|
|
Život v německé vesnici na Liberecku
Rampír, Tomáš ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Ferstl, Roman (oponent)
Nyní se pokusím shrnout celou svou práci a zkusím říci i důvody, proč došlo tak rychle k tak fatálnímu rozpadu jednoho soužití ve středu Evropy. Myslím, že ono rozcházení začalo daleko dříve než na počátku 20. století. Již v době národního obrození docházelo k vymezování jedné skupiny vůči druhé, domnívám se, že lze říci, že to byl jeden z hlavních rysů 19. století. Již v této době byly položeny základy k budoucím problémům. Dalším faktorem byl čas, změny na našem území probíhaly velice rychle a měly zásadní význam na život zdejších lidí. Prakticky přes noc se z většiny stala menšina, z mocného národa troska a z národa, jenž byl podle mnohých na vymření, silný a suverénní stát. Každý si zvykáme na nové věci těžko, a tak se nemůžeme moc divit, i vzhledem k okolnostem jakou byla například krize, že mnozí viděli v Československu svého nepřítele. Již jsem to řekl, že kdyby nebylo Hitlera, jsem přesvědčen, že by se nakonec podařilo problémy překonat, vždyť všichni se shodují v jedné věci, až do poloviny roku 1937 nebyly vztahy mezi Čechy a Němci tak katastrofální.
|
|
|
Čeští a polští historici po 2. světové válce. Vzpomínky, paměti a realita.
Pokorný, Jiří ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Kořeny vzájemných vztahů českých a polských historiků můžeme hledat již hluboko v XIX. století. V této době, kdy se začínají formovat základy moderního polského a českého národa, vznikají i obrysy moderní české a polské historiografie. Jako příklad zde můžeme uvést živý zájem otce naší historické vědy Františka Palackého o dění v Polsku, a to zejména v době národních povstání let 1831 a 1863. I když Palacký ke druhému z těchto povstání zaujímal stanovisko ryze negativní a to hlavně díky svému slavjanofilství, rozpoutala se v řadách české inteligence debata, která dostala dění v ruském záboru do středu veřejného života a kromě jiného vyvolala zájem i o dějiny našich sousedů a jejich historickou tradici.
|
|
| |
|
|
Vývoj mladoboleslavského hradu 10. - počátek 17. století
Beránek, Bořivoj ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Závěrem bych rád zhodnotil výsledky své diplomové práce, kterou j s em se pokusil projít dějinami a stavebním vývojem hradiště, hradu a zámku v Mladé Boleslavi. Ačkoli v roce 1934 slavilo město Mladá Boleslav 700 let od svého založení a roku 1984 si připomínala 750. výročí, mohla by se přihlásit k daleko staršímu vývoji, který sahá až do hloubi 10. století. Snad už k roku 950, kdy se v saských pramenech připomíná "Nový hrad", různými autory (Šimák, Kalista, Turek) spojovaný právě s hradištěm na Mladé Boleslavi. Pak by nejstarší dějiny místa mohly vypadat následovně: V roce 936 Boleslav I. likviduje charvátské hradiště na Chlumu a nechá vybudovat hradiště nové v blízkosti starého, ale v méně exponované poloze. K roku 950 nalézáme na tomto novém hradišti Boleslavova syna (asi budoucího Boleslava II.), patrně coby správce údělu, údělného knížete. Nový hrad se stává správním centrem celé oblasti a v j e h o bezprostřední blízkosti vzniká podhradí, tržní osada. Jak bylo řečeno výše (kap. 2. 2.), není nutné za každou cenu ztotožňovat rané boleslavské dějiny s tímto datem a ujímat se dodnes nejasné lokalizace "Nového hradu" (když už, tak spojovaného spíše se Žatcem). Plně postačí z j i š t ě n í , že boleslavské přemyslovské správní hradiště plně fungovalo v závěru 10. věku.
|
|
|
Obnova kamenné schránky Svatováclavské koruny. Restaurace Karlštejna a její odraz v českém tisku.
Venclík, David ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Doba vlády císaře Karla IV. byla českou společností 19. století vnímána jako zlatý věk dějin země. Společně s postavou panovníka se stávaly předmětem zájmu také stavby související s jeho zakladatelskou činností. Kromě katedrály sv. Víta patřil k nej významnějším právě Karlštejn. Dodnes není zcela jasné za jakým účelem nechal Karel IV. v blízkosti Prahy tento královský hrad vlastně postavit. 1 Uschování svatých ostatků, říšských korunovačních insignií i důležitých listin však svědčí o tom, že pevnost měla pro císaře naprosto unikátní význam. Velmi často sem panovník přijížděl před důležitými státnickými rozhodnutími, ovšem později jeho návštěv ubylo. Prostory hradu měl zřejmě až příliš propojené se svou třetí ženou Annou Svídnickou, a po její smrti zanevřel. Mnohem častěji pobýval na hradě Tangermünde, který Karlštejn svojí vnitřní výzdobou v mnohém připomíná. Hrad se měl stát rezidencí jeho nej staršího syna a nástupce Václava IV., ovšem ten si místo příliš neoblíbil. V době husitských válek se Karlštejn stal nedobytnou pevností katolické strany.2 Roku 1446 sem byly přemístěny svatováclavské klenoty, čímž byl hradu propůjčen nový význam. Po velkém požáru Pražského hradu roku 1541 bylo rozhodnuto umístit sem kopie zemských desek. Změna nastala na počátku 17. století, kdy Karlštejn svůj dřívější smysl...
|
|
|
Jihoafrická diamantová pole a čeští cestovatelé v druhé polovině 19. století.
