|
|
Kulturní identita japonských přistěhovalců do USA
Novotná, Markéta ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je určit, do jaké míry a v jaké podobě si japonští přistěhovalci a jejich potomci ve Spojených státech amerických uchovávají svoji původní kulturní identitu a jakým způsobem u nich dochází k postupné adaptaci na kulturu přijímající země. První, teoretická část uvádí obecné poznatky o kultuře, etnicitě a kulturní identitě v kontextu globalizace a migrace. V druhé části se zaměřuji již na japonské emigranty. Na úvod představující jejich etnicitu a identitu obecně navazuje chronologický popis vývoje japonské imigrace do Spojených států a rozdílností adaptace v závislosti na společenských, politických a ekonomických podmínkách. Zmiňuji také specifické japonské kulturní vzorce, které v adaptaci do většinové populace USA hrály největší roli - skupinovou orientaci a kulturní relativismus. Vzhledem k tomu, že japonská imigrace v USA není homogenní, rozhodla jsem se v poslední části přiblížit adaptační proces a změnu identity japonských Američanů v oblasti Malého Tokia v Los Angeles se zaměřením na kulturní festival Nisei Week. Klíčová slova (česky): Kulturní identita, migrace, japonská emigrace, japonští Američané, Malé Tokio
|
|
| |
|
|
Image of women in the 19th and 20th centuries of the example of selected prose
Novotná, Markéta ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou společenského postavení žen a jejich rolí v průběhu od konce 19. století do sedmdesátých let 20. století. V první části je nastíněn vývoj obrazu žen včetně ženského hnutí v historicko-společenském kontextu. Následuje analýza ženských postav a rolí na základě vybraných prozaických děl, jimiž jsou Effi Briest od Theodora Fontane, Zavraždění kapitána Haniky od Hermanna Ungara a nakonec Skupinový portrét s dámou od Heinricha Bölla. Klíčová slova ženy, 19. století, 20. století, ženská emancipace, ženské hnutí, ženská práva, sociální role, sociální dějiny, nerovnost pohlaví
|
|
|
Analýza chovu vyšších primátů v českých ZOO z hlediska využití pro výuku na základních a středních školách
Novotná, Markéta ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Přívratský, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou chovu vyšších primátů v zoologických zahradách Čech a jejím využití ve výuce na základních a středních školách. Teoretická část práce se zabývá historií jednotlivých zoologických zahrad, charakteristikou a vlastnostmi vyšších primátů chovaných v Čechách a seznamuje s kampaní EAZA na ochranu lidoopů. Výzkumná část se skládá z vlastního pozorování zoologických zahrad v Čechách, analýzy internetových zdrojů a skórování zoo. Jako nejvhodnější zoologické zahrady pro výuku vyšších primátů byly shledány zoologická zahrada Plzeň a zoologická zahrada Ústí nad Labem. Klíčová slova: zoologická zahrada, vyšší primáti, výukový program, kampaň EAZA na ochranu lidoopů
|
|
|
Komentovaný překlad: Počátky šlesvicko-holštýnského hnutí
Novotná, Markéta ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Veselá, Gabriela (oponent)
V centru zájmu disertační práce Joachima Daebela stojí šlesvicko-holštýnské hnutí a jeho vliv především na Německo. Toto téma je z překladatelského hlediska velmi zajímavé. Důvodem je malý zájem o něj v českých podmínkách, který je příčinou nízké zakotvenosti jednotlivých termínů. Na překladatelské atraktivitě problematice Šlesvicka-Holštýnska dodává samotná forma disertace, jež je psána vysoce odborným jazykem, který zdůrazňuje rozdíly mezi systémem českého a německého jazyka. Překladatel se musí vypořádat nejen s překladem bohaté terminologie, ale také se složitou syntaktickou strukturou práce. Cílem komentovaného překladu je dosáhnout funkčně ekvivalentního textu, psaného v rámci možností čtivým jazykem.
