|
|
Středoevropská politika s přihlédnutím k aktivitám visegrádské skupiny
Kubáček, Jan ; Zbořil, Zdenek (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Ve své rigorózní práci se pokouším o zamyšlení nad minulou, současnou i budoucí podobou středoevropského regionu. Zajímala mne jeho specifika, svébytné zájmy a existence středoevropské politiky, zda je vůbec nosná a potřebná. Rozbor zmíněné tématiky s cílem nalézt a pojmenovat shodné rysy, společné pro všechny státy, existující ve středoevropské oblasti, provádím na základě zhodnocení období počínajícího debatou o fenoménu střední Evropy v disidentském prostředí v 80. letech XX. století, přes dobu politického formování po roce 1989 až do současnosti. Svoji analýzu chci především zaměřit na československý respektive český postoj ke středoevropské rovině spolupráce. Na základě pozdější evaluace dosavadního středoevropského vývoje a sedmnácti let praktických zkušeností se pokusím v závěru své studie nastínit pravděpodobný průběh dění v "srdci Evropy" a pojmenovat výzvy před kterými bude možná stát jak česká politická reprezentace, tak i její případní zahraniční partneři, kteří v tomto regionu aktivně působí. Ve svém textu kladu hlavní důraz na český postoj k regionální spolupráci, jeho ideový základ, plně si uvědomuji i nezbytnost zhodnotit i základní přístupy a ambice sousedních zemí, které jsou neméně důležitými aktéry a přímo se podílejí na utváření výsledné podoby vzájemné kooperace a vztahů. Dění v...
|
|
|
Analytické a bioanalytické hodnocení nových potencionálních léčiv ze skupiny chelátorů železa
Bureš, Jan ; Štěrbová, Petra (vedoucí práce) ; Kujovská Krčmová, Lenka (oponent) ; Hroch, Miloš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Kandidát: Mgr. Jan Bureš Školitel: doc. PharmDr. Petra Štěrbová, Ph.D. Název práce: Analytické a bioanalytické hodnocení nových potencionálních léčiv ze skupiny chelátorů železa Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) díky svým kvalitám získala důležitou pozici v analýze léčiv v biologickém materiálu. Umožňuje za vhodně zvolených podmínek separovat téměř jakoukoliv směs látek, provádět kvalitativní i kvantitativní analýzu, a to obvykle ve velmi krátkém čase. Díky moderním stacionárním fázím a detekčním technikám lze detekovat i látky ve stopovém množství a v rámci jedné analýzy je možné kromě koncentrace získat i informace o struktuře analytů. Spolehlivost používaných HPLC metod je garantována jejich validací na základě přijatých norem. Chelatace železa se jeví jako efektivní přístup v léčbě celé řady patologických stavů od přetížení organismu železem, přes rakovinu až po neurodegenerativní choroby. Pro vývoj chelátorů pro tyto indikace je však klíčové nejprve jasně charakterizovat jejich vlastnosti (vztah struktura-aktivita, metabolismus, toxicita atd.), k čemuž je mimo jiné zapotřebí i spolehlivých analytických metod. V rámci této disertační práce byly vyvinuty a validovány LC-UV...
|
|
|
Role kulturních a politických elit v roce 1968
Melena, Ondřej ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí předních představitelů kulturních a politických činitelů v procesu reforem Československa probíhajících v 60.letech minulého století a vrcholících v roce 1968. Práce zkoumá vývoj vztahů mezi státní moci a kulturní sférou. Popisuje hlavní události, které vedly k tzv. obrodnému procesu. Záměrem této práce je přiblížit čtenáři atmosféru 60. let minulého století, ve které tento obrodný proces probíhal.
|
|
|
Systém českých číslovek a jejich automatické rozpoznání v textu
Bureš, Jan ; Hlaváčová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mírovský, Jiří (oponent)
Diplomová práce má dva cíle. Prvním je systematické roztřídění českých číslovek a dalších (i víceslovných) kvantitativních výrazů s ohledem na možné využití pro automatické zpracování češtiny. Základem jsou stávající mluvnice češtiny a vlastní vyhledávání v českých jazykových korpusech. Druhým cílem je pak vytvoření programu na rozpoznávání číslovek v českém textu a jejich určení podle systému navrženého v části 1. Součástí programu je i určení morfologických vlastností číslovek, především jejich základního tvaru, rodu, čísla a pádu. U číslovek vyjadřujících konkrétní číslo, pokud nejsou zapsané číslicemi, pak program umí takový zápis vygenerovat, přičemž je počítáno i s tím, že pravidla pro správné zapsání číslovek nejsou často dodržována, takže nelze spoléhat na kodifikovaný pravopis.
