|
|
Krev, slzy a smích: emoční paradigma ve zpravodajství
Pudlák, Štěpán ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce nabízí koncept emočního paradigmatu ve zpravodajství. Současné zpravodajství je charakteristické emočními obsahy, afektivitou, násilnými či sexuálními motivy. Práce tyto jevy interpretuje jako důsledek užívání emočního paradigmatu, tedy takového způsobu utváření zpravodajství, který má za cíl vyvolávat v divácích emoce. Emoční paradigma se projevuje v různých aspektech - v diskursu, vizuální a zvukové podobě či výběrem tematiky. Práce dále rozebírá psychologické a neurobiologické teorie v souvislosti s předloženým konceptem. Podává přehled možných důsledků působení tohoto paradigmatu. Nabízí tak alternativu k jiným interpretačním rámců z oblasti mediálních studií.
|
|
|
Moc jazyka ve výchovné metodě "Respektovat a být respektován"
Fialová, Lucie ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je věnována tématu moci jazyka a vztahu mezi jazykem a myšlením, vnímáním a prožíváním. Téma je nahlíženo skrze výchovnou metodu Respektovat a být respektován, jejíž základní premisou je, že forma komunikace rodiče s potomkem ovlivňuje výchovné úspěchy, ale také chování dítěte a hodnoty a postoje, které bude zastávat v dospělosti. Tento předpoklad je v diplomové práci ověřen empirickým výzkumem - rozhovory s rodiči a pozorování v rodinách ukazují, jak specifický způsob komunikace (který s sebou nese konkrétní gramatická a pragmatická pravidla) ovlivňuje chování a prožívání dítěte i rodiče.
|
|
|
Sémiotika hanských hrobů
Laštovková, Andrea ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Sémiotika hanských hrobů se nezabývá pouze pohledem sémiotiky na prostory hrobů z období dynastie Han, kdy při zkoumání množství struktur, kterými jsou hanské hroby prostoupeny, nalézáme struktury světa tehdejšího člověka žijícího v Číně, avšak zároveň tímto procesem poukazuje na problémy interpretace kultur, které kulturní sémiotika napomáhá odstranit. Problematika spojená se znakem se významně podílí právě na utváření kulturní i sociální identity. Problém s chápáním a interpretací kultur nastává v momentě, kdy ze struktury nějaké kultury vybereme určité rysy nebo znaky a z nich volně vytvoříme systém, aniž bychom analyzovali skutečnou kulturu, vždy všechny tyto jednotlivé prvky musíme uvažovat v kontextu celkového systému či struktury, jinak pojednáváme pouze o prázdných pojmech či definicích. Jinými slovy nevidíme celý obraz. Hanský hrob jako text je mnohovýznamový a tak i v mnoha ohledech nesrozumitelný. Avšak odehrává se v něm tvorba, četba a semióza a jde tedy o vyjádření chápání tohoto světa. Odhalení světového názoru mluvčího tak závisí na procesu interpretace, neboť vyjádření může zahrnovat určitou míru ideologické konotace, která determinovala interpretaci nezávisle na předchozím kódování. Klíčová slova Sémiotika - kultura - světový názor mluvčího- analýza a...
|
|
|
Sémiotická a antropologická analýza pražského metra
Brabcová, Adéla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce "Sémiotická a antropologická analýza pražského metra" nabízí sémiotický pohled na prostory pražského metra. Ústřední roli v celé diplomové práci hraje uživatel metra. Nejenže se práce věnuje zmiňovaným prostorám, ale také zohledňuje odkaz pevné struktury metra k městu. V prostoru metra se věnuje analýze znaků, se kterými se zde uživatel může setkat, a pomocí kterých, se zde může orientovat. V teoretické části je představena sémiotika jako věda a její přístupy. Dále se práce dotýká tématu města z pohledu antropologického zkoumání. Věnuje se například problematice místa a ne-místa, obrazu města, či mapě a itinerářům. Aplikovaná část představuje uplatnění teorie na pražské metro. Věnuje se orientačním, navigačním znakovým systémům a komunikačním systémům. Dalším tématem, které práce zohledňuje je zkoumání role pražského metra a jeho městského okolí v mentálním mapování města uživatelem. Dále prostor metra a jeho okolí ukazuje jako prostory každodenního života. Klíčová slova: Sémiotika, znak, komunikace, binární opozice, konotace, denotace, text, město, mentální mapa, místa a ne-místa, místo a prostor, mapa, itinerář, každodennost, piktogram, Pražské metro
|
|
|
Kniha v elektronickém věku
Beranová, Petra ; Brejcha, Jan (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce Kniha v elektronickém v ku pojednává o ti t né a elektronické knize. V první teoretické ásti je popsána teorie konvergence, která podle historického vývinu médií p edpokládá, e se média vzájemn nevytla ují, jen se m ní jejich obsah. Dal í zmi ovaná teorie je remediace, která spo ívá ve zp sobu nastoupení nového média, které se vymezuje tím, e si prop j uje charakter starého média a p etvá í ho k obrazu svému, zárove je v ak na p vodním médiu svým zp sobem závislé. Kapitola poukazující na silnou tradici a vliv knihy se zabývá knihtiskem jako mocenským nástrojem. V dal í ásti práce je popisováno ti t né a elektronické prost edí a jejich vzájemné rozdíly nejen z pohledu u ivatel . Je nastín na historie a princip hypertextu a mo nosti jeho vyu ití p i etb elektronických knih. Zmín ny jsou také nejnov j í technologie pro tení elektronického textu a prostor je v nován i otázce jejich po áte ního neúsp chu u tená . Téma budoucího vývoje ti t né knihy vzhledem ke knize elektronické je pak protkáno celou prací.
