|
|
Reflexe nukleárního tabu ve vybraných článcích Foreign Affairs v letech 2009-2020 v USA
Konrád, Ondřej ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reflexí nukleárního tabu ve vybraných článcích Foreign Affairs v období let 2009-2020 v USA. Cílem je zjistit, zda lze sledovat během tohoto období jeho oslabení či zda dochází ke změně atmosféry, v kterém je tabu přítomné. K analýze článků byla použita metoda obsahové analýzy, zejména ke zjištění, zda jsou v článcích zpochybňovány prvky nukleárního tabu. Zároveň se zkoumala změna atmosféry v těchto textech, zda se objevují obavy či pesimismus ohledně budoucnosti. Identifikace těchto jevů je důležitá, neboť obojí může signalizovat změnu v postoji k nukleárnímu tabu. Hlavním zjištěním analýzy je, že nukleární tabu ve sledovaném období neoslabuje, respektive práce došla k závěru, že nukleární tabu čelí tlakům a velkým výzvám, ale v souhrnu není oslabeno. Změna atmosféry byla naopak potvrzena, jelikož ve sledovaném období došlo k jasnému navýšení obav z jaderných zbraní, ať už z nové proliferace, závodů ve zbrojení, či hrozby jaderné války. Závěr této práce potvrzuje, že nukleární tabu zůstává důležitým faktorem v mezinárodních vztazích a jeho udržení je klíčové pro zachování globální stability a bezpečnosti.
|
|
|
Z bojiště na psychiatrii. Válka proti teroru a její dopad na psychiku amerických veteránů
Miková, Zuzana ; Kozák, Kryštof Přemysl (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá psychickými problémy amerických veteránů z války proti teroru. Cílem této práce je zjistit, jaké duševní následky si vojáci z konfliktu odnášejí a jaké hlavní důvody vedou k jejich vytvoření. Bakalářská práce rozebírá kontext války proti teroru i nové způsoby boje použité v tomto konfliktu a psychické následky veteránů po návratu domů. Práce popisuje programy nabízené americkou vládou a ministerstvy na pomoc zasaženým jedincům. Závěrem výzkumu jsou zjištěné vážné psychické následky u veteránů z války proti teroru, především posttraumatická stresová porucha. Jedná se o nejvyšší dosavadní počet ze všech konfliktů, které Spojené státy vedly. Velký problém představují tzv. nepřiznané dlouhodobé náklady z konfliktu, jako je zvýšená míra alkoholismu, násilí, nebo rozpad rodin. Tyto následky ovlivní negativně i širší společnost. Důvodů k vytvoření psychických problémů je u války proti teroru několik, mezi hlavní ale patří dlouhé trvání konfliktu, nové technologie a způsoby boje, postupný přechod společnosti k odmítání války a negativní postoj vůči veteránům. Je ale také důležité si uvědomit, že dříve se psychické poruchy tak lehce nediagnostikovaly, proto jejich počet byl menší než dnes. Programů podle zkoumání nabízí armáda hodně, nejsou ale příliš účinné, a hlavně je veteráni...
|
|
| |
|
|
NGOs' perceptions of Japan's role in the nuclear disarmament regime
Naumov, Danila ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vnímání NGOs v oblasti odzbrojení roli Japonska v rámci globálního jaderného odzbrojení. Cílem výzkumu je prozkoumat postoje předních NGOs v oblasti jaderného odzbrojení v různých bodech jejich vztahu k Japonsku, ale také ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní, která slouží jako rámec interakce mezi nevládními organizacemi a Japonskem. Pro účely vypracování závěrů založených na jejím srovnání a analýze je operacionalizováno několik proměnných - například strategie, které NGO ve svém úsilí o obhajobu, jejich očekávání od potenciální ratifikace TPNW Japonskem nebo faktory, o kterých se domnívají, že brání Japonsku smlouvu ratifikovat - které jsou zpracovány prostřednictvím odborné literatury na téma mezinárodních norem a NGOs obecně. Hlavním zdrojem dat pro analýzu jsou rozhovory a oficiální dokumenty, jako jsou výroční zprávy nebo NGO. V závěru autor nastiňuje zjištění a jak jsou v rozporu s původními očekáváními nebo je potvrzují. Na základě studie japonského případu navrhuje několik možných scénářů dalšího rozvoje strategií nevládních organizací v rámci TPNW.
|
|
|
Nuclear Ban Treaty and Stigmatization of NATO's Extended Nuclear Deterrence: Responses from Germany and Czechia
Svobodová, Markéta ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Markéta Svobodová: Smlouva o zákazu jaderných zbraní a stigmatizace rozšířeného jaderného odstrašení: reakce Německa a Česka (2023) Abstrakt Zastánci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poukazují na to, že nejen jaderné mocnosti, ale i státy benefitující ze systému rozšířeného jaderného odstrašení porušují mezinárodní normu jaderného odzbrojení. Jak budou členské státy NATO reagovat na taková prohlášení, tj. na záměrnou stigmatizaci, považujeme-li normu jaderného odzbrojení za základ vhodného a zodpovědného chování v rámci mezinárodní politiky? Předkládaná diplomová práce si klade za cíl odpovědět na tuto otázku skrze analýzu dvou případových studií, Německa a Česka. Konkrétněji práce prozkoumá diskurzivní strategie, které tyto státy používají k regulaci oběhu potenciálně diskreditujících informací, jež by mohly mít negativní efekt na jejich identitu založenou na obrazu odpovědných členů mezinárodního společenství. Úspěch stigmatizace závisí na míře relevance stigmatizujícího subjektu v každém daném kontextu. V případě Německa tak vazby současného politického vedení na nevládní sektor lobbující za odzbrojení přispěly ve sledovaném časovém období (2013-2023) k posunu od přístupu odmítání stigmatu k určitému stupni přiznání stigmatu. V Česku absence takových vazeb mimo jiné znemožnila nevládním organizacím...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Common position of the European Union on the NPT since 2015
Csúzová, Kristína ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato práce se zabývá společným postojem EU k odzbrojení v období od roku 2015, kdy se konala devátá hodnotící konference smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), do roku 2022, kdy se uskutečnila desátá hodnotící konference NPT. Posuzována je změna postoje EU k odzbrojení v důsledku odehrávajících se významných globálních událostí s možnými důsledky pro společný postoj EU, tj. smlouvy o zákazu jaderných zbraní, brexitu a ruské invaze na Ukrajinu. Na základě důkazů vyplývajících ze závěrů prohlášení EU k událostem souvisejícím s TPNV a rozhovorů s vysokými diplomaty zastupujícími různé členské státy EU tato studie prokazuje, že společný postoj EU k odzbrojení zůstal na původní úrovni. Za toto tvrzení je odpovědné jednak Hererrovo (2020) zjištění, že EU historicky tíhne ke status quo, a jednak přijetí a vstup TPNW v platnost. Tato smlouva dále prohloubila stávající rozpory v EU v nejspornější otázce, a to kdy a jakým způsobem by mělo být dosaženo odzbrojení. Tato práce argumentuje, že TPNW vyčerpala již tak omezený prostor EU pro vyjednávání, a tím i její schopnost dosáhnout kompromisu a postupovat ve společné pozici. Klíčová slova NPT, odzbrojení, první pilíř, EU, společný postoj, změna, NPT RevCon 2015, NPT RevCon 2022
|
|
| |
host ::
RSS.