|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
host ::
RSS.