|
|
Varšavská smlouva. Počátky a krize
Bílý, Matěj ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Práce se zabývá historií Varšavské smlouvy od jejího založení v roce 1955 do roku 1969, kdy došlo k završení fáze jejího formování. Pozornost je zaměřena především na vnitřní vojenský a politický vývoj aliance analyzovaný v kontextu událostí a vývoje ve východním bloku a probíhající studené války. Text podává odpověď na otázky proč byla Varšavská smlouva založena, jakým způsobem probíhala spolupráce v paktu, jaký byl reálný význam aliance především ve vztahu k velkým krizím studené války a krizím východního bloku v padesátých a šedesátých letech, jak se vyvíjel přístup sovětského vedení k Varšavské smlouvě a jakým způsobem ovlivňoval tento přístup vztah sovětských satelitů k paktu.
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Reflexe historických událostí v chorvatském filmu 50. a 60. let
Janečková, Veronika ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrci chorvatského Jadran filmu převážně 60. let reflektovali události spjaté se známou dějinnou skutečností, jakým způsobem tuto skutečnost umělecky interpretovali a jaké dějinné události byly v průběhu zkoumaného období ve středu jejich zájmu. Při výběru vzorku filmů jsem se řídila převážně hlediskem produkčním, které je pro chorvatskou filmovou historiografii určujícím kritériem pro zařazení snímků do národní kinematografie. Z tematického hlediska vyniká látka z období národněosvobozeneckého boje či civilní příběhy v kulisách válečných událostí. Výjimku tvoří pouze snímek Nevesinjska puška, který reflektuje starší historické události. Produkci je možno charakterizovat taktéž dle způsobu uchopení historické, převážně válečné tematiky. Zastoupen je filmový spektákl, lyrické podobenství nebo filmové interpretace, které mohou sloužit jako materiál pro historická zkoumání, analýzy a pro studium mimetického intervalu mezi obecně přijímanou a chápanou historickou skutečností a jejím uměleckým ztvárněním. V tomto okruhu se nejčastěji objevují snímky z partyzánského mikroprostředí. Až na ojedinělé výjimky je zkoumaným snímkům reflektujícím dějinné události ohraničené koncem 2. světové války vlastní kolektivní blíže nespecifikovaný celojugoslávský kontext a vyhýbání se...
|
|
|
Varšavská smlouva v 50. a 60. letech
Bílý, Matěj ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Práce se zabývá historií Varšavské smlouvy od jejího založení v roce 1955 do roku 1969, kdy došlo k završení fáze jejího formování. Pozornost je zaměřena především na vnitřní vojenský a politický vývoj aliance analyzovaný v kontextu událostí a vývoje ve východním bloku a probíhající studené války. Varšavská smlouva prošla ve zkoumaném období velmi dynamickým vývojem. Jestliže založení paktu v roce 1955 nikterak nezměnilo stávající mezinárodněpolitickou situaci a pouze formálně ukončilo autonomii ozbrojených sil sovětských evropských satelitů ve vojenské oblasti, v době přijetí reformních dokumentů v Budapešti představovala Varšavská smlouva skutečnou vojenskou alianční sílu a organizaci předkládající nikoliv bezvýznamné mezinárodněpolitické iniciativy. Situace ve Varšavské smlouvě však byla po celou dobu plně závislá na vývoji vztahů v sovětské zájmové sféře a stávající vojenské a zahraničněpolitické linii Moskvy. Sovětské vedení přitom své jednání ve vztahu k paktu plně přizpůsobovalo aktuálním potřebám. Předkládaný text, založený především na výzkumu v českých archivech a dalších publikovaných pramenech, podává odpověď na otázky, proč byla Varšavská smlouva založena, jakým způsobem probíhala spolupráce v paktu, jaký byl reálný význam aliance především ve vztahu k velkým krizím studené války a...
|
|
|
Černá Hora v 50. letech 19. století: období přechodu od teokracie k světské formě vlády, závěrečná fáze procesu konstituování Černé Hory, a to De facto
Mandalinič, Josip ; Pelikán, Jan (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
Přechod od teokracie k světské formě vlády v Černé Hoře, a to na počátku 50. let 19. století, po smrti vladyky, biskupa Petra II. Njegoše, předznamenala velké množství změn v této zemi ležící v oblasti jihozápadního Balkánu. Samotný vznik knížectví, pod ochranou Ruska, ale neznamenal ještě stabilitu a bezpečí. Mladičký kníže Danilo Petrović Njegoš si velmi dobře uvědomoval důležitost rozšíření teritoria, a to z důvodu existenciálních. Těžištěm jeho snah se stala oblast Grahova, protože bylo spojnicí Černé Hory a Hercegoviny. Důležité byly pro knížete i oblasti na jih od Portorice, zvláště pak oblast Žabljak Crnojeviće, která od konce středověku patřila Turkům a byla důležitým symbolem politické moci v oblasti. Útokem na tuto pevnost způsobil kníže politickou roztržku mezinárodní úrovně a následně i vpád tureckých vojsk do Černé Hory, který ukončila až aktivita Vídně, a to vysláním zvláštní mise Leiningena do Konstantinopolu. Obdobná akce ruské strany, a to mise Menšikova, neuspěla, naopak přinesla mezinárodní konflikt, krymskou válku. V jejím průběhu vstoupil kníže do manželství s Darinkou Kvekić, Srbkou z Terstu. Roku 1855 pak kníže vydal zákoník, kterým definoval novodobé pojetí moci v zemi. On sám ale vládl autokraticky. Kníže v průběhu války potlačoval mnohé vzpoury, často financované osmanskou...
