|
|
Lateralita v lokomotorně-rotačním a sociálním chování savců
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Lateralizace mozkových struktur projevující se behaviorální lateralitou je dnes dobře známým jevem u obratlovců a její ekvivalenty nalézáme i u bezobratlých živočichů. V této práci budu pojednávat o lateralitě projevující se u savců v motorickém chování, které zahrnuje převážně preferenční používání jedné končetiny (tzv. handedness) a stranovou preferenci rotačních pohybů. V této práci bych chtěla shrnout většinu poznatků týkajících se laterality rotačních pohybů, které budou tvořit nejvýznamnější část mé bakalářské práce, na pozadí motorické laterality. Snažím se vysvětlit změny laterality v závislosti na okolních situacích a emočním nastavením jedince a uvádím příklady laterality na individuální i populační úrovni u savců. Klíčová slova: Lateralizace, Motorická lateralita, Rotační asymetrie, Preference končetiny, Individuální lateralita, Populační lateralita, Savci
|
|
|
Spatial memory in humans and its disorders: From animal models towards schizophrenia
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Ke studiu prostorové paměti se často využívají úlohy původně vytvořené pro zvířata, jako Morrisovo vodní bludiště a Kolotočové bludiště. Tyto úlohy prokázaly svůj význam nejen s ohledem na identifikaci neurofyziologických podkladů prostorové paměti, ale také ve farmakologickém výzkumu u animálních modelů neuropsychiatrických onemocnění. V této souvislosti se v posledních letech věnuje značná pozornost zejména modelování kognitivního deficitu u schizofrenie a možnostem jeho terapie. Komparativní výzkum srovnávající schopnosti modelových zvířat a pacientů v podobných úlohách umožňuje ověřit fenomenologickou a prediktivní validitu animálních modelů. Cílem této práce bylo vytvořit virtuální (počítačové) analogie dvou behaviorálních úloh, které by podobné srovnání umožnily. Tato dizertační práce nejdříve popisuje experiment posuzující výkon potkanů v animálním modelu schizofrenie, vyvolaným aplikací dizocilpinu (MK-801), v reverzních variantách dvou prostorových úloh (v měnících se prostorových podmínkách) ve snaze otestovat mentální flexibilitu, schopnost značně narušenou u schizofrenie. Následující dva experimenty pak prezentují nálezy virtuálních analogií obou úloh testovaných u pacientů po první epizodě schizofrenního onemocnění. Naše nálezy potvrdily deficit prostorové paměti a mentální flexibility u...
|
|
|
Změny paměti epizodického typu v průběhu stárnutí
Čechová, Kateřina ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývala pamětí epizodického typu u lidí a jejími změnami v průběhu stárnutí u zdravé populace. Epizodická paměť je typ paměti pro specifické události a jejich vztahy v čase a prostoru, zahrnující vědomé znovuvybavení a mentální cestování časem. Jako její analogie testovatelná u zvířat byla navržena paměť epizodického typu definovaná jako paměť pro čas a umístění určité události v minulosti ("co-kde-kdy"). Nejprve jsme se zaměřili na metodologické srovnání standardních psychologických testů epizodické paměti a nově vyvinutého neverbálního počítačového testu paměti epizodického typu (EMT; Episodic-Like Memory Test) s několika různě obtížnými variantami, který umožňuje rozlišovat paměť pro obrázky, jejich pořadí a umístění (Vlček et al., 2009). Druhým cílem naší studie bylo prokázat, že koncept paměti epizodického typu "co-kde-kdy" je vhodným modelem pro testování epizodické paměti u lidí. Test EMT není závislý na verbalizaci obsahu oproti jiným testům epizodické paměti, proto bylo zajímavé porovnat jeho výsledky s jinými standardně užívanými testy epizodické paměti. Výsledky v testu EMT byly porovnány ve třech věkových kohortách (N = 58; mladší, střední věk, starší) zdravých dobrovolníků. Signifikantní rozdíl mezi věkovými skupinami byl zaznamenán u prostorové složky paměti...
