|
|
Filmová zpracování Zolovy Nany
Škutová, Martina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Práce se bude zabývat čtyřmi filmovými zpracováními Zolova naturalistického románu Nana. Popíše rozdíly, které mezi jednotlivými adaptacemi vytvořila doba, ve které byly natočeny, od dvacátých let minulého století, kdy vznikla nejznámější filmová podoba románu od Jeana Renoira, až po jeho moderní zpracování z roku 2001. Práce porovná věrnost filmových podob knižní předloze a zhodnotí, nakolik se jednotlivým režisérům podařilo zachovat a vyjádřit typický zolovský styl, atmosféru a celkové vyznění díla. V práci si hodlám položit i otázku, na které dějové linie se filmoví tvůrci ve svých dílech zaměřili, zda kladou důraz na stejné situace, které Zola zdůrazňuje v knižním originálu, a jaké jsou důvody jejich případných změn. Práce zároveň shrne několik existujících pohledů na obor filmové adaptace. Hlavním bodem mého zkoumání bude otázka samostatnosti oboru filmové adaptace, na niž budu odpovídat na základě rozboru jednotlivých filmů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jazz ve francouzské literatuře
Jonczyová, Michaela ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Jazz ve francouzské literatuře nebývá častým předmětem odborných studií patrně proto, že problematika jazzu je obecně spojována s americkou kulturou. Cílem této práce je dokázat, že ačkoliv je jazz z hlediska myšlenkového a estetického založen na principech, již se výrazně liší od evropské kulturní tradice, v rámci francouzské literatury se jedná o bohatě rozvíjené téma. V první části studie poskytujeme komplexní náhled na principy jazzu, následně na možnosti jejich převedení do literatury. V druhé části konfrontujeme jazz s francouzskou kulturou, a to prostřednictvím vybraných děl autorů Pascala Quignarda, Borise Viana, Philippa Soupaulta a Jeana Cocteaua. Závěrečná analýza života a díla Christiana Gaillyho nám slouží jako důkaz, že jazz francouzskou literaturu otevírá světu, vnáší do jejího obsahu a formy živelnost a originalitu.
|
|
|
Ustavení a rozvrácení exotického mýtu
Binarová, Moe ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Kyloušek, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce nastiňuje hlavní vývojové tendence exotismu, jak se odvíjely od objevení Tahiti, a jejich základní projevy a proměny od konce 18. století do třicátých let 20. století ve francouzské a české literatuře. Zaměřuje se na vznik mýtu o Tahiti jako rajského místa (Bougainville), jeho bezprostřední filozofickou interpretaci v období osvícenství (Diderot) a na jeho transpozici do literatury ve všeobecnější podobě: z exotického mýtu se ostrov Tahiti v různých dobách vytrácel ve prospěch jiného, někdy neurčitého, cizokrajného a ideálního místa, kultury atd., jindy byla přítomnost Tahiti zcela zásadní. V první polovině 19. století mýtus o exotickém ráji oživil a obohatil literaturu o nové podněty (Chateaubriand, romantismus), což ovšem postupem času vedlo ke vzniku schémat a klišé, která svým opakováním dala tomuto mýtu pokleslou podobu (Loti). Povrchní a laciné zpracování exotismu přetrvávalo až do 20. století (Havlasa, Novák), paralelně s tím však od druhé poloviny 19. století byl exotický mýtus zásadně přehodnocen a došlo k jeho nové transpozici. S nástupem moderní lyriky (Baudelaire aj.) se stal vnitřním útěkem od reality a byl zbaven svého pitoreskního nánosu. Od konce 19. století byly význam a funkce exotického mýtu obnoveny. Jako autentický zájem o cizí kultury (Gauguin,...
|
|
|
Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem, novodobý barokní román?
