|
|
Komparace vzniku studentských hnutí v 60. letech 20. století ve Spolkové republice Německo a ve Francii
Kuchaříková, Romana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace vzniku studentských hnutí ve Francii a ve Spolkové republice Německo v šedesátých letech dvacátého století. První část se komplexně zabývá vznikem studentských hnutí ve Francii. Od počáteční situace a impulsů, které vedly studenty k zahájení manifestů, přes samotný průběh vzniku hnutí a s ním spojené mobilizace. Až k popisu ideologických myšlenek nejvýznamnějšího studentského hnutí, cílů a charakteristiky hlavního představitele. Následující část bude analyzovat vznik studentských hnutí ve Spolkové republice Německo. Světové události a specifické situace v zemi, které vedly k vzniku studentských hnutí. Počáteční inspiraci při vzniku hlavních myšlenek hnutí, i následné cíle. Samotné komparaci vzniku studentských hnutí v daných dvou zemích se věnuje třetí část práce. Podstatou této kapitoly je srovnání odlišných i společných znaků při vzniku studentských hnutí. Včetně srovnání příčin vzniku hnutí v celosvětovém kontextu i s ohledem na specifickou vnitropolitickou situaci v dané zemi a porovnání základních myšlenky hnutí i charakteru jejich lídrů. Práce je doplněna přílohami, které obsahují upřesňující informace a dobové fotografie.
|
|
|
Veřejné mínění jako politický faktor: Francie v období Druhého císařství
Němečková, Eva ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem veřejného mínění a jeho vlivem na politickou situaci v období Druhého francouzského císařství, konkrétně mezi lety 1866 až 1870. Cílem práce je zodpovědět otázku, zda bylo veřejné mínění zodpovědné za propuknutí Francouzsko-pruské války, jak tvrdí vyjádření císaře Napoleona III. při kapitulaci a také dalších členů vlády. V širším kontextu práce demonstruje, že právě v období Druhého císařství došlo ke vzniku nového politického faktoru, kterým se stalo veřejné mínění. První dvě kapitoly představují fungování režimu a změny, které byly Napoleonem III. zavedeny včetně jejich vlivu na společnost. Dále také definují pojmy veřejnost a veřejné mínění a popisují systém, jakým bylo mínění ve sledovaném období zjišťováno. Stěžejní část práce poté tvoří třetí kapitola, která se zabývá konkrétními případy projevů veřejného mínění a jejich vlivem na císaře Napoleona III. a jeho rozhodnutí. Těmito případy bylo zavedení armádní reformy, propuknutí hospodářské krize, Hohenzollernská kandidatura na španělský trůn a zveřejnění Emžské depeše. Klíčová slova Francie, Veřejné mínění, Vliv veřejného mínění na politiku, Napoleon III., Francouzsko- pruská válka
|
|
|
Francouzská zahraniční politika vůči vybraným zemím Maghrebu (2007-2012). Kontinuita nebo diskontinuita?
Homolková, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá francouzskou zahraniční politikou vůči regionu Magrebu v období V. republiky, především pak obdobím prezidentského mandátu Nicolase Sarkozyho (2007-2012) a změnami, které na tomto poli nastaly v souvislosti s událostmi arabského jara. Analyzuje tradiční cíle a nástroje této politiky, a to především v souvislosti se dvěma zeměmi této severoafrické oblasti, a to Tuniskem a Libyí. Hlavním cílem je pak poukázat na změny, které v tomto ohledu přinesl mandát Nicolas Sarkozyho, a zjistit, zda skutečně došlo k odklonu od dosavadní koncepce, již si Sarkozy předsevzal, a to především v otázce lidských práv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Twitter jako nástroj veřejné diplomacie EU v průběhu ukrajinské krize
Smuž, Adam ; Emler, David (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Sociální sítě se v posledních letech staly jedním z nejdůležitějších nástrojů komunikace. Jejich přednosti si uvědomují i státy, které se snaží Facebook, Twitter i další sociální sítě aktivně využívat. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem dokáže Evropská unie a především Evropská služba pro vnější činnost používat sociální síť Twitter jako nástroj veřejné diplomacie. Výzkum je zaměřen pouze na twitterovou komunikaci týkající se ukrajinské krize od jejího počátku po konec funkčního období vysoké představitelky Cathrine Ashtonové. Práce je rozdělena do dvou částí. První část představuje zkoumané téma z teoretického hlediska, jsou zde popsány hlavní rysy veřejné diplomacii i digitální diplomacii. Následně je představeno několik příkladů úspěšného využití Twitteru pro účely veřejné diplomacie. Druhá část práce obsahuje analýzu působení Evropské unie na Twitteru v průběhu ukrajinské krize. Větší část analýzy zkoumá pouze Twitter účet Evropské služby pro vnější činnost. Práce dochází k závěru, že Evropská služba pro vnější činnost nevyužívá dostatečně přednosti Twitteru, mezi které patří možnost upoutat pozornost většího množství uživatelů pomocí zajímavých příspěvků nebo obousměrná komunikace s uživateli.