|
|
|
Obraz Chorvatska ve vybraných českých tištěných médiích v roce 1995
Fabian, Jakub ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce Obraz Chorvatska ve vybraných českých tištěných periodikách v roce 1995 se zabývá reflexí deníků a týdeníků (Rudé právo, Lidové noviny, Týden a Respekt) na události v Chorvatsku v určeném časovém období. V práci je mimo pohledu tiskovin na děje v rovině primárně politické či válečné přihlédnuto i k vybraným okamžikům týkajících se společenské či kulturní sféry života. Cílem práce je především posouzení míry objektivity a kontroverze zpráv, které v českých periodikách reflektovaly zmíněné tematické okruhy. Zároveň je upozorněno na nesprávné informace z tendenčně zaměřených článků a následně pak provedena korekce faktických omylů a reinterpretace tendenčních tvrzení z hlediska odborného studia autora v zájmu historické objektivity.
|
|
|
Picture of Slovakia in Bulgarian periodical after 14th March 1939
Piptová, Zuzana ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalárska práca Obraz Slovenska v bulharských periodikách po 14. marci 1939 pojednáva o bilaterálnych vzťahoch medzi Bulharskom a novo vzniknutým slovenským štátom vo vymedzenom časovom období na sklonku druhej svetovej vojny. Vzhľadom na šírku témy a krátkosť skúmaného časového obdobia, práca uvedené kontakty nerozoberá do detailov, ale zameriava sa najmä na hľadisko politické, hospodárske, kultúrne a menšinové. Cieľom práce je čitateľovi priblížiť túto kapitolu bulharsko-slovenských dejín, ktorá doposiaľ v slovenskej, českej a ani v bulharskej literatúre nebola príliš podrobne popísaná.
|
|
|
A země se třásla: reflexe zemětřesení ve Skopji (1963) a Banja Luce (1969)
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (oponent)
AnotaceAnotaceAnotaceAnotace Cílem této práce je zachytit klíčové události po ničivém zemětřesení ve Skopji roku 1963 a v Banja Luce roku 1969. Důraz je zvláště kladen na reakci svazových orgánů, zahraniční ohlas a demografické změny v postižených oblastech. Tyto aspekty výzkumu jsou zapojeny do širšího náhledu na dějiny Jugoslávie v 60. letech 20. století. Obě přírodní neštěstí zároveň slouží jako objekty komparace, u kterých je možné sledovat změny postoje jugoslávského vedení a veřejnosti v rozmezí několika málo let.
|
|
|
A země se třásla: reflexe zemětřesení ve Skopji (1963) a Banja Luce (1969)
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je zachytit klíové události po niivém zemětřesení ve Skopji roku 1963 a v Banja Luce roku 1969. Důraz je zvláště kladen na reakci svazových orgánů, zahraniní ohlas a demografické změny v postižených oblastech. Tyto aspekty výzkumu jsou zapojeny do širšího náhledu na dějiny Jugoslávie v 60. letech 20. století. Obě přírodní neštěstí zároveň slouží jako objekty komparace, u kterých je možné sledovat změny postoje jugoslávského vedení a veřejnosti v rozmezí několika málo let.
|
|
|
Československo-italské vztahy v letech 1922-1929
Houska, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Disertační práce je věnována československo-italským vztahům v letech 1922-1929. Poměr mezi Prahou a Římem se po nástupu fašismu k moci zásadně nezměnil. Obě země už před tím jen obtížně navazovaly spolupráci. V roce 1924 uzavřely smlouvu o vzájemném přálství, která je zavazovala ke společné politice ve vztahu k Rakousku a Maďarsku. Tento dokument se ale nikdy neuplatnil v praxi. Zájmy obou zemí ve střední a jihovýchodní Evropě se od sebe lišily. Praha i Řím usilovaly o vlastní dominanci v tomto regionu a s plnoprávnou účastí druhého z partnerů v nejrůznějších hospodářských 1 poli tických proj ektech nepočítaly. Spory nabyly na síle od roku 1926, kdy se italská politika začíná stále víc obracet na cestu revizionismu. Československé plány na posílení statu quo byly do značné míry reakcí na tuto italskou politiku. Ve vztazích obou zemí hrála zásadní roli rozdílnost politických zájmů. Svůj význam ale měli i ideologické spory. Praha požádala o prodloužení vzájemné smlouvy, což ale Italové odmítli. Vypršení smlouvy v roce 1929 bylo zcela logickým důsledkem toho, že vztahy mezi Československem a Itálií měly k přátelství velmi daleko. Disertace je založena na studiu československých, italských a rakouských archivů, vydaných pramenů a relevantní literatury.
|
host ::
RSS.