Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 136 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mikrofauna aktivovaného kalu biologických čistíren vod na Kroměřížsku
Hrudíková, Radka ; Illková, Kateřina (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá popisem a hodnocením mikrofauny aktivovaného kalu biologických čistíren odpadních vod na Kroměřížsku. Dále pak popisem a morfologickým hodnocením vloček kalu. V práci jsou popsány typy biocenózy, která se může v aktivačních nádržích vyskytnout. Jsou zde uvedeny další doprovodné metody čištění odpadních vod, jako jsou metody mechanické, chemické a fyzikálně – chemické. V experimentální části je popsán postup stanovení, použité přístroje a metody hodnocení aktivovaného kalu. V části výsledků jsou data zpracována do přehledných grafů a doprovodných tabulek. Na konci jsou výsledky zhodnoceny.
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Hamříková, Dominika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován obsah proteinů gliadinových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia pěstované v podmínkách normální (AC) a zvýšené (EC; 700 mol•mol-1) koncentrace oxidu uhličitého. Kromě toho byla polovina vzorků hnojena dusíkem v množství 200 kg•ha-1. Dalšími pozorovanými environmentálními faktory bylo sucho a UV záření. Gliadinové proteiny byly separovány metodou A PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Obecně se měnil obsah proteinů v rámci frakcí , a gliadinů, zatímco u gliadinů nebyl zjištěn žádný nebo téměř žádný významný rozdíl. Jednoznačně největší vliv na obsah gliadinových proteinů měl dusík, který průkazně zvyšuje množství proteinů v pšeničném zrnu. Nejvíce subfrakcí reagovalo za podmínek AC, sucha a bez UV záření a za podmínek EC s přirozenými srážkami a UV zářením. Významná byla také interakce dusíku s UV zářením (AC, sucho) i s jeho vyloučením (EC, sucho). Interakce dusíku a přirozených srážek významně zvýšila obsah proteinů za podmínek AC bez UV záření a za podmínek EC s UV zářením. Samotná EC i EC v interakci s jinými faktory se projevila v malé míře. EC s dusíkatou výživou (sucho bez UV záření) zvýšily obsah gliadinových proteinů a EC se současným vyloučením dusíkaté výživy (sucho i přirozené srážky s UV zářením) obsah proteinů snížila.
Ověření kvality komerčních půd na mikrobiologický rozbor potravin
Peterek, Miroslav ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce popisuje ověření kvality komerčních půd používaných pro mikrobiologický rozbor potravin. Zabývá se morfologickými, cytologickými a fyziologickými charakteristikami Leuconostoc mesenteroides subsp. dextranicum. V experimentální části jsou popsány metody použitelné pro klasifikaci tohoto mikroorganismu ve výrobní praxi.
Využití odpadů rostlinného původu
Habáníková, Kamila ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Produkce celulasy a polygalakturonasy pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans byla sledována při kultivaci solid state fermentation (SSF) a submerzní (SmF). Jako substrát byly použity hroznové výlisky a slupky z mandarinek. Pomocí Aspergillus niger byla celulasa na hroznových výliscích detekována po 72 hodinové SSF kultivaci a po 24 hodinách u SmF. Celulasová aktivita byla vyšší u systému SmF. Větší produkce polygalakturonasy byla u SmF kultivace zaznamenána ke konci období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u SmF kultivace. SSF fermentace na slupkách z mandarinek byla podobná, nejvyšší aktivita byla detekována po 72 hodinách. Produkce polygalakturonasy u SSF systému byla odlišná od produkce u SmF. Srovnáním produkce enzymu na hroznových výliscích a slupkách z mandarinek vyplývá, že polygalakturonasová aktivita je nejvyšší u kultivace SmF se slupkami z mandarinek. U Aureobasidium pullulans byla celulasa na hroznových výliscích detekována u obou fermentací po 48 hodinách. Aktivita celulasy byly vyšší u kultivace SSF. Vyšší hodnoty polygalakturonasy byly detekovány ve druhé půli kultivačního období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u kultivace SmF. SSF kultivace se slupkami z mandarinek byla podobná – nejvyšší celulolytická aktivita byla zaznamenána po 48 hodinách. Produkce polygalakturonasy byla rozdílná, ale nejvyšší aktivity bylo dosaženo na slupkách z mandarinek u SmF způsobu. Pro oba systémy a oba odpadní materiály byla sledována i produkce mangan-dependentní peroxidasy. Její nejvyšší aktivity bylo dosaženo na počátku kultivace. Rozdíly v produkci enzymů pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans jsou závislé nejen na použitém substrátu, ale také na způsobu fermentace.
