|
|
Individuální rozdíly v citlivosti na efekty rámování
Vintr, Jáchym ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou individuálních rozdílů v citlivosti na efekty rámování. Zatímco někteří lidé jsou při rozhodování velmi citliví na změnu formulace problému, jiní lidé zůstávají ve svém rozhodování konzistentní bez ohledu na zvolenou formulaci. Cílem této práce je popsat poznatky soudobého výzkumu o těchto individuálních rozdílech. V práci jsou nejprve představeny hlavní teoretické koncepce efektu rámování s důrazem na prospektovou teorii, teorii duálních procesů a teorii fuzzy stop. Dále se práce zabývá rozdělením efektů rámování na několik různých druhů, popisuje jejich nejlépe zdokumentované moderátory a věnuje se souhrnu nejvýznamnějších meta-analytických a replikačních studií. V další části práce jsou rozebrány hlavní empiricky popsané prediktory odolnosti vůči rámování, zejména mezi kognitivními styly, kognitivními schopnostmi, numerickými schopnostmi, osobnostními dispozicemi a vývojovými faktory. Ve výzkumné části této práce je provedena předregistrovaná kvantitativní online studie na příležitostném vzorku z české dospělé populace (N = 584) s cílem otestovat, zda numerické schopnosti predikují odolnost vůči rámování nad rámec fluidní inteligence, potřeby poznávání a víry v intuici. Pro účely této studie byla navržena adaptovaná dvoufaktorová podoba české verze škály...
|
|
|
Příspěvek k vývoji diagnostických nástrojů dynamické diagnostiky exekutivních funkcí
Snášelová, Olga ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl představit nově navržené metody dynamické diagnostiky exekutivních funkcí a zhodnotit jejich přínos prostřednictvím pilotní studie. Literárně-přehledová část je věnována uvedení do dynamického přístupu k psychodiagnostice a jejím metodám a popisuje rovněž oblast exekutivních funkcí. Ve výzkumné části jsou představeny navržené testy, zaměřující se na posouzení schopnosti plánování, kognitivní flexibility, logického usuzování, pracovní paměti a sebemonitorování. Jejich principem je metoda gradovaných pobídek. Výzkumný vzorek realizované studie byl tvořen třiceti probandy ve věku od osmi do patnácti let. Tito respondenti byli rozděleni do dvou stejně početných skupin. První skupina zahrnovala děti se speciálními vzdělávacími potřebami, druhá respondenty intaktní. Výsledky studie byly vyhodnoceny kvantitativně i kvalitativně. V rámci kvantitativní části byly skupiny porovnávány v počtu potřebných pobídek a dokončených položek. Kvalitativní část se zaměřovala na podrobnou analýzu diagnosticky relevantních informací získaných z použitých metod. Výsledky kvantitativní části výzkumu ukázaly, že se mezi sebou skupiny neliší v počtu potřebných gradovaných pobídek, ani v počtu dokončených položek. Z kvalitativní analýzy vyplynuly diagnosticky cenné informace o probandech, na...
|
|
|
Faktory přispívající k interindividuálním rozdílům v čichových schopnostech a všímavosti vůči pachům
Nováková, Lenka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent)
Hlavní náplní disertační práce je výzkum zaměřený na vybrané faktory, které přispívají k rozdílům mezi jedinci v čichových schopnostech a ve všímavosti vůči pachům a využívání čichu při každodenních činnostech u dětí, dospívajících a mladých dospělých. Práce sestává ze dvou částí. Kapitola 1 nejprve obecně shrnuje okolnosti, které v posledních několika málo desetiletích vedly k oživení vědeckého zájmu o lidský čich a přispěly tak i k markantnímu nárůstu počtu psychofyzických studií čichového vnímání. Dále jsou nastíněna vybraná psychofyzická měření čichu, která byla provedena ve studiích zahrnutých v této práci, a k nim vztahující se čichové schopnosti. Poté jsou představeny vybrané faktory, jež, jak ukázal předchozí výzkum, přispívají k interindividuálním rozdílům v psychofyzických testech schopnosti identifikace a diskriminace pachů a čichové senzitivity a jimiž se autorka zabývala ve vlastním výzkumu. Jedná se o vliv pohlaví (jenž je zasazen do rámce vývoje lidského čichu), dětské genderové nonkonformity (či sexuální orientace) a osobnostních rysů. Nakonec jsou krátce zmíněny také intraindividuální rozdíly v čichových schopnostech. Posléze se pozornost přesouvá ke všímavosti vůči pachům. Nejprve jsou představeny možné přístupy, jak lze výzkum lidského čichu přiblížit kontextu každodenního života, z nichž...
