|
|
Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma v ruské filosofii 19. století
Nykl, Hanuš ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Vlček, Radomír (oponent) ; Boček, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá postavením slavjanofilství v rámci ruské filosofie 19. století. Je v ní kriticky analyzován fenomén slavjanofilství a popsány hlavní motivy myšlení nejvýznamějších teoretiků hnutí A. Chomjakova a I. Kirejevského. Slavjanofilství charakterizuje jako specifické myšlenkové paradigma, které se opírá o tři základní motivy - představu organické celistvosti, náboženství jako základní faktor a autonomie entit. Ukazuje další vývoj tohoto paradigmatu v ruském myšlení 19. století na příkladu A. Grigorjeva, N. Strachova, N. Danilevského, K. Leonťjeva a V. Solovjova. Poukazuje na další existenci tohoto paradigmatu v dalším vývoji ruského myšlení.
|
|
|
Starokatolická obec v Praze a její vztah k vznikající Církvi československé
Vinš, Petr Jan ; Hrdlička, Jaroslav (oponent) ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je příspěvkem k bádání o náboženské krizi začátku 20. století na území dnešní České republiky. Jejím vlastním předmětem je jazykově česká starokatolická církev, která byla tvořena převážně pražskou obcí. Práce zkoumá historické kořeny českého starokatolictví a společné body, které má s hnutím katolického modernismu. Popisuje vznik jazykově české starokatolické obce v Praze, její vývoj a zejména její vztah k ostatním církvím, zvláště k vznikající Církvi československé.
|
|
| |
|
|
Kostel sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně
Novotný, Jan ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce)
Chrám svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně patří mezi nejpůsobivější sakrální stavby evropské barokní architektury. Robustní kostel úctyhodných rozměrů je největším z pražských barokních kostelů. Je výjimečný svou svébytnou architekturou, honosnou uměleckou výzdobou interiéru a souladem, který utváří spolu se svým okolím. Zásadním způsobem pozměnil jak podobu Malé Strany, tak i celé Prahy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
|
|
|
Sv. Anežka a počátky křížovníků v Čechách
Štěpánková, Martina ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Hrdlička, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vznik řádu křižovníků s červenou hvězdou v souvislosti s působením sv. Anežky. Tento řád je v mnoha směrech výjimečný. Je to mužský řád, jehož zakladatelkou je právě sv. Anežka, dcera krále Přemysla Otakara I. (1197-1230) a sestra krále Václava I. (1230-1253). V církevních dějinách je to nevídaný jev, aby žena byla zakladatelkou mužského řádu.
|
|
|
Slavení svátků v Makedonii
Gjorgjevik, Martina ; Hruška, Blahoslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
V mé práci jsem se zaměřila na slavení svátků makedonského národa. První část práce je historickým úvodem, zabývá se celkovým vymezením, charakteristikou etnického složení obyvatelstva Makedonie, geografickým ohraničením, též jeho historickými proměnami, pojednává o vývoji křesťanství na území dnešní Makedonie. V textu jsou zakomponována též má vlastní pozorování z vesnice Ilinden.
|
|
|
Otázka konfesní identity tzv. bosenských krstjanů a patarénů a hereze bosenské církve
Rejzl, Bohuslav ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Téma Bosenské církve, které z hlediska celých bosenských dějin patří v kruzích historiků ze zemí bývalé Jugoslávie mezi ta nejdiskutovanější, je českou historiografií tak trochu opomíjeno a často bagatelizováno. Tento stav by se měl změnit a to hlavně vzhledem k naléhavé potřebě studia historických zdrojů a příčin nedávného balkánského konfliktu, které vedou až k samotnému prahu dějin balkánských států, tedy i k období středověké bosenské bánoviny a působení Bosenské církve. Mezi obsáhlejší monografie našich badatelů, zabývajících se touto problematikou, patří bezesporu velmi pečlivé a fundované studie Milana Loosa, hojně citované i v zahraničních publikacích, či příspěvek studie Ladislava Hladkého, zaměřený na obecné dějiny Bosny a Hercegoviny.
|
host ::
RSS.