|
| |
|
|
Profesní identita školního psychologa
Bartošová, Markéta ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce Profesní identita školního psychologa ukazuje profesi školního psychologa a prostřednictvím nároků na tuto profesi, vztahů, ve kterých psycholog ve škole je a rolí, v nichž vystupuje. Text je rozdělen na část teoretickou, která obsahuje poznatky z literatury k tématu, část metodologickou, která čtenáře uvádí do způsobu získávání výzkumných dat a část praktickou, ve které jsou prezentovány výsledky analýzy rozhovorů se školními psychology. V první části práce se dozvídáme o problematice profesní identity především z pohledu sociální psychologie. Text mapuje teoreticky na základě české i zahraniční literatury profesi školního psychologa od jejího vzniku v zahraničí až po současnou podobu u nás. Teoretická část se zabývá popisem činností, které charakterizují profesi školního psychologa. Na základě prací několika autorů specifikujeme role psychologa ve škole. Z poznatků o profesní identitě školního psychologa následně vycházíme v pojetí praktické části diplomové práce. Vymezení profese školního psychologa v teoretické části tvoří základní porozumění kapitolám z výzkumu. Praktická část vychází z interpretace analyzovaných dat získaných během výzkumu prostřednictvím rozhovorů se školními psychology. Sledovanými oblastmi jsou změny v kariéře psychologa, požadavky na školního psychologa...
|
|
|
Hodnocení žáků ve škole očima rodičů
Ondráčková, Blanka ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice přístupu rodičů ke školnímu hodnocení. Teoretická část je zaměřena na seznámení se základními pojmy, jako je hodnocení, jeho formy a funkce a možnosti objektivity; dále nastiňuje vztah rodiny a školy, jejich spolupráci a význam hodnocení v rodině a ve společnosti. Těžištěm práce je kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů poodhalit, jak vnímají hodnocení rodiče dětí na prvním stupni základní školy. Důraz je kladen především na význam a důležitost, jakou rodiče hodnocení přikládají, co si pod daným termínem představují a jak školní hodnocení ovlivňuje jejich vztah k dětem a ke škole. Na základě realizovaného výzkumu bylo zjištěno, že postoj rodičů k hodnocení je značně ambivalentní, ovlivněný zejména převládajícím společenským diskursem, vlastním obrazem dítěte a spokojeností se školou a učitelem. Klíčová slova hodnocení, rodina, vztah rodiny a školy, potenciál dítěte, vztah rodiče a dítěte
|
|
|
Matky a otcové v komunikaci se školou
Čašková, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Práce je zaměřena na komunikaci matek a otců se školou. V první části práce je teoretické pojednání o dosavadních zjištěních k možnostem komunikace, podobě vztahů a okolnostem, které vztahy rodičů se školou ovlivňují. Vedle toho práce předkládá modely kategorizující podoby vztahů a hodnocení optimální vazby mezi rodinou a školou. Vzhledem k tématu se práce zaměřuje také na gender, tedy na to, zda fakt, že vyučující a rodiče jsou ženami a muži, má vliv na podobu komunikace. Přestože výzkumy v oblasti komunikace se školou nejčastěji operují s pojmem rodiče, dominantní zastoupení zde mají ženy - matky. Text tedy ukazuje, v jakých případech komunikují otcové a jakým způsobem je to (především vyučujícími) vnímáno. Na teoretickou část navazuje prezentace vlastního empirického výzkumu prováděného jako případová studie na jedné pražské základní škole se zaměřením na komunikaci matek a otců, a to z pohledu jak rodičů, tak učitelů. Studie se zakládala především na výsledcích z dotazníků, které vyplnilo 15 vyučujících a 145 rodičů. Bylo sledováno několik oblastí komunikace, především četnost, prostředky a témata komunikace, její obecné hodnocení, situace značící konflikt, ve kterých je předpokládaná vyšší účast otců, a také názory na změnu komunikace při zapojení více mužů. Mimo to byly brány v úvahu i...
|
|
| |
|
|
Vývoj dovednosti psaní u dětí předškolního věku
Kylarová, Helena ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pecha Šimotová, Eva (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit vývoj v oblasti osvojování si dovednosti psaní a s tím související schopnosti segmentace (dělení) slov. Tato práce vychází z výzkumu Emilie Ferreirové a Sofie Vernonové (Vernon a Ferreiro, 1999) a, dále pak Constance Kamiiové a Maryann Manningové (Kamii a Manning, 2002). Z výzkumu E. Ferreirové a S. Vernonové přebírá úkol na fonologickou segmentaci slov. Z výzkumu C. Kamiiové a M. Manningové pak úkol zaměřený na vlastní písemnou produkci. Jako doplňující byl zvolen úkol "čtení s obrázkem" od E. Ferreirové. Úkoly byly součástí experimentu, který probíhal na vybraném vzorku čtrnácti dětí předškolního věku. Výsledky byly dále interpretovány pro každé dítě zvlášť a následně proběhlo komplexní zpracování, během kterého byla hledána vzájemná souvislost mezi vývojem v oblasti psaní a vývojem v oblasti schopnosti dělit slova. Výsledky ukázaly, že obě kategorizace výchozích teorií spolu souvisí. Po zhodnocení výzkumu následuje kapitola zaměřená na konkrétní zvláštnosti v produktech jednotlivých dětí. Hodnocení probíhá ve většině případů formou hypotéz. Teoretická část se věnuje tématu edukace. Zabývá se aplikací poznatků získaných z teorie E. Ferreirové a dalších autorů na oblast metodiky.
