|
|
Školní zralost a připravenost dítěte do 1. třídy z pohledu logopedie
Veselá, Viktorie ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na školní zralost a připravenost z pohledu logopedie, její diagnostiku i úroveň jednotlivých dílčích schopností a dovedností nezbytných pro vstup do první třídy základní školy. Teoretická část práce se věnuje charakteristice předškolního období, školní zralosti a připravenosti, zápisu do první třídy, odkladu školní docházky a narušení komunikační schopnosti v předškolním věku. Cílem empirické části práce je zjistit úroveň zralosti a připravenosti dětí z běžné třídy a třídy logopedické téže mateřské školy k nástupu do 1. třídy základní školy. Ke zjištění zralosti a připravenosti z pohledu logopedie budou použity testové materiály Orientační test školní zralosti - verbální myšlení, Zkouška sluchového rozlišování - WM, Kwintův test aktivní psychomotoriky a Zkouška jazykového citu pro předškoláky. Data získaná z testových materiálů budou následně dále analyzována a porovnávána. Sběr dat bude probíhat v MŠ Zelenka v Turnově. KLÍČOVÁ SLOVA: Dítě předškolního věku; školní zralost; školní připravenost; diagnostika; narušení komunikační schopnosti
|
|
| |
|
| |
|
|
Alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením
Frošová, Iva ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativní a augmentativní komunikací u dospělých osob s kombinovaným postižením. Vymezuje teoretické základy zdravotního postižení, konkrétněji pak kombinovaného postižení. Dále popisuje komunikaci osob s kombinovaným postižením a vysvětluje pojmy jako komunikace, narušená komunikační schopnost nebo logopedická intervence u osob s kombinovaným postižením. Hlouběji se zaměřuje na alternativní a augmentativní komunikaci, kdy blíže popisuje její metody a systémy, diagnostická hlediska, nácvik používání nebo její výhody a nevýhody. Hlavním záměrem práce je popsat využívání alternativní a augmentativní komunikace v běžném životě dospělých osob s kombinovaným postižením, a to především v rámci všedních denních činností a také při možnosti vyjádření svých potřeb a pocitů. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou fázích, v první fázi byly zpracovány případové studie dospělých osob s kombinovaným postižením a ve druhé fázi bylo realizováno zúčastněné pozorování a přímá práce s jednotlivými osobami. V závěru práce je charakterizován přínos alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením.
|
|
|
Komparace možností vysokoškolského studia znakového jazyka v České republice, v Austrálii a na Novém Zélandu
Valachovičová, Tereza ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací možností vysokoškolského studia znakového jazyka v České republice, v Austrálii a na Novém Zélandu. Výchozí informace jsou porovnávány na teoretické úrovni. Empirická část není zahrnuta. Práce porovnává studium na všech vysokých školách, jež zajišťují studijní obory zaměřené na český, australský a novozélandský znakový jazyk. Jedná se o obory pedagogické, lingvistické, tlumočnické a překladatelské. Cílem je poskytnout informace o obsahu, rozložení a průběhu vzdělávání na jednotlivých vysokých školách, přičemž dané informace vychází z popisu studijních oborů a kurzů, jejž školy zveřejňují na svých webových stránkách a ve studijních informačních systémech. Popisované obory jsou vybírány podle předem stanovených kritérií. Součástí komparace jsou i podpůrné služby pro studenty a jejich dostupnost na popisovaných vysokých školách. V úvodních kapitolách se práce zabývá historií a specifiky znakových jazyků a vývojem vzdělávání neslyšících. Dále se práce zaměřuje na legislativní ukotvení znakových jazyků. Další část práce se věnuje současné podobě vzdělávacích systémů vybraných zemí s důrazem na komparaci národních kvalifikačních rámců v terciárním stupni vzdělávání. Závěrečná komparace shrnuje rozdílné aspekty vysokoškolského studia a rozdíly při samotném studiu...