Petríčková, Lucie ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
(česky) Cílem této práce bylo prozkoumat, zda dílo Tam, kde jsou tygři domovem od francouzského autora Jean-Marie Blas de Roblèse náleží k barokní estetice. V první části práce jsou ujasněny stěžejní pojmy a je popsána formální stránka díla. V druhé části je stručně zmíněn život autora Jean-Marie Blas de Roblèse a děj románu. Třetí část zahrnuje kapitoly věnované jednotlivým barokním znakům, které dílo obsahuje. Jako první je řazena kapitola pojednávající o typizaci postav, dále pak část práce věnovaná nestálosti, divadlu světa, ženám v románu, morbidnosti a surovosti, prolínání vášní a víry, intertextovosti a symbolice a poslední část pojednává o prolínání autora s jeho románovými postavami. V těchto kapitolách je vždy předložen určitý rys vyskytující se v barokní literatuře a záhy je přímo aplikován na text románu. Po shrnutí všech těchto rysů si troufám vyvodit závěr, že román vykazuje velké množství barokních znaků a náleží tedy k barokní estetice.
|
|
|
Rousseauova verze mýtu vznešeného divocha
Waldová, Klára ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je přiblížit postavení mýtu vznešeného divocha u J.-J. Rousseaua. Konkrétně se budu zabývat Rozpravou o původu a základech nerovnosti mezi lidmi, v níž Rousseau předkládá obraz člověka od jeho počátků až po občanskou společnost, částečně budu čerpat z Emila čili o vychování, kde představuje vznešeného divocha a aplikuje jej na formování budoucích generací. V práci se pokusím nastínit jednotlivé složky studovaného mýtu (mythémy) a zároveň definovat Rousseauův specifický přínos pro francouzské myšlení a literaturu. V závěru se budu snažit poukázat, jakým způsobem se mýtus vznešeného divocha ve francouzské kultuře vyvíjí.
|
|
|
Pojetí ženy v dílech André Bretona z let 1928-1937
Veverková, Martina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce zkoumá pojetí žen v prozaických dílech Andrého Bretona, čelního představitele francouzského surrealismu. Jedná se o díla Nadja (1928), Spojité nádoby (1932), Šílená láska (1937) a Arkán 17 (1944). Breton chápal ženy jako ty, které skrze lásku umožňují básníkovi přístup ke svobodě a surreálnu, a chtěl je milovat a uctívat. Četné kritiky naopak tvrdí, že v jeho tvorbě (a v surrealistické tvorbě obecně) je pojetí žen odtrženo od reálných žen a vyjadřuje pouze tužby a představy autora, které tak mají v podstatě adolescentní charakter a dělají z žen pasivní objekt definovaný mužem. V analytické části této práce je pak na jednotlivých ženách, které se v těchto dílech objevují, zkoumáno, zda je tato kritika výstižná, stejně jako soudržnost pojetí žen s Bretonovými teoretickými koncepty šílené lásky a konvulzivní krásy. Klíčová slova Francouzská literatura, surrealismus, André Breton, žena
|
|
|
Od padlého anděla k blonďaté bestii: postavy prostitutek v Balzakově Lesku a bídě kurtizán a Zolově Naně
Fousová, Tereza ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tématem práce je postava prostitutky ve francouzské společnosti 19. století tak, jak je zobrazena v dobových literárních dílech. V první části je popsána historie prostituce, od "posvátné" ve starověkém Řecku, až po její "zlatý věk" ve Francii 19. století. Úpadek mravů v tomto porevolučním období (důsledkem pádu náboženských a společenských tabu), znamenal velký nárůst prostituce a pohlavních chorob. Proto bylo nutné přijmout určitá legislativní a regulační opatření - reglementaci. Druhá část práce je věnována rozdílnému (romantickému a naturalistickému) zobrazení postavy prostitutky v literární tvorbě 19. století. Představitelem romantického pojetí kurtizány, dohnané k hříchu z nouze (mýtus "padlého anděla", jenž bude vykoupen láskou), je Honoré de Balzac se svým románem "Lesk a bída kurtizán". Protipólem romantického pojetí prostitutky je naturalistická bestie (obludné dravé zvíře, mytická trestající požíračka), která si sama vybírá toto nejstarší povolání jako prostředek k vykonání společenské msty. Představitelkou naturalistické prostitutky druhé poloviny 19. století je hrdinka románu Émila Zoly "Nana". Ve druhé, analytické, části práce je provedeno textové srovnání obou typů. Klíčová slova: prostituce, vykoupení, Balzac, Zola, romantismus, naturalismus.
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.