|
|
De Religione: jak se křesťanství stalo náboženstvím
Červenková, Denisa ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Rethmann, Albert-Peter (oponent) ; Halík, Tomáš (oponent)
De religione: jak se křesťanství stalo náboženstvím Přestože v dějinách pojem náboženství přiřazujeme ke křesťanství zcela přirozeně, křesťanství se identifikovalo s náboženstvím teprve, když začalo pronikat do světa latinské kultury, na samém závěru druhého století po Kristu, a to v apologetických spisech Q.S.F. Tertuliána. V jeho Apologetiku, v konfrontaci křesťanství s filozofií a tradičním římským náboženstvím, se poprvé setkáme s pojmem religio aplikovaným na sebe porozumění křesťanství jako celku křesťanské nauky i životního stylu. První a druhá kapitola práce se zabývá historickým kontextem, který přivedl křesťany k definování vlastní identity právě skrze kategorii religio, a konceptem a rolí religio v pozdně- antické latinské kultuře. Jádro studie tvoří kapitola třetí a čtvrtá, věnované definici křesťanské identity v Tertuliánově Apologetiku a recepci kategorie religio v tomto a v dalších spisech tohoto latinského teologa.
|
|
|
Nevědomý Bůh: Role nevědomí v náboženství podle Viktora E. Frankla
Fleková, Klára ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Klára Fleková Nevědomý Bůh Role nevědomí v náboženství podle Viktora E. Frankla Tématem mé bakalářské práce je pojetí role nevědomí v náboženství podle Viktora Emanuela Frankla. První část obsahuje krátké uvedení do vnímání pojmů nevědomí a náboženství u různých psychologických škol, zejména pak u Sigmunda Freuda a u Carla Gustava Junga. Jádrem mé práce by pak mělo být srovnání jednotlivých psychologických přístupů k otázce vztahu nevědomí a náboženství a vymezení toho, čím se Franklovo pojetí liší od ostatních. Motivem sepsání této práce je osobní zájem o dílo Viktora E. Frankla a jeho psychologický přístup k náboženství. Klíčová slova: nevědomí, náboženství, psychologie, logoterapie,Frankl, spiritualita, implicitní Bůh, vůle k životu.
|
|
|
Od Adorna k Habermasovi. Studie ke vztahu kritické teorie a náboženství.
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce analyzuje vztah kritické teorie frankfurtské školy a náboženství, přičemž se zaměřuje na srovnání pozdního myšlení Jürgena Habermase s myšlením Theodora W. Adorna. Text si klade následující otázku: jakými změnami prošla kritická teorie při přechodu od Adorna k Habermasovi? V průběhu zodpovídání této otázky rozvíjím specifickou interpretaci Adornova díla, které popisuji jako "teologické" v tom smyslu, že jeho myšlenkový střed lze interpretovat jako "kontemplativní eschatologii", nerealizovatelnou utopii s judeokřesťanskými kořeny. Následně pak rozebírám posun od kontemplativní eschatologie k sekularizovanému a pragmatizovanému konceptu "dorozumění" u Habermase. Tento posun kritizuji s tím, že obsahuje redukcionistický moment, který neoprávněně odsunuje náboženský prvek do oblasti ležící mimo racionalitu.
|
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Vzduchotechnika velkokuchyně
Halík, Tomáš ; Rubinová, Olga (oponent) ; Blasinski, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje projekt nuceného větrání a odvod tepla a vlhkosti z velkokuchyně s využitím rekuperace. V objektu jsou dvě VZT jednotky. Zařízení č.1 pro přívod a odvod vzduchu do zázemí velkokuchyně, zařízení č.2 pro přívod a odvod vzduchu do velkokuchyně.
|
|
|
Ambivalence in Jung's Relationship to Christianity
Dobrodenková, Monika ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Predmetom tejto diplomovej práce je zhrnúť a interpretovať Jungov vzťah ku kresťanstvu v jeho ambivalentných prejavoch. Najskôr je pojednaný samotný pojem ambivalencie, ktorý je v Jungovej dobe pomerne nový. Východiskom pojednania Jungovho vzťahu ku kresťanstvu sú jednak jeho teoretické úvahy, jednak vlastné spomienky, predovšetkým z detstva, kedy sa jeho vzťah ku kresťanstvu formoval. Tento materiál je následne zhodnotený na psychologickej a teologicko-filozofickej rovine. Ukazuje sa, že psychologické hodnotenie nemožno u Junga jasne odlíšiť od teoretického, nakoľko sa niektorí bádatelia domnievajú, že celá Jungova teória duševného vývoja človeka je implicitne motivovaná jeho psychologickou potrebou vyrovnať sa s traumatickým detstvom. V tomto ohľade sú preto Jungove spomienky preskúmavané z hľadiska rôznych psychologických a religionisticko-psychologických pozícií. Jungov ambivalentný vzťah ku kresťanstvu sa tu javí byť v priamej súvislosti s jeho ambivalentným vzťahom k rodičom. Na teologicko-filozofickej rovine je tematizované napätie medzi Jungovým vysokým hodnotením kresťanskej tradície, s jeho snahou túto tradíciu zároveň reformovať, a to často tak podstatným spôsobom, že by to bolo neraz pre autentických ortodoxných nositeľov tejto tradície neprípustné.