|
|
|
Media as a Factor of Electoral Apathy in the Czech Republic
Vatahová, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda se na poklesu volební účasti ve volbách do Evropského parlamentu mezi rokem 2009 a 2014 v České republice, a souběžně na všeobecné politické apatii vůči Evropské politice, podílely hromadné sdělovací prostředky. Konkrétně se bude tato práce zkoumat dva nejčtenější deníky v obou časových rámcích, t.j. 2009 a 2014, Blesk a Mladou Frontu Dnes, a analyzovat jejich články pomocí klíčových slov s cílem posoudit, zda došlo k nějaké změně ve způsobu, jakým Evropská unie, její politika a instituce, byly prezentovány bezprostředně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 a 2014. Toho bude dosaženo pomocí obsahové analýzy, a to jak kvantitativní a kvalitativní, a rovněž pomocí srovnávací metody. Tato práce bude argumentovat, že vzhledem k tomu, jakou zásadní roli hrají média jako zprostředkovatelé informací mezi světem politiky a světem voličů, se média prokazují jako důležitý faktor k pochopení volební dynamiky země. Klíčová slova: volební účast; Volby do Evropského parlamentu; hromadné sdělovací prostředky; volební apatie Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Oslavy padesátého výročí Elysejské smlouvy očima francouzského tisku
Wágnerová, Iveta ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na analýzu médií, konkrétně novinových článků tří největších francouzských deníků Le Figaro, Le Monde a Libération. Cílem práce je zjistit, jak francouzský tisk hodnotil francouzsko-německou spolupráci v lednu 2013, kdy probíhaly hlavní oslavy padesátého výročí podpisu Elysejské smlouvy, smlouvy o spolupráci a přátelství mezi Francií a Německem, která vznikla díky snaze Charlese de Gaulla a Konrada Adenauera a byla podepsána 22. ledna 1963. Práce je rozdělena do tří kapitol a začíná popisem procesu vzniku francouzsko-německé spolupráce. Dále popisuje obsah smlouvy a samotné oslavy. Další dvě kapitoly aplikují na korpus 37 článků kvantitativní metody analýzy médií. V druhé kapitole práce používá frekvenční analýzu. Zkoumá různé kategorie slov a to, kolikrát se konkrétní slova v článcích vyskytují. Tato metoda poskytuje první analytický vhled do článků. Hlubší obsahovou analýzu článků poskytuje třetí kapitola za pomoci analýzy kódováním. Jsou zde určeny dvě kategorie - času a hodnocení současné (leden 2013) francouzsko-německé spolupráce. Práce dochází k závěru, že v článcích je francouzsko-německá spolupráce v současné době považována za prázdnou a že nepřináší žádné větší projekty do budoucna, jak tomu bývalo zvykem v padesátileté historii...
