|
|
Neuronální a vaskulární reaktivita u nemocných se symptomatickou sterózou vnitřní karotidy
Ostrý, Svatopluk ; Stejskal, Lubor (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Na základě výsledků provedených vyšetření SEPs a TCD v prezentovaném souboru nemocných s jednostrannou symptomatickou stenózou ICA bylo zjištěno: 1) Při použití skalpových SEPs n.medianus nebyla ve sledovaném souboru nemocných s jednostrannou symptomatickou stenózou ICA, 2-6 týdnů po ischemické příhodě a před CEA, zjištěna významná abnormita neuronální aktivity. Absolutní hodnoty, ani symetrie amplitudy N20/P25, ani latence N20 se významně nezměnily ani po CEA, ani za 3 měsíce po CEA. 2) Při použití hyperkapnie ke zvýšení průtoku krve mozkem nebylo zjištěno významné zvýšení neuronální aktivity centrální oblasti na straně stenózy. Nebyl zjištěn statisticky významný vzestup amplitudy N20/P25 při hyperkapnii. Vazodilatací bylo dosaženo pouze statisticky významného poklesu amplitudy N20/P25 pouze u pacientů bez limitující poruchy (skupina A). 3) Za 2-6 týdnů po ischemické příhodě nebylo prokázáno významné zvýšení elektrické aktivity korových neuronů po CEA na straně stenózy v obraze amplitudy skalpových SEPs n.medianus. Skalpové SEPs n.medianus se za 3 měsíce po CEA nevýznamně lišily od předoperačních. Aktivita neuronů byla při všech vyšetřeních symetrická a nebyla snížená. Lze předpokládat, že všechny neurony senzomotorické oblasti měly v klidovém stavu perfuze dostatečný přísun kyslíku a glukózy natolik, aby...
|
|
|
Residual cognitive capacity in unconscious patients. Event related potentials and cerebral blood flow study
Holečková, Irena ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Polívka, Jiří (oponent) ; Rektor, Ivan (oponent) ; Stejskal, Lubor (oponent)
unknown voice. For SON contrasts, robust cerebral blood flow activation present over temporal, frontal and parietal cortices, in hippocampus and in the precuneus could be associated with speech, novelty and self recognitions processing. Familiar and non familiar voice activated the prefrontal cortex differently, suggesting different retrieval processes, although corresponding ERP response could not be differentiated. OBSAH 1 Úvod 3 2 Teorie 3 2.1 Metody vyšetřování mozkových funkcí..................................................3 2.2 Evokované potenciály .............................................................................4 2.3 Pozitronová emisní tomografie ...............................................................5 2.4 Poruchy vědomí.......................................................................................6 2.5 Vyšetřování kognitivní kapacity u pacientů s poruchou vědomí...........8 In the fourth experiment {5 unconscious patients: 3 permanent vegetative states( PVS) and 2 minimally conscious states (MCS) }in order to most effectively define the degree and extent of possible cognitive function in unconscious patients, a complex approach - a combined ERP and PET study was applied. 2.5.1 Evokované potenciály a akutní stadium poruchy vědomí - kóma .............8 2.5.2 Vyšetřování...
|
|
|
Neprasklá mozková aneuryzmata : převáží riziko endovaskulární léčby přirozený průběh?
Beneš, Vladimír ; Stejskal, Lubor (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Janoušková, Ladislava (oponent)
Úvod: Optimální péče o nepraklá mozková aneuryzmata (AN) zůstává kontroverzní. Velká mezinárodní studie (ISUIA) shledala nízké riziko ruptury a znatelné riziko léčby. Mnohá neprasklá AN by tedy neměla být aktivně léčena. Komplexní výsledky endovaskulární léčby 131 pacientů s neprasklým mozkovým AN jsou předkládány. Dále je uveden model srovnávající riziko léčby a přirozený průběh neprasklých mozkových AN. Materiál a metodika: Za období prosinec 1996 - září 2005 podstoupilo 131 pacientů (93 žen, 38 mužů; průměrný věk 51 let) endovaskulární ošetření 151 neprasklých mozkových AN. Charakteristika pacientů, AN, komplikace léčby, klinické a grafické výsledky byly zhodnoceny z prospektivně vedené databáze. Výsledky: Endovaskulární léčba byla úspěšná u 145 (96%) AN. Jedno AN prasklo během výkonu s fatálním výsledkem. Bylo pozorováno 10 trombembolických komplikací, 1 pacient zůstal lehce invalidizován. Kombinovaná morbidita/mortalita 6 měsíců po léčbě činila 1,5% (95% interval spolehlivosti: 0,07 - 5,7%). Na základě modelu postaveného na těchto výsledcích lze léčbu s nízkým rizikem komplikací nabídnout většině pacientů s neprasklým mozkovým AN. Závěr: Endovaskulární léčba neprasklých mozkových AN nese nízké riziko komplikací. S vyjímkou náhodného nálezu AN menšího nežli 7 mm v přední cirkulaci u pacienta...
|
|
|
Neprasklá mozková aneuryzmata : převáží riziko endovaskulární léčby přirozený průběh?
