|
|
Výkon síťového serveru při komunikaci s velkým počtem klientů
Mašín, Jan ; Pelka, Tomáš (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Úkolem je vytvořit simulační systém mezi dvěma počítači typu server-klient. Z klienta generovat provoz pomocí UDP protokolu na server. Generovanému provozu nastavovat různé parametry (velikost paketu, interval zasílání) a vyhodnocovat spotřebu zdrojů na serveru (procesor, paměť). Dosažené výsledky přehledně graficky zpracovat. Byly otestovány dva servery o různé výkonnosti a operační systémy Windows XP, Windows Server 2003, Linux Mandriva 8.0 a Linux Fedora 7, které byly nainstalovány na jednotlivých serverech s různou výkonností. Generovaný provoz se provádí pomocí generátoru paketů, který byl vytvořen v programovacím jazyce C++ . Musely být vytvořeny dva různé programy. Jeden pro klienta (generování paketů probíhalo v OS Windows), který má za úkol generovat pakety a druhý pro server (musela být vytvořena i funkční verze pracující pod OS Linux), který generované pakety přijímá. Vyhodnocování spotřeby zdrojů bylo realizováno dvěma monitorovacími programy. Jeden byl vytvořen pro OS Windows a druhý pro OS Linux. Oba programy ukládají informace o vytížení procesoru a operační paměti do textového souboru, z kterého je možné rychle a jednoduše získat potřebné hodnoty. Z naměřených hodnot byly vytvořeny tabulky a vypracovány přehledné grafické závislosti, které naznačují jak efektivně jednotlivé OS, popřípadě servery o různé výkonnosti, dokáží zpracovávat generované pakety a jaký vliv na vytížení zdrojů serveru mají různě nastavované parametry generátoru paketů (velikost paketu a interval zasílání paketu).
|
|
|
Lokalizace stanic v Internetu pomocí metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem
Mašín, Jan ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo seznámení se s principy vyhodnocování logické polohy stanic v síti Internet. Prostudovat lokalizační algoritmus s názvem Vivaldi s adaptivním časovým krokem a následně provést jeho realizaci v operačním systému GNU/Linux distribuce CentOS. Seznámit se s experimentální sítí PlanetLab (http://www.planet-lab.org/). Na zvolené stanice z této sítě přenést, vytvořenou aplikaci a ověřit její činnost na reálných serverech rozmístěných na různých místech zeměkoule a zhodnocení dosahované přesnosti odhadu vzdáleností mezi stanicemi v síti PlanetLab. V rámci této práce byla vytvořena aplikace pro měření predikce zpoždění za pomoci algoritmu Vivaldi s adaptivním časovým krokem, která funguje na principu klient-server, kde klientská část provádí kroky algoritmu vivaldi a serverová pouze naslouchá, sbírá výslední data algoritmu Vivaldi a přehledně je ukládá do souboru. Dále pak byla vytvořena i aplikace pro přímé měření zpoždění, která funguje také jako model klient-server. Tyto aplikace byly přeneseny na vybrané uzly z experimentální sítě PlanetLab. Následně pak byly na těchto uzlech spuštěny, pro uskutečnění potřebného měření. Výsledné hodnoty byly zpracována do tabulek za pomoci programu Microsoft Excel. Tyto hodnoty pak byly porovnány s přímím měřením a s konkurenční lokalizační metodou King. Lokalizační metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem a King, se porovnávaly na základě vypočtených relativních chyb obou odhadů měření a pomocí distribučních funkcí všech relativních chyb obou metod. Všechny tyto informace byly vyhodnoceny k porovnání přesností obou lokalizačních metod a přímého měření.
|
|
|
Výkon síťového serveru při komunikaci s velkým počtem klientů
Mašín, Jan ; Pelka, Tomáš (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Úkolem je vytvořit simulační systém mezi dvěma počítači typu server-klient. Z klienta generovat provoz pomocí UDP protokolu na server. Generovanému provozu nastavovat různé parametry (velikost paketu, interval zasílání) a vyhodnocovat spotřebu zdrojů na serveru (procesor, paměť). Dosažené výsledky přehledně graficky zpracovat. Byly otestovány dva servery o různé výkonnosti a operační systémy Windows XP, Windows Server 2003, Linux Mandriva 8.0 a Linux Fedora 7, které byly nainstalovány na jednotlivých serverech s různou výkonností. Generovaný provoz se provádí pomocí generátoru paketů, který byl vytvořen v programovacím jazyce C++ . Musely být vytvořeny dva různé programy. Jeden pro klienta (generování paketů probíhalo v OS Windows), který má za úkol generovat pakety a druhý pro server (musela být vytvořena i funkční verze pracující pod OS Linux), který generované pakety přijímá. Vyhodnocování spotřeby zdrojů bylo realizováno dvěma monitorovacími programy. Jeden byl vytvořen pro OS Windows a druhý pro OS Linux. Oba programy ukládají informace o vytížení procesoru a operační paměti do textového souboru, z kterého je možné rychle a jednoduše získat potřebné hodnoty. Z naměřených hodnot byly vytvořeny tabulky a vypracovány přehledné grafické závislosti, které naznačují jak efektivně jednotlivé OS, popřípadě servery o různé výkonnosti, dokáží zpracovávat generované pakety a jaký vliv na vytížení zdrojů serveru mají různě nastavované parametry generátoru paketů (velikost paketu a interval zasílání paketu).
|
|
|
Lokalizace stanic v Internetu pomocí metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem
Mašín, Jan ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo seznámení se s principy vyhodnocování logické polohy stanic v síti Internet. Prostudovat lokalizační algoritmus s názvem Vivaldi s adaptivním časovým krokem a následně provést jeho realizaci v operačním systému GNU/Linux distribuce CentOS. Seznámit se s experimentální sítí PlanetLab (http://www.planet-lab.org/). Na zvolené stanice z této sítě přenést, vytvořenou aplikaci a ověřit její činnost na reálných serverech rozmístěných na různých místech zeměkoule a zhodnocení dosahované přesnosti odhadu vzdáleností mezi stanicemi v síti PlanetLab. V rámci této práce byla vytvořena aplikace pro měření predikce zpoždění za pomoci algoritmu Vivaldi s adaptivním časovým krokem, která funguje na principu klient-server, kde klientská část provádí kroky algoritmu vivaldi a serverová pouze naslouchá, sbírá výslední data algoritmu Vivaldi a přehledně je ukládá do souboru. Dále pak byla vytvořena i aplikace pro přímé měření zpoždění, která funguje také jako model klient-server. Tyto aplikace byly přeneseny na vybrané uzly z experimentální sítě PlanetLab. Následně pak byly na těchto uzlech spuštěny, pro uskutečnění potřebného měření. Výsledné hodnoty byly zpracována do tabulek za pomoci programu Microsoft Excel. Tyto hodnoty pak byly porovnány s přímím měřením a s konkurenční lokalizační metodou King. Lokalizační metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem a King, se porovnávaly na základě vypočtených relativních chyb obou odhadů měření a pomocí distribučních funkcí všech relativních chyb obou metod. Všechny tyto informace byly vyhodnoceny k porovnání přesností obou lokalizačních metod a přímého měření.
|
host ::
RSS.