. Právě virulentní faktory umožňují efektivní přežití hmyzích vektoru, kterým je blecha. Blecha poté zajišťuje úspěšný přenos bakterie na obratlovce, což je nejčastěji hlodavec, případně člověk. Bakterie je geneticky vybavena tak, aby unikla imunitnímu systému. Během lidské historie proběhly tři morové pandemie, Justiniánský mor, Černá smrt a moderní pandemie, u všech z nich byla pomocí aDNA z kosterních pozůstatků potvrzena přítomnost . Mor způ době bronzové. Sekvenace aDNA a zdokonalování molekulárních metod při studiu historických pandemií se jeví jako vhodná strategie pro pochopení možných budoucích pandemií. Pomocí aDNA lze zjistit nejen fylogenezi patogenů, ale je možné i sledovat změny genofondu populace napříč historií a jak v migracemi, tak i možnými změnami způsobenými samotným KLÍČOVÁ SLOVA mor, bakterie, migrace, populace, mikrobiologie, starodávná DNA
|
|
|
Analýza vizuálních komponentů v učebnicích přírodopisu se zaměřením na kapitoly o geologii
Jakoubková, Sára ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vizuálních komponentů v učebnicích přírodopisu pro druhý stupeň základní školy se zaměřením na kapitoly o geologii. Cílem práce bylo zhodnotit jednotlivé vizuální komponenty z analyzovaného vzorku učebnic skrze konkrétní kategorie a posoudit tak jejich relevanci a přínos ve vzdělávacím procesu. V praktické části je popisována metodologie z řecké studie (Dimopoulos, Koulaidis a Sklaveniti, 2003). Podle tohoto vzoru byla realizována kvantitativní obsahová analýza vizuálních komponentů ve vybraném vzorku učebnic - tento vzorek obsahuje učebnice přírodopisu se schvalovací doložkou MŠMT. U jednotlivých vizuálních komponentů byl hodnocen typ, funkce, forma, vertikální a horizontální záběr, vzdálenost a umístění v učebnici. Získané výsledky byly dále porovnány s výzkumy zaměřenými na shodné téma. Výsledky analýzy ukazují skutečnost, že učebnice obsahují výrazný poměr shodných vizuálních komponentů. Tyto výsledky je možné dále využít pro zdokonalení přírodovědných učebnic. KLÍČOVÁ SLOVA učebnice přírodopisu, vizuální komponent, vizuálie, analýza učebnic, nižší sekundární vzdělávání
|
|
|
Úroveň datové gramotnosti žáků základních škol v kontextu environmentální výchovy
Navrátil, Vlastimil ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na datovou gramotnost a její aplikaci v oblasti environmentální a přírodovědné gramotnosti. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat datovou gramotnost v oblasti environmentální výchovy u žáků druhého stupně základní školy. Tento cíl práce byl naplňován prostřednictvím testu, jehož obsahem byla datová analýza, třídění a porovnávání dat a rozhodování na základě předložených dat v kontextu environmentální situace v rámci čtyř úloh v oblasti environmentálního vzdělávání. Bylo zjištěno, že průměrně 68 % žáků dokáže z přiložených map, grafů a tabulek vyčíst správné údaje, 59 % žáků dokáže jednotlivá data mezi sebou správně porovnávat a 60 % žáků dokáže předložená data využívat pro rozhodování v kontextu environmentální situace. KLÍČOVÁ SLOVA Data, datová gramotnost, environmentální gramotnost, informace, přírodopis, přírodověda, žák.
|
|
|
Analýza vizuálních komponentů v učebnicích přírodopisu: tematický celek Biologie rostlin
Lopaurová, Anna ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Počty výzkumů vizuálních komponentů v učebnicích se v poslední době zvyšují. Většina výzkumů vizuální komponenty kategorizuje a dělí dle typů a funkcí, sledují se ale i vztahy propojující je s textem. Výzkumy jsou podloženy teoriemi prokazujícími vyšší efektivitu při učení se z materiálů obsahujících textové a ilustrativní prvky. Teoretická část práce definuje pojem učebnice, její funkce a vývoj. Popisuje pojem vizuální komponent a funkce. Ve výzkumné části popisujeme metodologii, podle níž byla provedena kvantitativní obsahová analýza vizuálních komponentů z kapitol o semenných rostlinách v definovaném vzorku učebnic. Vizuální komponenty jsme hodnotili z hlediska typu, funkce, formy, vertikálního záběru, vzdálenosti, horizontálního záběru a umístění v učebnici. Výsledky analýzy jsme porovnali s výzkumy sledujícími stejnou problematiku. Podle výsledků analýzy učebnice využívají velké procento vizuálních komponentů, které jsou dle hodnocených kategoriích stejné. Při výběru vizuálních komponentů se prozatím neaplikují výstupy nejnovějších výzkumů o vizuálních komponentech.
