|
|
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Novotná, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka...
|
|
|
Rozvoj sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků první a druhé třídy základní školy
Vandělíková, Jana ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků základní školy v průběhu 4. čtvrtletí 1. ročníku a 1. čtvrtletí 2. ročníku. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je charakterizováno období mladšího školního věku. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou hodnocení s důrazem na školní hodnocení, jeho cíle, funkce, druhy a úskalí. Třetí kapitola nás seznamuje s pojmem formativní hodnocení a jeho klíčovými strategiemi. Závěrečná kapitola se soustřeďuje na samotné sebehodnocení žáků. Popisuje pojem sebehodnocení a seznamuje nás s důležitými faktory, které je potřeba vzít v potaz při zavádění sebehodnotících aktivit. Výzkumná část popisuje cíle výzkumu, výzkumné otázky a metody sběru dat. Charakterizuje výzkumný vzorek z hlediska školy, třídy a konkrétních žáků. Zaměřuje se na popis a reflexi šesti zaváděných technik sebehodnocení a následnou analýzou rozvoje dovednosti sebehodnocení. Cílem výzkumné části bylo po dobu šesti měsíců systematicky rozvíjet dovednost sebehodnocení žáků od 3. čtvrtletí 1. ročníku do konce 1. čtvrtletí 2. ročníku ZŠ; reflektovat svou práci a analyzovat posun žáků v této oblasti pomocí metody přímého zúčastněného pozorování, rozhovoru a analýzy žákovských prací. Z výzkumné části vyplývá, že žáci mladšího školního...
|
|
|
Distanční vzdělávání z pohledu pedagoga na 1. stupně ZŠ
Malá, Alexandra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současným stavem distančního vzdělávání na 1. stupni ZŠ konkrétní škole ve 4. a 5. ročníku v období školního roku 2020/2021. Stěžejní část představuje struktury řízení distančního vzdělávání realizující vybrané metody online výuky - tvorbu studijních materiálů (distančních opor), zpřístupnění těchto materiálů žákům a realizaci zpětné vazby oběma směry. Dále se věnuje pedagogickým a didaktickým aspektům distančního vzdělávání včetně srovnání odlišností mezi distanční a prezenční výukou v období: leden až červen 2020 a září 2020 až květen 2021. Empirická část diplomové práce byla realizována jako akční výzkum. Je zde porovnáváno období počátku distanční výuky, březen 2020 - PRVNÍ FÁZE, s dobou od října 2020 - DRUHÁ FÁZE. Také jsou zde porovnány výkony dvou vybraných žáku a vliv distančního vzdělávání na jejich výkon od ledna 2020 do května 2021. Podpůrná zjištění k dané problematice jsou podložena prostřednictvím několika metod (dotazníkového šetření, diskuse s žáky a výsledky žáků z testů). Závěr práce zahrnuje zhodnocení procesu výuky v první a druhé fázi distančního vzdělávání, dopady na žáka a doporučení dalších postupů. KLÍČOVÁ SLOVA Distanční vzdělávání, e-learning, akční výzkum, informační systém, reflexe.
|
|
|
Diferenciace v heterogenní třídě na 1. stupni ZŠ
Zápotocká, Eva ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu diferenciace na prvním stupni a vychází z myšlenek inkluzivní pedagogiky a rovného přístupu ke vzdělání. Teoretická část se věnuje shodným a odlišným rysům osobností žáků mladšího školního věku. Na základě toho pojmenovává nejdůležitější faktory diferenciace, které jsou nezbytnou součástí práce učitele v heterogenní třídě. Značná část teoretické práce je věnována výukovým metodám a strategiím, které podporují inkluzivní přístup k vyučování. Praktická část zpracovává formou hloubkových rozhovorů zkušenosti pedagogů s dlouholetou praxí a porovnává je s teoretickými východisky. Cílem této práce je představit základní a funkční principy diferenciace, které mohou sloužit jako zdroj inspirace pro studenty učitelství a začínající i zkušené učitele. Klíčová slova: diferenciace, diverzita, heterogenní třída, rovný přístup ke vzdělání, výukové strategie
|
|
|
Interakce gilteritinibu s transportéry OCT1 a OCT2; vztah ke konvenční terapii akutní myeloidní leukémie.