|
|
|
Human spatial navigation strategies in virtual environments
Hejtmánek, Lukáš ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce přináší přehled psychologických a neurologických teorií a výzkumu z oblasti lidské navigace. Shrnuje, jak navigace u lidí funguje, jaké systémy ji tvoří a jaké informace z okolního prostředí navigace vyžaduje pro správnou činnost. Následně presentuji výsledky několika experimentů z virtuální reality testujících procesy vybavení a užití dvou nezávislých ref- erenčních rámců: allocentrického rámce, který je definován několika ori- entačními body, a objektového rámce. Můj výzkum se snaží zjistit, zda- li během tréninku dochází k prolnutí těchto referenčních rámců, a zda je jejich vybavování z paměti simultánní či postupné. Výsledná data částečně odpovídají předchozím výzkumům a naznačují, že zkoumané representace jsou uloženy a vybavovány nezávisle na sobě. Probandi vykazují delší reakční časy u úkolů, které vyžadují změnu referenčního rámce. Nicméně data také naznačují, že přechod z objektového rámce nenastáva před samotným zadáním úkolu, což je v rozporu s předchozími studiemi. Možná vysvětlení jsou rozebírána v diskusi. klíčová slova: navigace u lidí, přepínání, representace prostředí, objektový referenční rámec, virtuální realita
|
|
|
Sekvenční analýza herního chování hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus)
Palečková, Marie ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Sociální hra je velmi variabilní chování obsahující mimo jiné prvky převzaté z jiných kontextů (např. predace, agresivní chování, sexuální chování). Tyto prvky přinášejí riziko, že hra může eskalovat do agonistického střetu nebo přinejmenším být přerušena. Proto se u mnoha druhů vyvinuly specifické signály sloužící k potvrzení herního charakteru interakce. Některé herní signály mohou mít specifickou metakomunikační funkci, tj. svou přítomností v těsné blízkosti prvků převzatých z agresivního chování upravovat jejich význam. Cílem této diplomové práce bylo pomocí sekvenční analýzy herního chování hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) prověřit, zda určité prvky v herní sekvenci zastávají metakomunikační funkci herních signálů. Otestovala jsem, zda je výskyt některých prvků s domnělou signální funkcí nenáhodný a zda vykazují v sekvenci asociaci s prvky převzatými z agresivních kontextů. Výsledky ukázaly, že v literatuře často uváděný herní signál primátů - play face - se vyskytuje s téměř dvojnásobně zvýšenou pravděpodobností bezprostředně před či po agresivním prvku, nese tedy v herní sekvenci metakomunikační funkci. Ostatní testované prvky nebyly významně asociovány s agresivními prvky, a proto metakomunikační funkci neprokazují.
|
|
|
Mateřská investice a reprodukční strategie u domácích koní
Komárková, Martina ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Vlček, Kamil (oponent)
Disertační práce je zaměřena na detailní studium vybraných sociobiologických jevů, které se váží k období laktace. Během čtyř let sledování v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem se podařilo sesbírat data o kojení téměř osmdesáti hříbat koně domácího (Equus caballus), která byla vyhodnocena společně s údaji o reprodukční historii matek, jejich dominančními interakcemi a následným rozborem hierarchického postavení odrostlých hříbat. V první studii popisuji (společně se svými spoluautory), že dominantní klisny oproti klisnám jim sociálně podřízeným, kojí své potomky déle, a tedy o ně více pečují. Jsou také při kojení méně rušeny, zatímco samy častěji agresivně ukončují kojení submisivním matkám. Dominantní klisny tak mohou získávat následnou kompetitivní výhodu pro své potomky. V druhém článku je osvětlena reprodukční strategii klisen, čelících dvojí mateřské investici, tedy kojení stávajícího hříběte a současné březosti. Bylo zjištěno, že oproti předpokladu březí matky v porovnání s "nebřezími" nekrátí sajícím hříbatům kojení, ani jim kojení více neukončují. Zřejmě se tak mládě snaží předpřipravit na pozdější fázi březosti, kdy budou muset své tělesné zdroje alokovat přednostně do plodu a přísun mléka odrůstajícímu potomku omezit. Ve třetím a čtvrtém rukopisu jsem se zabývala hypotézami, jak...