|
|
|
Žánr "sváteční" povídky v tvorbě A. P. Čechova
Novotná, Markéta ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV: Žánr "sváteční" povídky v tvorbě A. P. Čechova ABSTRAKT: Diplomová práce podává ve své teoretické části přehled vzniku a vývoje žánru vánoční a velikonoční povídky na pozadí ruské pravoslavné kultury. Hlavním cílem praktické části práce je charakteristika a popis vývoje tzv. "sváteční" povídky v tvorbě A. P. Čechova. Povídky rozdělené do sedmi tematických skupin jsou metodou interpretace postaveny do kontrastu s prototypem žánru vánoční a velikonoční povídky poslední třetiny 19. století. S pomocí citací originálních textů povídek jsou vysvětleny tvůrčí modifikace dnes již klasického žánru: nové narativní postupy, moderní lyrický pohled na svět a v neposlední řadě také ideál humanistického pohledu na člověka. KLÍČOVÁ SLOVA: vánoční, velikonoční, povídka, žánr, A. P. Čechov
|
|
|
Karlštejnská manská soustava
Novotná, Markéta ; Bobková, Lenka (oponent) ; Ledvinka, Václav (vedoucí práce)
Při hledání náplně mé seminární a později i diplomové práce jsme se snažila zaměřit svoji pozornost na zatím nepříliš zpracované oblasti české historie. Vlastním podmětem se mi stal referát k dějinám českého raného novověku o hospodářských aktivitách předbělohorské šlechty. V souvislosti s problematikou využití úvěru jsem se seznámila s pracemi Václava Bůžka věnovaným hospodářskému a společenskému postavení nižší šlechty.1 Pozornost badatelů se dlouho obracela k vyšším složkám stavovské společnosti; z nižší šlechty jsou obvykle zpracováni jen významnější jedinci. Až v posledních letech se zájem historiků zaměřil i tímto směrem a výsledkem jsou například právě Bůžkovy shrnující studie. V přehledném článku Pavly Burdové o deskách dvorských2 jsem objevila souvislou a zatím nezpracovanou řadu karlštejnských manských desek od počátku 17. století, na které jsem zaměřila svoji pozornost. V původní verzi mělo být následující pojednání analytickým průřezem určitého krátkého úseku na základě jediného pramene, například Kvaternu manství karlštejnského z počátku 17. století, a mělo tak navazovat na můj příspěvek přednesený a později i publikovaný na Celostátní studentské vědecké konferenci v Olomouci.3 Časem jsem však začala narážet na obtíže způsobené především tím, že k tomuto tématu, tj. lenní soustavě hradu...
|
|
| |
|
|
Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století
Novotná, Markéta ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Bobková, Lenka (oponent)
Předložené pojednání navazuje na diplomovou práci o Karlštejnské manské soustavě, v jejímž rámci jsem si vymezila několik období, která by mohla být ještě samostatněji a hlouběji analyzována. Na následujících řádkách jsem se pokusila více proniknout do prvních dvou vytyčených etap, jež se obě týkají problematiky kolem vzniku karlštejnských lén. V první části nazvané Kamýk nad Vltavou a jeho vilikace, která vznikla na základě stejnojmenného článku1, jsem se soustředila na postižení celkové hospodářsko-společenské situace na Kamýcku, do níž jsem pak zasadila osudy zdejších lén. Oproti zmiňované stati jsem se snažila oprostit od metodických problémů, které mi v souvislosti s ní byly vytýkány. V druhé části jsem se zaměřila jednak na některé aspekty, jež provázely vznik hospodářského zázemí hradu Karlštejna, a jednak na dosud neznámé okolnosti vztahující se ke správním počátkům dominia. Po naznačení celkové situace jsem se pak zabývala lenní problematikou na Podbrdsku. Jelikož mnohé záležitosti, o nichž zde pojednávám, například tzv. Tetínsko či osobnost Štěpána z Tetína, už byly částečně zkoumány v jiném kontextu, jakkoliv nedostatečně, snažila jsem se především vyzdvihnout nové souvislosti a vyhnout se opakování toho, co již bylo jinde napsáno. Oproti diplomové práci jsem vzhledem k dispozicím regionu čerpala...
|
|
|
Role of UNHCR in case of asylum seekers, refugees and stateless persons – the case study of Turkey
Unzeitigová, Klára ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na rámující schopnost UNHCR, která je zkoumána na základě modelu aktérství od Kratochvíla, Cibulkové a Beníka. Kritická diskurzivní analýza Normana Fairclougha je aplikována za účelem analýzy textové, kontextuální a sociokulturní dimenze rámující schopnosti UNHCR. Pro práci byla zvolena případová studie Turecka, protože Turecko patří k jedné ze zemí s největším počtem uprchlíků a žadatelů o azyl. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy práce zkoumá, zda je UNHCR považováno za aktéra, který rámuje mezinárodní prostředí v rámci problematiky žadatelů o azyl, uprchlíků a státního bezdomovectví. Analýza ukázala, že UNHCR je respektovanou mezinárodní organizací a důležitým aktérem v dané problematice. Nicméně, ne všechny mezinárodní organizace přisuzují UNHCR roli zákonodárce a aktéra, který iniciuje debaty v rámci dané problematiky.
|
host ::
RSS.