|
|
Zbytková životnost pecí v petrochemickém průmyslu
Horsák, Libor ; Vincour, Dušan (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Vejvoda, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje zbytkové životnosti pecí v petrochemické průmyslu. O této oblasti není k dispozici ucelená publikace. Je vyjmenována a popsána většina hlavních jevů, které je potřeba při určování životnosti zohlednit. Největší pozornost je věnována kumulaci poškození vlivem tečení materiálu (creep), na základě měření na konkrétní peci. Jsou zde popsány některé poruchy pecí, které by mohly způsobit neplánované přerušení provozu, avšak vhodným zásahem se podařilo pece udržet v bezpečném provozu až do plánovaného odstavení pece. Práce neposkytuje ucelenou metodu, jak v praxi dospět k určení zbytkové životnosti pece, ale naznačuje směr, jak by v budoucnu mohla vzniknout komplexní metoda hodnocení zbytkové životnosti pecí v petrochemickém průmyslu.
|
|
|
Comparison of scan patterns in dynamic tasks
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Nyström, Marcus (oponent) ; Paluš, Milan (oponent)
Sledování očních pohybů je často užívaná technika v mnoha vědeckých oblastech (experimentální psychologie, neurovědy, behaviorální ekonomie apod.), která nám může poskytovat rigorózní data ohledně alokace pozornosti. Vzhledem ke složitosti zpracování data chybějící metodologii, experimentální plány jsou často limitovány na statické podněty; Data s očními pohyby jsou často analyzována pouze s ohledem na základní typy očních pohybů - fixace a sakády. V dynamických úlohách (tedy úlohách s dynamickými stimuly jako např. zobrazení videí nebo úloha Sledování více objektů) se objevuje další častý typ očních pohybů - plynulé sledování. Data s očními pohyby jsou často v dynamických úlohách reprezentovány pomocí syrových dat jako posloupnosti očních pohybů. Tato reprezentace vyžaduje odlišný přístup k analýze dat a je zde mnoho mezer v analytických nástrojích. Tato práce je rozdělena na tři části. V první části uvádíme přehled současných metod na porovnání očních pohybů v dynamických úlohách následovaný čtyřmi simulacemi, ve kterém porovnáváme podobnost posloupností očních pohybů pomocí několik běžně používaných metrik. V druhé části představujeme aktuální přístup ke statistickému testování rozdílů mezi skupinami posloupností očních dat. Představujeme dvě nové metody a ukazujeme jejich použití ve dvou experimentech....
|
|
|
Hudba a percepce času
Becková, Adéla ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Tématem bakalářské práce je časová percepce se zaměřením na manifestaci času v hudbě. Práce se nejprve zabývá širším tématem působení hudby na člověka, tzn.: základy hudební percepce a stručně i problematikou vnímání emocí v hudbě. Dále uvádí čtenáře do tématu časové percepce. Nejprve stručně představuje způsoby manifestace času v hudbě prostřednictvím tempa, metra a rytmicity. Dále představuje současné vlivné kognitivní modely časové percepce a pokouší se tyto modely aplikovat na problematiku času v hudbě. V empirické části práce je navržen výzkum, který by mohl některé poznatky z oblasti výzkumu kratších časových intervalů rozšířit do kontextu melodií a tím přispět k výzkumu časové percepce v hudbě. Klíčová slova: časová percepce, hudební percepce, psychologie času
|
|
|
Zapamatovatelnost a nápadnost změn - vztah paměti a vnímání
Ptáčková, Barbora ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Škaloudová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi vizuální pamětí a schopnosti detekovat změny na fotografiích. V teoretické části práce se snažím především představit téma detekce změny spolu s ústředním pojmem "slepota ke změně". Dále se věnuji tématu vizuální paměť a v neposlední řadě uvádím výzkumy, které se již v minulosti zabývaly rolí dlouhodobé vizuální paměti při detekci změn. Cílem empirické části je porovnání vztahu mezi vizuální pamětí (snadností zapamatování podnětů) a schopností detekce změny na fotografiích vnitřních i venkovních scén. Výzkum byl realizován pomocí experimentu navrženém v programu PsychoPy s použitím flicker experimentálního designu. Výzkumný vzorek tvořilo 42 respondentů převážně vysokoškolských studentů. Výsledky výzkumu nepotvrdily existenci vztahu mezi vizuální pamětí a výkony v detekci změny. Závislost mezi těmito proměnnými nebyla potvrzena ani na úrovni jednotlivých kategorií. Tyto výsledky naznačují, že výkony detekce změny pravděpodobně závisí na jiných faktorech, než je dlouhodobá vizuální paměť. KLÍČOVÁ SLOVA: Slepota ke změně, dlouhodobá vizuální paměť, detekce změny, zapamatovatelnost, vnímání, experiment
