|
|
Osobnost dítěte a zahájení docházky do mateřské školy
Zradičková Šafránková, Karla ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Moderujícím procesem zvládání nároků socializující společnosti je schopnost autoregulace jedince. Výrazným vývojovým socializačním prvkem je přechod, tranzice z rodinného prostředí do mateřské školy, fungující v interakci různých změn. Teoretické základy našeho výzkumného projektu tvoří koncept resilience vycházející ze sociálně kognitivní teorie. Probandy tvořila skupina 97 dětí předškolního věku, začínajících s docházkou do mateřské školy, příchozích z rodinného prostředí. Data byla shromažďována dvakrát, v září a v listopadu. Výzkumná data plynou ze dvou zdrojů - pozorování a dotazník. Co se týče pozorování, byly předem stanoveny oblasti sledování. Frekvenci a kvalitu behaviorálních projevů dítěte v adaptačním období zaznamenával pedagog do pozorovacího archu, který byl vytvořen na základě studia literatury s tématem adaptace a empirie. Resilientní faktory jsou operacionalizované iniciativou, seberegulací a kvalitou vztahů, měřené škálou DECA - P2 - Devereux Early Childhood Assessment for Preschoolers, volně přeloženo jako Devereuxská škála pro rané dětství. Pro účely výzkumu byla převzata a převedena do českého jazyka z originálu amerických výzkumníků LeBuffe a Naglieri (2012) ve spolupráci s Devereuxským centrem pro podporu resilience u dětí. Škála DECA-P2 se zaměřuje také na mapování...
|
|
|
Osobnost dítěte a zahájení docházky do mateřské školy
Zradičková Šafránková, Karla ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Moderujícím procesem zvládání nároků socializující společnosti je schopnost autoregulace jedince. Za jeden z takových vývojových úkolů lze považovat přechod, tranzici z rodinného prostředí do mateřské školy. Tranzice může být jednou z největších výzev jak pro dítě, tak i pro rodinu a pedagogy, protože nezahrnuje pouze jednu změnu, ale funguje v interakci různých změn. Cílem našeho výzkumu je zjistit vývoj resilience v jednom z prvních významných tranzitorních momentů v životě dítěte, jakým je vstup do mateřské školy a podíl autoregulace na tomto procesu. Teoretické základy našeho výzkumného projektu tvoří koncept resilience vycházející ze sociálně kognitivní teorie. Problematika se vzhledem k zaměření na adaptaci dítěte na vzdělávací systém dotýká také otázky autoregulace, která je v našem kulturním kontextu významnou složkou úspěšného zvládnutí nároků výkonové společnosti na dítě. Další významný aspekt, podílející se na úspěšné adaptaci, je bezesporu psychická odolnost dítěte, ve smyslu schopnosti účinně se vypořádat se stresem a nepřízní. Ohniskem našeho výzkumu jsou děti předškolního věku (tři až šest let), které se adaptují na nové prostředí mateřské školy. Do tohoto prostředí přicházejí děti z rodiny. Počátek docházky do mateřské školy a vývojové úkoly s ním spojené považujeme za klíčové...
|
|
|
Osobnost dítěte a zahájení docházky do mateřské školy
Zradičková Šafránková, Karla ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Moderujícím procesem zvládání nároků socializující společnosti je schopnost autoregulace jedince. Výrazným vývojovým socializačním prvkem je přechod, tranzice z rodinného prostředí do mateřské školy, fungující v interakci různých změn. Teoretické základy našeho výzkumného projektu tvoří koncept resilience vycházející ze sociálně kognitivní teorie. Probandy tvořila skupina 97 dětí předškolního věku, začínajících s docházkou do mateřské školy, příchozích z rodinného prostředí. Data byla shromažďována dvakrát, v září a v listopadu. Výzkumná data plynou ze dvou zdrojů - pozorování a dotazník. Co se týče pozorování, byly předem stanoveny oblasti sledování. Frekvenci a kvalitu behaviorálních projevů dítěte v adaptačním období zaznamenával pedagog do pozorovacího archu, který byl vytvořen na základě studia literatury s tématem adaptace a empirie. Resilientní faktory jsou operacionalizované iniciativou, seberegulací a kvalitou vztahů, měřené škálou DECA - P2 - Devereux Early Childhood Assessment for Preschoolers, volně přeloženo jako Devereuxská škála pro rané dětství. Pro účely výzkumu byla převzata a převedena do českého jazyka z originálu amerických výzkumníků LeBuffe a Naglieri (2012) ve spolupráci s Devereuxským centrem pro podporu resilience u dětí. Škála DECA-P2 se zaměřuje také na mapování...
