|
|
Srovnání způsobů podávání noradrenalinu při kardiochirurgických výkonech využívajících mimotělní oběh
Samková, Markéta ; Špunda, Miloslav (vedoucí práce) ; Mašín, Jaroslav (oponent)
Smyslem této práce je porovnat dva způsoby podávání hormonu noradrenalinu během kardiochirurgických výkonů využívajících mimotělní oběh. Oba porovnávané způsoby kontinuálního a bolusového podání jsou v praxi běžně využívané k regulaci hodnot krevního tlaku, není však jednoznačně určeno, který je výhodnější. Práce je rozdělena na dvě části - na teoreticku a na praktickou část. Teoretická část je věnována stručnému popisu systému mimotělního oběhu včetně jeho zapojení a vedení, anatomickému a fyziologickému popisu ovlivňování krevního tlaku a vlivu mimotělního oběhu na tyto přirozené regulační mechanismy. Praktická část je věnována metodickému popisu výzkumu, popisu použitých prostředků a statistickému zhodnocení dvou skupin pacientských dat, z nichž bylo u jedné využito kontinuálního a u druhé bolusového způsobu podávání noradrenalinu. Cílem práce je zjištění, zda jeden z těchto dvou způsobů regulace krevního tlaku není pro pacienta výhodnější z hlediska pooperačního udržování vazomotorického tonu a následné délky rekonvalescence.
|
|
| |
|
| |
|
|
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis: mechanizmus úniku draselných iontů z makrofágů
Pospíšilová, Eva ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Mašín, Jiří (vedoucí práce)
Adenylát cyklázový toxin-hemolyzin (ACT, CyaA) je klícovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která zpusobuje onemocnení cerný kašel. CyaA se váže na fagocytické bunky s receptorem CD11b/CD18 na povrchu a vykazuje dve ruzné aktivity. Jedna je spojena s prekurzorem toxinu, který oligomerizuje a tvorí v membráne bunky malé kation selektivní póry. Druhá souvisí s prekurzorem, jenž pravdepodobne funguje jako monomer. Ten translokuje enzymatickou adenylát cyklázovou doménu do cytozolu bunky, pri cemž dochází též ke vstupu vánenatých iontu do bunky. Adenylát cyklázová doména váže po translokaci bunecný kalmodulin a katalyzuje rychlou premenu bunecného ATP na cAMP. V této práci jsme ukázali, že CyaA zpusobuje rovnež únik draselných iontu z CD11b+ bunek. Dále jsme ukázali, že k úniku draselných iontu je nutná vazba CyaA na receptor CD11b/CD18 a permeabilizace membrány póro-tvorným prekurzorem. Divoký typ toxinu zpusobuje únik draselných iontu se stejnou kinetikou jako enzymaticky inaktivní verze toxinu, jenž není schopna tvorit cAMP. Únik draselných iontu zpusobený CyaA tedy není ovlivnen zvýšenou hladinou cAMP ani cAMP signalizací zpusobenou tímto toxinem. Zkrácená verze toxinu (CyaA-AC), s odstranenou AC doménou, mela i pres svojí normální hemolytickou aktivitu na erytrocytech i na umelých...
|
|
| |
|
|
Kontrola kvality vedení mimotělního oběhu pomocí Data management systému
Fichtl, Jaromír ; Mašín, Jaroslav (oponent) ; Rulíšek, Jan (vedoucí práce)
V průběhu mimotělního oběhu je typické kolísání parametrů základních životních funkcí. Kolísání těchto parametrů může mít přímý vliv na pooperační zotavení. Dokonce může vést k dočasnému nebo trvalému poškození orgánových funkcí. Střední arteriální tlak je jedním ze základních parametrů perfuze tkání. Dojde-li k poklesu středního arteriálního tlaku pod 50 mmHg, může docházet ke korelující orgánové hypoperfuzi a desaturaci žilní krve. V této studii zaměřené na shromažďování údajů o vedení mimotělního oběhu při srdečních operacích, pomocí modulu pro shromažďování dat (DMS) by Stőckert, De. Zaměřuje se na průběh hodnot středního arteriálního tlaku a žilní saturace krve kyslíkem. Soubor zahrnuje 45 pacientů splňujících kritéria: srdeční operace na chlopních, operováno na III.sále II.chirurgické kliniky, operováno v normotermii. U 22 pacientů byly zaznamenány v průběhu mimotělního oběhu hypotenze po dobu delší než čtyři minuty (skupina A). U zbývajících 23 pacientů významná hypotenze nebyla zaznamenána (skupina B). Mezi skupinami byla provedena komparace. Byla porovnána průměrná doba hospitalizace, průměrná doba intubace a výskyt neurologických komplikací. Průměrná doba hospitalizace byla ve skupině A - 180 hodin, skupině B - 210 hodin. Průměrná doba intubace byla ve skupině A - 114 hodin, skupině B - 89 hodin....