|
|
|
Přehled současných teorií emocí
Fořt, Jakub ; Novák, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi současnými teoretickými přístupy k emocím. Odkrývá rozdíly a podobnosti v chápaní emocí postupně u teorie základních emocí, teorií zhodnocení, teorie psychologické konstrukce a teorie sociální konstrukce. Jsou představeny náhledy klíčových autorů, k nimž práce uvádí výsledky empirických výzkumů svědčících pro podporu jednotlivých teorií. Představené teorie a empirickou evidenci práce rovněž kriticky hodnotí. Součástí práce je kromě průběžné evaluace konkrétních odlišností a styčných ploch mezi teoriemi i samostatná kapitola porovnávající jednotlivé teorie. Je argumentováno, že každá z teorií nahlíží emoce z jiné perspektivy a zkoumá ji na odlišné úrovni. Každá teorie tedy představuje cenný zdroj poznatků a myšlenek ke studiu emocí. Navržený výzkum si klade za cíl ověřit případnou existenci vlivu učení na formování emocí v průběhu života.
|
|
|
Odvození struktury osobnosti z přirozeného jazyka pomocí algoritmu word2vec
Štipl, Jiří ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Práce představuje možnou novou metodu pro studium struktury osobnosti v rámci lexikálního přístupu. V první kapitole přehledu literatury vymezuji nejdůležitější teoretické konstrukty studia rysů, lexikální hypotézy a pětifaktorového modelu osobnosti. Poté shrnuji současné poznatky v oblasti aplikací informačních technologií do studia struktury osobnosti, konkrétně pro její predikci, predikci jejího dojmu a její simulaci. V praktické části popisuji, jak lze odvodit obecnou strukturu osobnosti pomocí studia korelací mezi vektory reprezentujícími význam slov namísto korelací dotazníkového sebehodnocení. Úspěšnost této metody je pak hodnocena zejména pomocí konfirmační faktorové analýzy a shlukové analýzy a ilustrována pomocí několika grafů. Podle mých výsledků navrhovaná metoda poskytuje nový zdroj informací o struktuře osobnostně popisných slov. V diskuzi pak uvádím mnohá úskalí tohoto přístupu a navrhuji agendu pro další výzkum. Klíčová slova lexikální hypotéza, velká pětka, word2vec, struktura osobnosti, word embeddings
|
|
|
Přístup zaměřený na člověka ve výzkumu osobnosti a predikce chování v online prostředí
Fousková, Petra ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na přístup zaměřený na člověka ve výzkumu osobnosti a na možnosti predikce chování v online prostředí. V teoretické části jsou popsány přístupy k popisu osobnosti, zejména přístup zaměřený na člověka (person-centered approach), analýza proměnných (variable-centered approach) a přístup zaměřený na konkrétního člověka (person-specific approach). Jsou zde také shrnuty výstupy tematicky relevantních výzkumných studií. V empirické části je popis explorativního výzkumu, jehož cílem je ověřit možnost predikce osobnostního typu uživatelů LinkedInu v kontextu přístupu zaměřeného na člověka, a to na základě analýzy jejich profilu a chování, které je s touto profesní sociální sítí spojeno. Ve výzkumu byly použity standardizované dotazníky HEXACO-PI-R a 4Elements Personality Inventory®. Na základě shlukové analýzy dat od 118 účastníků výzkumu byly vytvořeny 4 shluky vycházející z metody 4Elements Personality Inventory® popisující 52,2 % variability. Dále byly multinomickou logistickou regresí vytvořeny dva modely umožňující na základě informací o prediktorech předpovědět pravděpodobnost příslušnosti člověka k jednomu z těchto shluků. Na základě dat z HEXACO-PI-R bylo shlukovou analýzou vytvořeno 6 shluků popisujících 41,3 % celkové variability. Vhodný predikční model...
