|
|
Budování jednotného evropského železničního prostoru: reformy železničního odvětví v České republice 2004-2014.
Volf, Jaromír ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce Budování jednotného evropského železničního prostoru: reformy železničního odvětví v České republice 2004-2014, zkoumá europeizaci české železniční politiky na čtyřech aktérech - vláda, krajské samosprávy, České dráhy a soukromí dopravci. Zasazuje reformu evropskou železniční reformu do konceptu liberalizace síťových odvětví. Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto neměla možnost ovlivnit její základy. Cílem práce bylo vyzkoumat, jakým způsobem Evropská unie ovlivnila české železniční prostředí a jestli došlo k posílení aktérů podporujících liberalizaci. Z práce vyplynulo, že i přes posílení těchto aktérů, nedošlo k vytvoření železničního trhu v osobní dopravě. Způsobeno to bylo zejména nedostatečnou institucionální a regulační schopností státu, který nebyl schopen zdárně dokončit žádné nabídkové řízení. V krajích je situace podobná, neboť v roce 2009 bylo schváleno desetileté memorandum na provoz regionální dopravy s Českými drahami. V případě krajů navíc došlo k velkému rozdílu v dopravních politikách, které bude stát pravděpodobně chtít řešit.
|
|
|
Německo v krizi: nutnost nové integračně-politické strategie za druhé vlády Angely Merkelové v letech 2009 - 2013
Bučková, Marie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tématem bakalářské práce je analýza krize multikulturalismu deklarovaná spolkovou kancléřkou A. Merkelovou v roce 2010 v období 17.volební periody, kdy dominoval nedostatek odborných pracovních sil. Se snížením natality bylo patrné negativní saldo přistěhovalectví. V souvislosti s nezbytností pokrizového ekonomického růstu byla nutná nová integračně-politická strategie charakterizovaná větší otevřeností vůči cizincům (tzv. Willkommenskultur). Cílem nové strategie bylo, aby SRN jako cílovou zemi zvolilo více přistěhovalců, kteří by zaplnili volná místa německého pracovního trhu a integrovali se. Práce zkoumá metodou diskursivní analýzy debatu politických frakcí zastoupených ve Spolkovém sněmu v období 17.volební periody let 2009 - 2013, kdy se jednalo o příčinách integračně- politické krize a možnostech jejího řešení. Je uveden historický kontext s důrazem na zahraniční a integrační politiku, časově od 50.let 20.století, kdy začali být přijímáni gastarbeiteři, ke kterým bylo přistupováno pouze jako k hostujícím pracovníkům, nikoli jako k novým členům německé společnosti, což se ukázalo jako problematické. Tato část plynule přechází do části o zkoumaném období, ve které jsou zprostředkovány přístupy frakcí Spolkového sněmu v souvislosti s řešením krize. Na tomto základě lze tuto část označit jako...
|
|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
Komparace západní politiky SRN v době vlády Konrada Adenauera a Willyho Brandta
Handlíř, Jakub ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá komparací západní politiky Spolkové republiky Německo (SRN) v době kancléřství Konrada Adenauera a Willy Brandta. Západní politiku SRN jsem pro účely této bakalářské práce definoval jako politiku západního Německa vůči organizacím a státům tzv. západního světa, přičemž z prostorových i časových důvodů jsem ji omezil na vztah západního Německa k evropskému integračnímu procesu, NATO a dále na bilaterální vztahy Německa s Velkou Británií, Francií a USA. Tato práce se zaměřuje pouze na dobu kancléřství Adenauera (1949 - 63) a Brandta (1969 - 74). Nezaměřuje se na dobu, kdy tito muži vykonávali jiné funkce než funkci kancléře. Nezaměřuje se také na politiku vůči jiným západním organizacím či státům, na politiku vůči tzv. východnímu světu, ani na politiku východního Německa.
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
|
The way of National Democratic Party into the Parliament in Saxony in the years 1995 - 2004 and its reception in the selected Czech media
Hobíková, Pavla ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Cesta NPD do zemského sněmu v Sasku v letech 1995 - 2004 a její ohlas ve vybraných českých médiích" pojednává o fenoménu pravicového extremismu ve Spolkové republice Německo. Cílem práce je zjistit příčiny, které se skrývají za změnou atmosféry mezi obyvateli "ve prospěch" pravicových extremistů v nových spolkových zemích. V první kapitole se práce snaží zmapovat hlavní důvody změny atmosféry ve prospěch pravicových extremistů v NSZ, resp. jaké faktory ovlivnily úspěch NPD v saských zemských volbách 19. září 2004. Zohledňuje jak aspekt sociálněekonomického vývoje po sjednocení a jeho důsledky pro obyvatele NSZ, tak i organizační, strategické a ideologické změny v konceptu německé pravice v polovině 90. let. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou přívrženců pravicových extremistických hnutí. Důraz je kladen na specifika voličů NPD v Sasku. Poslední kapitola se věnuje ohlasu saských zářijových voleb ve vybraných českých periodikách (Mladá fronta Dnes a Ústecký deník). Na závěr jsou jednotlivé ohlasy v tomto státním a regionálním deníku srovnány.
|
|
| |
|
|
Environmentální politika v České republice a v Polsku pohledem nevládní organizace Greenpeace
Turek, Jan ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou a polskou environmentální politikou. Cílem práce je reflexe domácích environmentálních politik ze strany nevládní environmentální organizace Greenpeace. Práce zanalyzuje, jak česká i polská pobočka organizace reflektují environmentální témata obou národních politik, zda považují tematizaci environmentálních problémů v současné politice za dostatečnou a jakou vyvíjejí činnost, aby upozornily na případné nedostatky v environmentální politice. V úvodních kapitolách práce zkoumá, do jaké míry se témata environmentální politiky v České republice a Polsku liší a shodují, zda řeší záležitosti globálního nebo lokálního charakteru, zda reflektují současná celosvětová environmentální témata. Okrajovým tématem práce je pak české a polské environmentální hnutí, jeho vznik a vývoj na přelomu 80. a 90. let 20. století. Ohledně reflexe environmentální politiky ze strany Greenpeace se práce zabývá zejména současným obdobím od roku 2017, tedy obdobím vlády Andreje Babiše a Mateusze Morawieckého, které se zhruba překrývá s obdobím, kdy je za největší téma světového environmentalismu považována klimatická krize.
|
|
| |
|
|
Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu
Mourková, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu se zaměřuje na postoj politické frakce CDU/CSU (Unie) k východní a německé politice v letech 1969-1973. Tím je myšlena politika vůči zemím východního bloku, která byla prosazována sociálně-liberální vládou Willyho Brandta. Předložená práce se dále také zabývá vlivem Unie na prosazování východní a německé politiky v tomto období. Unie se přesně po 20 letech u moci musela po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 smířit s novou rolí opoziční strany. Po třech letech "jednoty" ve velké koalici pod vedením kancléře Kurta Georga Kiesingera začala pomyslná doba ideologické války s SPD, kterou vyvolala zejména otázka východní a německé politiky. Práce popisuje hlavní události prosazování německé a východní politiky, počínaje německo-německými summity v Erfurtu a Kasselu, přes jednání o smlouvách se zeměmi východního bloku až po vstup SRN a NDR do Organizace spojených národů. Tezí práce je předpoklad, že Unie ovlivnila kurz německé a východní politiky nově vládnoucí sociálně-liberální koalice, a to především prostřednictvím hlavních opozičních aktérů.
|
host ::
RSS.