|
|
|
Využití metody EduScrum ve výuce přírodopisu na základní škole
Čížek, Tomáš ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato práce byla zaměřena na výukovou metodu eduScrum a její využití ve výuce přírodopisu na druhém stupni základní školy konkrétně v sedmém a osmém ročníku. Hlavním cílem bylo charakterizovat tuto metodu a zjistit, jaké uvedli žáci její silné a slabé stránky, co si odnesli pro sebe a jaké hrozby vnímali. Dále také jaké náměty na zlepšení metody měli. Vedlejším cílem bylo vymezit cíle přírodovědného vzdělávání všeobecně a definovat aktivizační metody, mezi které metoda EduScrum patří. Jako výzkumný nástroj byla zvolena upravená SWOT analýza. Výpovědi žáků byly dále zpracovány kvalitativně metodou otevřeného kódování. Výsledek výzkumné části ukázal, že žáci jako hlavní silnou stránku metody EduScrum uvedli týmovou spolupráci. Jako nejslabší stránka byla žáky zmíněna nespolupráce. Tento paradox byl vysvětlen na základě dvou teorií motivace - sebedeterminační a nastavení mysli. Největší přínos bylo pro žáky prohloubení znalostí v daných tématech. Největší hrozbu spatřovali žáci v nespolupráci a na ní navázaných rizicích nestihnutí práce a obdržení špatné známky. Pro zlepšení metody uvedli žáci většinou irelevantní návrhy, které nejsou realizovatelné nebo se neslučují s metodikou EduScrum. Celkově práce podala žákovský pohled na metodu EduScrum, její silné a slabé stránky, individuální přínosy, vnímané...
|
|
|
Výuka tématu fotosyntéza s využitím prvků badatelsky orientovaného učení
Rapantová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výukou fotosyntézy v hodinách přírodopisu na základní škole. Cílem práce bylo ověřit výukový program s prvky badatelsky orientovaného vyučování, zjistit jeho účinnost na míru získaných znalostí u žáků sedmého ročníku druhého stupně základní školy. K výzkumu edukačního efektu byl vytvořen vstupní pre-test zjišťující znalosti žáků z předchozích let. Dále byly analyzovány znalosti získané po uskutečnění laboratorních úloh, které ověřoval analogický post-test. Snahou bylo, aby laboratorní činnost žáky motivovala k zájmu v přírodovědných oborech a zajistila lepší pochopení problematiky fotosyntézy, zejména pak jejích vstupních látek, odpadních látek a produktů. Dalším cílem bylo zjistit, jak žáci po absolvování výukového programu vnímají jeho atraktivitu, hodnotu a užitečnost a jak hodnotí své vynaložené úsilí při tomto typu výuky. Ke zjištění uvedeného bylo využito standardizovaného dotazníkového šetření IMI (Intrinsic Motivation Inventory). V práci jsou podrobně popisovány jednotlivé laboratorní úlohy, které byly součástí výukového programu aplikovaného v hodinách přírodopisu, dále postupy nezbytné pro jejich realizaci a reakce žáků na implementovanou badatelsky orientovanou výuku. Analýzou jednotlivých testů bylo zjištěno, že ačkoliv žáci v úvodu výukového programu...
|
|
|
Výzkumné trendy ve výuce buněčné biologie
Horníček, Jan ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Buněčná biologie je vědním oborem, který přináší koncepty, jejichž znalost je základním předpokladem k pochopení zákonitostí života. Zaměřuje na studium buněk jako základních stavebních a funkčních jednotek všech organismů. Z tohoto důvodu se tato bakalářská práce zaměřila na články, které analyzují didaktiku buněčné biologie a byly zveřejněny v databázi Web of Science v letech 2018 až 2022. Celkem bylo získáno 53 článků. 28 z nich však bylo odbornými texty, které se nevztahovaly ke vzdělávání. Celkem bylo do dalšího posuzování zahrnuto 25 článků, které se zabývají didaktikou buněčné biologie. Hlavními tématy článků byly výukové metody, miskoncepce v buněčné biologii, laboratorní metody a postupy, vizualizace témat z buněčné biologie, alternativní klasifikační systémy, distanční výuka, pojmové mapy, badatelsky zaměřená výuka, hraní rolí a témata z buněčné biologie projektované do praxe. Hlavním závěrem je skutečnost, že se články primárně zaměřují na terciální stupeň vzdělávání. Pouze okrajově se 2 z článků zmiňují o výuce v sekundárním stupni vzdělávání. Miskoncepce nejsou zastoupeny ve velkém počtu a skutečně nové výukové metody zastoupeny nejsou. Bylo by vhodné rozšířit databázi odborných textů z tohoto tématu i na jiné databáze než je Web of Science a porovnat výuku buněčné biologie v...
|
host ::
RSS.