|
|
|
Role imigrační otázky v prezidentských kampaních Nicolase Sarkozyho v letech 2007 a 2012
Poláková, Terezie ; Emler, David (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jakou roli hrála imigrační otázka v prezidentských kampaních Nicolase Sarkozyho v letech 2007 a 2012. Práce je rozdělena do dvou částí. První část představuje zkoumané téma z teoretického hlediska. Nejdříve popisuje vývoj imigrační otázky ve Francii po druhé světové válce a následně se zabývá Sarkozyho rétorickým stylem, zvaným "sarkozysmus". Druhá část je zaměřena na výsledky výzkumu provedeného metodou počítačové textové analýzy spoluvýskytu slov, jež byla popsána sociologem Martinem Hájkem. Výsledkem této metody je schéma zobrazující vztahy mezi nejčastějšími slovy v textu. V druhé části jsou výsledná schémata jednotlivě analyzována s důrazem na rozbor slova "imigrace". V poslední kapitole je role "imigrace" v jednotlivých schématech srovnána a na základě této komparace je ověřena platnost pracovní hypotézy. Ta předpokládá, že imigrační otázka měla v Sarkozyho projevech negativní konotaci a že její důležitost v kampani 2012 oproti kampani 2007 vzrostla. První tvrzení bylo dokázáno jen částečně, jelikož na rozdíl od roku 2012 se v roce 2007 imigrační otázka vyskytovala spíše v pozitivní konotaci. Nicméně bylo dokázáno, že v projevech kampaně 2012 byl této otázce přikládán větší význam. Klíčová slova Sarkozy, imigrace, prezidentské volby, předvolební kampaň, Francie
|
|
|
Projekt Grand Paris Nikolase Sarkozyho
Filipi, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Grand Paris Nicolase Sarkozyho" pojednává o návrhu prezidenta na kompletní přestavbu Paříže, kterou Nicolas Sarkozy navázal na tradici Velkých projektů předchozích prezidentů republiky, kterými byly například pyramidy v Louvru či Centre Georges Pompidou. Hlavní část práce se zaměřuje na Sarkozyho vizi a motivaci k administrativní reorganizaci pařížského regionu, v rámci něhož se zasazoval o vytvoření centrálního řídícího orgánu, který dosud městu chyběl. Sleduje období od prvního Sarkozyho projevu z června roku 2007 týkajícího se Grand Paris až po odstoupení prezidenta v květnu roku 2012, přičemž pro zasazení celého projektu do kontextu aktuálního dění je nastíněna i nedávná historie snah o administrativní reorganizaci Paříže a současné rozložení politických sil v její samosprávě. Práce zkoumá zejména důvody, které ho k administrativnímu aspektu Grand Paris vedly, způsob, jakým chtěl změnu prosadit a vliv komunálních voleb v roce 2008 na následné směřování a strukturu celého projektu. Právě po těchto volbách, ve kterých většinu důležitých postů v regionu Ile-de-France obhájila levice, upustil Nicolas Sarkozy od myšlenky správní reorganizace tohoto území a projekt pokračoval již jen v omezeném rozsahu. Bakalářská práce využívá jak primární zdroje, a to zejména Sarkozyho...
|
|
|
Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu
Boháč, Marek ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu" pojednává o tématu nového projektu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se zabývá problematikou vzájemných vztahů zemí v oblasti Středozemního moře. Práce zachycuje období od první Sarkozyho zmínky ohledně jeho nové iniciativy z Toulonu v únoru 2007 až po oficiální započetí procesu v červenci 2008, přičemž pro kompletnost tématiky je zmíněn i předchozí vývoj evropských a francouzských politik k regionu Středomoří. Předkládaná práce poukazuje na zásadní roli Francie ve vytváření koncepce projektu Unie pro Středomoří, kdy jejím hlavním cílem je odůvodnit jednání a postoje Francie, v čele s Nicolasem Sarkozym. Tyto cíle jsou zjišťovány především prostřednictvím analýzy Sarkozyho oficiálních veřejných vystoupení. Dále pak se práce snaží najít odpověď na otázku, zdali se Sarkozymu podařilo prosadit původní formu projektu, a jakou roli hrály na jeho finální podobě ostatní zainteresované státy spolu s orgány Evropské unie.
|
host ::
RSS.