|
| |
|
| |
|
|
Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava
Novozámská, Eva ; Mikulášková, Eva (vedoucí práce) ; Váňa, Jiří (oponent)
Eva Novozámská Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava Abstrakt Práce se zabývá výzkumem indukovaného a přirozeného zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh rašeliníkem na vybraných rašeliništích v Národním parku Šumava v rámci "Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Pro studium indukovaného zarůstání bylo na lokalitách Cikánská slať, Luzenská slať a Novohuťské močály založeno celkem 36 trvalých ploch. Do nich byl v roce 2006 v závislosti na lokalitě umístěn buď druh Sphagnum fallax nebo Sphagnum majus. Po čtyři roky byl každoročně monitorován přírůstek či úbytek rašeliníku. Studium přirozeného zarůstání rýh rašeliníkem bylo prováděno na stejných lokalitách jako zarůstání indukované. Celkem byl v roce 2009 zaznamenán přirozený pokryv na 65 plochách. Nejdůležitějšími parametry ovlivňujícími přirozené zarůstání byly hloubka rýhy a průtok vody. Množství rašeliníku bylo na všech lokalitách téměř shodné. U indukovaného zarůstání rýh byly nejvýznamnějšími parametry hloubka rýhy, šířka rýhy, množství opory větví a interakce hloubky a šířky. Pomocí závislosti hloubky přirozeného zarůstání na pokryvnosti rašeliníku byl vytvořen predikční model. Díky němu bylo možné porovnat úspěšnost indukovaného zarůstání oproti...
|
|
|
Narušená komunikační schopnost u předčasně narozených dětí
Mikulášková, Eva ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti u předčasně narozených dětí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol věnovaným vývoji dětské řeči, předčasně narozeným novorozencům a péči o předčasně narozené novorozence. První kapitola popisuje řeč a jazyk, ontogenetický vývoj řeči, jazykové roviny v ontogenezi řeči a narušení komunikační schopnosti v dětství. Druhá kapitola definuje předčasně narozeného novorozence a rozebírá nejčastější poporodní komplikace. Kapitola třetí je věnována péči o předčasně narozené novorozence v naší zemi, popisuje logopedickou péči u těchto dětí a také jejich prognózu. Praktická část je zpracována na základě metod kvalitativního výzkumného šetření. Zvolena byla triangulace výzkumných metod - analýza dokumentů, pozorování a rozhovor. Hlavním cílem bylo popsat, jakým způsobem se projevuje narušená komunikační schopnost u předčasně narozených dětí. Dílčím cílem bylo zjistit, jaké poporodní komplikace se vyskytují u předčasně narozených dětí. K dosažení cílů výzkumného šetření bylo formulováno pět výzkumných otázek. Do výzkumné šetření bylo zařazeno pět respondentů, konkrétně čtyři chlapci a jedna dívka. Na základě získaných dat byly vypracovány případové studie jednotlivých...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mechorosty agrocenóz
Man, Matěj ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikulášková, Eva (oponent)
Tato literární rešerše je zaměřená na polní mechorosty agrocenóz v Evropě. Agrocenózy jsou tradičně upozaďovaným biotopem v botanickém výzkumu kvůli vysokému ovlivnění lidskou činností. Avšak ukazuje se, že některé vzácné druhy mechorostů či druhy v režimu ochrany, se v agrocenózách vyskytují častěji. Limitujícím faktorem pro mechorosty agrocenóz je konkurence cévnatých rostlin a jejich druhová skladba, pH půdy a způsob i načasování zemědělského managementu. Faktory jako používání pesticidů, hnojení či půdní typ nejsou dostatečně silnou vysvětlující proměnnou pro výskyt či diverzitu polních mechorostů. Strategií polních mechorostů je často rychlý životní cyklus, dobré přizpůsobení k rychlému využití dostupných zdrojů, vysoká produkce biomasy, vysoká investice do produkce rozmnožovacích částic a dlouhá životaschopnost rozmnožovacích částic v půdní bance diaspor. Ve své práci jsem dále srovnával druhové bohatství polních mechorostů v Evropě ve státech, kde je diverzita polních mechorostů zmapovaná. (Slovensko, Litva, Británie a Rakousko). Celkem bylo napříč státy zaznamenáno 226 druhů mechorostů v agrocenózách. Nalezl jsem 18 druhů mechorostů, které se vyskytují v agrocenózách každého ze čtyř států. Mechorosty agrocenóz tvoří v evropském prostředí 9 - 21 % celkové národní diverzity mechorostů. Většina...
|
|
|
Biology, ecology and invasion characteristics of Campylopus introflexus in the Czech Republic
Mikulášková, Eva ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Kučera, Jan (oponent)
A B S T R A K T ( I N C Z E C H ) Ekologický a ekonomický dopad invazních rostlin na přirozené ekosystémy je předmětem mnoha studií, avšak invazní mechorosty jsou studovány pouze okrajově. Campylopus introflexus (Hedw.) Brid. je nejvýznamnější invazní druh mechorostu v Evropě. Pochází z jižní polokoule a v Evropě byl poprvé zaz- namenán v roce 1941 na Britských ostrovech, odkud se postupně šíří směrem na východ. První údaj z České republiky pochází z roku 1988. V rámci této práce bylo zjištěno, že v roce 2006 bylo v České republice známo přes 70 lokalit, v roce 2011 už bylo známo více než 100 lokalit. Dále je ukazováno, že Česká republika byla kolonizována opakovaně pomocí gener- ativních spor, všechny populace mají unikátní genotyp. Populace mají malou genetickou variabilitu, genetická diverzita v rámci České republiky není ko- relována s geografickou pozicí ani s žádnou ze sledovaných proměnných prostředí. V rámci jemného měřítka jedné dílčí lokality se rozšiřuje pomocí vegetativních diaspor, zatímco pro šíření na větší vzdálenosti využívá gener- ativní spory. Ve střední Evropě C. introflexus preferuje jehličnaté prosvětlené lesy, zvláště monokultury smrku či borovice. Druh kolonizuje paseky, břehy cest, okraje porostů a narušená rašeliniště. Na těchto místech může tvořit...
|
|
|
Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava
Novozámská, Eva ; Váňa, Jiří (oponent) ; Mikulášková, Eva (vedoucí práce)
Eva Novozámská Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava Abstrakt Práce se zabývá výzkumem indukovaného a přirozeného zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh rašeliníkem na vybraných rašeliništích v Národním parku Šumava v rámci "Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Pro studium indukovaného zarůstání bylo na lokalitách Cikánská slať, Luzenská slať a Novohuťské močály založeno celkem 36 trvalých ploch. Do nich byl v roce 2006 v závislosti na lokalitě umístěn buď druh Sphagnum fallax nebo Sphagnum majus. Po čtyři roky byl každoročně monitorován přírůstek či úbytek rašeliníku. Studium přirozeného zarůstání rýh rašeliníkem bylo prováděno na stejných lokalitách jako zarůstání indukované. Celkem byl v roce 2009 zaznamenán přirozený pokryv na 65 plochách. Nejdůležitějšími parametry ovlivňujícími přirozené zarůstání byly hloubka rýhy a průtok vody. Množství rašeliníku bylo na všech lokalitách téměř shodné. U indukovaného zarůstání rýh byly nejvýznamnějšími parametry hloubka rýhy, šířka rýhy, množství opory větví a interakce hloubky a šířky. Pomocí závislosti hloubky přirozeného zarůstání na pokryvnosti rašeliníku byl vytvořen predikční model. Díky němu bylo možné porovnat úspěšnost indukovaného zarůstání oproti...
|
host ::
RSS.