|
|
|
Evropeizace ODS a KSČM v kontextu stranického systému ČR
Jirota, Tomáš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl provést analýzu, objasnit vznik, vývoj a projevy procesu evropeizace u dvou aktérů českého stranického systému - ODS a KSČM. Práce je uvozena teoretickou částí, která shrnuje současné debaty evropeizaci v politologii a v kontextu stranictví. Snahou bylo vysledovat změny, které se projevovaly v důsledku zapojení uvedených politických stran do diskuse nad významem evropské integrace pro českou politiku a praktického zapojení do institucí EU. Základní hypotéza, která je ověřována, má za cíl prověřit jasnou a negativistickou korelaci ODS a KSČM k otázkám evropské integrace po dvacetiletí působení těchto subjektů ve stranickém systému ČR. Zároveň byla provedena analýza volebních výsledků zmíněných stran do Evropského parlamentu, jakožto i způsob volební kampaně těchto stran do téže instituce. Analytická část práce tedy analyzuje ODS a KSČM v rovině obecného impaktu evropských politik, programových východisek afektovaných stran, ale i volební soutěže při volbách EP a PS PČR. Klíčová slova: evropeizace, politické strany, ODS, KSČM, Evropská unie
|
|
|
Vzestup a pád Strany zelených
Sklenářová, Zdeňka ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat vývoj Strany zelených v letech 2006 - 2010. Práce je soustředěna na období, kdy strana zaznamenala pod vedením M. Bursíka svůj největší volební úspěch a podařilo se jí nejen překročit volební klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny, ale i podílet se na sestavování vlády společně s ODS a KDU - ČSL. Brzy se však ukázalo, že strana je názorově rozpolcená a probíhá v ní boj mezi realisty uvědomující, že pokud chtějí prosadit svoji politiku, budou muset přistoupit na řadu kompromisů a mezi ekologickými radikály, kteří chtějí prosadit buď všechno anebo nic. Práce dále sleduje působení Strany zelených ve vládě a rostoucí názorové střety mezi spolustraníky, který vyústily v založení vnitrostranické frakce Demokratická výzva a následnému vyloučení poslankyň O. Zubové a V. Jakubkové z poslaneckého klubu Strany zelených. Především vnitrostranické střety a neschopnost předsedy M. Bursíka stranu sjednotit znamenaly pomalý, ale setrvalý pokles ve stranických preferencích, což potvrdily i volební neúspěchy strany v krajských volbách a následně i ve volbách do Evropského parlamentu, po nichž sice rezignoval M. Bursík na svoji předsednickou funkci, ale ani jeho nástupce O. Liška už nedokázal zabránit v klesání stranických preferencích a následnému volebnímu neúspěchu v...
|
|
|
Konsociační demokracie v současné perspektivě
Procházka, Libor ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Konsociační demokracie v současné perspektivě" se věnuje, jak napovídá název, konsociační demokracii. Pokouší se jednak přiblížit čtenářům teorii konsociační demokracie a také jej alespoň v základech seznámit s kritikou, která za čtyři desítky k této teorii vznikla. Konsociační demokracie se objevuje v 60. letech jako úzký empirický model, který měl vysvětlit stabilitu demokracie v pluralitních společnostech, nicméně se zásadně mění a proměňuje se v mnohem ambicióznější teorii. Toho si práce všímá a také to zachycuje a popisuje.
|
|
|
Charakteristika režimu Slobodana Miloševiče v Srbsku
Lazarevič, Uroš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Koncem 80. a začátkem 90. let minulého století, v souvislostí s politickou a ekonomickou krizí Sovětského svazu, došlo ve komunistických státech střední a východní Evropy k dramatickým změnám, které ve většině případu vedly k pádům komunistických vlád a nastolení demokracie. V nových podmínkách, které často provázel chaos, stejně tak jako politické a ekonomické vakuum po pádu komunistického režimu, si však většina někdejších evropských satelitů Sovětského bloku našla svou cestu k nastolení demokracie, vlády zákona a ekonomickému rozvoji. V některých případech to byla cesta velmi tmtitá, plná hledání a omylů, v konečném důsledku však vedla k úspěšné transformaci komunistických společností v moderní evropské demokratické státy. Dramatický rozpad Jugoslávie a občanská válka v Chorvatsku a Bosně však zavedla většinu bývalých jugoslávských republik na zcela jinou cestu. Pád komunismu, se všemi politickými a ekonomickými důsledky, a znovuzrození nacionalistických vášní vedly, především v Srbsku a Chorvatsku, k vzestupu nových vůdců, Slobodana Miloševiče a Franjy Tudjmana. Ti se stali otci zakladateli zvláštních a přitom sobě velmi podobných režimů, které byly, dle rozdělení Juana Linze, kombinací autoritářství, některých prvků sultanismu, a demokracie. Právě režim Slobodana Miloševiče se v době bombardování...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.