|
| |
|
|
Metodika nové metodologie výzkumu artefaktů pomocí pokročilých metod
Hrubý, Petr ; Bartůněk, Vilém ; Martinec, Marek ; Palounek, David ; Bíšková, Jarmila ; Gašpar, Adam ; Havlíková, Markéta ; Hons, David ; Kapusta, Jaroslav ; Kmošek, Matěj ; Malý, Karel ; Zavřel, Jan
Metodika předkládá analytické metody pokročilého zkoumání archeologických nálezů z různorodých materiálů. Zaměřuje se jak na finančně, časově i instrumentálně více či méně náročné metody, které přinášejí, největší informační přínos pro zkoumání movitých nálezů z různých hledisek. Názorným a přehledným způsobem předkládá u jednotlivých materiálových skupin výzkumné otázky, které lze pomocí pokročilých laboratorních analýz klást, a odpovídajícím způsobem i zodpovídat. Předložená metodika plynule navazuje na „Metodiku předlaboratorní selekce vzorků pro analýzy z velkých souborů“, vytvořenou a certifikovanou v roce 2021 shodným týmem v rámci projektu NAKI II (č. DG20P02OVV007) s názvem „Pokročilé archeometrické metody získávání kvalitních dat k velkým souborům artefaktů“. Předložená metodika se oproti předcházející však neomezuje pouze na nejschůdnější a nejpřístupnější analytické metody, ale naopak zahrnuje převážně pokročilejší a tím pádem finančně, časově, personálně i instrumentálně nákladnější metody, umožňující zisk co největšího množství informací z individuálních vhodně zvolených nálezů, i na úkor případné destruktivity vůči předmětu/vzorku. Informace získané pokročilými metodami slouží například k identifikaci charakteru předmětu, jeho provenience, způsobu jeho výroby a užívání. V mnoha případech je nutné jednotlivé analytické metody vzájemně kombinovat, a tím prohlubovat míru poznání předmětu. Pro řádné vyhodnocení a interpretaci je nutné získané výsledky konfrontovat s dalšími analytickými výstupy obdobných nálezů. Kvalita získaných informací se zásadně odvíjí nejen od vhodně zvolených a kvalitně provedených analýz, ale také od vhodně stanovených a artikulovaných výzkumných otázek, na které mají analýzy pomoci odpovídat. S nevhodně zvolenou výzkumnou otázkou se i sebevětší počet nákladných analýz bude míjet účinkem a neposkytne kýžené výsledky. Proto je nutné apelovat na řádné promyšlení výzkumných otázek před prováděním analýz a až na jejich základě zvolit a nechat provést příslušné analytické zkoumání. Cílovou skupinou předložené metodiky jsou převážně pracovníci archeologických institucí, provádějících terénní archeologické výzkumy a vědecký výzkum založený na studiu archeologického materiálu, dále pracovníci sbírkotvorných institucí v podobě muzeí i univerzit pracující s archeologickými nálezy ve výuce, vědě a výzkumu. Zvláště těm má metodika posloužit jako podklad pro volbu nejvhodnějších a informačně nejpřínosnějších metod, vzhledem k příslušným výzkumným otázkám. Dalšími uživateli jsou techničtí pracovníci a operátoři analytických přístrojů, kteří provádějí základní vyhodnocení surových dat. Pro ně má tato metodika sloužit k alespoň základnímu seznámení se specifiky jednotlivých materiálových skupin archeologických nálezů a výpovědním možnostem v rámci archeologického zkoumání.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Metodika přípravy dat z digitálních knihoven pro využití v digitálních humanitních vědách
Lehečka, B. ; Novák, D. ; Kersch, Filip ; Hladík, Radim ; Bíšková, J. ; Sekyrová, K. ; Válek, F. ; Vozár, Z. ; Bodnár, N. ; Sekan, P. ; Bežová, M. ; Žabička, P. ; Lhoták, Martin ; Straňák, Pavel
Tato metodika si klade za cíl nabídnout knihovnám i dalším paměťovým institucím v České republice doporučený postup při zpřístupnění velkých objemů dat pro výzkumné účely. V současné době je z tohoto pohledu zdigitalizováno již nadkritické množství dokumentů z knihovních fondů, přičemž výsledky digitalizace jsou prezentovány v různých systémech digitálních knihoven. Při jejich zpřístupňování je třeba vždy vycházet z aktuálního znění autorského zákona, ale už nyní je možné se připravit na jeho významnou novelizaci, která implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2019/790 a týká se mj. vytěžování textů a dat pro vědecké účely. Metodikou doporučovaná architektura nadstavbového systému pro digitální knihovny zajistí škálovatelnost, snadnou správu i rozvoj souvisejících služeb. Představené způsoby zpracování dat, jejich obohacování i výstupní formáty vycházejí z požadavků specialistů z celé škály humanitních oborů.
Plný tet: PDF
|
|
|
Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii
Gojda, Martin ; Novák, David ; Kuna, Martin ; Vavřín, P. ; Bíšková, J.
