|
|
Proměny imaginace-portrétu města vlivem digitálních technologií v kontextu analogových médií
Poláková, Sylva ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Dolanová, Lenka (oponent)
Vztah města a filmu byl od samotného vynálezu kinematografu nazírán skrze jakousi charakterovou vzájemnost, jejímž hlavním jmenovatelem byl pohyb. Nové médium bylo vnímáno jako nejlépe uzpůsobená umělecká forma k zaznamenání a reprodukování atmosféry, která symbolizovala moderní velkoměsto na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Analogie "pokrevní" příbuznosti dvou fenoménu moderny, rozvoje velkoměst a vynálezu kinematografu, podnítila vznik filmů a esejů, jež se zabývaly nebo vycházely z vnějších estetických podobností a hodnot města a pohyblivých obrazů, a které absorbovaly utopistické nadšení moderní společnosti. Vertovův film MUŽ S KINOAPARÁTEM a Ruttmannův BERLIN, SYMFONIE VELKOMĚSTA1 se dočkaly následování nebo citací v mnoha národních kinematografiích2. Mezi těmi, kdo propadli svádění moderního velkoměsta, byli na jedné straně futurističtí architekti, kteří toužili po totální proměně urbanistických plánů a výstavbě nových modernímu tempu a prostoru lépe vyhovujících sídlišť a kinematografie byla pro ně způsobem, jak prezentovat svoje ideje s komerčním apelem v průmyslových filmech3. Na straně druhé to byli solitéři, kteří nebažili zasahovat do vývoje měst, ale využívali jejich anonymity, která jim skýtala nový druh svobody a poznání - zrodila se postava flâneura, městského člověka,...
|
|
|
Proměny imaginace-portrétu města vlivem digitálních technologií v kontextu analogových médií
Poláková, Sylva ; Dolanová, Lenka (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Vztah města a filmu byl od samotného vynálezu kinematografu nazírán skrze jakousi charakterovou vzájemnost, jejímž hlavním jmenovatelem byl pohyb. Nové médium bylo vnímáno jako nejlépe uzpůsobená umělecká forma k zaznamenání a reprodukování atmosféry, která symbolizovala moderní velkoměsto na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Analogie "pokrevní" příbuznosti dvou fenoménu moderny, rozvoje velkoměst a vynálezu kinematografu, podnítila vznik filmů a esejů, jež se zabývaly nebo vycházely z vnějších estetických podobností a hodnot města a pohyblivých obrazů, a které absorbovaly utopistické nadšení moderní společnosti. Vertovův film MUŽ S KINOAPARÁTEM a Ruttmannův BERLIN, SYMFONIE VELKOMĚSTA1 se dočkaly následování nebo citací v mnoha národních kinematografiích2. Mezi těmi, kdo propadli svádění moderního velkoměsta, byli na jedné straně futurističtí architekti, kteří toužili po totální proměně urbanistických plánů a výstavbě nových modernímu tempu a prostoru lépe vyhovujících sídlišť a kinematografie byla pro ně způsobem, jak prezentovat svoje ideje s komerčním apelem v průmyslových filmech3. Na straně druhé to byli solitéři, kteří nebažili zasahovat do vývoje měst, ale využívali jejich anonymity, která jim skýtala nový druh svobody a poznání - zrodila se postava flâneura, městského člověka,...
|
|
| |
|
|
Dostupnost cestování a jeho vliv na tvor bu
Doležálková, Klára ; ŠERÝ, Ladislav (vedoucí práce) ; DOLANOVÁ, Lenka (oponent)
To, jak se svět zmenšuje a my se můžeme dostat na jeho druhý konec hned zítra, ovlivňuje proces tvorby. Nejen, že někteří umělci existují téměř jen z grantů, které posbírají po různých zemích, ale také umění vzniklé "na cestě", např. různé cestovní deníky, nabývá na objemu. Může se někdo vcítit do každodennosti lidí (a vytvořit o ní záznam), jejichž prostředí nezná, třeba jen za tři měsíce?
|
|
|
Hollis Frampton
Pešek, Kryštof ; Pospiszyl, Tomáš (vedoucí práce) ; Dolanová, Lenka (oponent)
Teoretická část bakalařské práce se zaměří na dílo severo-amerického avandgardního filmového tvůrce Hollise Framptona, zejména pak na rozbor filmu Zorn's Lemma z roku 1970. Autor, který se zabýval (mimo jiné) striktní matematickou aplikaci na filmovou strukturu, ve svém díle zanechal komplexní kód; úkolem této práce je dopátrat se základních struktur a domnělé existence vzorců jednoho z děl Framptonovy tvorby.
|
|
|
Projekce ve scénickém prostoru
Durdil, Zdeněk ; Vojtěchovský, Miloš (vedoucí práce) ; Dolanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztahy mezi promítaným pohyblivým obrazem a divadelními formami ve scénickém prostoru. Popisuje odlišnosti percepčních modelů divadla a filmu a zabývá se jejich prolínáním a proměnami. Dále se pokouší vyjmenovat základní typy vztahů mezi médii, pochopit různé principy propojování a utváření médií a tyto obecné zákonitosti uplatnit k porozumění vztahu divadla a projekce.V hlavních bodech popisuje historii prolínání vědy a technologie s divadlem od počátku 20. století po současnost. Vybírá několik výrazných příkladů současného použití projekce a technologií na divadle, které rozebírá po technologické a dramaturgické stránce. Na těchto konkrétních příkladech a subjektivních zkušenostech autora se pokouší poodhalit některé zákonitosti vztahu projekce a performance.
|
|
| |
host ::
RSS.