|
|
Operativní prevence konfliktů v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie
Pikna, Stanislav ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Mise NATO a OBSE na Balkáně po pádu železné opony
Fojta, Roman ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
A legitimate, legal and just war : towards a new paradigm of the lawful and justified use of force in international relations
Kolín, Vilém ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Palouš, Martin (oponent)
13627367300088-143499e520a6c7aec4c264070f1f2a6e.txt Ozbrojený zásah Severoatlantické aliance (NATO) proti Jugoslávii v roce 1999 s cílem odvrátit humanitární katastrofu v Kosovu a ozbrojený zásah koalice států v čele se Spojenými státy proti Iráku v roce 2003 s cílem svrhnout režim Saddáma Husseina porušily zákaz použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích. Oba ozbrojené zásahy zásadně přispěly k pádu mezinárodněprávního režimu založeného na Chartě Organizace spojených národů (OSN), který od roku 1945 upravuje použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích. Na základě reakce, které tyto zásahy vyvolaly, je možné konstatovat, že v současné době neexistuje obecná shoda, za jakých okolností je možné v mezinárodních vztazích použít ozbrojené síly a kdy je její použití právní (lawful) a oprávněné (justified). Tato skutečnost se dotýká i případu použití ozbrojené síly z humanitárních důvodů ve formě tzv. humanitární intervence, za kterou byly oba výše uvedené zásahy v menší či větší míře vydávány, a která se po skončení studené války dostala do popředí světového zájmu. Absence shody, kdy je možné v mezinárodních vtazích použít ozbrojené síly a kdy je její použití právní a oprávněné včetně případu humanitární intervence, může vést k rozšířenému použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích a návratu války...
|
|
|
Komparace Norimberského procesu a Mezinárodního soudního tribunálu pro Dálný Východ
Beranová, Monika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací Norimberského procesu a Mezinárodního soudního tribunálu pro Dálný východ. Každý ze soudních tribunálů má svá specifika, která zde budou zohledněna. V práci bude analyzována úloha vítězných velmocí, které do průběhu více či méně zasahovaly a vliv tohoto chování na pozdější prohlubování jejich neshod při počátcích studené války. Po analýze průběhu obou procesů následuje komparace jejich vybraných aspektů. V závěru je pak zhodnocen vliv obou procesů na tvorbu poválečného mezinárodního systému.
|
|
|
Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890-1904
Komm, Tomáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce na téma Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890-1904 pojednává o povaze britsko-německých vztahů na přelomu 19. a 20. století. Británie v této době opouští svou politiku "skvělé izolace" a mezi lety 1898-1901 jedná o vstupu do aliance s Německem. Tyto jednání ovšem krachují a obě země se za pouhých patnáct let později střetnou v první světové válce. Práce se zaměřuje na koncept britské politiky "skvělé izolace", hledá faktory, které Británii pomohly takovou politiku udržovat a také důvody, které vedly k jejímu konci. Vedle toho se snaží odpovědět na otázku, jaký vliv na konec této politiky měly vztahy Velké Británie a Německa a co vedlo ke krachům vzájemných aliančních jednání. Za tímto účelem práce rozebírá klíčové události, které ovlivnily vztahy obou zemí. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny dle časového hlediska a zabývají se postupně: politikou "nového kurzu", Helgolandskou smlouvou, vlivem vlády britských liberálů v letech 1892-1895, německou politikou formování kontinentálních spojenectví, aférou okolo Krügerova telegramu, námořním zbrojením, německou Weltpolitik, samotným jednáním o alianci a konečně sjednáním smlouvy s Japonskem v roce 1902 a Entente cordiale v roce 1904. Práce je pojata jako případová studie využívající...
|
|
|
Brandtova východní politika
Soběhart, Radek ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Disertační práce "Brandtova východní politika" se zabývá konceptem Brandtovy zahraniční politiky vůči východní Evropě. Tato koncepce nebyla pouze krátkodobým plánem po jeho nástupu do vládních funkcí po roce 1966, ale týkala se samotné podstaty chápání politiky Willyho Brandta. Práce se dívá na výše uvedené téma ze tří pohledů. Prvním oblast tvoří ideovo-teoretická rovina, jež se soustředí především na analýzu dlouhodobých trendů v Brandtově východně politice. Proto se kriticky vymezila vůči dosavadním přístupům, které aplikují tuto koncepci pouze na období 1969-1974, kdy Brandt stál v čele SRN, ale také vůči pracím, které za počátek východní politiky považují druhou berlínskou krizi a stavbu berlínské zdi. Jedním z dílčích závěrů práce je, že kořeny Brandtovy východní politiky je nutno hledat již v jeho pobytu v emigraci v Norsku a Švédsku, neboť zde Brandt získal základní představy o fungování parlamentní demokracie a významu evropské spolupráce pro poválečnou obnovu Evropy a Německa. Díky tomu, že období druhé světové války nestrávil na území Německa, stal se symbolem "jiného, lepšího" demokratického Německa po roce 1945. Pobyt v emigraci mu také napomohl, aby se mohl profilovat jako novinář se zájmem o zahraniční politiku, což mu později velmi pomohlo při sestavování jeho politických projevů a...
