|
|
Jazz ve francouzské literatuře
Jonczyová, Michaela ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Jazz ve francouzské literatuře nebývá častým předmětem odborných studií patrně proto, že problematika jazzu je obecně spojována s americkou kulturou. Cílem této práce je dokázat, že ačkoliv je jazz z hlediska myšlenkového a estetického založen na principech, již se výrazně liší od evropské kulturní tradice, v rámci francouzské literatury se jedná o bohatě rozvíjené téma. V první části studie poskytujeme komplexní náhled na principy jazzu, následně na možnosti jejich převedení do literatury. V druhé části konfrontujeme jazz s francouzskou kulturou, a to prostřednictvím vybraných děl autorů Pascala Quignarda, Borise Viana, Philippa Soupaulta a Jeana Cocteaua. Závěrečná analýza života a díla Christiana Gaillyho nám slouží jako důkaz, že jazz francouzskou literaturu otevírá světu, vnáší do jejího obsahu a formy živelnost a originalitu.
|
|
|
Ustavení a rozvrácení exotického mýtu
Binarová, Moe ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Kyloušek, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce nastiňuje hlavní vývojové tendence exotismu, jak se odvíjely od objevení Tahiti, a jejich základní projevy a proměny od konce 18. století do třicátých let 20. století ve francouzské a české literatuře. Zaměřuje se na vznik mýtu o Tahiti jako rajského místa (Bougainville), jeho bezprostřední filozofickou interpretaci v období osvícenství (Diderot) a na jeho transpozici do literatury ve všeobecnější podobě: z exotického mýtu se ostrov Tahiti v různých dobách vytrácel ve prospěch jiného, někdy neurčitého, cizokrajného a ideálního místa, kultury atd., jindy byla přítomnost Tahiti zcela zásadní. V první polovině 19. století mýtus o exotickém ráji oživil a obohatil literaturu o nové podněty (Chateaubriand, romantismus), což ovšem postupem času vedlo ke vzniku schémat a klišé, která svým opakováním dala tomuto mýtu pokleslou podobu (Loti). Povrchní a laciné zpracování exotismu přetrvávalo až do 20. století (Havlasa, Novák), paralelně s tím však od druhé poloviny 19. století byl exotický mýtus zásadně přehodnocen a došlo k jeho nové transpozici. S nástupem moderní lyriky (Baudelaire aj.) se stal vnitřním útěkem od reality a byl zbaven svého pitoreskního nánosu. Od konce 19. století byly význam a funkce exotického mýtu obnoveny. Jako autentický zájem o cizí kultury (Gauguin,...
|
|
|
Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem, novodobý barokní román?
Petríčková, Lucie ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
(česky) Cílem této práce bylo prozkoumat, zda dílo Tam, kde jsou tygři domovem od francouzského autora Jean-Marie Blas de Roblèse náleží k barokní estetice. V první části práce jsou ujasněny stěžejní pojmy a je popsána formální stránka díla. V druhé části je stručně zmíněn život autora Jean-Marie Blas de Roblèse a děj románu. Třetí část zahrnuje kapitoly věnované jednotlivým barokním znakům, které dílo obsahuje. Jako první je řazena kapitola pojednávající o typizaci postav, dále pak část práce věnovaná nestálosti, divadlu světa, ženám v románu, morbidnosti a surovosti, prolínání vášní a víry, intertextovosti a symbolice a poslední část pojednává o prolínání autora s jeho románovými postavami. V těchto kapitolách je vždy předložen určitý rys vyskytující se v barokní literatuře a záhy je přímo aplikován na text románu. Po shrnutí všech těchto rysů si troufám vyvodit závěr, že román vykazuje velké množství barokních znaků a náleží tedy k barokní estetice.
