|
| |
|
|
Bosí Augustiniáni v Čechách jako zadavatelé uměleckých děl od roku 1623 do reforem Josefa II.
Šmilauerová, Adéla ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
V úvodní části práce byla zpracována historie, organizace a spiritualita řádu bosých augustiniánů. V dosavadní literatuře byla tato problematika zatím pouze stručně nastíněna, ovšem bez znalosti odborných italských badatelských výzkumů 20. století (či dochovaných pramenů vzniklých z činnosti generálního vikariátu v Římě a řádové literatury 18. století) není možné toto téma podchytit. Současně bylo souhrnně popsáno působení českých konventů bosých augustini ánů v kontextu dané doby, s přihlédnutím k vlivu řádu v duchovním a kulturním životě laiků (u lnářského konventu v přesahu do přelomu 19. a 20. století). Na zá kladě dochovaných pramenů byl přiblížen vztah řeholníků ke světu vně kláš terních zdí, a to ať již šlo o vazby na lokální duchovenstvo nebo laiky (zejména měšťany a šlechtu, ale i její poddané). Zvláště byl vyzdvižen vztah mezi rodinami fundátorů dvou nejmladších konventů (Lnáře, Lysá nad Labem) a klášterní komu nitou. Z výše uvedených kontaktů se rekrutoval i okruh dobrodinců konventů, kte ří konkrétní umělecká díla zafinancovali. Na oplátku mohli doufat ve vzpomenutí v modlitbách řeholníků za spásu jejich duše, pokud tak nebylo přímo ustanoveno v rámci např. mešní fundace. S výše uvedeným naprosto úzce souvisí samotná role bosáků - objednavatelů, která dosud nebyla pro české prostředí...
|
|
|
Josefína Kablíková, vrchlabská osobnost 19. století
Limberská, Jana ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se chtěla zabývat tématem blízkým mému regionu. Z několika důvodů jsem se rozhodla pro osobnost Josefiny Kablíkové, moderní ženy 19. století. Josefina byla na svou dobu velmi emancipovaná, i proto možná byl její osud tak zajímavý. Byla jednou z mála žen - botaniček té doby. V první části práce se budu zabývat nejen jejím životopisem, ale i životopisem jejího manžela Vojtěcha Kablíka. Popíši také Vrchlabí v jejich době - to znamená v 19. století a jeho specifikaci. Jednou z hlavních součástí textu bude kapitola věnována Josefině Kablíkové jako botaničce. Její vědecká botanická činnost dalece přesáhla krkonošský region, proslavila se sbíráním krkonošské květeny a některé botanické druhy jsou po ní dokonce pojmenovány. Také se budu zabývat vědeckou činností Vojtěcha Kablíka, vrchlabského lékárníka a chemika. Poslední, velmi důležitá, část bude věnována rodině Mánesových, která Kablíkovy často navštěvovala a pobývala u nich. Vzniklo tak mnoho kreseb a obrazů Vrchlabí a jejího bezprostředního okolí i portrétů manželů Kablíkových. Autory těchto obrazů byli členové této významné malířské rodiny. Mým cílem je vysvětlit význam a osudy manželů Kablíkových v kontextu doby a regionu.
|
|
|
Sběratelství německých a rakouských deskových obrazů 14.-16. století v Národní galerii v Praze
Kotková, Olga ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Disertační práce Sběratelství německých a rakouských deskových obrazů 14.-16. století v Národní galerii v Praze se věnuje sběratelství deskových obrazů, které jsou pokládány za díla pocházející z území současného Německa a Rakouska. Dva obrazy vznikly nejspíše na území dnešního Švýcarska, šest desek bylo vytvořeno v Jižním Tyrolsku (dnes patřící k Itálii), dva obrazy lze lokalizovat do Slezska, a to do Vratislavi. V práci jsou zahrnuta díla, která vznikla v období od konce 14. století až do konce 16. století. Obrazy se na území našeho státu dostaly v různých dobách, mnohé z nich náležely k aristokratickým kolekcím, jež se nejvíce rozvíjely v 18.-19. století. Z této doby také pochází největší část sekundárních písemných pramenů, které dané malby často zachycují. Předmětem zájmu přítomné práce jsou obrazy, jež jsou v současné době ve sbírce Národní galerie v Praze (popřípadě tvořily součást fondu jejich historických předchůdkyň). Na základě zachovalých primárních a zejména sekundárních písemných dokumentů lze v mnohých případech doložit, kdy a za jakých okolností se sledovaná díla objevila na území našeho státu a následně jak se dostala do fondů naší největší veřejné umělecké sbírky.
|
|
|
The Medals of the Emperor Francis Stephen of Lorraine.
