|
|
Ludmila Benigna ze Šternberka. Duchovní svět i všední starosti barokní šlechtičny
Křečková, Kamila Marie ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se na příkladu Ludmily Benigny ze Šternberka (okolo 1612-1672), jejíž osobnost je místy komparována s osobnostmi jejích současnic, věnuje některým aspektům duchovního světa aristokratky doby raného baroka v prostředí zemí Koruny české. Zejména na základě příručky Duchovní cvičení sv. Ignáce a pozdějších řádových předpisů se autorka pokouší nastínit roli soukromého jezuitského zpovědníka urozené ženy; podle dopisů zpovědníků ze šternberského archivu popisuje, jak vypadala konkrétní duchovní formace ovdovělé Ludmily Benigny. Dotýká se též jazykového vzdělání šlechtičen té doby a jimi čtené literatury. S duchovním životem souvisí také představa tzv. dobré smrti, příprava na ni a druhý život podporovatelek Tovaryšstva v jezuitských textech. Dále práce představuje dobový ideál vdovského života a na konkrétních příkladech porovnává ideální a skutečné i právní a společenské postavení vdovy ve společnosti. Ukazuje, že Ludmila Benigna, známá v uměleckohistorické literatuře jako mecenáška, stavitelka a dobrodinka několika řádů, v mnohém následovala záměry zemřelého manžela a jeho rodu. Klíčová slova Ludmila Benigna ze Šternberka, roz. Kavková z Říčan; (barokní) zbožnost; jezuitský řád; zpověď a její význam; duchovní formace aristokratky; vdovský stav; patronace; rekatolizace; 17. století
|
|
|
Zlatá doba Kouřimi. Vybrané kapitoly z dějin města z let 1547 až 1620
Šťastný, Daniel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou rozsáhlého množství písemných pramenů městské provenience, převážně z činnosti městské správy, cechů a soudu. Předmětem analýzy je rozsáhlá mikrohistorická sonda do dějin bývalého královského města Kouřim v rozmezí let 1547-1620. Práce se zaměřuje na dějiny správy, vzdělanosti, hospodářství a urbánní a sociální topografii. Vybrané kapitoly z dějin města jsou komparovány se situací v jiných tehdejších českých královských městech obdobné velikosti, významu a struktury, zejména v Berouně a dalších měst Kouřimi geograficky blízkými. Cílem práce je přispět k dějinám raně novověké společnosti, historii a identitě Kouřimi a poukázat na specifika konkrétního lokálního trhu a jeho vývoje v zemském kontextu, ale i lokální správy a městské vzdělanosti. Závěry práce mohou mimo jiné sloužit jako podklad pro další výzkum Kouřimi a následné zpracování obsáhlejší doposud chybějící monografie o dějinách města.
|
|
|
Náboženský a církevní život na středočeském venkově mezi lety 1848 a 1948: případ Mirošovicka
Tomek, Michal ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu církevního a náboženského života v mikroregionu Mirošovicka. Za cíl si klade představit religiozitu místních obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu a její proměny v průběhu období 1848-1948. Pro potřebný kontext jsou uváděny i některé události a vývojové tendence, které sem časově přímo nespadají, nicméně jsou pro pochopení regionální religiozity podstatné. Časové vymezení mezi zmíněnými lety je vybráno z důvodu, dvou pro české země významných, revolučních letopočtů. Revoluční rok 1948 je vybrán díky komunisty nastolené tvrdé proticírkevní politice, která velmi razantně ovlivnila církevní a náboženský život nejen zmíněného regionu. Autor se dále v práci věnuje nejvýznamnějším církvím, které měly v nejen náboženském životě pro obyvatele regionu velký význam. Těmito církvemi jsou pro daný region především Církev římskokatolická, které měla své děkanství v Mnichovicích a farnost v Hrusicích. Dále byla významná Církev Československá husitská, která měla svůj samostatný sbor v Mnichovicích. Práce se mimo jiné zaměřuje také na církevní stavby a farnosti v regionu. Také představuje postavy, které měly na religiozitě obyvatel zásadní podíl, tedy místní kněze, či děkany zdejších farností, či děkanství. KLÍČOVÁ SLOVA Náboženský život, církevní život, religiozita, církve,...
|
|
|
(Neo)klasicistní zámecká architektura v Královéhradeckém kraji: komparace, současný stav a kulturní význam
Michálková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem (neo)klasicistní zámecké architektury v Královéhradeckém kraji. Jejím cílem je na základě předem definovaných kritérií zkoumat památkově chráněné zámky na území kraje v (neo)klasicistním slohu, které zasazuje do kontextu obecně přijímané teorie architektury. V kraji se objevuje velké množství (neo)klasicistní architektury, které by nebylo možné v práci obsáhnout, a proto i vzhledem k návaznosti na bakalářskou práci je zvolena pouze zámecké stavitelství. Práce je svou povahou interdisciplinární a zasahuje do oblasti historické, architektonické, ale i vzdělávací. Předkládaná studie využívá metodu komparace na základě vlastního terénního výzkumu a studia dobových fotografií a pohlednic. Jedním z dílčích cílů je vyrovnání se s pojmy klasicismus, empír a neoklasicismus a zaujímá k nim vlastní stanovisko. Konkrétní zámky jsou nejprve zařazeny do historického kontextu a je doplněn o přehled událostí, které vedly k (neo)klasicistní přestavbě nebo novostavbě. Podrobná architektonická analýza je zařazena do obecně platné (neo)klasicistní teorie, respektive architektonických prvků typických pro sloh. Tyto skutečnosti jsou následně komparovány a analyzovány s cílem pozorování jejich podobností a rozdílů a nalezení určitého specifika aplikovatelného na prostředí...
