|
|
Tematické modelování publikační činnosti České akademie věd a umění v letech 1890-1910
Kersch, Filip ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Jarolímková, Adéla (oponent)
Cílem diplomové práce je podat na základě strojové analýzy publikační činnosti České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění přehled témat, která byla předmětem bádání této instituce v letech 1890-1910. Práce tak doplňuje a rozšiřuje dosavadní stav poznání této problematiky, který se dosud omezoval na analýzy konkrétních publikací, oborů nebo vědních tříd akademie, ale nedovoloval pohled na oblasti zájmu akademie jako celku. Úvodní část práce představuje kontext vzniku České akademie, shrnuje dosavadní stav poznání témat, kterým se její badatelé věnovali a popisuje, jak lze digitalizované tištěné publikace akademie využít pro analýzu pomocí komputačních metod v rámci digitálních humanitních věd. Ve výzkumné části byly za účelem dosažení stanoveného cíle získány z Digitální knihovny Akademie věd ČR digitalizované svazky vědeckého časopisu Rozpravy, který představoval stěžejní publikační platformu všech tří vědeckých tříd České akademie. Získaná data byla upravena pomocí volně dostupných nástrojů a použita jako vstup pro tematické modelování provedené metodou LDA (Latentní Dirichletova alokace). Výsledkem práce je ucelený přehled 35 konkrétních témat, kterým se Česká akademie na počátku svého vzniku věnovala. Jsou popsány počty publikací spadajících do jednotlivých témat a...
|
|
|
Metodika přípravy dat z digitálních knihoven pro využití v digitálních humanitních vědách
Lehečka, B. ; Novák, D. ; Kersch, Filip ; Hladík, Radim ; Bíšková, J. ; Sekyrová, K. ; Válek, F. ; Vozár, Z. ; Bodnár, N. ; Sekan, P. ; Bežová, M. ; Žabička, P. ; Lhoták, Martin ; Straňák, Pavel
Tato metodika si klade za cíl nabídnout knihovnám i dalším paměťovým institucím v České republice doporučený postup při zpřístupnění velkých objemů dat pro výzkumné účely. V současné době je z tohoto pohledu zdigitalizováno již nadkritické množství dokumentů z knihovních fondů, přičemž výsledky digitalizace jsou prezentovány v různých systémech digitálních knihoven. Při jejich zpřístupňování je třeba vždy vycházet z aktuálního znění autorského zákona, ale už nyní je možné se připravit na jeho významnou novelizaci, která implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2019/790 a týká se mj. vytěžování textů a dat pro vědecké účely. Metodikou doporučovaná architektura nadstavbového systému pro digitální knihovny zajistí škálovatelnost, snadnou správu i rozvoj souvisejících služeb. Představené způsoby zpracování dat, jejich obohacování i výstupní formáty vycházejí z požadavků specialistů z celé škály humanitních oborů.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Standardy používané pro kódování předmoderních textů a způsoby jejich prezentace v digitálních knihovnách
Kersch, Filip ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o standardech a metodách používaných pro kódování předmoderních textů a způsobech prezentace těchto textů v digitálních knihovnách. Literárně přehledová část práce popisuje zásady pro kódování elektronických textů vytvořené konsorciem TEI a proces přípravy kódovaného textu. Představena je struktura zásad TEI, jejich modulárnost a možnosti popisu textových i netextových prvků obsažených v dokumentech. Dále se tato část zabývá způsoby prezentace textů v digitálních knihovnách, a to s přihlédnutím k současným trendům a především pravidlům webové použitelnosti. V praktické části práce jsou na základě kontrolního seznamu vytvořeného na podkladech teoretické části analyzovány vybrané digitální knihovny ve třech oblastech: způsobech prezentace textů včetně jejich kódování, aspektů interoperability a dodržování pravidel použitelnosti. V závěru práce jsou zjištěné informace vyhodnoceny a zasazeny do kontextu teorie. Klíčová slova: digitální knihovna, kódování textu, TEI, webová použitelnost
|
host ::
RSS.