|
|
|
Vliv zobrazení personifikace ve výukových materiálech na retenci naučených znalostí
Stárková, Tereza ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje vlivu zobrazení personifikace v multimediálních výukových materiálech na pozitivní a negativní afekt a retenci a transfer naučených znalostí. Zobrazení personifikace je jednou z hlavních forem tzv. emočního designu, který by podle kognitivně afektivní teorie učení s multimédii měl prostřednictvím zvýšeného pozitivního afektu zlepšovat výsledky učení. V teoretické části jsou popsány výchozí teorie emocí a poté samotná kognitivně afektivní teorie učení s multimédii. Jednotlivé podkapitoly teoretické části jsou věnovány kognitivním principům učení s multimédii, emočnímu designu a teorii kognitivní zátěže. Výzkumná část je věnována replikaci a rozšíření experimentu původně provedeného Mayerem a Estrellem (2014). Ve výzkumu byl využit neúplný 2 x 3 mezisubjektový design, jehož faktory byly zobrazení personifikace (tři úrovně) a použití eye trackeru (dvě úrovně). Analýza výsledků neprokázala vliv zobrazení personifikace na pozitivní afekt, retenci ani transfer naučených znalostí. U participantů, kteří se učili z personifikované prezentace a jimž byly během učení měřeny oční pohyby, byl zaznamenán větší pokles negativního afektu v průběhu učení při porovnání se skupinou, jíž oční pohyby měřené nebyly (p 2 = ,040). Skupina, která se učila z personifikované verze a jíž byly měřeny...
|
|
| |
|
|
Vyvolávání afektivních stavů prostřednictvím obrazového a audiovizuálního materiálu. Srovnávací studie.
Novák, Ondřej ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V experimentálním přístupu k emocím se pro vyvolávání afektivních stavů nejčastěji používají emocionálně nabité obrázky a filmové klipy. Není jisté, která z těchto dvou metod má větší účinek. V teoretické části jsem popsal konceptuální ukotvení těchto metod, jejich teoretické srovnání, a metody jim příbuzné. V empirické části jsem u vzorku 124 studentů přímo porovnal prožitkové, behaviorální a fyziologické reakce vyvolané obrázky a filmy. Pozitivní film vyvolal silnější reakce než pozitivní obrázky. Negativní film a negativní obrázky vyvolaly podobně silné, ale mírně odlišné reakce. Rozdíl mezi nimi lze vysvětlit rozdílnými temporálními charakteristikami obou metod. Jde teprve o druhý výzkum na toto téma, a první, který využívá měření reakcí na více než jedné úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití Rosenzweigova obrázkového frustračního testu u dospělých v psychologickém poradenství
Míková, Gabriela ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Bakalářská práce zpracovává možnosti využití Rosenzweigova obrázkového frustračního testu v psychologickém poradenství u dospělé populace. Nejdříve je věnován prostor vymezení psychologického poradenství v našem prostředí. Dále je rozpracována kapitola zabývající se projektivními metodami v psychologické diagnostice dospělých. V práci je ústřední pozornost věnována popisu Rosenzweigova obrázkového frustračního testu, jeho administraci, vyhodnocení a psychometrickým ukazatelům. Je uvedeno několik příkladů využití této metody v různých oblastech teoretické i aplikované psychologie. Hlavní prostor je věnován možnostem využití této metody v rámci psychologického poradenství. Zpracovány jsou konkrétní možnosti diagnostického využití této metody podložené výzkumnými studiemi. Empirická část práce se zabývá měřením vývoje směru a typu reakcí probandů, kteří prošli intervenčním programem. Pro zaznamenání předpokládané změny je využit Rosenzweigův obrázkový frustrační test.
|
|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
host ::
RSS.