|
|
|
Christologie Hanse Künga
Hájek, Vít ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Hans Küng (nar. 1928), švýcarský teolog a římskokatolický kněz, představil ve druhé polovině 20. století svoji osobitou a velmi kritickou interpretaci římskokatolické teologie. Tato práce se zabývá jen jedním z bodů Küngova teologického myšlení, jeho christologií. Konkrétně pak její reflexí a kritikou z perspektivy historicko-kritické metody a židovské teologie.
|
|
|
Social Construction of Reality and the Future of Religions in Postmodern Europe
Davidov, Tomáš ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
(česky) Táto práca, zameraná na tému sociálnej konštrukcie reality, sa okrem klasických sociologických diel sústreďuje najmä na myšlienky amerického filozofa - Richarda Rortyho. Preto bude prvá časť venovaná práve jeho najvýznamnejším dielam, na ktorých vidieť tzv. prechod od objektivity k solidarite, niektorým vplyvom ktoré na tento prechod pôsobili a jeho záverom spejúcim k liberálnej irónii. Práve tieto postmoderné závery by som následne chcel v druhej časti práce prehodnotiť a aplikovať na momentálnu religiozitu v Európe, so zameraním na možnosť medzi-náboženského dialógu, na príklade islamu a Západu.
|
|
|
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus
Širl, Radim ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus Anotace: Jako východoevropský chasidismus označujeme náboženské hnutí v judaismu, které vzniká v první polovině osmnáctého století. Cílem této bakalářské práce je porovnat přístupy dvou autorů, Martina Bubera a Gershoma Scholema, k tomuto fenoménu. Nejedná se o podrobný popis všech aspektů jejich přístupů k chasidismu, ale spíše o pokus nalézt jakési jádro těchto dvou interpretací a představit je jako naprosto odlišné. Buberův pohled je označen jako nehistorický, neboť se pohybuje na rovině nábožensko-filosofické a jeho stopa v interpretaci je značná. Scholemův pohled je pak označen jako historický, neboť jeho cílem jsou závěry vyvozené z podrobného studia pramenů a historického kontextu; jedná se také o přístup vědecký. Závěr se pak věnuje motivacím obou autorů a pokouší se o jistou apologii Bubera. Klíčová slova: Východoevropský chasidismus, Martin Buber, Gershom Scholem
|
|
|
Nevědomá religiozita z pohledu vybraných psychologických směrů
Řádková, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
V současné době roste popularita spirituality na úkor institucionálních forem náboženství. Spiritualita je asociována především s osobními duchovními zkušenostmi, které mohou nabývat různých forem a čerpat z různých zdrojů. Bakalářská práce se zabývá jednou z jejích možných forem a to nevědomou spiritualitou, která je vymezena jako hypotetický koncept, na něž můžeme usuzovat z různých nepřímých a v současné době velice rozšířených projevů lidského prožívání a chování. Náznaky tohoto konceptu můžeme najít v dílech zakladatele analytické psychologie C. G. Junga a existenciální analýzy V. E. Frankla. Vzhledem k významovému posunu pojmů spiritualita i religiozita oproti době vzniku jejich děl je v práci kladena otázka, zda lze jejich teorie aplikovat i na současnou situaci a koncept nevědomé spirituality. Nejdříve jsou proto v práci shrnovány aktuální přístupy a definice spirituality a religiozity. Pozornost je zaměřena hlavně na definice B. J. Zinnbauera a K. I. Pargamenta. Následně jsou rozebírány základní pojmy a teoretická východiska obou psychologických směrů i jejich přístup k náboženským jevům. Tato východiska jsou aplikována na koncept nevědomé spirituality s pokusem o její bližší vysvětlení. Na základě této aplikace jsou oba přístupy porovnány se zdůrazněním jejich pozitiv, negativ a přínosu k...
|
host ::
RSS.