|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Zhodnocení mikrobiologické kvality zvěřiny
TŮMOVÁ, Lucie
Zvěřina představuje odedávna významnou složku lidské výživy, avšak hygienické požadavky na její získávání, uchovávání a přípravu se v porovnání s požadavky na maso hospodářských zvířat vyvíjely pomaleji. Správná manipulace s tímto druhem masa je přitom zcela zásadní. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit mikrobiologickou kvalitu zvěřiny (n = 76) v závislosti na vybraných vnitřních (druh, věk, pohlaví) a vnějších (místo zásahu, místo odběru, délka skladování) faktorech. Bylo zjištěno, že celkový počet mikroorganismů u zvěřiny se pohyboval v rozpětí od 0,00 do 8,11 log KTJ/g s průměrnou hodnotou 6,08 log KTJ/g. Počty koliformních bakterií u vzorků zvěřiny byly nejvýznamněji ovlivněny vnějšími faktory a pohybovaly se v rozpětí od 0,00 do 7,28 log KTJ/g s průměrnou hodnotou 3,30 log KTJ/g. Na výslednou mikrobiologickou kvalitu zvěřiny měly statisticky významný vliv (p<0,05) všechny vnější faktory a z vnitřních faktorů pohlaví.
|
|
|
Obsahové látky rozmarýnu lékařského a jejich biologické účinky
Klížová, Aneta ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOZIE A FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Název diplomové práce: OBSAHOVÉ LÁTKY ROZMARÝNU LÉKAŘSKÉHO A JEJICH BIOLOGICKÉ ÚČINKY Kandidát: Aneta Klížová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2021/2022, s. 89 Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.) patří do čeledi Lamiaceae. Jedná se o keřovitou, vždyzelenou vytrvalou rostlinu pocházející ze Středomoří. Z této rostliny jsou využívány dvě lékopisné drogy - listy a silice. Rozmarýn má široké využití. Používá se především jako koření v kuchyni. Díky jeho antioxidačním účinkům se používá jako konzervant potravin. Přidává se také do různých kosmetických přípravků, jako jsou mýdla, krémy, šampóny a parfémy. Rozmarýn a jeho složky (karnosol, kyselina karnosová a rozmarýnová a další) vykazují mnoho účinků, mezi které patří analgetické, antioxidační, protizánětlivé, antikancerogenní, antirevmatické, spasmolytické, antihepatotoxické, karminativní, aterosklerotické, choleretické, antidepresivní účinky a další. Působí také proti bakteriím a virům. Rozmarýn se hojně využívá jako tradiční léčivo, proto je zařazen do monografie EMA. Rozmarýnový extrakt nebo z něj izolované látky byly testovány v mnoha in vitro i in vivo studiích. Silice byly většinou analyzovány pomocí metody...
|
|
| |
|
|
Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia
Marková, Almíra ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Autorka: Almíra Marková Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia Původně asijský rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae zahrnuje 32 doposud popsaných druhů a mnoho hybridů, které vznikly jejich vzájemným křížením. Listy i oddenky bergénií jsou hojně využívány v lidovém léčitelství Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Bergénie jsou bohaté na široké spektrum obsahových látek. Mezi nejvýznamnější sekundární metabolity patří třísloviny, arbutin, bergenin, ale také flavonoidy. Droga je ceněna pro své litolytické, antioxidační, protizánětlivé, antipyretické či antitusické vlastnosti. Cílem této práce bylo stanovení obsahu flavonoidů v červených a zelených listech vybraných druhů Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia x ornata Guill. a jejich vzájemné porovnání v závislosti na době sběru a klimatických podmínkách. Vzorky pocházely z botanické zahrady Zahradnické fakulty Mendelovy Univerzity v Lednici. Obsah flavonoidů byl stanovován spektrofotometricky. Nejvyšší obsah flavonoidů byl naměřen u druhu B. ciliata (1,1829 ± 0,0255 %). Množství flavonoidů v listech ovlivnila u všech...
|
|
|
Izolace a biologická aktivita pigmentu myxoxanthophyllu z mikrořas.