|
|
|
Zvládání stresových situací u žen závislých na alkoholu
Kotábová, Lenka ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
V úvodu mé práce jsem předpokládala, že ženy závislé na alkoholu mají horší schopnost zvládat problémové situace. Chtěla jsem zjistit, zdaje to způsobeno tím, že používají odlišné strategie zvládání. Tento předpoklad se mi testováním potvrdil. Předložila jsem zvolené psychodiagnostické metody skupině žen, které se léčí ze závislosti na alkoholu v Psychiatrické léčebně Bohnice, a porovnala jejich výsledky s výsledky kontrolní skupiny žen, které nevykazují problémy se zneužíváním alkoholu. Zjistila jsem, že ženy alkoholicky používají více negativních strategií, jako jsou únik, perseverace, rezignace a sebeobviňování. Tyto strategie by se také daly označit jako strategie pasivní. Z mé práce vyplývá, že závislé ženy hodnotí průměrně své pozitivní strategie zvládání. Znamená to, že podle svého odhadu používají přiměřeně aktivní strategie zvládání, stejně jako kontrolní skupina. Použitím škály Personál Problém Solving System u TAT jsem ale zjistila tendenci poněkud tyto své schopnosti přeceňovat. Je možné, že ženy měly sklon hodnotit své pozitivní strategie lépe z toho důvodu, že vědí, že se po nich právě toto řešení problémů při aktuálně probíhající hospitalizaci žádá. Průměrně vyšla skupina žen závislých na alkoholu v obou testech o něco hůře než skupina kontrolní.
|
|
|
Plánování budoucnosti
Müllerová, Helena ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Předmětem diplomové práce je problematika plánování budoucnosti, respektive volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání u žáků devátého ročníku základní školy. Pozornost je zaměřena na žáky, kteří disponují již na základní škole specifickým zaměřením, konkrétně orientací na výtvarnou výchovu. V práci byl použit kvalitativní přístup ke zpracování dat. Jako hlavní metody práce byly zvoleny dotazníky a písemná vyprávění žáků celé třídy, dále rozhovory s vybranými žáky a jejich analýza. Cílem práce je dospět k nejdůležitějším činitelům, které ovlivňují a determinují volbu střední školy a tím i oblasti budoucího uplatnění. Výstupem práce je formulování hlavních vlivů, motivů a strategií, které se účastní procesu rozhodování a určitých charakteristických rysů žáků se specifickým zaměřením ve vztahu k volbě střední školy.
|
|
|
Pozornost u předškolních dětí
Černá, Veronika ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
česky Bakalářská práce má za úkol zjišťovat a měřit pozornost dětí v předškolním věku a možnosti jejího rozvoje vlivem procvičování. Je rozdělena na dvě části. Teoretickou část, která je věnována vymezení pozornosti, podává ucelený přehled počínající historií problematiky, popisuje jednotlivé druhy, charakteristiky, poruchy pozornosti a podmínky ovlivňující pozornost. Nedílnou součástí je také popsání období předškolního dětství a práce s dětmi v předškolním věku. Druhá, výzkumná část se poté zabývá empirickým výzkumem s dětmi v mateřské škole, trvajícím po dobu jednoho školního roku. Dětem byly zadávány testy na různé charakteristiky pozornosti a byl zjišťován jejich vývoj. Cílem bakalářské práce je zjištění aktuální úrovně výkonu v oblasti pozornosti, porovnání výkonu skupiny čtyřletých a pětiletých dětí a zjištění potencionálního vlivu procvičování na rozvoj pozornosti. Klíčová slova: pozornost, charakteristiky pozornosti, předškolní děti
|
|
|
Sociokulturně znevýhodnění žáci a škola v jejich životě
Vondrová, Eliška ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu místa školy a vzdělání v životě socio-kulturně znevýhodněných žáků. Vybraná sedmá třída v jedné vyloučené lokalitě je tu popsána z hlediska svého socio-kulturního složení a dalších charakteristik dětí, které ji navštěvují. Z metod je použit především polořízený rozhovor na téma, co pro děti škola znamená, jaký má pro ně vzdělání smysl a jak vypadá jejich každodenní život i představy o budoucnosti. Pomocí interview se třídní učitelkou jsou nejprve stanoveny jednotlivé profily všech dětí ve třídě. Tyto profily jsou postupně doplňovány sběrem dat pomocí otevřených dotazníků, rozhovorů a dokumentačního materiálu. Výsledkem je kvalitativní obraz školní docházky a života dětí v takto specifickém prostředí.
|
host ::
RSS.