|
|
| |
|
|
K mytologizaci fotografie
Kratěnová, Jana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Předmětem této diplomové práce je sémioticky inspirovaná analýza fotografií Michaela Phelpse z Letních olympijských her konaných v roce 2008 v Pekingu. Teoretickým východiskem jsou především sémiologické koncepce Rolanda Barthese navazující na teze Ferdinanda de Saussura a Barthesovo originální pojetí novodobých mýtů. Záměrem práce je poskytnout čtenáři vhled do problematiky čtení a interpretace fotografických obrazů. Autorka zde věnuje pozornost otázce mechanismů produkce fotografických významů a jejich dešifrování. Vedle Barthesových tezí jsou zde kriticky představeny koncepce z děl Viléma Flussera a Umberta Eca. V návaznosti na Rolanda Barthese vymezuje práce fotografii jakožto prostor promluvy a tento důraz na interpretativní rovinu klade do opozice k chápání fotografie pouze jako mechanického otisku reality. Spolu s Barthesem vysvětluje konstrukci mýtů jako všudypřítomné reprezentace ideologických významů a záměrů, které však nejsou na první pohled zřejmé. Empirická část nabízí sémioticky motivovaný rozbor několika olympijských fotografií Michaela Phelpse. Analýza se soustřeďuje na odhalení hlavních konceptů, které jsou nositeli latentních významů a ukazuje, jak se tyto významy podílejí na produkci mytologie, jež využívá narativní formu hrdinského eposu.
|
|
|
Srovnání výkladu dějin médií V. Flussera a M. McLuhana ve vztahu k soupeření obrazu a písma
Vašková, Lucie ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
V předkládané práci budeme zkoumat podobnosti a rozdíly mezi dvěma teoriemi dějin médií významných teoretiků médií minulého století Viléma Flussera a Marshalla McLuhana. Vilém Flusser i Marshall McLuhan vytvořili originální a specifické modely kulturních dějin. Vilém Flusser dějiny rozdělil podle komunikačních kódů, které v určitém historickém období převažovaly. Marshall McLuhan rozdělil období dějin médií podle technologií, které určitému historickému období dominují. V práci popíšeme všechny důležité argumenty a východiska obou autorů, ze kterých při vytváření svých etapizací dějin médií vycházejí. Následně porovnáme oba modely dějin médií a ukážeme, v jakých místech se scházejí a kde si odporují. Chceme prozkoumat předpoklad, že i přes odlišná východiska obou autorů, nacházejí autoři ve svých etapizacích dějin médií body, na kterých se shodnou. Obě pojetí dějin médií popisují nové problémy, které se v současnosti vynořují a autoři navrhují možnosti, jak k nim lidstvo může přistupovat a postupy, jak je zvládat. Upozorňují na vliv technických obrazů, jejichž závažné účinky na člověka bývají mnohými podceňovány. Rozpracováním McLuhanova modelu globální vesnice, který je jeho charakteristikou poslední fáze dějin médií, elektronické kultury, a Flusserovy telematické společnosti, jejíž model Flusserovi slouží...
|
|
|
Estetická proměna prostředí společnosti zprostředkovaná elektronickými médii
Šimonová, Jitka ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce "Estetická proměna prostředí společnosti zprostředkovaná elektronickými médii" se zabývá vlivem elektronické kultury na způsoby našeho vnímání a podobou kulturních a společenských proměn, které souvisejí s používáním informačních a komunikačních technologií. Hypotézou práce je to, že informační a komunikační technologie mají vliv na naše smysly, percepci a jejich prostoupení společností má zásadní vliv nejen na prostředí a místa, ale na kulturu celkově. Práce se zaměřuje na způsoby využívání technologií a přístrojů v každodenním životě a přihlíží k úloze designu jako prostředku interakce člověka s technologiemi. Tématika práce je nahlížena z perspektivy estetiky, která nabízí nový pohled na užívání technologií. Cílem práce je prokázat, že estetizace informací a prostředí, které nás obklopuje, ovlivňuje naše vnímání a myšlení, a tím i náš celkový obraz reálného.
|
|
|
The Continuous Evolution of the Authorship Author's Position in the Age of New Media
Jurášová, Mária ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práca Kontinuálny vývoj autorstva - postavenie autora vo veku kolaboratívnych médií sa zaoberá problematikou autorstva, skúma jeho jednotlivé vývojové fázy, so zameraním na tvorbu v rámci digitálnych médií. Mapuje vývoj autorských teórií v západnej kultúre od starovekého Grécka až po súčasnosť a načrtáva literárne, filozofické, ekonomické i semiotické aspekty rozvoja autorského fenoménu. Popri analýze rozpadu autorstva v 20. storočí predstavuje práca zároveň rozvoj čitateľskej pozície a jej význam pre súčasné chápanie autorstva. Pri teoretizácii súčasného ponímania autora a jeho lokalizácii v nových médiách vychádza z teórie intertextuality. Analyzuje charakteristiky súčasnej digitálnej spoločnosti, spoločnosti tokov a na pozadí hypertextuality rozoberá možnosti autora s použitím nových technológii, zdôrazňuje kolaboratívnu tvorbu. V závere sa dotýka aj problematiky copyrightu a jeho alternatív.
|
host ::
RSS.