|
|
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
|
|
| |
|
|
Eskalace napětí v Perském zálivu v roce 2019 v kontextu vývoje íránsko-amerických vztahů
Vítek, Kryštof ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá eskalací napětí v Perském zálivu v roce 2019 v kontextu vývoje bilaterálních vztahů v období let 2017-2019 mezi Spojenými Státy Americkými a Íránem. Cílem práce je identifikovat konkrétní důvody, které předcházeli eskalaci napětí v oblasti Perského zálivu ve období května až září roku 2019 nejen v kontextu vývoje vzájemných vztahů USA a Íránu, ale také s ohledem na geopolitickou rivalitu mezi Teherán a klíčovým blízkovýchodním partnerem Spojených Států - Saúdskou Arábií. Výzkumná otázka práce zjišťuje, zda se hlavním důvodem eskalace napětí stala sekuritizace Íránu v rámci národní bezpečnostní strategie Donalda Trumpa. K dosažení vytyčených cílů a odpovědi na výzkumnou otázku využívá práce metodu obsahové analýzy vybrané literatury. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých je za pomoci zmíněné metody zkoumán vedle Trumpovy praktikované politiky vůči Íránu také potenciální podíl tří hlavních geopolitických aktéru Perského zálivu, tedy Spojených států amerických, Saúdské Arábie a Íránu. Výsledkem šetření je potvrzení teze, že Trumpův sekuritizační narativ vůči Íránu vedl k eskalaci napětí, nicméně na vzniku incidentů v roce 2019 se taktéž významně podílela dlouhotrvající geopolitická rivalita mezi Íránem a Saúdskou Arábií, Trumpův islamofobní politický diskurz a...
|
|
|
Role konspiračních teorií v americké politické kultuře. Případová studie QAnon
Klofáč, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Konspirační teorie již nelze považovat za okrajovou záležitost, která by se týkala jen pár jedinců. Jejich síla byla výrazně umocněna rozvojem informačních technologií, což umožnilo neznámým jednotlivcům oslovit masy lidí v nevídaném měřítku. Konspirační teorie nejsou novým fenoménem a Americká společnost je konspiračními teoriemi ovlivňována od samotného počátku. Obava z kon- spirací a konspirační smýšlení hrají v amerických dějinách významnou roli. Podle obvyklých před- stav konspiračních teoretiků dochází k neustálému pronikání nepřátel do klíčových institucí amer- ické společnosti. Ta má vzhledem ke svým tradičním hodnotám predispozici konspiračním teoriím důvěřovat. Konspirační teorie jsou nástrojem politické propagandy a stejným způsobem zafungoval v americké společnosti i QAnon. Díky internetu a sociálním sítím, které výrazně přispěly k defor- maci sdílené reality se QAnonu podařilo ovlivnit americkou společnost a stát se vlivnou konspirační teorií, která se dostala do nejvyšších pater americké politické scény. Práce se zabývá otázkou, jaké konkrétní kvality dopomohly QAnonu stát se mainstreamovou konspirační teorií a jak k tomu přis- pěla náchylnost americké společnosti spikleneckým teoriím věřit. Analytická část případová studie zkoumá okolnosti vzniku a rozmachu QAnonu a analyzuje jej...
|
|
|
Alternative media and political activism: Crooked Media's involvement in Georgia elections
Bártová, Patricie ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Alternativní média jsou různorodou kategorií médií, obsahující několik různých typů mediálních organizací, které se různými způsoby staví proti mainstreamovým médiím. Tato studie si klade za cíl prozkoumat, jak by měla být alternativní média definována. Konkrétně poskytuje komplexní rámec pro jejich odlišení nejen od mainstreamových médií, ale také od extremistických publikací, propagandistických publikací či publikací záměrně obsahujících zavádějící a nepravdivé informace. V této souvislosti je také zkoumána možnost využití alternativních médií jako nástrojů politického aktivismu. Pro efektivní ilustraci využití alternativních médií jako aktivistického nástroje používá tato práce jako příklad americkou mediální společnost Crooked Media. K analýze postojů publika k stranickému obsahu, byl mezi publikum společnosti distribuován online průzkum. Dále byla provedena obsahová analýza epizod podcastů vydaných společností, aby poskytla přehled o specifikách politicky angažovaného obsahu. Nakonec tato studie zkoumá konkrétní výsledky aktivistických iniciativ uskutečněných touto společností. Výsledky ukazují, že alternativní média jsou užitečným nástrojem k politickému aktivismu, zvláště když mediální organizace dokáže efektivně vytvořit pocit sounáležitosti se svým publikem. I když však diváci mohou...
|
|
|
Tichá revoluce a následný politicko-společenský vývoj v Quebecu
Sluková, Kristýna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Tichou revolucí a jejími následky týkajících se především politické a společenské oblasti v Quebecu. "Révolution tranquille" byla významnou součástí historického vývoje kanadské provincie Quebec. Díky tomuto "velkému átorskému skoku" se Quebecu povedlo osvobodit od dlouholeté konzervativní vlády, která držela celou provincii pod dohledem římsko katolické církve a odmítala jakékoliv progresivní myšlenky, které se mezitím rozvíjely všude jinde v západním světě. Období od konce 40. let, kdy se stal Maurice Duplessis quebeckým premiérem, až do konce jeho vlády roce 1959, se někdy sarkasticky označuje jako období temna, tzv. Grande Noirceur, doslovně přeloženo jako "Velká temnota". Součástí následků revoluce nebyla pouze změna v politické sféře, ale také značná vlna sekularizace, reformy vzdělávaní, zdravotnictví, hospodářství, dále také změna vztahů mezi frankofonním a anglofonním obyvatelstvem v neposlední řadě počátek quebeckého nacionalistického hnutí a jeho touhy o nezávislý Quebec, jež se stala otázkou číslo jedno na několik dalších desetiletí v celé Kanadě. Práce je složena ze čtyře základních kapitol. První kapitola stručně zmiňuje historický vývoj v Quebecu až do počátku 50. let 20. století pro porozumění historického postavení provincie a frankofonních obyvatel ní. Druhá...
|
|
|
Proměna Detroit Police Department v kontextu socio-ekonomické situace města Detroit od 60. do 80. let
Moucha, František ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Reforma policejních složek ve městě Detroit amerického státu Michigan, je fenomén sahající zhruba do počátku 60. let 20. století. Jedná se o fenomén charakterizující organizování a fungování policejních složek alternativními způsoby, kdy se policie odklání od komunitního policejního dozoru k různým programům, které mají za cíl rychlé snížení kriminální aktivity. K tomu jsou často využívány federální prostředky, ať už finančních, nebo zákonných rámců. Tyto legislativní rámce umožnují například spolufinancování lokálních policejních složek s pomocí federální vlády nebo převedení vojenského vybavení v rukou civilních bezpečnostních složek, a jejich nakládaní s těmito prostředky. Avšak dojem veřejnosti z tohoto fenoménu může být ale různý. Policie jakožto civilní bezpečnostní složka se díky tomto fenoménu dostává nebezpečně blízko k definici a fungování vojenských ozbrojených složek. Toto může vést k dojmu splynutí těchto dvou složek. Fenomén se tedy věnuje tomu, zda se jedná o policii užívající vojenské postupy, či se z policie naopak stává další ozbrojená složka s represivním fungováním.
|
|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
host ::
RSS.