|
|
Pojetí ženy v dílech André Bretona z let 1928-1937
Veverková, Martina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce zkoumá pojetí žen v prozaických dílech Andrého Bretona, čelního představitele francouzského surrealismu. Jedná se o díla Nadja (1928), Spojité nádoby (1932), Šílená láska (1937) a Arkán 17 (1944). Breton chápal ženy jako ty, které skrze lásku umožňují básníkovi přístup ke svobodě a surreálnu, a chtěl je milovat a uctívat. Četné kritiky naopak tvrdí, že v jeho tvorbě (a v surrealistické tvorbě obecně) je pojetí žen odtrženo od reálných žen a vyjadřuje pouze tužby a představy autora, které tak mají v podstatě adolescentní charakter a dělají z žen pasivní objekt definovaný mužem. V analytické části této práce je pak na jednotlivých ženách, které se v těchto dílech objevují, zkoumáno, zda je tato kritika výstižná, stejně jako soudržnost pojetí žen s Bretonovými teoretickými koncepty šílené lásky a konvulzivní krásy. Klíčová slova Francouzská literatura, surrealismus, André Breton, žena
|
|
|
Pracovní stres českých zaměstnanců a jeho souvislost se zaměstnaneckým statusem a osobním životem
Veverková, Martina ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována problematice pracovního stresu českých zaměstnanců a využívá data z výzkumu Kvality pracovního života, uskutečněném v SOÚ AVČR ve spolupráci s VÚBP v roce 2014. Pracovní stres je závažnou problematikou, které však zaměstnavatelé v ČR dosud nevěnují dostatečnou pozornost. Cílem práce je definovat skupiny, u nichž je pracovní stres největším problémem, identifikovat zdroje stresu a zjistit souvislost míry stresu s dalšími životními oblastmi s ohledem na rozdíly ve statusu zaměstnání. Teoretická část práce vychází z konceptu spilloveru (přenosu mezi různými sférami života), teorií stresu vyššího a nižšího statusu a rovněž z balančních teorií stresu, Job demands-control modelu a Effort-reward imbalance modelu. Kromě pracovních požadavků jsou významnými stresory zejména přesčasy, výskyt negativních jevů na pracovišti (snížená sociální podpora), nízká zajímavost a stereotypnost práce a rovněž nízká jistota práce. Byla identifikována skupina pracovníků s nižším zaměstnaneckým statusem a vysokou mírou stresu, která má rovněž nízkou spokojenost ve všech zkoumaných životních oblastech, situaci této skupiny je tedy možné považovat za vážný sociální problém. U této skupiny se ve zvýšené míře vyskytují všechny výše zmíněné významné stresory spolu s dalšími zhoršenými pracovními...
|
|
|
Pojetí ženy v dílech André Bretona z let 1928-1937
Veverková, Martina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce zkoumá pojetí žen v prozaických dílech Andrého Bretona, čelního představitele francouzského surrealismu. Jedná se o díla Nadja (1928), Spojité nádoby (1932), Šílená láska (1937) a Arkán 17 (1944). Breton chápal ženy jako ty, které skrze lásku umožňují básníkovi přístup ke svobodě a surreálnu, a chtěl je milovat a uctívat. Četné kritiky naopak tvrdí, že v jeho tvorbě (a v surrealistické tvorbě obecně) je pojetí žen odtrženo od reálných žen a vyjadřuje pouze tužby a představy autora, které tak mají v podstatě adolescentní charakter a dělají z žen pasivní objekt definovaný mužem. V analytické části této práce je pak na jednotlivých ženách, které se v těchto dílech objevují, zkoumáno, zda je tato kritika výstižná, stejně jako soudržnost pojetí žen s Bretonovými teoretickými koncepty šílené lásky a konvulzivní krásy. Klíčová slova Francouzská literatura, surrealismus, André Breton, žena
|
|
|
Otázka přirozenosti v kontextu české mediální diskuse o podobě porodu
Veverková, Martina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Předmětem této práce je analýza českého mediálního diskursu o podobě porodu se zaměřením na užívání pojmu přirozenost. České porodnictví je ovlivněno dědictvím z doby socialismu a postupně se mění na porodnictví západního typu, kvalita péče je ale stále kritizována a i z tohoto důvodu se znovu objevil domácí porod jako alternativa k dominantním praktikám. Tento fenomén působí v české společnosti poměrně velké kontroverze, které doprovází zmiňovaná mediální diskuse. Hlavními zjištěními analýzy je, že lékaři mají tendenci vždy obhajovat dominantní praktiky, ať už se diskuse týká domácích porodů nebo elektivního císařského řezu (tyto dva fenomény jsou v podstatě odchylkami od dominantních praktik směrem k větší přirozenosti, respektive k úplné medikalizaci) - právě v tomto druhém případě se stávají obhájci přirozenosti. Soukromé porodní asistentky, které se staví proti dominantním praktikám, nejsou schopny do médií dostatečně sdělit pozitiva jejich praktik a idey přirozeného porodu, což může být příčinou jejich neúspěchů při prosazování legislativního ukotvení domácích porodů. Klíčová slova Sociologie těla, sociologie porodu, medikalizace, domácí porod, přirozenost
|
|
| |
host ::
RSS.