|
|
| |
|
| |
|
|
Benjamin Košut - život a dílo evangelického faráře
Sedliský, Filip ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se zaobírá životem a dílem evangelického faráře Benjamina Košuta (1822-1898). Košut sloužil při sborech v Borové, Velenicích, ale hlavně u sv. Klimenta v Praze. Během své služby v Praze přispíval do periodika eskobratrský hlas, jehož byl také odpovědným redaktorem. V této době se mj. úastnil sporu s jeho odpůrci, kteří inklinovali k neokalvinistickému pojetí reformované víry. Košut byl za své názory suspendován a musel se hájit při kárném řízení. Během řízení byl uznán vinným, avšak po podepsání reversu mu byl povolen návrat k farářské innosti. Košut je v mnohém originální a zajímavou osobností. Měl veskrze racionalistický přístup k víře, nebál se bourat uritá dogmata. Boha považoval za milující otcovskou figuru, která bere lidi jako děti, odmítal zcela negativní antropologii ortodoxního kalvinismu. Velkou inspirací a pravděpodobně největší osobností eské reformace byl pro Košuta mistr Jan Hus, kterému věnoval mnoho kázání plných obdivu. Košutovo křesťanství bylo také velmi vlastenecké. Práce vychází z menší ásti ze sekundární literatury, dále ovšem především z analýzy primárních pramenů. Obsahuje vyerpávající analýzu Košutových kázání a pohled na Košuta z hlediska jeho publicistických příspěvků a dalších děl jako je jeho katechismus nebo modlitební knížka. Cílem práce bylo Košuta...
|
|
|
"Všichni svatí za nás proste." Čeští zemští patroni v tiscích pražské arcidiecéze mezi polovinou 16. a 17. století
Kupková, Kristina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou textového obrazu českých zemských patronů (Amabilie, Anežky, Pěti svatých bratří, Cyrila a Metoděje, Hedviky, Hroznaty, Ivana, Mlady, Jana Nepomuckého, Norberta, Prokopa, Václava, Víta, Vojslavy, Vojtěcha, Vintíře, Zdislavy a Zikmunda) na základě hagiografických tisků vydávaných na území pražské diecéze. Za počátek sledovaného období (tedy období, v němž byly texty vydávány) je určeno znovuobsazení pražského arcibiskupského stolce Antonínem Brusem roku 1563 a s tím spojené počátky restaurace postavení katolické církve. Horním časovým ohraničením je pak polovina 50. let 17. století, kdy postupně ustává první fáze pobělohorské rekatolizace a zároveň kvantitativně narůstá tematická literární produkce. Práce zkoumá dobové utváření svatosti a jejích typů, vyjadřuje se k jejich jednotlivým aspektům, vzájemně je komparuje a pokouší se přinést hlubší porozumění náboženskému životu a patriotismu raně novověkých Čech. Klíčová slova pražská diecéze; druhá polovina 16. století; první polovina 17. století; čeští zemští patroni; patriotismus; hagiografie; homiletika; hymnografe; modlitby; svatý klerik; svatý panovník; svatý přímluvce; svatá žena; textová analýza; komparace; blending
|
|
|
"Stát se užitečným církvi i státu". Josefinské generální semináře na příkladu semináře v Hradisku u Olomouce
Hanáková, Petra ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem generálních seminářů, reformou teologického studia, kterou prováděl Josef II. v habsburské monarchii v letech 1783 - 1790, přičemž pozornost se bude soustředit především na seminář v Hradisku u Olomouce. Práce bude rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje obecnější nastínění celkového systému seminářů, nejdůležitější debaty, které se vedly o jejich otevření a do určité míry (nakolik to dovolují prameny a dosavadní historiografická zpracování) i komparaci poměrů v jednotlivých seminářích v monarchii. Druhá kapitola se pak soustředí na samotný olomoucký seminář a částečně zaplňuje obecnější strukturu navrženou v první kapitole konkrétními údaji z moravskoslezského prostředí. Důležitou součástí je také představení konkrétních učebních materiálů, se kterými se v semináři pracovalo. Třetí kapitola se soustředí na studenty (opět především na příkladu chovanců olomouckého semináře). Představen bude jejich denní rozvrh a celkový ideál o správném duchovním, kterým se řídily státní úřady při otevírání semináře. V závěru kapitoly budou představeni konkrétní studenti semináře a jejich osudy. Generální semináře, Josef II., osvícenství, josefinismus, vzdělávání duchovních
|
|
|
Misionář Jan Kořiska a konec rekatolizace na Moravě
Kadlec, Daniel ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu kněze a misionáře Jana Kořisky (1730 - 1790?), nejhorlivějšího rekatolizátora z poslední generace moravských misionářů. Práce je prvním pokusem o celistvější zpracování života tohoto kněze. Čerpá z archivních pramenů církevní i světské provenience, namnoze dosud nevyužitých. Zejména se jedná o protokoly ze zasedání olomoucké biskupské konsistoře, akta brněnského gubernia a tribunálu týkající se tajných nekatolíků na Moravě a o (v tomto případě částečně vydané) dokumenty z vyšetřování valašské rebelie r. 1777. Cílem práce je ukázat na proměnlivém životě tohoto misionáře v mikrohistorické perspektivě vzájemné střetávání přežívající barokní a nastupují osvícenské mentality a doplnit doposud chybějící článek do řady událostí, jejichž výsledkem nakonec bylo vydání tolerančního patentu.
|
host ::
RSS.