|
|
|
Vztah mezi rychlostí výchozího projevu a kvalitou výkonu simultánního tlumočníka
Moravcová, Dagmar ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah mezi rychlostí výchozího projevu a kvalitou výkonu simultánního tlumočníka na francouzsko-českém materiálu, a to z pohledu francouzských posluchačů výchozích projevů ve francouzštině, dvou skupin tlumočníků (studentek a profesionálů) a posluchačů přetlumočených projevů v češtině. Práce sestává z teoretické a empirické části. V teoretické části je nejprve popsán Model úsilí Daniela Gila. Poté je pozornost věnována tempu výchozího projevu a odlišným teoretickým východiskům jednotlivých odborníků, chybám vzniklých v průběhu simultánního tlumočení, tlumočnickým strategiím a kvalitě simultánního tlumočení. V empirické části je popsána výzkumná metoda, průběh a vyhodnocení experimentu zaměřeného jednak na četnost jednotlivých strategií podle rychlosti výchozího projevu, jednak na vztah mezi rychlostí výchozího projevu a četností různých kategorií chyb v závislosti na tempu kvaziautentických výchozích projevů. Tato část diplomové práce rovněž zkoumá, zda jsou mezi výkony profesionálních tlumočníků a studentek rozdíly v kvalitě jejich výkonu, který je následně hodnocen českými posluchači. Klíčová slova simultánní tlumočení, tempo, rychlost, chyba, strategie, posluchač, výchozí projev, tlumočník, kvalita
|
|
| |
|
|
Evropská politika kabinetů Angely Merkelové 2005-2010. Srovnání evropské politiky velké koalice 2005-09 s politikou kabinetu konzervativně-liberální koalice 2009-10
Říšová, Zuzana ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá evropskou politikou Spolkové republiky Německo pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Předmět zájmu lze tedy vymezit jako časové období od roku 2005 do přelomu let 2010 a 2011, které je možné dále rozdělit do dvou etap: 1) vláda velké koalice "Unie" (CDU/CSU- Christlich Demokratische Union/ Christlich-Soziale Union) a sociálních demokratů (SPD- Sozialdemokratische Partei Deutschlands) a 2) současná vládní liberálně-konzervativní koalice CDU/CSU a liberálů (FDP- Freie Demokratische Partei). Cílem práce je komparace obou kabinetů z hlediska jejich priorit ve vybraných oblastech evropské politiky tak, jak je stanovují koaliční smlouvy, stejně jako konkrétních provedených kroků. Z provedených případových studií vyplývá, že evropská politika velké koalice pod vedením spolkové kancléřky Angely Merkelové měla velmi prointegrační a kooperativní charakter. Kancléřka získala důvěru států střední a východní Evropy a výrazně se zasloužila také o obnovení diskuze o budoucnosti EU a jejím reformním dokumentu. Došlo tak k zesílení pozice SRN v Evropě. Období vlády konzervativně-liberální koalice je spojeno s dozníváním světové ekonomické a finanční krize a ekonomickými potížemi několika členů eurozóny. Jeho analýza potvrzuje hypotézu, že se v této situaci evropská politika vlády...
|
|
|
Mise KFOR v Kosovu - Působení NATO v Kosovu po vojenském zásahu v roce 1999
Došek, Ondřej ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce "Mise KFOR v Kosovu: Působení NATO v Kosovu po vojenském zásahu v roce 1999" má za cíl popsat jednotlivé kroky mise KFOR v Kosovu po roce 1999 a snaží se najít odpověď na otázku po výsledcích a úspěšnosti tohoto působení. Nakolik byla mise KFOR v Kosovu úspěšná v plnění úkolů udržení míru a postkonfliktní rekonstrukce? Čeho tato mise dosáhla a kdy se může z Kosova stáhnout? Zároveň práce analyzuje i působení jiných mezinárodních misí v Kosovu a jejich spolupráci s KFOR.
|
host ::
RSS.