|
|
Školství v tranzici: Srovnání vzdělávací soustavy v Česku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku na počátku 21. století
Mujanović, Mihad ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
Předkládaná práce srovnává vzdělávací systémy Česka, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska v období celospolečenské transformace po pádu komunis- tických režimů roku 1990. Výběr zemí je dán jejich společnou historickou zku- šeností, blízkými socioekonomickými poměry a sdílenou vizí nevyhnutelné de- mokratizace a evropské integrace (v Srbsku po roce 2000). V diachronní části komparace je hlavní důraz kladen na rozbor ústavního zakotvení vzdělávání, školské legislativy a vládních a ministerských strategických dokumentů. V tom- to ohledu se čtveřice zemí nebývale podobá; ústavy se vzdělávání dotýkají jen okrajově, zato příslušné zákony jsou značně rozsáhlé a obměňují se stejně často jako volení zástupci politické reprezentace. Dlouhodobé plány rozvoje zprvu slepě kopírovaly evropské reformní trendy, poté se více zaměřily na konkrétní opatření v místních podmínkách. V synchronní části komparace je zvláštní po- zornost věnována současným parametrům školského systému a základní školské statistice na jednotlivých stupních vzdělávání od předprimárního po terciární. Ani zde nejsou zřetelné výraznější odchylky, byť jednotlivé země si uchovávají jistou míru specifik. Zásadnější rozdíly jsou patrné jen u výkonnosti a efektivity systémů, dostupnosti a dopadů jimi poskytovaného vzdělávání. Klíčová slova...
|
|
|
Muslimové, a ne mohamedáni! Ke kořenům bosňáckého národního hnutí v letech 1878-1918
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Agičić, Damir (oponent) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá proměnami muslimské pospolitosti (dnešních Bosňáků) v Bosně a Hercegovině za rakousko-uherské okupace mezi lety 1878 a 1918. V kontextu utváření moderních středoevropských a balkánských národů je blíže rozebrán politický, společenský a demografický vývoj komunity, včetně rozvoje spolkového života a náboženských, kulturních a vzdělávacích institucí. Retrospektivním pohledem stojí habsburská správa nejsevernější osmanské provincie na začátku dlouhého, ve své podstatě nejistého a nejednoznačného, ale nakonec přece jen úspěšného procesu národního sebeuvědomování slovanské muslimské komunity v Bosně a Hercegovině a Sandžaku. Výklad je rozdělen do více analytických částí, které v hrubých rysech kopírují ustálený model studia národních hnutí v Evropě. Za stmelující teoretické východisko je bráno modernistické paradigma, které národní ideu spojuje se změnou společenských, hospodářských a politických okolností, nástupem modernity, opírající se o koncept jak konstruktivistický, tak instrumentalistický. Práce se při rozboru tématu významně opírá o sekundární literaturu, přičemž nechybí ani dobový tisk, paměti, soudobé publikace a dokumenty politické i společenské povahy. Klíčová slova Muslimové; Bosna a Hercegovina; Bosňáci; národní hnutí; 1878-1918
|
|
|
A země se třásla: reflexe zemětřesení ve Skopji (1963) a Banja Luce (1969)
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (oponent)
AnotaceAnotaceAnotaceAnotace Cílem této práce je zachytit klíčové události po ničivém zemětřesení ve Skopji roku 1963 a v Banja Luce roku 1969. Důraz je zvláště kladen na reakci svazových orgánů, zahraniční ohlas a demografické změny v postižených oblastech. Tyto aspekty výzkumu jsou zapojeny do širšího náhledu na dějiny Jugoslávie v 60. letech 20. století. Obě přírodní neštěstí zároveň slouží jako objekty komparace, u kterých je možné sledovat změny postoje jugoslávského vedení a veřejnosti v rozmezí několika málo let.
|
|
|
Školství v tranzici: Srovnání vzdělávací soustavy v Česku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku na počátku 21. století
Mujanović, Mihad ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
Předkládaná práce srovnává vzdělávací systémy Česka, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska v období celospolečenské transformace po pádu komunis- tických režimů roku 1990. Výběr zemí je dán jejich společnou historickou zku- šeností, blízkými socioekonomickými poměry a sdílenou vizí nevyhnutelné de- mokratizace a evropské integrace (v Srbsku po roce 2000). V diachronní části komparace je hlavní důraz kladen na rozbor ústavního zakotvení vzdělávání, školské legislativy a vládních a ministerských strategických dokumentů. V tom- to ohledu se čtveřice zemí nebývale podobá; ústavy se vzdělávání dotýkají jen okrajově, zato příslušné zákony jsou značně rozsáhlé a obměňují se stejně často jako volení zástupci politické reprezentace. Dlouhodobé plány rozvoje zprvu slepě kopírovaly evropské reformní trendy, poté se více zaměřily na konkrétní opatření v místních podmínkách. V synchronní části komparace je zvláštní po- zornost věnována současným parametrům školského systému a základní školské statistice na jednotlivých stupních vzdělávání od předprimárního po terciární. Ani zde nejsou zřetelné výraznější odchylky, byť jednotlivé země si uchovávají jistou míru specifik. Zásadnější rozdíly jsou patrné jen u výkonnosti a efektivity systémů, dostupnosti a dopadů jimi poskytovaného vzdělávání. Klíčová slova...
|
|
|
A země se třásla: reflexe zemětřesení ve Skopji (1963) a Banja Luce (1969)
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (oponent)
AnotaceAnotaceAnotaceAnotace Cílem této práce je zachytit klíčové události po ničivém zemětřesení ve Skopji roku 1963 a v Banja Luce roku 1969. Důraz je zvláště kladen na reakci svazových orgánů, zahraniční ohlas a demografické změny v postižených oblastech. Tyto aspekty výzkumu jsou zapojeny do širšího náhledu na dějiny Jugoslávie v 60. letech 20. století. Obě přírodní neštěstí zároveň slouží jako objekty komparace, u kterých je možné sledovat změny postoje jugoslávského vedení a veřejnosti v rozmezí několika málo let.
|
|
|
A země se třásla: reflexe zemětřesení ve Skopji (1963) a Banja Luce (1969)
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je zachytit klíové události po niivém zemětřesení ve Skopji roku 1963 a v Banja Luce roku 1969. Důraz je zvláště kladen na reakci svazových orgánů, zahraniní ohlas a demografické změny v postižených oblastech. Tyto aspekty výzkumu jsou zapojeny do širšího náhledu na dějiny Jugoslávie v 60. letech 20. století. Obě přírodní neštěstí zároveň slouží jako objekty komparace, u kterých je možné sledovat změny postoje jugoslávského vedení a veřejnosti v rozmezí několika málo let.
|
host ::
RSS.