|
| |
|
|
Problém vzdělání a výchovy u Marthy C. Nussbaum
Valíčková, Klaudie ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato výzkumná práce se zabývá teoretickým přístupem a myšlenkami filozofky Marthy Nussbaum k oblastem vzdělání a výchovy. Autorka přináší revoluční perspektivu, založenou na konceptu "schopností" (capabilities). Definuje ho jako soubor základních lidských schopností a možností, které umožňují jedincům plnohodnotný život a participaci ve společnosti. Tyto schopnosti nejsou pouze o ekonomickém úspěchu, ale zahrnují i emocionální a sociální aspekty. Práce se zaměřuje nejen na kontext samotné teorie vzdělávání, ale následně analyzuje klíčové aspekty, včetně důležitosti emocí a morálního vedení jako nedílných prvků vzdělávacího procesu. Kromě toho práce nabízí kritický pohled na teorii Marthy Nussbaum, zkoumající praktické výzvy s její implementací v reálných vzdělávacích prostředích. Dále analyzuje kritické názory a kontroverze v souvislosti s touto teorií, včetně diskusí o univerzalitě konceptu schopností a jeho vhodnosti pro různé sociokulturní kontexty. Mimo jiné se zaměřuje na kritické zhodnocení tohoto přístupu, s cílem podnítit další reflektovanou debatu o významu a perspektivách vzdělání ve společnosti 21. století. KLÍČOVÁ SLOVA Martha Nussbaum, vzdělání, výchova, schopnosti, emoce, kritika
|
|
|
Výchova jako problém u Radima Palouše
Dytrych, Ondřej ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Hlavním tématem práce je promýšlení specifického smyslu výchovy a vzdělávání ve filosofii Radima Palouše. Z této základní problematiky specifičnosti výchovy jako přivádění k rozumění celku (řádu) světa u Palouše budeme dále explikovat klíčové motivy. Mezi tyto motivy patří především existence člověka jako bytosti od-povědné za celek světa a ostatních lidí. Dále problém školy jako specifické temporální situace překračující každodenní shon (ascholia) a provoz, zkrátka kvaltování, a scholé jako svobody k sobě, která se rozvíjí ve schopnosti dialogického se-tkávání se sebou i s druhými. Tato základní půda bude konkretizována též v dějinné dimenzi propojováním pro Palouše důležitých myslitelů (především Sokrates, Komenský, Patočka).
|
|
|
VÝCHOVNÝ POTENCIÁL ESTETICKÉ A MORÁLNÍ ZKUŠENOSTI V PEDAGOGICE JOHNA DEWEYHO
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Šíp, Radim (oponent)
Předložený text je zacílen na analýzu vztahu mezi estetickou zkušeností a morální výchovou. V rámci sedmi kapitol se věnujeme aktuálním otázkám praxe estetických výchov ve škole, představení nejdůležitějších diskurzů z oblasti morální problematiky i samotné analýze vztahu estetické a morální zkušenosti v díle představitele amerického pragmatismu Johna Deweyho. Text nabízí odpovědi nejen na výchovně vzdělávací potenciál estetických předmětů, přináší také nové náměty pro zkvalitnění současné vzdělávací praxe.
|
|
|
Pojetí výchovy podle sv. Augustina
Pecková, Alžběta ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Bakalářská práce na téma Pojetí výchovy podle sv. Augustina se zaměřuje na analýzu Augustinových myšlenek týkajících se vzdělávání a výchovy v metodickém rámci dějin filosofie. Práce se zabývá Augustinovým pohledem na to, jaký je smysl výchovy a vzdělání. Silný vliv na Augustinovo myšlení má v tomto kontextu především Platónova filosofie a ovšem též navazující filosofická a teologická tradice. Budeme sledovat tento kontext, v němž se Augustin pohybuje, a též způsob, jakým navazuje na předchozí zdroje, především na Platónovu ideu vzdělání jako přivádění k idejím a motivy anamnése. Toto srovnání využijeme pro obecnější charakteristiku Augustinova promýšlení problematiky výchovy, přičemž klíčovými tématy budou vztah mezi výchovou a náboženstvím, role učitele v procesu vzdělávání, význam lásky a pravdy, vzoru a individuálního přístupu k výchově. Základními textovými zdroji budou Augustinovy spisy O učiteli, Křesťanská vzdělanost a Vyznání.