Kleisner, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Vácha, Štěpán (oponent)
PRÁCE SE ZABÝVÁ MEDAILEMI CÍSAŘE FRANTIŠKA ŠT~PÁNA LOTRINSKtHO (8. PROSINCE 1708 V NANCY -18. SRPNA 1765 V INNSBRUCKU). JSOU NEJENOM POPSANY, ALE I VYLOŽENY JAKO NÁSTROJE POLITICKt PROPAGANDY V DOBt BEZ ROZHLASOVtHO A TELEVIZNIHO VYSÍLÁNÍ. KDY NOVINY NEVYCHÁZELY ČASTtJI NEŽJEDNOU TÝDNt VtVODOVt LOTRINŠTÍ RAZILI JAKO SUVERtNI SVt VLASTNI MINCE. NA ROZDÍL OD MINCI NEM~LY MEDAILE PEVNOU HODNOTU ANI PENtžNf FUNKCI A JEJICH RAŽBA NEBYLA VYHRAZENA VLÁDt. MEDAILE PŘEDSTAVUJI PORTRtTOVANtHO TAK, JAK Sl PŘÁL BÝT VNIMAN VEŘEJNOSTÍ. JEDNOTLIVt DETAILY NEJSOU VtRNÝM ZÁZNAMEM SKUTEČNOSTI, JSOU TO SYMBOLY. OPIS SHRNUJE SPOLEČENSKt POSTAVENI A TITULY, REVERS UKAZUJE ZÁM~R VYDAVATELE: POUŽITt EMBLEMY BUĎ VYJADŘUJI OBECNt MORÁLNI POUČKY NEBO OSLAVUJÍ DOSAŽENt ÚSP~CHY. CÍSAŘSKÝ DVŮR VTISKL OFICIALNIM MEDAILíM JEDNOTNÝ RAZ. VÍDEŇSKÁ MINCOVNA M~LA KDISPOSICI PORTRÉTNI AVERS, KE KTERÉMU MEDAILtR ZHOTOVIL POžADOVANÝ REVERS. KROM~ ZAKÁZEK DVORA ZHOTOVOVALI MEDAILtŘII MNOŽSTVÍ RAŽEB, U KTERÝCH PŘEDPOKLÁDALI ZÁJEM KUPUJÍCÍCH. SVÉ PRÁCE MEDAILtŘI PRODÁVALI SAMI A PODLE VŠEHO I PROSTŘEDNICTVIM KNIHKUPCŮ A TISKAŘŮ, NEBOt BYLY SOUČÁSTÍ DOBOVtHO ZPRAVODAJSTVÍ. VtTŠINA BAROKNÍCH MEDAILIJE KOLEKTIVNIM DILEM: NÁMtT, MOTTO, KRESEBNÝ NAVRH, MODEL A RAZIDLO MOHLY BÝT PRACÍ RŮZNÝCH ODBORNIKŮ. TtMtŘ VŽDY TO PAK BYL ŘEZAČ ŽELEZ, RYTÝCH BEZ...
|
|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
|
Sv. Anežka Česká - život a ikonografie světice v umění středověku a baroka
Dytrtová, Anežka ; Hladík, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Bakalářská práce Sv. Anežka Česká - život a ikonografie světice v umění středověku a baroka je zaměřena jak na život, snahy a cíle této světice, tak na její zobrazení v průběhu středověku a baroka. V roce 2011 bylo 800leté výročí jejího narození a při této příležitosti proběhlo mnoho akcí. Tato práce si klade za cíl veškeré dostupné informace scelit a podat komplexní obraz Anežky jak v její době, tak v době po její smrti. Do tohoto komplexu patří také sv. Hedvika Slezská a sv. Alžběta Uherská. Všechny tři tyto světice žily podobnými ideály, a proto by měly být zmíněny v souvislostech. Práce může být použita jako zdroj informací o světicích, typech zobrazení a jejich proměnách. Nejvíce jsem ve své práci vycházela ze sekundární literatury a katalogů k výstavám na danou tematiku. Konfrontací různých autorů jsem se snažila dojít k nejpravdivějším informacím a závěrům.
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
|
Historický mýtus v díle Julia Zeyera
Křišťanová, Dita ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hrdina, Martin (oponent)
Historický mýtus v díle Julia Zeyera PhDr. Dita Křišťanová ABSTRAKT: Disertační práce Historický mýtus v díle Julia Zeyera je výsledkem mého dlouhodobého zájmu o spisovatelovu osobnost, o období 2. poloviny 19. století a problematiku vzniku historických mýtů a stereotypů a jejich masového využívání. Julius Zeyer zkonstruoval meganaraci - celou soustavu mýtů, které českému národu chyběly. Práce se věnuje tomu, kde se Zeyer inspiroval, jak svoje poznatky literárně zpracoval a jak na ně reagovala dobová kritika. Zároveň si všímá jejich propojení s výtvarným uměním a soustředí se na to, jak o obdobných námětech psali Zeyerovi současníci. Práce je postavena na zkoumání spisovatelova díla, textů s obdobnou tematikou, čítanek vydaných po literátově smrti, archivních materiálů a dobového tisku. Cílem textu je dokázat ojedinělost a neuchopitelnost Zeyerovy koncepce pojetí českého historického mýtu. Ta se pro svou komplikovanost nemohla stát hlavní národní ideou.
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
host ::
RSS.