|
| |
|
|
Ozvěny národních ideálů v trilogiích Aloise Jiráska a Henryka Sienkiewicze
Bruknerová, Tereza ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
(česky) Diplomová práce Ozvěny národních ideálů v trilogiích Aloise Jiráska a Henryka Sienkiewicze se zaměřuje na komparativní analýzu historické prózy dvou nejpopulárnějších spisovatelů tohoto literárního žánru. Jejich historické romány a politická vystoupení sehrály důležitou roli během českého a polského zápasu za národní svébytnost od poslední třetiny 19. století. Práce se zaměřuje na literární reprezentaci konkrétních historických událostí a osobností spjatých s tzv. zlatým věkem národních dějin (tj. sarmatismus v polském případě, husitství v českém) - na míru, způsob i úlohu ideologizace nebo mytizace v Sienkiewiczově Trilogii (Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wołodyjowski) a v Jiráskově třídílné epopeji Proti všem. Pro pochopení nacionálních stanovisek obou autorů je v rámci analýzy děl zohledněn teoretický koncept politického mýtu.
|
|
|
Karel Ladislav Kukla - pozorovatel
Turková, Barbora ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit osobnost a tvorbu Karla Ladislava Kukly, v dnešním literárním kontextu upozaděného autora. Práce pojímá Kuklu především jako pražského autora přelomu 19. a 20. století, který se zabýval osudy lidí postižených sociální bídou, jeho slovy nazývanými pražským bahnem, na pozadí významných společensko-kulturních změn. Kuklovi se v jeho dílech podařilo s notnou dávkou autenticity zachytit významné společenské a kulturní fenomény jako jsou například asanace a s ní spojený zánik původních čtvrtí s nočními podniky, poválečná bytová situace či vznik a vývoj nouzových kolonií, které se odehrávaly na určitém, jím vymezeném prostoru - Praze. V jednotlivých kapitolách je dílo Karla Ladislava Kukly analyzováno v kontextu výše zmíněných fenoménů, které jsou zasazené do širšího literárně- kulturního rámce. Klíčová slova Karel Ladislav Kukla, Praha, přelom 19. století, česká literatura, prostituce, okraj společnosti, asanace, nouzové kolonie
|
|
|
Vertikální, temporální a zvukové konstanty románu Kříž u potoka Karolíny Světlé
Zajíčková, Kateřina ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komplexní analýzou románu Kříž u Potoka české spisovatelky Karolíny Světlé. Nabízí několik perspektiv, jakými lze na toto dílo pohlížet a jak vnímat jeho "neživé" komponenty jako mediátor děje, nebo dokonce jeho hybatele, přímého účastníka. Interpretace textu bude demonstrována na třech nejvýraznějších konstantách, které děj doprovází, a to na rozměru vertikálního prostoru, času a zvuku v díle. Autorka také nastíní další možnosti nazírání díla prostřednictvím optiky témat, jichž se román dotýká okrajověji. Výsledkem práce by měla být komplexní analýza textu poskytující jeho ucelený obraz z několika různých, inovativních perspektiv.
|
|
|
Časopis Paleček (1872-1887)
Ivasková, Jarmila ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem práce je popsat vznik, podobu a vývoj humoristického časopisu Paleček vydávaného v letech 1872-1887. Na základě materiálového průzkumu a s ohledem na předchozí tradici humoristické tvorby a na proměny dobového kontextu se práce soustředí především na literárněhistorický popis a charakteristiku obsahové i formální stránky časopisu, zvláště prostřednictvím žánrového, tematického a stylového průzkumu; pozornost přitom bude věnována i přílohám týdeníku, dále reflexi jeho dobových ohlasů a polemik i místu Palečka mezi humoristickými periodiky daného období. Klíčová slova časopis Paleček, humor, Rudolf Pokorný, žánr, téma, polemiky
|
|
|
Vybrané časopisecké texty Růženy Jesenské - edice a komentář
Nejtková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem předkládané práce je přinést výbor z časopiseckých textů Růženy Jesenské, soustředěný zejména na období mezi lety 1910-1930. Součástí této práce je vedle výboru také kompletní ediční zpráva a komentář. Práce také reflektuje dobový kontext a kontext tvorby Růženy Jesenské, vztahuje vybrané texty k výrazným uměleckým textům autorky (např. Mimo svět, Z nepřístupných zahrad).