|
|
| |
|
|
Uvádění do filozofie na gymnáziu jako didaktický problém
Kadeřábková, Soňa ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Uvádění do filozofie na gymnáziu jako didaktický problém se věnuje didaktice filozofie, konkrétně se zaměřuje na téma výuky úvodu do filozofie na gymnáziu. Tuto problematiku nahlíží jako didaktický problém, čímž si stanovuje ústřední perspektivu, kterou je perspektiva didaktická. Na základě odborné literatury práce nejprve rozkrývá základní aspekty didaktiky filozofie, mezi které patří výukové cíle gymnaziální filozofie, modely výuky dle způsobu strukturování učiva nebo didaktické zásady výuky filozofie. Následně se práce zaměřuje přímo na problematiku uvádění a pojmenovává klíčové momenty zahajování výuky filozofie. Dále práce soustředí svou pozornost na vybrané učebnice filozofie pro střední školy. Analyzuje jejich úvodní kapitoly, přičemž se soustředí zejména na to, zda pojetí učebnice respektuje teoretické podněty uvedené v didakticko-filozofických publikacích. Konkrétní příklady z učebnic jsou komentovány s odkazy na teorii prezentovanou v předchozích kapitolách této práce a zároveň předkládají možnosti variování učebnicových textů i úloh. Ve svém závěru pak tato diplomová práce na základě zjištěných skutečností z rozboru učebnic formuluje didaktické principy pro výuku úvodu do filozofie. Přínosem v rámci diskuse na téma uvádění žáků do filozofie se mohou tyto...
|
|
|
Problematika rozumění ve filosofii Hanse Georga Gadamera
Šupková, Lucie ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozumění ve filozofii Hanse-Georga Gadamera, německého filozofa 20. století. Cílem této práce bylo vysvětlení problematiky porozumění a připomenutí, jak je porozumění důležité ve všech oblastech lidské činnosti. V první části je vysvětleno, co to hermeneutika je, její přechod od hermeneutiky regionální k hermeneutice obecné a dále přechod od hermeneutiky epistemologické k hermeneutice ontologické. V druhé části jsou představeni jednotliví filozofové, kteří se hermeneutikou zabývají, konkrétně Friedrich Schleiermacher, Wilhelm Dilthey, Martin Heidegger, Paul Ricoeur a Hans-Georg Gadamer. Bakalářská práce čerpá nejvíce právě z děl těchto autorů. Třetí část rozebírá základní témata hermeneutiky s ohledem na filozofii Hanse-Georga Gadamera. Poslední část vysvětluje pojem dějinného vědomí a jeho vliv na porozumění si v dialogu. Dále je zde rozebrán princip splývání horizontů a důležitost rozhovorů.
|
|
|
Syndrom vyhoření pedagogických pracovníků na středních pedagogických školách.
Oubrechtová, Veronika ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u učitelů na středních pedagogických školách. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje definici syndromu vyhoření dle různých autorů, symptomům syndromu vyhoření a popisu skupin, jichž se může syndrom vyhoření týkat. Dále je v teoretické části reflektována problematika stresu a popis boje s ním. Akcent je kladen na asertivitu jakožto metodu boje se stresem. Jakožto metody prevence vzniku syndromu vyhoření jsou v práci dále reflektovány supervize a duševní hygiena. Pilotní částí praktické části představuje kvalitativní výzkum. (polostrukturované rozhovory s vyučujícími na středních pedagogických školách). Vzorek je tvořen 16 vyučujícími ze čtyř středních pedagogických škol z Prahy a středních Čech. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou ke vzniku syndromu vyhoření náchylnější vyučující profilových, či všeobecně vzdělávacích předmětů a dále zmapovat nejčastější metody prevence syndromu vyhoření, nejběžnější způsoby aplikace duševní hygieny u těchto vyučujících. Jako metoda vyhodnocení výsledků kvalitativního výzkumu byla použita zakotvená teorie. Výsledky naznačily, že vyučující na středních pedagogických školách netrpí rozvinutou formou syndromu vyhoření, pravidelně se věnují duševní hygieně. Výzkum popisuje ty...
|
|
|
Senecův ideál ušlechtilého ducha a problém výchovy
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu římského stoického filosofa Senecy, detailněji pak pracuje s jeho mravní filosofií. Otevřena jsou například témata, jak podle něj dosáhnout klidné mysli, trvalé radosti, či v čem spočívá pravé štěstí. Diplomová práce si klade za cíl zamyslet se nad tím, o jakou proměnu člověka dle Senecy ve výchově jde a jak k výchově patří ctnost ve stoickém smyslu, a rovněž jak to celkově proměňuje život člověka. Diskutován je v práci také Seneca jako vychovatel císaře Nerona. Prostřednictvím Senecových Dopisů Luciliovi (Epistulae Morales ad Lucilium) a spisu O duševním klidu pak postihuji jeho etické i didaktické zásady. V práci se mimo jiné snažím odpovědět i na otázku, co je míněno antickou filosofií, neboť ta je ve své podstatě jiná než filosofie v akademickém pojetí, jak ji známe dnes. Pro stoiky tvořila filosofii totiž nejen část teoretická, ale patřila k ní i praktická cvičení. Doslova bychom řekli, že tehdejší filosofové žili otázkou Jak dobře žít? Tato souvislost života, filosofie a vzdělávání, která se nám u Senecy zjevuje, je dalším z témat, kterým se věnuji. KLÍČOVÁ SLOVA Seneca, helénistická filosofie, stoicismus, ideál ušlechtilého ducha, výchova
|
host ::
RSS.