|
| |
|
|
Biometrická detekce živosti pro technologii rozpoznávání otisků prstů
Brabec, Lukáš ; Váňa, Jan (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na detekci živosti pro technologii rozpoznávání otisků prstů. V první části této práce je popsána biometrie, biometrické systémy, rozpoznávání živosti a je navržena metoda pro detekci živosti, která je založena na spektroskopických vlastnostech lidské kůže. Druhá část práce popisuje a shrnuje výsledky experimentů po implementaci této metody, v závěru práce jsou výsledky diskutovány a je nastíněna další možná práce.
|
|
|
Porovnání výsledků testu spiroergometrie na běhátku a bicyklovém ergometru u elitních regionálních triatlonistů
VÁŇA, Jan
Cílem naší práce bylo porovnat elitní adolescentní a dospělé triatlonisty z Jihočeského kraje na základě výsledků ze spiroergometru na běhátku a bicyklu. Veškerá měření proběhla v Laboratoři funkční zátěžové diagnostiky na KTVS PF JU. Mezi zkoumané parametry patřila hodnoty VO2max, dechový objem, minutová ventilace, dechová frekvence, tělesné procento tuku. Zátěžové testy byly uskutečněny za pomocí běžeckého ergometru Cortex metacontrol 3 000 a bicyklového ergometru LODE Excalibrum Sport. Další využitým přístrojem pro zjištění informací o tělesném složení bylo využito bioimpedančního přístroje Tanita BC 481 MA. Jedním ze sledovaných parametrů byla hodnota VO2max, která byla u adolescentů větší než u dospělých. U adolescentů byla 67,8 ? 6,3 ml.min-1.kg-1 na bicyklu a 69,2 ? 4,9 ml.min-1.kg-1 na běhátku. U dospělých tato hodnota 67,8 ? 7,2 ml.min-1kg-1 na bicyklu a 65,8 ? 8,61 ml.min-1.kg-1 na běhátku. V ostatních námi sledovaných ventilačních parametrech, kromě dechového objemu na bicyklu jsme zaznamenali větší hodnoty u dospělých. Hodnota VO2max byla pak vyšší u obou souborů na běhátku z tohoto důvodu se domníváme, že triatlonisté jsou spíše běžci než cyklisté. Dále jsme zjistili, že rozdíl hodnoty VO2max je u triatlonistů menší, než u běžců a cyklistů. I přes nedokončený vývoj mají adolescentní triatlonisté Jihočeského kraje vyšší hodnotu VO2max než dospělí.
|
|
|
Vysokonapěťový voltmetr pro indikaci, případně měření potenciálů
VÁŇA, Jan
Diplomová práce se zabývá experimentální konstrukcí bezkontaktního vysokonapěťového voltmetru pro měření potenciálů na základě obecně známých a dostupných podkladů. Cílem této práce je srozumitelný postup výroby, funkční měřicí přístroj, porovnání vlivu materiálu a tvaru elektrod na samotné měření. Dalším cílem práce je také obecné směrování k zužitkování nepotřebných nebo nefunkčních dílů a materiálů, běžně určených k likvidaci, využitelných v mnoha konstrukcích.
|
|
|
"Deník války evropské". Každodennost Velké války na Východě očima českého učitele Františka Pražana
VÁŇA, Jiří
Předkládaná práce mapuje šestiletou pouť Františka Pražana - od mobilizace a pobytu na východní frontě, přes zajetí a pobyt v Rusku, až po návrat domů. Jádrem práce je oddíl věnovaný každodennímu životu v Rusku. Obsahuje výklad o reflexi ruského města a vesnice, o ruských svátcích, zvycích a obyčejích, popisuje práce, které museli zajatci vykonávat, mapuje ruskou kuchyni a zajatecké stravování. Poslední část je zaměřena na volný čas a rozličné způsoby, jakým jej Pražan trávil. Věnuji se i jiným událostem v Pražanově válečném životě - okamžiku zajetí, vstupu do československých legií, účasti na II. sjezdu československého vojska na Rusi. Práce je založena na nepublikovaných autentických zápiscích Františka Pražana. Využívám i později přepracované vzpomínky. Pro kapitoly komparativní využívám osobních pramenů - deníků a memoárů - jednotlivých legionářů.
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalová, Petra (oponent)
Diplomová práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. v jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
| |
|
| |
|
|
Port HelenOS na architekturu IA-64
Váňa, Jakub ; Yaghob, Jakub (vedoucí práce) ; Ježek, Pavel (oponent)
Základní informace o operačním systému HelenOS a jeho implementaci (podpůrné funkce, plánovač, správa paměti, podpora aplikací, prostředí pro ovladače zařízení, meziprocesová komunikace). Přehled vlastností procesorů architektury IA-64 (zpracování instrukcí - EPIC, zásobník registrů - RSE, systémové registry, systém ochran, přístup k paměti, přerušení, vstup a výstup, meziprocesorová komunikace, firmware - PAL). Prostředí v počítačích s procesory IA-64 (firmware - SAL, zděděná (legacy) zařízení, USB). Přehled implementovaných změn (loader, boot, vstup a výstup, přerušení, výstup na obrazovku, vstup z klávesnice, multiprocesing). Vyhodnocení úspěchů a neúspěchů implementace.
|
|
|
Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava
Novozámská, Eva ; Mikulášková, Eva (vedoucí práce) ; Váňa, Jiří (oponent)
Eva Novozámská Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava Abstrakt Práce se zabývá výzkumem indukovaného a přirozeného zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh rašeliníkem na vybraných rašeliništích v Národním parku Šumava v rámci "Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Pro studium indukovaného zarůstání bylo na lokalitách Cikánská slať, Luzenská slať a Novohuťské močály založeno celkem 36 trvalých ploch. Do nich byl v roce 2006 v závislosti na lokalitě umístěn buď druh Sphagnum fallax nebo Sphagnum majus. Po čtyři roky byl každoročně monitorován přírůstek či úbytek rašeliníku. Studium přirozeného zarůstání rýh rašeliníkem bylo prováděno na stejných lokalitách jako zarůstání indukované. Celkem byl v roce 2009 zaznamenán přirozený pokryv na 65 plochách. Nejdůležitějšími parametry ovlivňujícími přirozené zarůstání byly hloubka rýhy a průtok vody. Množství rašeliníku bylo na všech lokalitách téměř shodné. U indukovaného zarůstání rýh byly nejvýznamnějšími parametry hloubka rýhy, šířka rýhy, množství opory větví a interakce hloubky a šířky. Pomocí závislosti hloubky přirozeného zarůstání na pokryvnosti rašeliníku byl vytvořen predikční model. Díky němu bylo možné porovnat úspěšnost indukovaného zarůstání oproti...
|
host ::
RSS.