|
|
Estetika Oscara Wilda
Král, Robin ; Jarošová, Helena (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Bakalářská práce Estetika Oscara Wilda zkoumá podobu a vývoj estetických úvah významného anglického literáta, dandyho a myslitele druhé poloviny devatenáctého století. Nejprve popisuje vlivy, které na tyto úvahy měly myšlenky J. Ruskina, W. Morrise, W. Patera a J. M. Whistlera. Dále představuje z hlediska estetiky nejvýznamnější Wildovy teoretické texty a témata. Na základě analýzy těchto textů dospívá autor v závěru práce k popisu několika charakteristických pojmů Wildovy estetiky a k popisu vývoje Wildova estetického myšlení, ve kterém vymezuje čtyři průběžná stádia: rané stádium, ve kterém se Wilde zaměřuje především na hlásání společenské prospěšnosti umění; stádium, v němž Wilde propaguje autonomii uměleckého díla a noetickou prioritu uměleckých forem vůči formám přírodním; stádium, v němž Wilde zkoumá přednosti interpretujího kritckého ducha estetické kontemplace a konečně stádium, v němž Wilde formuluje ideál duchovního sebeutváření individua jako uměleckého díla.
|
|
|
Teorie ozvěnovitosti. K Patočkově filosofii umění
Borecký, Felix ; Zuska, Vlastimil (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce je zamyšlením nad estetickou teorií, kterou Patočka nastínil ve studii Spisovatel a jeho věc a kterou nazval "teorie ozvěnovitosti". Jedná se o Patočkův originální náhled na podstatu spisovatelství moderní doby a ačkoliv je ve Spisovateli jen stručně nahozen, obsahuje ohromný potenciál, který se práce pokouší vložit do širšího kontextu Patočkova vrcholného díla, tedy především do souvislosti s jeho asubjektivní ontologií přirozeného světa, koncepcí o třech pohybech, pojetím dějin (jak dějin obecně, tak dějin umění), jazykem. Snažíme se kriticky zdůraznit její klady a poukázat na její meze. Práce, starost o bližní, placení účtů, zažehnávání vegetativních potřeb, emočně silné zážitky, neporozumění, smutek a naopak spříznění, radost. To je jen ubohý výčet toho, čím se člověk neustále zabývá a co ho provází na cestě životem. Všechny tyto životní intence, které vkládá do světa a kterými jej osmysluje, ale povětšinou netematizuje, figurují ve světě jako jakési ozvěny a jsou živnou půdou pro spisovatele, který je zaznamenává a jako důvtipný pozorovatel odhaluje. Pomocí literárního jazyka se intence původně nereflektované a k dílčím smyslům zaměřené, známé z běžného života, obracejí ke smyslu celostnímu. V literárním textu má čtenář odhalovat a reflektovat vlastní život. Není v tom vystihnuta pravá...
|
|
|
Estetika raného videoartu
Peštová, Karolína ; Ševčík, Miloš (oponent) ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá videoartem šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a to ze čtyř pohledů: první kapitola práce zkoumá uměleckou a technologickou genezi videoartu; kapitola druhá se zabývá uměnovědným rozborem videoartu, na jehož základě je definován vztah videoartu k ostatním uměleckým druhům, zejména k filmu a výtvarnému umění, a dále analyzovány vlastnosti videa jakožto média; třetí kapitola pojednává o divácké recepci, modu zobrazení a estetických vlastnostech videoartu, demonstrovaných na příkladech konkrétních uměleckých děl; závěrečná kapitola práce se věnuje feministickému videoartu, jehož úkolem bylo přispět k emancipaci ženy ve společnosti. Cílem práce je předložit komplexní přehled raného videoartu s těžištěm v jeho umělecko-estetických vlastnostech. V našem zkoumání se opíráme nejen o platné estetické a uměnovědné teorie, ale také o analýzu konkrétních uměleckých děl, dokumentovaných v obsáhlé obrazové příloze.
|
|
|
Umělec jako genderový koncept: genderové stereotypy v estetice
Šlaufová, Markéta ; Ševčík, Miloš (oponent) ; Heczková, Libuše (vedoucí práce)
Diplomová práce Umělec jako genderový koncept: genderové stereotypy v estetice se zabývá problémem přítomnosti genderových stereotypů v estetických teoriích a pojmech, se kterými estetika běžně pracuje. Gender, tedy sociální konstrukce pohlaví, silně ovlivnil teorie o umění, umělecké tvorbě a umělci. Konotace maskulinity a femininity přítomné v estetických teoriích a pojmech však vycházejí ze stereotypů: příkladem takového stereotypu je mýtus, že muž je "creative", umělecky kreativní a osvobozený od biologického údělu; žena je "procreative", tedy "plodná", ovšem jen v biologickém smyslu. Nejen tento stereotyp pak způsobuje, že umění a umělec jsou dosud vnímány spíše jako maskulinní záležitosti. Proto je potřebné reflektovat estetiku z feministického pohledu a napomáhat odstraňovat bariéry, které jsou v umění a v estetických teoriích díky přenášení stereotypů stále patrné.
