Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Identifikace aminokyselinových zbytků v acylované doméně RTX toxinů podílejících se na vazbě acyltransferázy
Grobarčíková, Michaela ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Ondřej (oponent)
Adenylát-cyklázový toxin (CyaA) a α-hemolysin (HlyA) patří do rodiny RTX toxinů, které hrají klíčovou roli v patogenezi bakterií Bordetella pertussis a Escherichia coli. Bakteriální RTX toxiny jsou produkovány gram-negativními bakteriemi a mají několik význačných společných vlastností: (1) vyžadují posttranslační aktivaci připojením řetězců mastných kyselin na dvě lysinová residua toxinu; (2) obsahují hydrofobní doménu, která v membránách cílových buněk vytváří kation- selektivní póry; (3) jsou sekretovány sekrečním systémem typu I; (4) po sekreci se stávají biologicky aktivními díky vazbě Ca2+ do opakujících se sekvencí bohatých na glycin a aspartát. CyaA přenáší adenylát-cyklázový enzym do cytozolu fagocytů a po vazbě vnitrobuněčného kalmodulinu narušuje jejich baktericidní funkce nekontrolovanou přeměnou ATP na cAMP. CyaA a HlyA také vytvářejí kation-selektivní póry, které permeabilizují membránu eukaryotických buněk. Oba toxiny se preferenčně váží na buňky nesoucí na svém povrchu β2 integriny, ale mohou interagovat se širokým spektrem eukaryotických buněk nebo i čistými lipidovými membránami. Aktivace obou toxinů z formy protoxinu probíhá modifikací za přítomnosti specifických acyltransferáz. CyaA je aktivován acyltransferázou CyaC, kdežto HlyA je aktivován acyltransferázou HlyC. Tato...
Využití lidské monocytární buněčné linie THP-1 pro studium patogeneze původce černého kašle Bordetella pertussis
Čurnová, Ivana ; Petráčková, Denisa (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
je striktně lidský patogen, který způsobuje vysoce nakažlivé respirační onemocnění zvané černý kašel, které je v současné době na vzestupu. byla dlouhou dobou považována za extracelulárního patogena, nicméně současné době se ukazuje na baktericidní aktivitu makrofágů a přežívat časných endozomech makrofágů. ntracelulárního přežívání na lidské monocytární buněčné linii THP lidských dárců této práci jsme se zaměřili na THP infekční model a to hlavně na časné Dříve provedená transkriptomická studie ukázala významně ovlivněné geny intracelulárně se vyskytující v geny, které nějakým způsobem souvisí s přežíváním uvnitř makrofágů či toto přežívání významně ovlivňují. Vliv mutace v těchto genech byl testován jak na míře cytotoxicity 1 buňkám, tak s tím související množství přeživších bakterií uvnitř makrofágů. Méně cytotoxický byl deleční intracelulární přežívání nepřineslo tak jasné výsledky. Vliv séra na více komplexní. Nicméně se podařilo optimalizovat infekční model, na kterém lze otestovat i další podmínky či jiné mutatní kmeny. Klíčová slova: buněčná linie ční model přežívání, faktory virulence, opsonizace.
Vztah struktury syntetických organických molekul, jejich chování ve fosfolipidové membráně a působení na bakterie
Brzobohatá, Hana ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Lipofosfonoxiny (LPPO) jsou organické molekuly modulární struktury s baktericidní aktivitou, která se uskutečňuje na membráně tvorbou pórů. Vykazují slibné hodnoty MIC (minimální inhibiční koncentrace) i HC50 (hemolytická koncentrace). Řadí se mezi syntetická antimikrobiální peptidomimetika, tedy látky, které neobsahují peptidické řetězce, ale napodobují strukturu membránově aktivních oligopeptidů. Tato práce se zabývá popisem antimikrobiálních vlastností molekul DR 7072, DR 34P1, DR 362 a DR 236, které se řadí mezi tzv. LEGO-LPPO (IV. generace LPPO). Vybrané molekuly se liší ve struktuře hydrofobního modulu (HM), délce spojovacího modulu (SM), nebo v obojím. Testované molekuly vykazovaly slibné hodnoty MIC (mezi 2 a 16 μg/ml) a byla potvrzena jejich schopnost permeabilizovat membránu gram negativních (G- ; Pseudomonas aeruginosa) i gram pozitivních (G+ ) bakterií (Staphylococcus aureus). Molekuly vykazují rozdílný mechanizmus účinku proti zmíněným bakteriím. Na G+ bakterie působí rychleji a v nižších koncentracích. Příčinou tohoto rozdílu může být rozdílné fosfolipidové složení cytoplazmatické membrány nebo přítomnost vnější membrány u G- baterií, což odpovídá výsledkům v této práci. LEGO-LPPO tvoří v membráně neselektivní nebo anion selektivní póry a způsobují lyzi lipozómů. Molekula DR 362 tvoří...