Smočková, Monika ; Halászová, Věra (vedoucí práce) ; Ferstl, Roman (oponent)
Cílem mé diplomové práce je tedy nejen popsat osudy českých cestovatelských osobností v oblasti jižní Afriky, ale zaměřit se především na jejich přínos v oblasti poznávání zdejších kultur, na j e j i c h vztah k nim a v neposlední řadě i na to, jak byly výsledky j e j i c h cest přijímány veřejností ve vlasti. Ačkoliv se v mnou sledovaném období na diamantových nalezištích v okolí Vaalu a Kimberley prokazatelně pohybovalo několik desítek Čechů či jejich potomků, většinu z nich neznáme ani jménem. Z anonymity vystupuji 1 Nejnovější bádání na tomto poli reprezentuje článek J. Olši "První Češi v černe Africe" uveřejněný ve zvláštním vydání časopisu National Geographie v roce 2005. - 8 - pouze někteří a pramenná základna dovoluje sledovat osudy jen těch nejznámějších: Emila Holuba, Čeňka Paclta a Jiřího Viktora Figula. Pro studium problematiky jihoafrických diamantových polí a přítomnosti osob českého původu na nich jsem nejprve využívala dostupnou literaturu naší provenience. Zde se jednalo především o biografie jednotlivých cestovatelů a vlastní cestopisy či vzpomínky. Ovšem zejména cestopisné romány jsou již na první pohled značně tendenční, proto jsem se rozhodla zaměřit se i na dostupné archivní prameny, zejména zachované originály dopisů poslaných z Afriky do Čech. Nejvíce takové korespondence jsem...
|
|
|
Josef Ambrož Gabriel (Zakladatel české regionální historiografie na Sušicku)
Matyášová, Jitka ; Ferstl, Roman (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Šumava a konkrétně Sušicko s hradem Kašperkem si mě natrvalo získalo už před mnoha lety, když jsem na hradě Kašperku začala pracovat jako průvodkyně. Strávila jsem tam s přáteli nejedno léto i zimu, ať už jako průvodkyně nebo brigádník v době, kdy se hrad intenzívně rekonstruoval, a zajímala se o historii regionu. Když jsem si měla vybrat téma diplomové práce, bylo jasné, že se musí týkat dějin této oblasti. Původně jsme s vedoucím diplomové práce PhDr. Bohdanem Zilynským uvažovali o zpracování tématu širšího, a to České regionální historiografie na Sušičku. Jak ale práce na tomto tématu postupovala, ukázalo se, že Josef Ambrož Gabriel byl osobností vskutku zakladatelskou, přesto však o něm dodnes kromě několika menších prací neexistuje monografie, která by shrnovala nové poznatky o jeho životě a díle. Proto jsem se nakonec rozhodla věnovat se podrobněji právě tomuto prvnímu významnému historiografovi Sušická. Zaměřila jsem se především na jeho dílo, i když jeho strhující životní osud jsem nemohla vynechat.
|
|
|
Hospodářsko-sociální poměry v Kostelci nad Labem 50. a 60. let 17. století
Rejšek, Martin ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Třicetiletá válka a její dopad na nejrůznější vrstvy obyvatel je tématem, které stále není badatelsky ukončenou kapitolou. Zkoumání hospodářských dějin v 2. polovině 17. století se těší zvýšenému zájmu o danou problematiku. Můžeme se setkat se studiemi staršího data, které ovšem nevyhovují metodickým přístupem. Tyto práce jsou obdivuhodně pestré, podepřené celou řadou archivních materiálů,1 ale stále postrádáme dílčí studie sociálně-hospodářského charakteru. Přístup к menším hospodářským celkům a jejich zevrubná analýza je ovšem pouhým základem celkové přehledu historické epochy, která byla v dílčích momentech převratná pro vývoj celé Evropy. I v mikrohistorii se setkáváme s rozdílnými přístupy. Můžeme pracovat s konkrétními událostmi a zasazovat jejich význam do kontextu větších celků (např. velkostatek, kraj, region apod.), nebo se snažíme postihnout přímo události těchto celků nadřazených té nej základnější mikrohistorii. Tato práce si neklade za cíl být kompletním pojednáním o problematice královských měst v Polabí v 17. věku. Snaží se být předpokladem pro další poznání, možností к podepření, vyvrácení, nebo korigování názorů a interpretací učiněných v souvislosti se zkoumáním větších celků. Studie chce směřovat к poznání sociálněhospodářské situace v Kostelci nad Labem. Pro poznání a pochopení poměrů...
|
|
|
Dějiny Smíchovského akcionářského pivovaru ( Od jeho založení roku 1869 do roku 1894)
Blahová, Veronika ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Ferstl, Roman (oponent)
V polovině 19. století nastal v Čechách v průmyslové výrobě převratný rozvoj, kdy se kvapem zakládaly velké průmyslové závody a často se koncentrovaly do určité oblasti. Jednou z takových oblastí byl bezesporu i Smíchov. Během pětatřiceti let se z malého předměstí Prahy s 2 608 obyvateli stala prosperující průmyslová lokalita s více než třiceti tisíci obyvateli.1 O její rozvoj se postaraly především Ringhofferovy továrny na stroje, Pražsko - Smíchovská továrna na kartouny a Akcionářský pivovar. Pouze poslední jmenovaný podnik zůstal na stejném miste a s totožnou výrobou až do dnešního dne. Také i mezi ostatními v té době zakládanými velkými pivovary je jedním z mála, které vyrábějí pivo i dnes a v Praze je posledním z velkých pivovarských podniků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.