|
|
|
Rousseauova verze mýtu vznešeného divocha
Waldová, Klára ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je přiblížit postavení mýtu vznešeného divocha u J.-J. Rousseaua. Konkrétně se budu zabývat Rozpravou o původu a základech nerovnosti mezi lidmi, v níž Rousseau předkládá obraz člověka od jeho počátků až po občanskou společnost, částečně budu čerpat z Emila čili o vychování, kde představuje vznešeného divocha a aplikuje jej na formování budoucích generací. V práci se pokusím nastínit jednotlivé složky studovaného mýtu (mythémy) a zároveň definovat Rousseauův specifický přínos pro francouzské myšlení a literaturu. V závěru se budu snažit poukázat, jakým způsobem se mýtus vznešeného divocha ve francouzské kultuře vyvíjí.
|
|
|
Pojetí ženy v dílech André Bretona z let 1928-1937
Veverková, Martina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce zkoumá pojetí žen v prozaických dílech Andrého Bretona, čelního představitele francouzského surrealismu. Jedná se o díla Nadja (1928), Spojité nádoby (1932), Šílená láska (1937) a Arkán 17 (1944). Breton chápal ženy jako ty, které skrze lásku umožňují básníkovi přístup ke svobodě a surreálnu, a chtěl je milovat a uctívat. Četné kritiky naopak tvrdí, že v jeho tvorbě (a v surrealistické tvorbě obecně) je pojetí žen odtrženo od reálných žen a vyjadřuje pouze tužby a představy autora, které tak mají v podstatě adolescentní charakter a dělají z žen pasivní objekt definovaný mužem. V analytické části této práce je pak na jednotlivých ženách, které se v těchto dílech objevují, zkoumáno, zda je tato kritika výstižná, stejně jako soudržnost pojetí žen s Bretonovými teoretickými koncepty šílené lásky a konvulzivní krásy. Klíčová slova Francouzská literatura, surrealismus, André Breton, žena
|
|
|
Od padlého anděla k blonďaté bestii: postavy prostitutek v Balzakově Lesku a bídě kurtizán a Zolově Naně
Fousová, Tereza ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tématem práce je postava prostitutky ve francouzské společnosti 19. století tak, jak je zobrazena v dobových literárních dílech. V první části je popsána historie prostituce, od "posvátné" ve starověkém Řecku, až po její "zlatý věk" ve Francii 19. století. Úpadek mravů v tomto porevolučním období (důsledkem pádu náboženských a společenských tabu), znamenal velký nárůst prostituce a pohlavních chorob. Proto bylo nutné přijmout určitá legislativní a regulační opatření - reglementaci. Druhá část práce je věnována rozdílnému (romantickému a naturalistickému) zobrazení postavy prostitutky v literární tvorbě 19. století. Představitelem romantického pojetí kurtizány, dohnané k hříchu z nouze (mýtus "padlého anděla", jenž bude vykoupen láskou), je Honoré de Balzac se svým románem "Lesk a bída kurtizán". Protipólem romantického pojetí prostitutky je naturalistická bestie (obludné dravé zvíře, mytická trestající požíračka), která si sama vybírá toto nejstarší povolání jako prostředek k vykonání společenské msty. Představitelkou naturalistické prostitutky druhé poloviny 19. století je hrdinka románu Émila Zoly "Nana". Ve druhé, analytické, části práce je provedeno textové srovnání obou typů. Klíčová slova: prostituce, vykoupení, Balzac, Zola, romantismus, naturalismus.
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
| |
|
| |
|
|
André Breton a psychoanalýza
Paulů, Aneta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této práce je propojení psychoanalýzy se surrealismem, důležitým avantgardním seskupením. Práce se zaměří na vybrané teoretické spisy A. Bretona, vůdce surrealistického hnutí. V těchto spisech bude zkoumat vliv psychických automatismů a postupy, kterými se nevědomí zjevuje v konfrontaci se základními Freudovými díly. Práce vytyčí, jakým způsobem je Freudova psychoanalýza zpracována v Bretonově pojetí surrealismu a jak ovlivňuje surrealistické koncepce a postupy za předpokladu, že základní inspirační prvky jsou převzaty právě z psychoanalýzy. Konečným cílem této práce je zjistit, do jaké míry byl vliv psychoanalýzy viditelný v Bretonových dílech a kde naopak surrealismus samotnou psychoanalýzu přesahuje.
|
host ::
RSS.