|
|
|
Dativ v srbštině a češtině. Komparativní studie
Mašín, Jaroslav ; Giger, Markus (oponent) ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této práce je porovnat rozdíly meZI používáním dativu v češtině a srbštině. Práce se zabývá i porovnáním v používání dativu volného. Jde výlučně o srovnání současných jazyků, nikoli o zkoumání diachronní. Konfrontací dvou příbuzných jazyků můžeme popsat zónu funkcí dativu. V práci se příliš nezabývám společným znaky v použití dativu v obou jazycích. Pozornost je věnována především rozdílům. Problémem při konfrontativním popisu pádu ve dvou jazycích může být mimo jiné pádová synonymie. Tentýž význam můžeme totiž někdy vyjádřit více pády s různými předložkami a různými významovými odstíny. Tento jev ukazuje na výrazové možnosti v jazyce. Například srbskou konstrukci zadužiti koga čime můžeme přeložit do češtiny podle Srbocharvátsko českého slovníku (1982) v tomto významu konstrukcí: zavázat si koho čím nebo prokázat službu komu. Vidíme, že v češtině si můžeme vybrat sloveso s doplněním v genitivu nebo dativu. -Ah nasje lije po zadužio, pa smo ga zaveli kao počasnog. (Pekié, s. 21) - Ale zato mu pořádně dlužíme, takže ho vedeme v evidenci. (překlad J F, s. 18) Ve své práci vycházím především ze srbské literatury. Díla, která ml posloužila jako jazykový materiál, vyšla poprvé po roce 1945. Jen část z nich vyšla v českém překladu. Pokud dílo v českém překladu vyšlo, uvádím daný překlad do češtiny....
|
|
|
Výkon síťového serveru při komunikaci s velkým počtem klientů
Mašín, Jan ; Pelka, Tomáš (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Úkolem je vytvořit simulační systém mezi dvěma počítači typu server-klient. Z klienta generovat provoz pomocí UDP protokolu na server. Generovanému provozu nastavovat různé parametry (velikost paketu, interval zasílání) a vyhodnocovat spotřebu zdrojů na serveru (procesor, paměť). Dosažené výsledky přehledně graficky zpracovat. Byly otestovány dva servery o různé výkonnosti a operační systémy Windows XP, Windows Server 2003, Linux Mandriva 8.0 a Linux Fedora 7, které byly nainstalovány na jednotlivých serverech s různou výkonností. Generovaný provoz se provádí pomocí generátoru paketů, který byl vytvořen v programovacím jazyce C++ . Musely být vytvořeny dva různé programy. Jeden pro klienta (generování paketů probíhalo v OS Windows), který má za úkol generovat pakety a druhý pro server (musela být vytvořena i funkční verze pracující pod OS Linux), který generované pakety přijímá. Vyhodnocování spotřeby zdrojů bylo realizováno dvěma monitorovacími programy. Jeden byl vytvořen pro OS Windows a druhý pro OS Linux. Oba programy ukládají informace o vytížení procesoru a operační paměti do textového souboru, z kterého je možné rychle a jednoduše získat potřebné hodnoty. Z naměřených hodnot byly vytvořeny tabulky a vypracovány přehledné grafické závislosti, které naznačují jak efektivně jednotlivé OS, popřípadě servery o různé výkonnosti, dokáží zpracovávat generované pakety a jaký vliv na vytížení zdrojů serveru mají různě nastavované parametry generátoru paketů (velikost paketu a interval zasílání paketu).
|
|
|
Lokalizace stanic v Internetu pomocí metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem
Mašín, Jan ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo seznámení se s principy vyhodnocování logické polohy stanic v síti Internet. Prostudovat lokalizační algoritmus s názvem Vivaldi s adaptivním časovým krokem a následně provést jeho realizaci v operačním systému GNU/Linux distribuce CentOS. Seznámit se s experimentální sítí PlanetLab (http://www.planet-lab.org/). Na zvolené stanice z této sítě přenést, vytvořenou aplikaci a ověřit její činnost na reálných serverech rozmístěných na různých místech zeměkoule a zhodnocení dosahované přesnosti odhadu vzdáleností mezi stanicemi v síti PlanetLab. V rámci této práce byla vytvořena aplikace pro měření predikce zpoždění za pomoci algoritmu Vivaldi s adaptivním časovým krokem, která funguje na principu klient-server, kde klientská část provádí kroky algoritmu vivaldi a serverová pouze naslouchá, sbírá výslední data algoritmu Vivaldi a přehledně je ukládá do souboru. Dále pak byla vytvořena i aplikace pro přímé měření zpoždění, která funguje také jako model klient-server. Tyto aplikace byly přeneseny na vybrané uzly z experimentální sítě PlanetLab. Následně pak byly na těchto uzlech spuštěny, pro uskutečnění potřebného měření. Výsledné hodnoty byly zpracována do tabulek za pomoci programu Microsoft Excel. Tyto hodnoty pak byly porovnány s přímím měřením a s konkurenční lokalizační metodou King. Lokalizační metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem a King, se porovnávaly na základě vypočtených relativních chyb obou odhadů měření a pomocí distribučních funkcí všech relativních chyb obou metod. Všechny tyto informace byly vyhodnoceny k porovnání přesností obou lokalizačních metod a přímého měření.
|
|
| |
host ::
RSS.