Nováková, Michaela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kubáč, David (oponent)
Karlova Univerzita Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát Mgr. Michaela Nováková Školite doc. PharmDr.Lenka Tůmová, Ph.D. Odborný školitel Dr. José Carlos Cheel Horna, Ph.D. Název rigorózní práce: Izolace a biologická aktivita pigmentu myxoxanthophyllu z mikrořas Celosvětová poptávka po přírodních pigmentech se v posledních několika letech zvýšila. Myxoxanthophyll, glykosylovaný monocyklický karotenoid, je pigment, který se přirozeně vyskytuje u sinic, ale dosud nebyl vyvinut žádný izolační proces, který by jej získal z jeho přirozeného zdroje. V této studii byl myxoxanthophyll izolován z jednobuněčných sinic Synechocystis salina (S. salina) za použití vysokoúčinné protiproudé chromatografie (HPCCC), kde byla jako mobilní fáze použita spodní fáze dvojfázového rozpouštědlového systému tvořeného n-heptanem-ethanolem a vodou (2:4:4, v/v/v), zatímco jeho horní fází byla stacionární fáze. Pro izolaci HPCCC byla vyvinuta metoda více injekcí, čtyři po sobě jdoucí injekce vzorků (70 mg na každé) byly provedeny pomocí 20 mg myxoxanthophyllu, který byl nakonec purifikován pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Celkově byl získán výtěžek myxoxanthophyllu 15 mg (98% čistota). Cílový pigment vykazoval slabý antioxidační a tyrosinázový inhibiční účinek a vykazoval...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - V
Sedlářová, Marcela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Elicitace terapeuticky významných kultur in vitro je metoda používaná pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů. Efektivita elicitace závisí na komplexu vzájemných interakcí mezi elicitorem a rostlinnou buňkou. Elicitace je ovlivněna mnoha faktory: specifita elicitoru, koncentrace elicitoru, délka elicitace, růstové stádium, složení živného média a světlo. Široké pole vnějších stimulů spouští změny v rostlinné buňce, které vedou ke kaskádě reakcí končících tvorbou a hromaděním sekundárních metabolitů, které rostlině pomáhají překonat stres. V této práci byl sladován vliv UV záření na produkci flavonoidů v kalusových kulturách Genista tinctoria in vitro. Nejvyšší produkce flavonoidů bylo dosaženo u genistinu po působení UV záření o vlnové délce 254 nm po dobu 300 s s odběrem po 48 hodinách. Tato kalusová kultura rostla na SH médiu. Obsah genistinu byl 3,03 %. Klíčová slova: elicitace, elicitor, sekundární metabolity, UV záření, Genista tinctoria
|
|
|
Rostlinný alkaloid sanguinarin a jeho deriváty
Tůmová, Lucie ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Práce sumarizuje dosavadní poznatky o sanguinarinu a kvartérních benzo[c]fenan- tridinových alkaloidech. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy se nachází v kořenech rostlin Sanguinaria canadensis a Macleaya cordata. Od dávných dob jsou extrakty z těchto rostlin využívány v tradiční čínské medicíně pro své antimykotické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Vzhledem ke schopnosti kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů přivodit apoptosu jsou zkoumány jako potenciální agens využitelné v managementu rakoviny. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy interagují s DNA a proteiny. Jsou schopny interkalovat do DNA. Lze je využívat jako fluorescenční DNA sondy. Metabolismus sanguinarinu a dalších kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů dosud není plně objasněn. První krok detoxikace sanguinarinu je přeměna na méně toxický dihydrosanguinarin. Oxidace sanguinarinu se účastní cytochrom P450 1A1. Klíčová slova: Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy, sanguinarin, apoptosa, interkalace, cizorodé látky, enzymy, cytochrom P450
|
|
| |
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - VI
Čvejdlíková, Zuzana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Zuzana Čvejdlíková Kultury léčivých rostlin in vitro - VI Abstrakt V diplomové práci jsem se zabývala kultivací rostlinných kultur in vitro. Zkoumala jsem vliv abiotického elicitoru N-(2-brom-3-methylfenyl)-5-terc-butylpyrazin-2-karboxamidu (v koncentracích: c1 = 8,36.10-4 mol/l, c2 = 8,36.10-5 mol/l, c3 = 8,36.10-6 mol/l) na produkci flavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře Ononis arvensis L. Obsah flavonoidů jsem stanovovala fotometricky. Nejvyšší nárůst obsahu flavonoidů působením elicitoru v koncentraci c3 byl pozorován po 48 hodinách a to o 5800 %.
|
host ::
RSS.