Mechanizmus antibakteriálního účinku 4. generace lipofosfonoxinů
Helusová, Michaela ; Mikušová, Gabriela (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Lipofosfonoxiny jsou malé syntetické antimikrobiální molekuly, jejíchž zásahovým místem je cytoplazmatická membrána bakterií. Tato práce se zaměřuje na porovnání a podstatu rozdílu v aktivitě tří vybraných zástupců lipofosfonoxinů 4. generace, které se liší počtem uhlíků v jednotlivých modulech a také svou antibakteriální a hemolytickou aktivitou. Nejslibnějším kandidátem je látka 7072 vykazující dobrou antimikrobiální aktivitu a nízkou hemolytickou aktivitu. Dalšími testovanými lipofosfonoxiny jsou hemolytický 7070 a antibakteriálně slabě účinný 7107. V této práci je zkoumána jejich pórotvorná aktivita na modelových membránách i na živých buňkách Staphylococcus aureus a Escherichia coli. Výsledky naznačují, že i malý rozdíl ve struktuře může mít zásadní vliv na aktivitu těchto molekul. Lipofosfonoxiny 7072 a 7070 vykazují stejnou aktivitu proti bakteriím, kdy jejich baktericidní účinek spočívá ve vytváření pórů v cytoplazmatické membráně. Bakterie účinkem lipofosfonoxinů rychle hynou následkem ztráty membránového potenciálu. Vysoká hemolytická aktivita látky 7070 pravděpodobně souvisí s její preferencí k nenabitým membránám. Podstata slabé antimikrobiální aktivity látky 7107 je dána tvorbou pouze malých pórů a také neschopností překonat a rozrušit vnější membránu. Klíčová slova: antimikrobiální...
Role konservovaného tyrozinu acylované domény v inzerci a penetraci RTX toxinů
Lepesheva, Anna ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Petráčková, Denisa (oponent)
RTX toxiny tvořící póry jsou klíčovými faktory virulence mnoha gramnegativních patogenů. Tyto proteiny sdílejí několik společných strukturních a funkčních vlastností: (i) přítomnost opakujících se sekvencí bohatých na glycin a aspartát, důležitých pro vazbu iontů vápníku, (ii) transport z cytozolu bakterií sekrečním systémem typu I (T1SS), (iii) modifikace mastnou kyselinou na specifických lyzinech v acylované doméně vlastní acyltransferázou a (iv) přítomnost amfipatické oblasti, která je zodpovědná za tvorbu pórů selektivních pro kationty. Bylo ukázáno, že aromatický postranní řetězec konzervovaného tyrozinového zbytku 940 (Y940) v acylovaném segmentu adenylátcyklázového toxinu (CyaA, ACT nebo AC-Hly) bakterie Bordetella pertussis hraje klíčovou roli v interakci toxinu s cílovou buněčnou membránou. Cílem této práce bylo ukázat, zda odpovídající konzervovaný zbytek Y940 u CyaA z bakterie Bordetella bronchiseptica, Y642 u HlyA z Escherichia coli, Y643 u ApxIA z Actinobacillus pleuropneumoniae a Y639 u RtxA z Kingella kingae, hraje stejnou kritickou roli v membránové inzerci a tvorbě pórů. Hemolytické a cytotoxické aktivity těchto homologních RTX toxinů byly plně zrušeny pouze po nahrazení konzervovaných tyrozinů prolinovými zbytky. Substituce tyrozinu za alanin mírně snížila cytolytickou kapacitu...
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis: mechanizmus úniku draselných iontů z makrofágů
Pospíšilová, Eva ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Adenylát cyklázový toxin-hemolyzin (ACT, CyaA) je klícovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která zpusobuje onemocnení cerný kašel. CyaA se váže na fagocytické bunky s receptorem CD11b/CD18 na povrchu a vykazuje dve ruzné aktivity. Jedna je spojena s prekurzorem toxinu, který oligomerizuje a tvorí v membráne bunky malé kation selektivní póry. Druhá souvisí s prekurzorem, jenž pravdepodobne funguje jako monomer. Ten translokuje enzymatickou adenylát cyklázovou doménu do cytozolu bunky, pri cemž dochází též ke vstupu vánenatých iontu do bunky. Adenylát cyklázová doména váže po translokaci bunecný kalmodulin a katalyzuje rychlou premenu bunecného ATP na cAMP. V této práci jsme ukázali, že CyaA zpusobuje rovnež únik draselných iontu z CD11b+ bunek. Dále jsme ukázali, že k úniku draselných iontu je nutná vazba CyaA na receptor CD11b/CD18 a permeabilizace membrány póro-tvorným prekurzorem. Divoký typ toxinu zpusobuje únik draselných iontu se stejnou kinetikou jako enzymaticky inaktivní verze toxinu, jenž není schopna tvorit cAMP. Únik draselných iontu zpusobený CyaA tedy není ovlivnen zvýšenou hladinou cAMP ani cAMP signalizací zpusobenou tímto toxinem. Zkrácená verze toxinu (CyaA-AC), s odstranenou AC doménou, mela i pres svojí normální hemolytickou aktivitu na erytrocytech i na umelých...