|
|
|
Vývoj komunikační schopnosti dítěte z pohledu rodičů
Beránková, Radka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce logopedického zaměření se zabývá problematikou vývoje dětské řeči z pohledu rodičů. První kapitola je věnována teoretickému vymezení samotné komunikace a je zde vysvětlen rozdíl mezi jazykem a řečí. V závěru úvodní kapitoly je popsán komunikační proces a je zde také vymezena verbální a neverbální komunikace. Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na vývoj řeči, který je rozdělen na přípravné období a stadia vlastního vývoje řeči. Součástí kapitoly je také vývoj řeči z pohledu jazykových rovin, a to včetně faktorů, které ho ovlivňují. Závěr teoretické části je věnován poruchám vývoje řeči. V rámci empiricky orientované části diplomové práce byl stanoven hlavní cíl, jehož záměrem bylo zjistit, zda se rodiče zajímají o vývoj řeči u svých potomků a jakou důležitost této problematice přikládají. Vedle hlavního cíle byl stanoven také cíl dílčí, v rámci kterého byly ověřeny základní znalosti respondentů ohledně vývoje dětské řeči. Jako součást praktické části byly také stanoveny čtyři hypotézy, jejichž platnost byla ověřena na základě výsledků vlastního dotazníkového šetření. Z metodologického hlediska bylo využito metody dotazníku. Součástí praktické části byla také tvorba informačního materiálu ve formě brožury, jejíž finální podoba byla ovlivněna výsledky získanými v průběhu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Aktivní slovní zásoba vybraných slovních druhů u dětí předškolního věku
Větrovská Zemánková, Alžběta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na speciálně pedagogické - logopedické téma. Zabývá se problematikou aktivní slovní zásoby v předškolním věku. Hlavní cíl práce spočívá v analýze této oblasti u dětí s vývojovou dysfázií a dětí intaktních. V rámci výzkumného šetření je prováděn rozbor aktivní slovní zásoby na základě testu, vytvořeného k tomuto účelu. Test obsahuje tři subtesty, zaměřené na různé slovní druhy, jedná se o substantiva, verba a adjektiva. Pomocí testu lze hodnotit rozsah aktivního slovníku i kvalitu vyjadřování probandů. Výsledná data ukazují, že kvalita vyjadřování se mezi výzkumnými skupinami liší mnohem výrazněji než rozsah aktivní slovní zásoby. Dále jsou zde podrobněji popsány rozdíly v rozsahu aktivní slovní zásoby v závislosti na slovním druhu a na způsobu dotazování se na testové položky, které se liší v rámci jednotlivých částí subtestů. Výzkum obsahuje rovněž analýzu vlivu vybraných sociálních aspektů na rozsah aktivní slovní zásoby i na kvalitu vyjadřování. U intaktních probandů se jako statisticky významný faktor v souvislosti s rozsahem aktivního slovníku ukázal počet sourozenců a délka předškolního vzdělávání. Kvalita vyjadřování pak signifikantně korelovala s domácím gramotnostním prostředím a genderem. U skupiny s vývojovou dysfázií nebyla v tomto ohledu nalezena žádná...
|
|
|
Úprava textu pro čtení s porozuměním u žáků se sluchovým postižením
Stará, Kristýna ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku žáků se sluchovým postižením, jejich vzděláváním, popisem výukových metod a úpravou textů pro čtení s porozuměním. Cílem praktické části byla úprava textů u čtyř žánrů, a to konkrétně povídky, dramatu, poezie a odborného článku, ověření porozumění jednoho vybraného upraveného textu v jedné třídě na Základní škole v Ječné a na základě této zkušenosti dále vytvořit metodický postup tvorby těchto textů. Metodou práce byla analýza dostupné odborné literatury, dále pozorování v ukázkové hodině českého jazyka a literatury a na závěr došlo k ověření porozumění prostřednictvím kontrolního dotazníku s otevřenými otázkami. Na základě tohoto ověření bylo zjištěno, že upravené texty žákům pomáhají lépe se v textu nebo postavách orientovat nebo například porozumět složitým větným celkům. Ověřování ale musí být prováděno více způsoby. Nelze se spoléhat na běžné testování jako u žáků slyšících pomocí otevřených otázek. Ani texty upravené nejsou vždy definitivní a musí se s nimi nadále pracovat, jelikož ke každému žáku se musí přistupovat individuálně. KLÍČOVÁ SLOVA sluchové postižení, čtení s porozuměním, vzdělávání, úprava textů, testování žáků
|
host ::
RSS.