Metodika zpracování a archivace dat leteckého průzkumu v archeologii je jedním z výstupů, kterými se uzavírá nejen výzkumný projekt Archeologie z nebe, ale svým způsobem i jedna z etap letecké archeologie a digitalizace archeologických dat v ČR. Obě tyto oblasti se u nás začaly rozvíjet na počátku 90. let minulého století, a to zprvu samostatně, postupem času ve stále užší spolupráci. Tato odvětví archeologické práce prošla v Česku v uplynulém desetiletí hlubší proměnou, která pro oblast digitální dokumentace znamenala vznik institucionalizované výzkumné infrastruktury Archeologický informační systém ČR a pro leteckou archeologii plný příklon k digitálním technologiím sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat. V současné době si lze již těžko představit letecký průzkum bez digitálních technologií a zároveň obraz archeologického dědictví země bez atraktivních a odborně cenných leteckých snímků. Poučeni živelními pohromami v Archeologických ústavech AV ČR v letech 2002 a 2008 dnes víme i to, že digitalizace je jedinou cestou záchrany starších dat, jejich zajištění před budoucí ztrátou a také cestou k jejich plnému využití (díky zpřístupnění širokému okruhu odborníků i dalších zájemců). Necháme-li stranou rozvoj vlastních technologií, který bude vždy úkolem pro užší okruh specialistů, přináší rozvoj digitalizace v letecké archeologii dva hlavní úkoly pro většinu archeologů, kteří v této oblasti pracují. Prvním z nich je převod a popis starších, analogových dokumentů do digitální podoby, protože staré snímky mohou obsahovat nenahraditelné informace, které by byla škoda nechat pohřbené v archivech a vystavené postupnému úbytku jejich informační hodnoty. Druhým úkolem je uznat nároky, jež s sebou nástup informační společnosti obecně přináší, tedy nutnost širší spolupráce mezi odborníky, sdílení informací a koordinace odborných postupů. Zatímco celý projekt Archeologie z nebe se zaměřoval na úkol první, pomoc s druhým úkolem nabízí tato metodika. Metodiky tohoto typu dnes vznikají v celé Evropě, ale není jich zatím mnoho a zdaleka nepokrývají všechny oblasti archeologické práce. Přímo k našemu tématu byla dosud publikována jen metodika („Guide to Good Practice“), kterou v roce 1999 připravila přední britská instituce Archaeology Data Service, avšak už z data jejího vydání je patrné, že nemůže plně pokrývat potřeby dnešní doby, nemluvě o specifické situaci české archeologie a jejích postupech. Na archivaci archeologických dat se zaměřuje příručka Evropské archeologické rady z roku 2014, která vyšla i v českém překladu – je ovšem obecná a neřeší specifické otázky letecké archeologie. Z českých příruček se našeho tématu dotýká okrajově jen metodika identifikace nemovitých archeologických památek z roku 2017. Autoři předložené příručky a členové odborného týmu projektu Archeologie z nebe jsou přesvědčeni, že tato metodika přispěje k ochraně specifické části archeologického dědictví v Česku. Věříme také, že k tisícům leteckých archeologických snímků, které jsou již dnes zpřístupněny prostřednictvím Digitálního archivu AMČR, přibudou brzy další fondy, a že tento fakt přispěje k rozvoji odborného výzkumu i zájmu o archeologii ze strany veřejnosti.
Plný tet: PDF
|
|
| |
|
|
Možnosti zaměření prostorového členění malých stavebních objektů
BÍSKOVÁ, Jaroslava
Cílem diplomové práce je popsat, zhodnotit použití a přesnost u jednotlivých geodetických metod a jejich vývoj pro zaměření prostorového členění malých stavebních objektů, jako například památníků, kašen, soch a dalších objektů. Popisuje již zmíněné metody i potřebné vybavení pro geodetická měření od eklimetru u stolové metody až po moderní laserové skenery. Podrobněji jsou popsány metody fotogrammetrie a laserového skenování. U laserového skenování je velmi zajímavý jeho rychlý vývoj. Již dnes máme možnost využít velmi moderní technologie, díky níž můžeme získat trojrozměrné obrazy využitelné hlavně pro dokumentaci památek či jiných stavebních objektů.
|
|
|
Počátky mapování na našem území
BÍSKOVÁ, Jaroslava
Tato bakalářská práce popisuje ?Počátky mapování na našem území?. V úvodní části jsou uvedeny účely, kvůli kterým se začalo provádět mapování nejen na našem území. Dále jsou v práci obecně vysvětleny kartografické a geodetické základy. Následující části popisují první mapování na našem území a počátky vojenského mapování. Samostatnou kapitolu pak tvoří stabilní katastr. Dále jsou uvedeny metody mapování a přístrojové vybavení (pro každou metodu zvlášť). V závěru práce jsou stručně popsány měřické instrukce pro provádění měřických prací, především ve stabilním katastru. Cílem práce je shrnout a přehledně popsat počátky mapování na našem území v souvislosti historie našeho státu.
|
host ::
RSS.