|
|
|
Osobnost dítěte a zahájení docházky do mateřské školy
Zradičková Šafránková, Karla ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Moderujícím procesem zvládání nároků socializující společnosti je schopnost autoregulace jedince. Za jeden z takových vývojových úkolů lze považovat přechod, tranzici z rodinného prostředí do mateřské školy. Tranzice může být jednou z největších výzev jak pro dítě, tak i pro rodinu a pedagogy, protože nezahrnuje pouze jednu změnu, ale funguje v interakci různých změn. Cílem našeho výzkumu je zjistit vývoj resilience v jednom z prvních významných tranzitorních momentů v životě dítěte, jakým je vstup do mateřské školy a podíl autoregulace na tomto procesu. Teoretické základy našeho výzkumného projektu tvoří koncept resilience vycházející ze sociálně kognitivní teorie. Problematika se vzhledem k zaměření na adaptaci dítěte na vzdělávací systém dotýká také otázky autoregulace, která je v našem kulturním kontextu významnou složkou úspěšného zvládnutí nároků výkonové společnosti na dítě. Další významný aspekt, podílející se na úspěšné adaptaci, je bezesporu psychická odolnost dítěte, ve smyslu schopnosti účinně se vypořádat se stresem a nepřízní. Ohniskem našeho výzkumu jsou děti předškolního věku (tři až šest let), které se adaptují na nové prostředí mateřské školy. Do tohoto prostředí přicházejí děti z rodiny. Počátek docházky do mateřské školy a vývojové úkoly s ním spojené považujeme za klíčové...
|
|
|
Vnímání strachu u dětí
Zradičková Šafránková, Karla ; Mertin, Václav (oponent) ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce)
Strach patří nevyhnutelně k našemu životu. Provází nás od narození až do smrti. Ačkoli je strach vnímán povětšinou velice negativně, je pro člověka užitečným průvodcem a zcela přirozeným jevem. Tématem naší diplomové práce je popsat způsob vnímání strachu u dětí předškolního věku a strategie zvládání situací, v nichž se mají se svým strachem utkat. Konkrétně sledujeme, čeho se dnešní děti předškolního věku bojí a na čem jsou založeny strategie, které napomáhají s emocí strachu úspěšně bojovat. Diplomová práce má dvě hlavní části. V teoretické části se snažíme o vymezení pojmů strach a s ním souvisejícího úzkost, věnujeme se také pojetí této emoce v různých psychologických školách, popisujeme emoci strachu v ontogenezi jedince. Krátce se zastavujeme také u emoční regulace a copingových strategií. V empirické části pak rozebíráme výsledky jednotlivých námi zvolených metod a dáváme je do vzájemné souvislosti. Pro zjištění výše uvedených cílů jsme sestavili skupinový program, který se skládal z několika na sebe navazujících úkolů. Do programu jsme zahrnuli krátký polostrukturovaný rozhovor s dětmi, metodu "skupinový teploměr", kresbu na zadané téma a "skupinové divadélko". Prováděli jsme kvalitativní a kvantitativní analýzu dat a zjištěné výstupy jsme porovnávali mezi sebou. Pracovali jsme s dětmi předškolního...
|
|
|
Sebepojetí a sebehodnocení dětí se specifickými poruchami učení
Šafránková, Karla ; Pokorná, Věra (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Cílem této práce je zmapovat problematiku sebepojetí a sebehodnocení jedince se specifickou poruchou učení se zaměřením na diference emočního prožívání a chování jedinců integrovaných do běžné základní školy a jedinců navštěvujících specializovanou třídu pro děti s dyslexií. Skupiny výzkumného šetření, stejně tak jako kontrolní vzorek, tvořilo deset jedinců navštěvuj ících pátý postupný ročník. Poměr dívek a hochů byl 1:1. V první fázi byl dětem předkládán test Kresby postavy, jako odrazový můstek pro vytvoření uvolněné atmosféry. Po něm následoval subtest "Nedokončené věty" z Michalovy testové baterie Projektivní interview (1974). Sebehodnocení dětí s dyslexií a dětí kontrolního vzorku bylo zjišťováno dotazníkem SPAS (Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti, Matějček, Vágnerová, 1987). Z výsledků výzkumu vyplývá, že mezi dětmi obou výzkumných skupin v porovnání s kontrolním vzorkem skutečně existují rozdíly. Děti navštěvující specializovanou třídu jsou více úzkostné, introvertované, jejich výtvory častěji nesou známky regrese a primitivismu než kresby dětí integrovaných. Jejich největším problémem zůstává čtení. Integrovaní žáci působí podle výsledků vyrovnaněji a méně úzkostně. Jejich kresebný projev je vyzrálejší. Je velmi zajímavé, že čtení pro ně nepředstavuje zásadní problém. Jak vyplývá z Dotazníku...
|
host ::
RSS.