|
|
|
Prekoncepce žáků druhého stupně o fungování internetu
Yaghobová, Anna ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Každé dítě si přináší do školy prekoncepce o fungování různých principů. Zároveň si v průběhu výuky tvoří nové koncepce. Pro další vývoj kurikul didaktik jednotlivých předmětů je velmi důležité vědět, jaké tyto prekoncepce a koncepce jsou. V ČR zatím žádná studie nezmapovala prekoncepce dětí o fungování internetu; pokud víme, ve světě naposledy taková velká studie proběhla před téměř 10 lety. Cílem této práce bylo zjistit prekoncepce o internetu u žáků 5. a 9. tříd a následně ověřit jejich "správnost", tj. jestli odpovídají pravdivým tvrzením o internetu. Součástí práce je návrh diagnostiky chybných prekoncepcí a výukového postupu při jejich odstraňování. Výzkum byl proveden metodou tematické analýzy polostrukturovaných rozhovorů, které byly provedeny s 56 žáky (z toho 28 žáků 5. třídy a 28 z 9. třídy) z celé ČR z různých typů škol. Výsledky ukazují, že děti mají znalosti spíše neúplné, zhruba v polovině případů spíše strukturované, v druhé polovině spíše fragmentované, alespoň z části. Příležitostně mají chybné prekoncepce, občas mají dokonce prekoncepce dokonce protikladné. Zjistili jsme rozdíly ve znalostech žáků 5. a 9. třídy. Teoretické pozadí práce vychází z teorií kognitivního konstruktivismu, konkrétně "Knowledge in Pieces" přístupů.
|
|
|
Struktura hudby a časová percepce
Becková, Adéla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Hudba a percepce času (Becková, 2017). Zabývá se časovou percepcí v hudbě. Podává přehled současných vlivných teorií a modelů ve výzkumu časové percepce obecně, i ve vztahu k hudbě, tj. modelů založených na existenci vnitřních časových hodin a modelů založených na pozornostních, paměťových a dalších dynamických procesech. Dále se práce zaměřuje na psychologické aspekty metra, rytmu a dalších hudebních charakteristik ve vztahu k časové percepci. Zmiňuje rovněž možné využití poznatků výzkumu na poli časové percepce v hudbě. V experimentu realizovaném v empirické části jsem aplikovala konkrétní poznatky z dosavadního výzkumu časové percepce na krátké zvukové stimuly v rozmezí několika sekund s využitím metody reprodukce. Podařilo se demonstrovat iluzi plného intervalu, iluzi rozděleného času a efekt výšky tónu na časovou percepci. Poznatky z experimentu by mohly být využity v návazném výzkumu a posloužit jako podklad pro další bádání v oblasti hudby a časové percepce. Klíčová slova: časová percepce, hudební percepce, vnímání času
|
|
|
Struktura hudby a časová percepce
Becková, Adéla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Hudba a percepce času (Becková, 2017). Zabývá se časovou percepcí v hudbě. Podává přehled současných vlivných teorií a modelů ve výzkumu časové percepce obecně, i ve vztahu k hudbě, tj. modelů založených na existenci vnitřních časových hodin a modelů založených na pozornostních, paměťových a dalších dynamických procesech. Dále se práce zaměřuje na psychologické aspekty metra, rytmu a dalších hudebních charakteristik ve vztahu k časové percepci. Zmiňuje rovněž možné využití poznatků výzkumu na poli časové percepce v hudbě. V experimentu realizovaném v empirické části jsem aplikovala konkrétní poznatky z dosavadního výzkumu časové percepce na krátké zvukové stimuly v rozmezí několika sekund s využitím metody reprodukce. Podařilo se demonstrovat iluzi plného intervalu, iluzi rozděleného času a efekt výšky tónu na časovou percepci. Poznatky z experimentu by mohly být využity v návazném výzkumu a posloužit jako podklad pro další bádání v oblasti hudby a časové percepce. Klíčová slova: časová percepce, hudební percepce, vnímání času
|
|
|
Psychologie výtvarného umění u Rudolfa Arnheima
Kutil, Lukáš ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje stěžejní teoretická východiska psychologie umění Rudolfa Arnheima. V textu se analyzují Arnheimovy pojmy exprese, afektivita, vizuální dynamika, centrická a ekcentrická kompozice aj. Arnheimovy hypotézy jsou následně uvedeny v konfrontaci s pozdějšími výzkumnými zjištěními a takto by měl být podán ucelený obraz o Arnheimově teorii výrazu v historickém kontextu. Speciální pozornost je věnována fenoménu vizuální "tíhy", který představuje zároveň předmět uskutečněné výzkumné studie. Vnímání "tíhy" se sleduje v souvislosti se zabarvením vizuálních podnětů. Klíčová slova Rudolf Arnheim, teorie Gestalt, teorie výrazu, afektivita, percepce
|
host ::
RSS.