|
|
Metody studia biologie epifytických mechorostů
Reitschmiedová, Erika ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Novozámská, Eva (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na základní shrnutí a popis metod užívaných ke studiu biologie/ekologie mechorostů, a to s důrazem na epifytické mechorosty. Popisované metody tedy zahrnují studium biologie mechů a játrovek, mezi hlevíky se epifytické formy nevyskytují. Práce je rozdělena do pěti kapitol, jejichž hlavním cílem je popsat základní či nejužívanější metody studia fenologie, růstu, bioindikace a environmentálních podmínek, jako měření závislosti na světle, vodě a měření pH borky. Poslední, pátá kapitola "Formy a strategie" je pouze terminologická a obsahuje pojmy označující životní a růstové formy a životní strategie mechorostů, které se užívají při studiu kolonií mechorostů.
|
|
|
Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava
Novozámská, Eva ; Mikulášková, Eva (vedoucí práce) ; Váňa, Jiří (oponent)
Eva Novozámská Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava Abstrakt Práce se zabývá výzkumem indukovaného a přirozeného zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh rašeliníkem na vybraných rašeliništích v Národním parku Šumava v rámci "Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Pro studium indukovaného zarůstání bylo na lokalitách Cikánská slať, Luzenská slať a Novohuťské močály založeno celkem 36 trvalých ploch. Do nich byl v roce 2006 v závislosti na lokalitě umístěn buď druh Sphagnum fallax nebo Sphagnum majus. Po čtyři roky byl každoročně monitorován přírůstek či úbytek rašeliníku. Studium přirozeného zarůstání rýh rašeliníkem bylo prováděno na stejných lokalitách jako zarůstání indukované. Celkem byl v roce 2009 zaznamenán přirozený pokryv na 65 plochách. Nejdůležitějšími parametry ovlivňujícími přirozené zarůstání byly hloubka rýhy a průtok vody. Množství rašeliníku bylo na všech lokalitách téměř shodné. U indukovaného zarůstání rýh byly nejvýznamnějšími parametry hloubka rýhy, šířka rýhy, množství opory větví a interakce hloubky a šířky. Pomocí závislosti hloubky přirozeného zarůstání na pokryvnosti rašeliníku byl vytvořen predikční model. Díky němu bylo možné porovnat úspěšnost indukovaného zarůstání oproti...
|
|
| |
|
|
Metody studia biologie epifytických mechorostů
Reitschmiedová, Erika ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Novozámská, Eva (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na základní shrnutí a popis metod užívaných ke studiu biologie/ekologie mechorostů, a to s důrazem na epifytické mechorosty. Popisované metody tedy zahrnují studium biologie mechů a játrovek, mezi hlevíky se epifytické formy nevyskytují. Práce je rozdělena do pěti kapitol, jejichž hlavním cílem je popsat základní či nejužívanější metody studia fenologie, růstu, bioindikace a environmentálních podmínek, jako měření závislosti na světle, vodě a měření pH borky. Poslední, pátá kapitola "Formy a strategie" je pouze terminologická a obsahuje pojmy označující životní a růstové formy a životní strategie mechorostů, které se užívají při studiu kolonií mechorostů.
|
|
|
Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava
Novozámská, Eva ; Váňa, Jiří (oponent) ; Mikulášková, Eva (vedoucí práce)
Eva Novozámská Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava Abstrakt Práce se zabývá výzkumem indukovaného a přirozeného zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh rašeliníkem na vybraných rašeliništích v Národním parku Šumava v rámci "Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Pro studium indukovaného zarůstání bylo na lokalitách Cikánská slať, Luzenská slať a Novohuťské močály založeno celkem 36 trvalých ploch. Do nich byl v roce 2006 v závislosti na lokalitě umístěn buď druh Sphagnum fallax nebo Sphagnum majus. Po čtyři roky byl každoročně monitorován přírůstek či úbytek rašeliníku. Studium přirozeného zarůstání rýh rašeliníkem bylo prováděno na stejných lokalitách jako zarůstání indukované. Celkem byl v roce 2009 zaznamenán přirozený pokryv na 65 plochách. Nejdůležitějšími parametry ovlivňujícími přirozené zarůstání byly hloubka rýhy a průtok vody. Množství rašeliníku bylo na všech lokalitách téměř shodné. U indukovaného zarůstání rýh byly nejvýznamnějšími parametry hloubka rýhy, šířka rýhy, množství opory větví a interakce hloubky a šířky. Pomocí závislosti hloubky přirozeného zarůstání na pokryvnosti rašeliníku byl vytvořen predikční model. Díky němu bylo možné porovnat úspěšnost indukovaného zarůstání oproti...
|
host ::
RSS.