Beneš, Vladimír ; Stejskal, Lubor (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Janoušková, Ladislava (oponent)
Úvod: Optimální péče o nepraklá mozková aneuryzmata (AN) zůstává kontroverzní. Velká mezinárodní studie (ISUIA) shledala nízké riziko ruptury a znatelné riziko léčby. Mnohá neprasklá AN by tedy neměla být aktivně léčena. Komplexní výsledky endovaskulární léčby 131 pacientů s neprasklým mozkovým AN jsou předkládány. Dále je uveden model srovnávající riziko léčby a přirozený průběh neprasklých mozkových AN. Materiál a metodika: Za období prosinec 1996 - září 2005 podstoupilo 131 pacientů (93 žen, 38 mužů; průměrný věk 51 let) endovaskulární ošetření 151 neprasklých mozkových AN. Charakteristika pacientů, AN, komplikace léčby, klinické a grafické výsledky byly zhodnoceny z prospektivně vedené databáze. Výsledky: Endovaskulární léčba byla úspěšná u 145 (96%) AN. Jedno AN prasklo během výkonu s fatálním výsledkem. Bylo pozorováno 10 trombembolických komplikací, 1 pacient zůstal lehce invalidizován. Kombinovaná morbidita/mortalita 6 měsíců po léčbě činila 1,5% (95% interval spolehlivosti: 0,07 - 5,7%). Na základě modelu postaveného na těchto výsledcích lze léčbu s nízkým rizikem komplikací nabídnout většině pacientů s neprasklým mozkovým AN. Závěr: Endovaskulární léčba neprasklých mozkových AN nese nízké riziko komplikací. S vyjímkou náhodného nálezu AN menšího nežli 7 mm v přední cirkulaci u pacienta...
|
|
|
Residual cognitive capacity in unconscious patients. Event related potentials and cerebral blood flow study
Holečková, Irena ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Polívka, Jiří (oponent) ; Rektor, Ivan (oponent) ; Stejskal, Lubor (oponent)
unknown voice. For SON contrasts, robust cerebral blood flow activation present over temporal, frontal and parietal cortices, in hippocampus and in the precuneus could be associated with speech, novelty and self recognitions processing. Familiar and non familiar voice activated the prefrontal cortex differently, suggesting different retrieval processes, although corresponding ERP response could not be differentiated. OBSAH 1 Úvod 3 2 Teorie 3 2.1 Metody vyšetřování mozkových funkcí..................................................3 2.2 Evokované potenciály .............................................................................4 2.3 Pozitronová emisní tomografie ...............................................................5 2.4 Poruchy vědomí.......................................................................................6 2.5 Vyšetřování kognitivní kapacity u pacientů s poruchou vědomí...........8 In the fourth experiment {5 unconscious patients: 3 permanent vegetative states( PVS) and 2 minimally conscious states (MCS) }in order to most effectively define the degree and extent of possible cognitive function in unconscious patients, a complex approach - a combined ERP and PET study was applied. 2.5.1 Evokované potenciály a akutní stadium poruchy vědomí - kóma .............8 2.5.2 Vyšetřování...
|
|
|
Neuronální a vaskulární reaktivita u nemocných se symptomatickou sterózou vnitřní karotidy
Ostrý, Svatopluk ; Stejskal, Lubor (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Na základě výsledků provedených vyšetření SEPs a TCD v prezentovaném souboru nemocných s jednostrannou symptomatickou stenózou ICA bylo zjištěno: 1) Při použití skalpových SEPs n.medianus nebyla ve sledovaném souboru nemocných s jednostrannou symptomatickou stenózou ICA, 2-6 týdnů po ischemické příhodě a před CEA, zjištěna významná abnormita neuronální aktivity. Absolutní hodnoty, ani symetrie amplitudy N20/P25, ani latence N20 se významně nezměnily ani po CEA, ani za 3 měsíce po CEA. 2) Při použití hyperkapnie ke zvýšení průtoku krve mozkem nebylo zjištěno významné zvýšení neuronální aktivity centrální oblasti na straně stenózy. Nebyl zjištěn statisticky významný vzestup amplitudy N20/P25 při hyperkapnii. Vazodilatací bylo dosaženo pouze statisticky významného poklesu amplitudy N20/P25 pouze u pacientů bez limitující poruchy (skupina A). 3) Za 2-6 týdnů po ischemické příhodě nebylo prokázáno významné zvýšení elektrické aktivity korových neuronů po CEA na straně stenózy v obraze amplitudy skalpových SEPs n.medianus. Skalpové SEPs n.medianus se za 3 měsíce po CEA nevýznamně lišily od předoperačních. Aktivita neuronů byla při všech vyšetřeních symetrická a nebyla snížená. Lze předpokládat, že všechny neurony senzomotorické oblasti měly v klidovém stavu perfuze dostatečný přísun kyslíku a glukózy natolik, aby...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.