Properties and production of microbial lipases
Martinková, Patrícia ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bachelor´s thesis is focused on testing the culture media for growing various strains of yeasts, producing lipolytic enzymes and to study the influence of culture media composition on the production of lipolytic enzymes. Theoretical part of this thesis states the characteristics of lipolytic enzymes, their properties, sources, conditions for their production and the possibilities of their application. Together 8 strains of yeasts were used in the experimental part of the thesis, namely 2 strains of Yarrowia lipolytica, 2 strains of Kluyveromyces lactis, Cryptococcus saitoi, Candida intermedia, Candida oleophila and Debaryomyces hansenii, which were cultivated on 4 media with different compounds. During the cultivation the growth of biomass was monitored and growth curves were formed based on these results. Selected strains of yeasts were tested during the process of cultivation for lipolytic activity of two types of enzymes – enzymes bonded to the cellular structure and extracellular enzymes, which were measured by spectrophotometer. Production of lipolytic enzymes varied depending on applied culture medium.
Alergenní vonné látky v potravinách a předmětech běžného užívání
Divišová, Radka ; Buňka, František (oponent) ; Hojerova,, Jarmila (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Vonné látky se přidávají do potravin, kosmetických a jiných produktů především pro vylepšení jejich senzorické kvality (chuti a/nebo vůně); nepříjemným vedlejším účinkem však může být výskyt širokého spektra různých nežádoucích biologických účinků. U některých vonných látek, široce využívaných v kosmetických produktech, bylo prokázáno, že způsobují např. kožní přecitlivělost, vyrážky, dermatitidu, bolest hlavy, kašel aj. Pro ochranu zdraví spotřebitelů schválila Evropská unie směrnici o kosmetických přípravcích (ES/1223/2009), která po producentech vyžaduje označení 26 alergenních látek na štítku finálního produktu při překročení stanovené koncentrační meze (0,01 % pro výrobky typu rinse-off a 0,001 % pro výrobky typu leave-on). Někteří výrobci však stále schovávají obsah alergenních látek do souhrnného názvu „aroma“ na etiketě a sledování obsahu těchto látek v kosmetických prostředcích je tedy velmi důležité. Vonné látky jsou přítomny nejen v kosmetických přípravcích, ale jsou jimi aromatizovány i různé druhy potravin. Na rozdíl od kosmetických přípravků nemusí výrobci potravin přítomné alergenní vonné látky na obalech uvádět, proto je sledování obsahu těchto látek vysoce žádoucí vzhledem k možnému zdravotnímu riziku, které představují. Cílem této práce bylo vyvinout metodu pro simultánní stanovení regulovaných vonných alergenů v potravinách a předmětech běžného užívání. Na základě provedené literární rešerše byla zvolena metoda založená na extrakci analytů pomocí headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s FID detekcí (HS-SPME-GC-FID). Z testovaných SPME vláken prokazovalo nejvyšší extrakční účinnost vlákno CAR/PDMS. Pro optimalizaci hlavních extrakčních parametrů ovlivňujících mikroextrakční proces byly použity techniky jednorozměrné a vícerozměrné analýzy dat. Finální validace metody byla provedena z hlediska linearity, opakovatelnosti, reprodukovatelnosti, výtěžnosti, limitů detekce a kvantifikace. Optimalizovaná a validovaná metoda byla aplikována na širokou škálu produktů zahrnující kosmetické přípravky, aromatizované potraviny a hračky. Výrobky byly zároveň podrobeny senzorickému hodnocení především z hlediska chuti a/nebo vůně (tzv. flavouru), které mohou mít spojitost s obsahem sledovaných vonných látek. Pro hodnocení byl použit profilový test (ČSN EN ISO 13299) a hodnocení podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice (ČSN ISO 4121).
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
Studium produkce lipáz pomocí vybraných mikroorganizmů
Rošková, Hana ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na studování lipolytické aktivity u sedmi mikroorganismů, u nichž byla produkce lipáz předpokládána či již potvrzena. Teoretická část práce se zabývá obecnou charakteristikou lipolytických enzymů, specifiky mikrobiálních lipáz a průmyslovým využitím těchto enzymů. Experimentální část se pak zabývá studiem jednotlivých mikroorganismů a jejich lipolytickou aktivitou v přítomnosti sacharidového (glukóza) a lipidového zdroje uhlíku (řepkový olej) či jejich kombinace. Ze sedmi mikroorganismů, testovaných v přítomnosti jak lipidového, tak sacharidového zdroje uhlíku byly k dalším experimentům vybrány pouze Rhodotorula minuta a Yarrowia lipolytica, které byly následně testovány na lipolytickou aktivitu v přítomnosti různých druhů rostlinných olejů (olivový, slunečnicový, řepkový a řepkový přepálený olej). Dále byla ověřována reakce mikroorganismů na různé zdroje dusíku jak organického, tak anorganického původu (močovina, kvasničný extrakt, chlorid amonný, síran amonný) a přídavek detergentu, který je běžně používán v potravinářských či restauračních zařízeních.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 136 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Omelková, Jitka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.