|
|
|
Arachnofobie a příčiny strachu z pavouků
Říha, Roman ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Strach z pavouků je velmi rozšířený a v určitých případech může přerůstat ve fobii. Negativní postoj k pavoukům lze nalézt již v mytologii některých národů. Tento postoj je často zastáván i v kultuře západní civilizace. Je zajímavé, že tento strach přetrvává, ačkoli je jen velmi málo pavouků, kteří jsou schopni ohrozit lidský život. Je více možných příčin vzniku arachnofobie, mimo jiné klasické podmiňování, informační přenos a vliv emoce odporu. Právě vliv odporu (znechucení) se jeví jako velmi pravděpodobné vysvětlení vzniku fobie z pavouků. Relevantnost strachu je popsána na základě výčtu pro člověka nebezpečných pavouků. Někteří pavouci jsou totiž schopni ohrozit lidské zdraví toxiny obsaženými v jejich jedu. Základními otázkami jsou tedy opodstatněnost lidského strachu z pavouků a možné příčiny vzniku tohoto negativního vztahu.
|
|
|
Perception of space in virtual reality environments
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Vavrečka, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit problematiku prostorového vidění s ohledem na navigaci ve virtuálním prostředí a neuronální základy odhadu vzdáleností. Pro tento účel byla vytvořena virtuální verze Úlohy hledání skrytého cíle, která je analogií Morrisova vodního bludiště pro lidi. Práce prezentuje výsledky experimentu s odstraňováním orientačních značek v kruhové aréně. Cílem experimentu bylo objasnit, jestli pro naši arénu platí předpoklad teorie kognitivního mapování o rovnocennosti orientačních značek při hledání skryté pozice cíle. Výsledky experimentu naznačují, že přesnost odhadu pozice cíle je dána nejen počtem viditelných značek, ale i jejich individuální hierarchií. Ta může být odvozena na základě jejich vzdálenosti od pozice cíle, ale v některých případech je ovlivněna výraznou identitou značky. Na tyto výsledky navazuje experiment využívající principy funkční magnetické rezonance s cílem objasnit neuronální základy odhadu vzdáleností ve virtuální aréně v egocentrickém a allocentrickém referenčním rámci. Výsledky potvrzují nálezy citovaných studií o účasti oblastí okcipitálního a parietálních laloku při odhadování vzdáleností v prostoru. Porovnání obou typů referenčních rámců ukázalo, že zatímco pro egocentrický odhad je specifická i aktivita premotorických korových oblastí, v...
|
|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
|
Episodic like memory in nonhuman animals
Gálik, Michal ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Epizodická pamäť je schopnosť, ktorá umožňuje človeku mentálne prežívať minulé udalosti z vlastného života. Táto schopnosť bola dlho považovaná za výhradne ľudskú vlastnosť. U ľudí totiž slúži ako dôkaz epizodickej pamäte subjektívne vedomie, ktoré prežívame pri epizodickom spomínaní. Z tohto dôvodu, je zložité túto kognitívnu schopnosť preukázať aj u iných živočíšnych druhov. Napriek tomu však existuje niekoľko nepriamych dôkazov, ktoré nasvedčujú tomu, že aj ostatné živočíšne druhy epizodickou pamäťou do určitej miery disponujú. Táto bakalárska práca sumarizuje doterajšie poznatky o epizodickej pamäti, poskytuje prehľad štúdií epizodickej pamäte u jednotlivých živočíšnych taxónov a porovnáva metodiky, ktorými sa jednotliví autori snažili danú schopnosť demonštrovať. Zvláštny dôraz je kladený predovšetkým na vtáky, hlodavce a primáty. KLÚČOVÉ SLOVÁ : Epizodická pamäť, Episodic-like memory, Hipokampus, Kognitívna schopnosť, Zvierací model
|
host ::
RSS.