Název:
Dopady strukturální a regionální politiky EU na tuzemskou ekonomiku a hodnocení těchto dopadů v kontextu zkušeností vybraných členských států
Překlad názvu:
Impacts of the EU structural and regional policy on the Czech economy and assessment of the impacts in the context of experience of selected member states
Autoři:
Vondrák, David ; Bárta, Vladimír (vedoucí práce) ; Wokoun, René (oponent) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Urban, Luděk (oponent) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2004
Jazyk:
cze
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [cze][eng] Práce se zaměřuje na hodnocení možných dopadů rozličných opatření strukturální a regionální politiky Evropské unie uplatňovaných v České republice. Kromě předběžného hodnocení využívání strukturální pomoci v ČR si práce klade především za úkol zasadit náš přístup k implementaci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti do celkového unijního kontextu. To vyžaduje nejen obecné hodnocení z hlediska naplňování jednotlivých priorit, jež si ČR stanovila, ale především přímé srovnání dopadů obdobných opatření na ekonomiky členských států EU v minulosti. Z tohoto důvodu tvoří důležitou součást práce čtyři případové studie, jež analyzují dopady využívání kohezní politiky v tzv. bývalých zemích soudržnosti (Španělsku, Portugalsku, Řecku, Irsku), a to od prvního programového období 1989--1994 až do současného programového období 2007--2013. S ohledem na výchozí podmínky těchto ekonomik lze považovat jejich konvergenční proces k průměru EU za poměrně úspěšný. Nicméně existují zde některé důležité rozdíly jak v použití, tak i v dopadech strukturálních fondů v těchto čtyřech zemích. Výsledky zkoumání naznačují, že dopady kohezní pomoci ve Španělsku byly poměrně významné -- především šlo o její příspěvek k ekonomickému růstu a snižování nezaměstnanosti. Španělsko jako celek konvergovalo ve sledovaném období k průměru Evropské unie ve většině důležitých ekonomických indikátorů. Hospodářská konvergence probíhala i na regionální úrovni, nicméně vývoj měl rozdílnou dynamiku a jiné příčiny v různých oblastech. Přibližování portugalského hospodářství k unijnímu průměru bylo naproti tomu podstatně méně razantní a disparity na regionální úrovni zde spíše vzrostly. Význam využívání strukturální fondů v Řecku spočívá především v jejich tlaku na zlepšování institucionálního rámce a uplatňování strategického plánování. Ze zkušenosti čerpání pomoci v Irsku pak vyplývá obecný imperativ k co největšímu využívání unijních prostředků zejména na veřejné statky, spíše než na podporu soukromého sektoru. Česká republika by si měla ze zkušeností čtyř kohezních zemí vzít poučení. Efekty politiky soudržnosti pro tuzemskou ekonomiku mohou být totiž poměrně velmi významné, a to nejen v krátkodobém a střednědobém, ale především v dlouhodobém horizontu. Je však třeba mít na paměti, že jde o možné dopady, jejichž reálné naplnění závisí především na samotných aktérech, ať již na úrovni strategického řízení, řízení a implementace programů či na úrovni konečných příjemců kohezní pomoci.This work focuses on evaluation of possible impacts of structural and regional EU policy applied in the Czech Republic. Besides preliminary assessment of the use of economic, social and territorial cohesion policy in the Czech Republic, its aim is to put our national specific approach in the context of the whole European Union. It required not only a general appraisal of single priorities but also direct comparison with impacts of similar measures on the economies of the EU in the past. For this objective, an important part of the work consists in four case studies, analysing the application and impacts of the EU cohesion policy instruments in cohesion countries (Spain, Portugal, Greece, Ireland) since the first programming period 1989--1993 until the current period 2007--2013. With respect to the starting point of these economies and societies I would consider the convergence process to the EU relatively successful. Nevertheless, there are some important differences in the use and impact of the cohesion policy in these four member states. The results show that the impact of the Structural Funds in Spain has been quite sizeable in terms of its contribution to the economic growth and reduction of unemployment. Spain as a whole is approaching the EU average in most of the economic indicators. The convergence of the Portugal economy was markedly less substantial and the disparities increased on the regional level. The significant side effect of spending of Structural Funds in Greece consists mainly in the improvement of the institutional framework and strategic planning. The Irish example points to the importance of using the assistance rather for public goods than for supporting the private sector. The Czech Republic should take an example from this experience. Effects of the EU cohesion policy on the domestic economy could be very significant -- not only for a short-term but also for a long-term perspective. However, it is necessary to be aware of the fact that we are still talking about possible impacts, whose real successful fulfilment depends on individual participants -- whether on the strategic or the final beneficiaries levels.
Klíčová slova:
disparity; Evropská unie; hospodářská, sociální a územní soudržnost; kohezní politika; kohezní země; konvergence; politika soudržnosti; regionální a strukturální politika EU; strukturální fondy; Cohesion Countries; Cohesion Policy; Convergence; Czech Republic; Disparities; EU Structural and Regional Policy; Social, Economic and Territorial Cohesion; Structural Funds
Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné v digitálním repozitáři VŠE. Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/28027
host ::
