|
|
Rudolf Daniel: Housle a kůň. Historická analýza rukopisu se zřetelem k autorovu společenskému působeni v poválečném romském etnoemancipačním hnutí v Československu
Závodská, Milada ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mann, Arne (oponent) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá rukopisem Housle a kůň, k němuž přistupuje z hlediska romistiky a zároveň metodami historické vědy. Cílem je ověřit historické reálie, které rukopis obsahuje. Hlavní hypotézou práce je atribuce textu Rudolfu Danielovi - ověřovány jsou autobiografické údaje a jejich kulturně společenský kontext. Práce se systematicky soustředí na osobnost Rudolfa Daniela (nar. 1911, Oslavany - zemř. 1978, Brno) a poznání jeho biografie (doposud neznámé) je jedním z cílů. Kontextem vzniku rukopisu Housle a kůň je poválečné romské etnoemancipační hnutí, a Rudolf Daniel je nově odhalenou historickou osobností jeho dějin. Klíčová slova: Romové, koňské handlířství, holocaust, etnoemancipační hnutí, dějiny Romů,
|
|
|
Praxe násilí v arménské genocidě
Jandák, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent)
Tato diplomová práce věnována analýze příčin a průběhu arménské genocidy (1915 - 1916) na centrální a provinční úrovni. První část textu zkoumá tento fenomén obecně z perspektivy politických a sociálních dějin. Zde je pro interpretaci příčin likvidace arménského obyvatelstva osmanskou vládou brán za klíčový vznik konfliktního prostředí, které ji učinilo myslitelnou. Při interpretaci tohoto procesu je kladen důraz na utváření moderních polických stran, přechod od dynastického pojetí legitimity panství k etnicko-demokratickému konceptu a na roli zvýšené míry násilí ve veřejném prostoru v době mezinárodních konfliktů. Po analýze centrálního rozhodovacího procesu se text zaměřuje na stručné shrnutí obecného průběhu "Velké pohromy" v Osmanské říši s důrazem na kroky centrální vlády v Istanbulu. Druhá část práce se zabývá tím, jak byla genocidní politika uváděna do praxe v provinčních městech Mezreh a Harpút. Tento oddíl práce čerpá zejména z pramenů, které po sobě zanechala komunita zahraničních misionářů a americký konzul. Průběh vyhlazování a deportací v regionu značně ulehčil kolaps důvěry mezi arménským a muslimským obyvatelstvem následující po hledání zbraní v arménské komunitě a zatýkání jejích předáků osmanskými úřady. Samotná genocidní politiky byla posléze implementována vůči arménskému...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa
Stachová, Monika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa se zaměřuje na problematiku identifikace Němců na Slovensku a pokouší se na pozadí širších sociálních, kulturních a hospodářských souvislostí postihnout otázku, do jaké míry se německé obyvatelstvo ztotožňovalo s konstrukcí karpatoněmecké identity, popř. s jinými identitami. Krom toho je pozornost věnována samotné genezi pojmu a proměnám jeho obsahu. Zabývá se mj. vztahy mezi jednotlivými národnostmi a loajalitou k československému státu. Nadto zkoumá, zda se skutečně ve sledovaném období podařilo vytvořit kolektivní identitu zahrnující veškeré německé obyvatelstvo žijící na Slovensku či nikoliv. V souvislosti s tím je nastíněna otázka, jakou roli v tomto procesu utváření karpatoněmecké identity sehrály Němci z českých zemí či jiné faktory. Klíčová slova: identita, alterita, nacionalismus, loajalita, menšinová politika, Karpatoněmecká strana (KdP), Spišská německá strana (ZdP), paměť, lokální patriotismus
|
|
|
Monopol na pravdu. Revize pohledu na poválečnou minulost v Česku a v Izraeli.