|
|
|
Upírské motivy v české literatuře na přelomu 19. a 20. století
Kytková, Barbara ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat a následně popsat proměny v použití motivu upíra v dílech vybraných českých autorů, kteří spadají do přelomu 19. a 20. století. V úvodních kapitolách jsou uvedeny obecné informace o fenoménu vampyrismu, které odpovídají na otázky, jako odkud pochází nebo jakým způsobem se jeho představa ukotvila v lidském vědomí. Následně je nastíněno kulturní a literární pozadí dané doby s důrazem na dekadentní směr. Tato práce svou pozornost zaměřuje jak na klasické představitele tohoto období, tak na méně známé autory, jejichž literární aktivita spojená s aplikací upírského motivu je situována kolem roku 1920. V další kapitole je provedena analýza děl, v nichž se opakuje námět upíra umístěného do prostředí plesu. V poslední kapitole je uvedeno shrnutí, v němž jsou komparovány zjištěné motivy. Klíčová slova: česká literatura, upír, krev, dekadence, touha, temné prostředí
|
|
|
Podoby fantastiky (tajemna) v české próze na sklonku 19. století
Michalcová, Anna ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat a popsat vybrané texty s fantastickými prvky Jakuba Arbese, Julia Zeyera, Svatopluka Čecha, Adama Chlumeckého, Josefa Jiřího Kolára, Alfonse Bohumila Šťastného a Karla Švandy ze Semčic. V první kapitole je vymezena fantastika jako žánr, další kapitola popisuje její historické pozadí. V třetí kapitole jsou vytyčeny aspekty, podle nichž jsou vybrané texty interpretovány (postavy, čas, prostor, motivy, formální aspekty). Pátá a šestá kapitola představují kontext 2. poloviny 19. století v českém prostředí a kategorizaci druhů fantastiky podle Krejčího (Arbes a Zeyer, 1975). V následujících kapitolách jsou vybrané texty rozřazeny do těchto kategorií, tj. fantastika arbesovská, zeyerovská a utopická. V poslední kapitole je uvedeno shrnutí, které shledává Krejčího kategorizaci jako funkční.
|
|
|
Možnosti interpretace "autorské pohádky" ve středoškolské výuce
Vojtíšek, Ondřej ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Cílem diplomové práce je představit možnosti interpretace pohádek ve středoškolské literární výuce. Toto směřování v sobě obsahuje dvě hlavní dimenze: jednak zkoumání pozice pohádek na středních školách (motivací je, že se jedná o žánr v tomto kontextu do jisté míry opomíjený), jednak hledání možných interpretačních postupů a technik uplatnitelných na středních školách (zde je motivací především společenská potřeba promýšlení úloh, jež ověřují interpretační dovednosti). Oba tyto směry jsou v práci rozvíjeny nejprve samostatně, v závěru se poté protínají. Prvnímu z těchto okruhů se věnují úvodní části práce. Tam je zachycena aktuální míra zapojování pohádek do výuky - a to vhledem do vybraných středoškolských příruček, do tzv. školních seznamů literárních děl ke státní maturitě a, skrze anketu, do pedagogické praxe. Na samotném počátku je však především popsáno několik didaktických interpretačních výhod (mj. relativní srozumitelnost, možnost práce s celkem či hledání symbolických významů), které může nabízet právě výběr pohádkového textu. Aby bylo možné nesourodou množinu pohádek uchopit a vyjmout z ní právě takové, které zmíněné didaktické výhody naplňují, je v další kapitole představen návrh vymezení "inovativních" pohádek (v opozici k pohádkám "standardním"). Termín je popsán v kontrastu s...
|
|
|
Paměti Bedřicha Frídy
Hubáček, Jiří ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Jádro práce spočívá v edici dosud nepublikovaných či málo známých vzpomínkových textů, vztahujících se k osobě Jaroslava Vrchlického. Práce přináší paměti básníkova bratra Bedřicha Frídy, napsané krátce po Vrchlického smrti a dosud jako celek needitované. Edice se zaměřuje rovněž na texty Jaroslava Vrchlického, publikované pouze časopisecky a reflektující zejména básníkovo mládí. Obsahuje rovněž odbornou lékařskou zprávu o Vrchlického nemoci, sepsanou Josefem Pelnářem. Rozsáhlý komentář slouží nejen k vysvětlení faktů uvedených v editovaných textech, nabízí rovněž pohledy do reflexí určitých momentů Vrchlického života, známých z jiných vzpomínkových a literárních děl. Úvodní stať mapuje nejprve vzpomínkové texty vztahující se k Vrchlickému a přináší pokus o jejich kategorizaci. Druhá část je zaměřena na Bedřicha Frídu, autora nejrozsáhlejšího z editovaných textů, a snaží se načrtnout komplexní obraz života málo známého českého překladatele, pedagoga a dramaturga Národního divadla, především se však pokouší zmapovat komplikovaný a dynamicky se měnící vztah obou bratří; nabízí též srovnání soudobých materiálů s textem Frídových pamětí, přinášejícím osobitou verzi příběhu o jeho soužití s bratrem. Klíčová slova: Jaroslav Vrchlický, Bedřich Frída, paměti, komentovaná vydání
|
host ::
RSS.