|
|
|
Sémiotická interpretace Kantovy estetiky
Šlerka, Josef ; Ševčík, Miloš (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Práce Sémiotická interpretace Kantovy estetiky je věnována souvislostem mezi Peirceovou koncepcí sémiotiky a některými aspekty Kantovy filosofie a estetiky. První část práce nazvaná Peirce a jeho .filosofie se věnuje osvětlení základních pojmů a koncepcí Peirceovy filosofie. Druhá část nazvaná Kantova estetika ztotožňuje některé prvky Peirceova a Kantova přístupu. Díky tomu interpretuje některé základní koncepce Kantovy filosofie a estetiky jako teorie sémiotické, především se zaměřuje na vymezení krásy a vznešena pomocí Peirceova rozlišení ikonu a indexu. V dalším rozboru se text zaměřuje na aspekt subjektivace a tělesnosti v prožitku krásy a vznešena. Konečně pak třetí část nazvaná Roviny myšlení ukazuje, že takováto interpretace patří do širšího kontextu rovin lidského myšlení založeného na osách iracionality/racionality a absurdity/činné skepse.
|
|
|
Ontologické koncepce obrazu v díle Emmanuela Lévinase a Eugena Finka
Sajvera, David ; Zuska, Vlastimil (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce podává interpretaci dvou odlišných pojetí obrazu. Oba autoři byli výrazně ovlivněni fenomenologickou filozofií Edmunda Husserla a ontologií Martina Heideggera. V úvodu podáváme stručné shrnutí hlavních bodů husserlovského pojetí obrazu a obrazového vědomí, které chápeme jako určité tematické východisko pro Finka i Lévinase, a u obou autorů sledujeme pak jeho překročení směrem k ontologicky fundovanému paradigmatu. U Lévinase sledujeme jeho ontologii anonymní existence a její aplikaci na problematiku obrazu s patřičnými konsekvencemi pro některé tradiční estetické problémy. Vycházíme přitom z jeho prací ze 40. let, především Od existence k existujícímu a Realita a její stín. V kapitole věnované Finkovi se zabýváme jeho ranou disertací Zpřítomnění a obraz, která rozpracovává problematiku obrazu a obrazového vědomí ještě v rámci husserlovské fenomenologie a sledujeme Finkův posun v pojetí obrazu po vytvoření vlastní kosmologické koncepce. V pracích Oáza štěstí a Hra jako symbol světa vycházíme z Finkova kosmologického pojetí světa jako předchůdného celku všeho jednotlivého a symbolu jako konečného jsoucna symbolizujího celek světa. Uvádíme pak některé blízké koncepce a narážíme na problém reprezentace, nerozlišování nositele a smyslu, dějinnosti umění a především na kritiku platónského pojetí...
|
|
|
Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka
|
|
|
Transformace kultovní a konceptuální hodnoty v dějinách fotografie
Dotřel, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato práce se věnuje teorii fotografie a je historického charakteru. Je rozdělena do tří autonomních epizod, které chronologicky odpovídají třem historickým etapám. Tyto části jsou propojeny genealogií jednoho možného čtení fotografie, které budeme po celou dobu práce sledovat. První část se věnuje podmínkám a historickým příčinám zrodu fotografie. Druhá etapa popisuje pozdější dějinné období Výmarské republiky a fotografického hnutí Neue Sachlichkeit. Poslední část se věnuje Düsseldorfské škole fotografie a jejím současným nástupcům. Tyto historické etapy propojuje estetická problematika hodnoty kultovní a konceptuální, na kterých je demonstrován způsob čtení fotografického média jakožto specifického estetického fenoménu.
|
|
|
Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce se zaměřuje na dvě estetické teorie, které se primárně zabývají recepcí uměleckého díla literárního. Práce pojednává o fenomenologické estetice Romana Ingardena a recepční estetice Wolfganga Isera. Zkoumání je vedeno k objasnění pojmu míst nedourčenosti v literárním textu a jejich funkci v něm. Oba autoři tento pojem vysvětlují v rámci svého pojetí recepce uměleckého díla literárního. Metoda práce je vymezena popisem obou představovaných teorií, na jejímž konci se oba přístupy porovnávají. Cílem práce je charakterizovat obě teorie a vymezit v nich pojem míst nedourčenosti. Cílem práce je také popsat momenty, ve kterých se Wolfgang Iser inspiruje teorií Romana Ingardena a také místa, kde s jeho teorií nesouhlasí a reviduje ji.
|
|
|
Zvýšení brzdného účinku mokrých diskových brzd
Falta, Martin ; Ševčík, Miloš (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem brzdového systému traktoru Zetor Forterra HSX. Začátek práce je věnován přehledu konstrukcí brzdových systémů jiných světových výrobců traktorů. Následuje vlastní konstrukční činnost od výběru varianty po konečný návrh. Práce obsahuje potřebné výpočty celého zařízení a její součástí je také výpočtová analýza napětí a deformace vybraných součástí s využitím numerického přístupu metody konečných prvků a výkresová dokumentace těchto součástí.
|
host ::
RSS.