Studený, Luboš ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Blaive, Muriel (oponent)
Práce se věnuje srovnání trajektorií revize poválečné historie v Česku a v Izraeli, přičemž komparace s českým případem má sloužit jako referenční rámec pro uvedení sporů v izraelské historiografii do českého prostředí. Po teoretickém úvodu druhá část analyzuje vývoj izraelské historiografie s využitím generačního modelu a především tzv. "novou historiografii" a diskusi, jež tato skupina vyvolala. V následující komparační části srovnává debatu o "odsunu" s debatou o příčinách vzniku palestinského uprchlického problému.
|
|
|
Hledání identity sboru Českobratrské církve evangelické (1945 - 1962). Celostátní a lokální perspektiva.
Beneš, Ladislav ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat proces hledání identity v rámci politických tendencí, které působily na Českobratrskou církev evangelickou v letech 1945 - 1962. V pramenech sboru této církve v Pardubicích se autor pokusí dohledat konkurenci různých vrstev identit a loajalit místních křesťanů - mimo jiné prostřednictvím reakcí sboru na právní a politická nařízení státní moci. Zvláštní zřetel bude brán na místního faráře a zároveň pozdějšího profesora teologické fakulty Josefa Smolíka, který ve své osobě propojoval struktury "běžných věřících" se strukturami "elit" ČCE. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměna československé společnosti 30. let 20. století
Baloun, Pavel ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Období druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
|
|
|
Ašsko 1938-1948
Židov, Petr ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
České pohraničí si ve 20. století prošlo změnami, které jej ovlivnily v průběhu krátkého času více než za celá předchozí staletí. Při vzniku první Československé republiky (1918) byla velká část pohraničních území obydlena obyvateli německé národnosti, a to většinou už od středověku. V roce 1938 se toto území stalo součástí jiného státu - Hitlerovy Třetí říše. Po skončení druhé světové války došlo ve znovuzískaném pohraničí Československa k výměně většiny původního obyvatelstva za jiné - za novoosídlence. Cílem této bakalářské práce je zachytit dějinné události pohraničního města Aše a jeho okolí v letech, kdy se ve velice krátkém období odehrály události spojené s druhou světovou válkou, které měnily politické, hospodářské i sociální poměry v tomto regionu a tyto změny se spolupodílely na vývoji během následujících desítek let. Mezi hlavní prameny práce patří paměti zástupců dvou skupin obyvatel, a to původních českých Němců, kteří nemuseli odejít, i nově přistěhovaných Čechů z vnitrozemí.
|
|
|
Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami (Formování národní identity na příkladu školství)
Němcová, Veronika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami / Formování národní identity na příkladu školství zpracovává téma boje o národní identitu tohoto specifického kraje s výrazně odlišnou historií, než jaká potkala ostatní části nově vzniklé Československé republiky. Pokouší se nastínit vývoj česko-německých národnostních střetů v letech 1920-1938 a ukazuje, že tyto střety spíše než skutečný zájem místního obyvatelstva upřednosťňovaly národnostní a strategické zájmy vlastní. Z obecnějšího perspektivy specifické situace Hlučínska v ekonomické, politické a náboženské oblasti vyzdvihuje jako dominantní pole střetu školství a s ním spojené usilování o jazykovou hegemonii. Nastiňuje podmínky a souvislosti, které měly zásadní vliv na formování národní identity hlučínského regionu.
|
|
|
Alternativní politické myšlení v Československu mezi léty 1969 - 1977: aktéři, sociální sítě, ideologie
Jansa, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tato práce je věnována politickému myšlení opozice v Československu v letech 1969 - 1977. Na základě analýzy opozičních dokumentů se snaží ukázat myšlenkový a sociální kontext opozičních hnutí, jejich představy a politické cíle. První část se zabývá institucionálním vývojem opozice a jejím vztahem k normalizační moci. Druhá část rozebírá programová prohlášení opozice, všímá si specifik v představách jednotlivých skupin o politickém, společenském i hospodářském uspořádání a jejich kontextualizace. Poslední část je pak věnována tématům, které byly společné napříč celým spektrem opozice. Zvláštní pozornost je věnována vztahu opozice k socialismu a dynamice představ o legitimitě opoziční činnosti.
|
host ::
RSS.