Novotná, Kateřina ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Hofman, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Studentka: Kateřina Novotná Školitelka: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce gilteritinibu s transportéry OCT1 a OCT2; vztah ke konvenční terapii akutní myeloidní leukémie. Gilteritinib se řadí mezi relativně nově schválená léčiva ze skupiny FTL3 inhibitorů a je využíván primárně v léčbě relapsu či refrakterní akutní myeloidní leukémie a prokázanou mutací FMS-like tyrosine kinase 3 (FLT3) receptoru. V rámci této diplomové práce byla zkoumána jeho schopnost interagovat s SCL membránovými transportními proteiny, konkrétně s transportéry OCT1 a OCT2, které zajišťují přenos endogenních látek a léčiv do buněk orgánů klíčových pro eliminaci (játra, ledviny), ale také do nádorových buněk. Na základě toho jsme chtěli otestovat potenciální interakci gilteritinibu s léčivy standardně využívanými v terapii AML (daunorubicin a mitoxantron). První jsme provedli akumulační studii na MDCKII buněčné linii transfekované pro expresi OCT1 a OCT2, abychom vyhodnotili, zda je gilteritinib je možným inhibitorem těchto transportérů a bude tak mít vliv na rozdílnou míru akumulace daunorubicinu a mitoxantronu. Následně byla provedena studie transportu gilteritinibu přes monovrstvu MDCKII-OCT1 a...
|
|
|
Characterization and coagulation of impurities in water treatment
Novotná, Kateřina
Zdroje pitné vody běžně obsahují nežádoucí látky přírodního i antropogenního původu. Problémy při úpravě vody působí látky produkované fytoplanktonem (algal organic matter - AOM). Část této práce je věnována odstraňování AOM pomocí koagulace; konkrétně byly studovány celulární AOM (cellular organic matter - COM) a jejich peptidová/proteinová a neproteinová složka. Kromě výzkumu koagulace COM ve vztahu k jejich charakteru byla pozornost věnována interakcím COM s dalšími látkami a jejich následným dopadům na koagulaci. Testováno bylo také využití ozonizace. Další část práce je pak věnována poměrně nově sledovaným antropogenním polutantům vodního prostředí - mikroplastům (MPs), a to zejména jejich kvantifikaci a charakterizaci na úpravnách pitné vody. Optimální podmínky koagulace jsou rozdílné pro COM peptidy/proteiny a neproteinovou složku. Zatímco peptidy/proteiny byly nejúčinněji odstraňovány při mírně kyselém pH, neproteinová složka koagulovala v oblasti kolem neutrálního pH, přičemž bylo zapotřebí vyšších dávek koagulačního činidla. Lišila se i maximální účinnost koagulace, která byla 75 % pro peptidy/proteiny a jen 25 % pro neproteinovou složku, zejména z důvodu vysokého obsahu nízkomolekulárních látek (< 10 kDa). Dále bylo zjištěno, že výskyt COM peptidů/proteinů ve vodě obsahující další...
|
|
|
Interakce gilteritinibu s transportéry OCT1 a OCT2; vztah ke konvenční terapii akutní myeloidní leukémie.
Novotná, Kateřina ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Hofman, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Studentka: Kateřina Novotná Školitelka: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce gilteritinibu s transportéry OCT1 a OCT2; vztah ke konvenční terapii akutní myeloidní leukémie. Gilteritinib se řadí mezi relativně nově schválená léčiva ze skupiny FTL3 inhibitorů a je využíván primárně v léčbě relapsu či refrakterní akutní myeloidní leukémie a prokázanou mutací FMS-like tyrosine kinase 3 (FLT3) receptoru. V rámci této diplomové práce byla zkoumána jeho schopnost interagovat s SCL membránovými transportními proteiny, konkrétně s transportéry OCT1 a OCT2, které zajišťují přenos endogenních látek a léčiv do buněk orgánů klíčových pro eliminaci (játra, ledviny), ale také do nádorových buněk. Na základě toho jsme chtěli otestovat potenciální interakci gilteritinibu s léčivy standardně využívanými v terapii AML (daunorubicin a mitoxantron). První jsme provedli akumulační studii na MDCKII buněčné linii transfekované pro expresi OCT1 a OCT2, abychom vyhodnotili, zda je gilteritinib je možným inhibitorem těchto transportérů a bude tak mít vliv na rozdílnou míru akumulace daunorubicinu a mitoxantronu. Následně byla provedena studie transportu gilteritinibu přes monovrstvu MDCKII-OCT1 a...
|
|
|
Analýza interdisciplinárního přístupu k dětem s orofaciálními rozštěpy
Novotná, Kateřina ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou interdisciplinárního přístupu k dětem s rozštěpy. První kapitola vymezuje teoretická východiska, v komunikační schopnost a narušená komunikační schopnost a dutiny nosní. Druhá kapitola podrobně popisuje problematiku orof rozštěpů. Popisuje jejich klasifikaci, etiologii, symptomatologii, prevenci, estetické psychosociální důsledky a péči o dítě s orofaciálním rozštěpem. Třetí kapitola se věnuje narušené komunikační schopnosti u dětí s orofaciálními rozštěpy. Podrobně definuje věnuje se logopedické intervenci. Popisuje komplexní péči jednotlivých odborníků o dítě orofaciálním rozštěpem. Čtvrtá kapitola je empirická a interdisciplinárního přístupu k dětem s orofaciálními rozštěpy. K výzkumnému šetření byla použita analýza odborné literatury, analýza anamnestických údajů, analýza dostupných dokumentů a na základě toho bylo vytvořeno šest případových studií. Hlav bylo analyzovat interdisciplinární přístup k dětem s orofaciálními rozštěpy. Dílčími cíli bylo analyzovat, zda získané informace od odborníků pro rodiče s čerstvě narozeným dítětem orofaciálním rozštěpem byly dostatečné, analyzovat psychosociální vliv narození dítěte orofaciálním rozštěpem na rodinu a nejbližší okolí, analyzovat úroveň komunikačních schopností dítěte s orofaciálním rozštěpem a analyzovat způsob, jakým...
