|
|
Domination of ethnic identity in post-Dayton Bosnia and Herzegovina
Aćimovac, Milena ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Daná práce zkoumá otázku identiny v Bosně a Hercegovině. Země zdevastovaná válkou od počátku 90. let prošla velkými sociálními změnami, které hluboce ovlivnily současnou situaci. Přestože má BaH dlouhou historii poměrně jasné specifikace svých charakteristik, současný stát je komplikovanější než si mírotvůrci, dobrovolníci a mezinárodní učenci představovali. Práce představuje předválečné soužití tří etnických skupin tzv. "sousedskou fenomenologií". Autor používá mediální diskurzivní analýzu hlavního zpravodajského programu dvou veřejných stanic. Výsledky představují nejen diskriminaci, ale také bližší náhled na profesionalitu, či spíše její nedostatek, a jasně vykreslují politicky zkažený program.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké míry je region ve skutečnosti samostatným aktérem a jaké jsou cíle samotné regionální spolupráce.
|
|
| |
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod nové vedení. Likvidace minulého režimu proběhla ve skutečnosti likvidací bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s obdobím komunistické vlády, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavní demokracie.
|
|
|
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina
Slavková, Markéta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina Mgr. Markéta Slavková Abstrakt (čeština) Tento projekt otevírá téma ozbrojeného konfliktu a následného post-konfliktního rozvoje v bývalé Jugoslávii, přičemž problematiku netradičně analyzuje skrze subdisciplínu antropologie jídla. V centru zájmu stojí způsoby produkce, přípravy a konzumace potravy v Srebrenici, BaH v kontextu dramatických změn, kterými region prošel zhruba za posledních několik desetiletí. Jídlo je podmínkou reprodukce, primární formou interakce se světem, mediátor socializace, znak identity a sociální koheze a v neposlední řadě i nástroj moci. V tomto smyslu Farquhar podotýká, že "mantra": 'Jsi to, co jíš,' je i nadále tématizovaná v rámci společenských věd (Farquhar, 2006: 146). Na druhou stranu, otázkou zůstává, co se děje se vztahem mezi sociálním aktérem a jeho/její potravou, když hladoví - za podmínek všeobecného materiálního nedostatku, který nastává v době války. Tento projekt se snaží nalézt odpovědi na zvýše zmíněné otázky na základě dlouhodobého etnografického výzkumu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.