Role modifikace mastnou kyselinou v aktivitě proteinů
Grobarčíková, Michaela ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Petráčková, Denisa (oponent)
Posttranslační modifikace představují kovalentní a obvykle enzymem-zprostředkované úpravy proteinů. Tyto modifikace slouží ke vzniku aktivních forem proteinů a také rozšiřují buněčný repertoár proteinů vzniklých ze standardních aminokyselin. Mezi známé posttranslační úpravy patří například fosforylace, glykosylace, ubikvitinace, proteolýza a také acylace, které se v práci věnuji podrobněji. Acylace proteinů, kovalentní připojení acylové skupiny, je velmi hojnou proteinovou modifikací. Tato reakce je obecně zprostředkována specifickými acyl-transferázami a zahrnuje transport acylové skupiny z donoru na aminokyselinový zbytek. Rozmanité spektrum buněčných proteinů je posttranslačně acylováno a stávají se tím biologicky aktivní. K tomuto jevu dochází u bakteriálních toxinů, jež jsou důležitými faktory virulence patogenních bakterií. Proteinová lipidace reguluje celou řadu biologických drah, jako je cílení do membrán, proteinová sekrece, buněčná signalizace a apoptóza. Posttranslační acylace je též nezbytná pro aktivitu Ras a mnoha dalších proteinů způsobujících rakovinné bujení. Z toho důvodu jsou inhibitory acyltransferáz těchto proteinů testovány jako cíle protinádorových léků. V práci shrnuji poznatky o jednotlivých typech lipidace včetně popisu konkrétních acylovaných proteinů. Klíčová slova...
Role posttranslační modifikace v aktivitě bakteriálních toxinů
Hudáčková, Kristýna ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Večerek, Branislav (oponent)
ranslační modifikace proteinů jsou rozšířeným mechanismem, který využívají prokaryotické i eukaryotické buňky pro zvýšení diverzity proteomu. Při posttranslačních modifikacích může docházet k přidávání funkčních skupin, proteinů, proteolytickému štěpení regulačních podjednotek, nebo k degradaci proteinů. Mezi posttranslační modifikace patří například fosforylace, glykosylace, acetylace, modifikace mastnou kyselinou, ubikvitinace či proteolýza. Tyto modifikace mohou ovlivňovat téměř všechny aspekty buněčné biologie či Toxiny produkované mikroorganismy jsou důležitými faktory virulence. Mnoho bakteriálních toxinů využívá posttranslační modifikaci pro svou aktivaci. Do této skupiny patří například listeriolysin O, toxiny bakterie či toxiny klostridií. Velkou skupinou toxinů, které jsou aktivovány modifikací mastnou kyselinou, jsou tzv. RTX toxiny anglického Repeats ních patogenních bakterií, mezi které patří například adenylát cyklázový toxin bakterie , případně α produkovaný uropatogenními bakteriemi
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis: mechanizmus úniku draselných iontů z makrofágů
Pospíšilová, Eva ; Mašín, Jiří (vedoucí práce)
Adenylát cyklázový toxin-hemolyzin (ACT, CyaA) je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která způsobuje onemocnění černý kašel. CyaA se váže na fagocytické buňky s receptorem CD11b/CD18 na povrchu a vykazuje dvě různé aktivity. Jedna je spojena s prekurzorem toxinu, který oligomerizuje a tvoří v membráně buňky malé kation selektivní póry. Druhá souvisí s prekurzorem, jenž pravděpodobně funguje jako monomer. Ten translokuje enzymatickou adenylát cyklázovou doménu do cytozolu buňky, při čemž dochází též ke vstupu vánenatých iontů do buňky. Adenylát cyklázová doména váže po translokaci buněčný kalmodulin a katalyzuje rychlou přeměnu buněčného ATP na cAMP. V této práci jsme ukázali, že CyaA způsobuje rovněž únik draselných iontů z CD11b+ buněk. Dále jsme ukázali, že k úniku draselných iontů je nutná vazba CyaA na receptor CD11b/CD18 a permeabilizace membrány póro-tvorným prekurzorem. Divoký typ toxinu způsobuje únik draselných iontů se stejnou kinetikou jako enzymaticky inaktivní verze toxinu, jenž není schopna tvořit cAMP. Únik draselných iontů způsobený CyaA tedy není ovlivněn zvýšenou hladinou cAMP ani cAMP signalizací způsobenou tímto toxinem. Zkrácená verze toxinu (CyaA-AC), s odstraněnou AC doménou, měla i přes svojí normální hemolytickou aktivitu na erytrocytech i na umělých...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Mašín, Jan
2 Mašín, Jaroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.