|
|
|
Roles of environmental factors and microbiome in type 1 diabetes
Novotná, Kateřina ; Funda, David (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Diabetes Mellitus 1 typu (T1DM) je insulin-dependentní autoimunní onemocnění, jehož iniciace je charakteristická autodestrukcí vlastních β-buněk, které jsou součástí ostrůvků pankreatu. T1DM je ovlivňována genetickou predispozicí, ale protože se v poslední dekádě ukazuje nárůst incidence tohoto onemocnění například v severských zemích Evropy, je zřejmé, že genetika nebude jedinou proměnnou a je třeba zohlednit nezanedbatelné vlivy vnějšího prostředí. Tato bakalářská práce pojednává o mechanismech vlivu vnějšího prostředí a zaměřuje se na několik oblastí poznání. Představuje často používaný spontánní zvířecí model T1DM, patogenetické mechanismy a T-buňky v souvislosti s T1DM, jakož i regulační imunitní buňky a jejich mechanismy, s ohledem na hygienu a další hypotézy. Dále se zabývá rolí střevní mikroflóry, dietními faktory, imunitou sliznic, mechanismy a interakcemi v T1DM a rozšiřuje se na další, méně prozkoumané, ale důležité proměnné prostředí, jako je cirkadiánní rytmus ve spojení s cirkadiánní genovou expresí v závislosti na rytmizaci světla/tmy a načasování příjmu potravy po celý den, psychologický/oxidační stres a účinky nedostatku vitaminu D nebo toxinů přítomných ve vodě a životním prostředí. Cílem bakalářské práce je tedy představit faktory prostředí, hygienické hypotézy, myší model NOD a...
|
|
|
Mezera v Brně
Novotná, Kateřina ; Likavčanová, Lenka (oponent) ; Palaščák, Michal (vedoucí práce)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ŘEŠÍ NÁVRH BYTOVÉHO DOMU S POLYFUNKCÍ V LOKALITĚ STARÉ BRNO NA ULICI KŘÍŽOVÁ V BLÍZKOSTI MENDLOVA NÁMĚSTÍ. PARCELA ZAUJÍMA CELOU NEZASTAVĚNOU DÉLKU ULICE. SVÝM NÁVRHEM JSEM POČÍTALA S NÁVAZNOSTÍ NA PLÁNOVANOU REVITALIZACI MENDLOVA NÁMĚSTÍ. OBJEKT NAVRŽEN JAKO BYTOVÝ DŮM S ČÁSTEČNOU POLYFUNKCÍ. TATO FUNKCE JE Z DŮVODU UMÍSTĚNÍ V CENTRU MĚSTA NEJVÝHODNĚJŠÍ. VELIKOST BYTŮ JE OPTIMÁLNÍ, DÍKY KTERÝM MŮŽEME UVAŽOVAT NAD VELKOU POPTÁVKOU. V PARTERU JSOU ČÁSTEČNĚ UMÍSTĚNA PROSKLENÁ OKNA PRO OŽIVENÍ ULICE. DALŠÍM BODEM ZÁJMU JE NEOBYČEJNÁ KASKÁDOVÁ FASÁDA, KTERÁ MUŽE PŘITÁHNOUT POHLEDY MÍSTNÍCH I TURISTŮ. O CELKOVÉ HMOTĚ OBJEKTŮ ROZHODOVALO TVAROVÁNÍ SEVERNÍHO ŠTÍTU STÁVAJÍCÍHO DOMU S TŘEMI PLOCHAMI, NA KTERÉ JSEM NAVAZOVALA. KONCEPTEM BUDOVY BYLO VĚJÍŘOVITÉ OTÁČENÍ HMOTY. ABY PARTER NEPŮSOBIL UZAVŘENĚ, JE ČÁSTEČNĚ OTEVŘEN DO VNITROBLOKU, KDE SE NACHÁZÍ VEŘEJNÁ ZELEŇ, REZIDENTNÍ PARKOVÁNÍ A PŘÍSTUP DO BYTŮ PŘES OTEVŘENÉ PAVLAČE.
|
host ::
RSS.