|
|
Virtuální simulace vyšetření v magnetické rezonanci jako metoda expozice obávanému vyšetření- studie proveditelnosti
Nečas, Jaroslav ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Kuchař, Jakub (oponent)
Tato práce je studií proveditelnosti, uskutečněnou v rámci Centra výzkumu virtuální reality v duševním zdraví a neurovědách Národního ústavu duševního zdraví. Práce zkoumá proveditelnost a potenciál využití virtuální simulace vyšetření v magnetické rezonanci jako metody pro snížení obav z tohoto vyšetření u klaustrofobních pacientů. Teoretická část se nejprve věnuje definici pojmu virtuální realita, technologii virtuální reality, termínu prezence a využití virtuální reality v klinice. Dále se zabývá úzkostí a klaustrofobií v souvislosti s vyšetřením v magnetické rezonanci a různými formami intervence. Nakonec pak zkoumá virtuální realitu jako intervenční metodu této úzkosti. Pro praktickou část si práce stanovuje dva výzkumné cíle. Primárním výzkumným cílem práce je ověřit proveditelnost virtuální simulace u klaustrofobních probandů, sekundárně prozkoumat potenciál procedury pro snížení obav probandů z reálného MRI vyšetření. Výsledky práce ukazují na schopnost procedury účinně vyvolat u klaustrofobních pacientů úzkost během virtuální simulace a na potenciál pro snížení jejich obav z reálného vyšetření.
|
|
|
Využití zážitkové virtuální reality k minimalizaci úzkosti u dětí se závažnou život limitující diagnózou.
Zubková, Anna ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Vlčková, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím virtuální reality jakožto zážitkové intervence pro mírnění úzkostí u dětí se závažnou život limitující či ohrožující diagnózou. Literárně přehledová část je založena na třech stěžejních kapitolách v rámci kterých, je nastíněn: a) život dětí s těmito závažnými nemocemi s hlavním zaměřením na časté návštěvy ve zdravotnických zařízení za účelem poskytování lékařské péče a léčby, b) nejčastěji zmiňované aspekty psychologického distresu u těchto dětí a jejich rodin a c) základní informace a přehled možného užití virtuální reality jako psychologické intervence a jejího efektu u pediatrické populace. Empirická část diplomové práce je designovaná jako studie proveditelnosti na základě které, bylo potvrzeno, že je VR intervence v kontextu nemocničního prostředí proveditelná a je dětskými pacienty dobře tolerovaná a pozitivně přijímaná. Vybrané metody sběru dat jsou pro děti zvládnutelné a nezatěžující. Celková míra distrakce byla vysoká u všech účastníků, až na jednoho, který reportoval hru jako málo zábavnou a nebyl schopen se na ni soustředit. Sekundární analýzy zaměřené na pilotní evaluaci efektu VR na mírnění úzkosti nastínily možný efekt VR ve snižování úzkosti. Tento pilotní výsledek je však nutné ověřit v dalších výzkumech s komplexní metodologií...
|
|
| |
|
|
Využití virtuální reality v terapeutických technikách práce s vtíravými myšlenkami u pacientů s úzkostnými poruchami
Boss, Diana Isabela ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce je pilotní studií vzniklou pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví. Práce se zabývá možností využití virtuální reality při léčbě vtíravých myšlenek u úzkostných pacientů. V teoretické části jsou popsána stěžejní témata, tedy úzkostné poruchy, se zaměřením na generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně kompulzivní poruchu, vtíravé myšlenky a virtuální realita. Praktická část je zaměřena na analýzu výzkumných cílů. Prvním výzkumným cílem je ověření adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při práci s vtíravými myšlenkami. Druhým cílem je srovnatelnost techniky Strastiplného času (běžně využívané při léčbě nechtěných myšlenek) prezentované ve virtuální realitě s její klasickou podobou. Data byla sbírána u pacientů v Národním ústavu duševního zdraví, hospitalizovaných na oddělení 1 nebo docházejících do denního stacionáře 2. Cíle jsou ověřovány pomocí metod kvantitativní analýzy. V rámci této analýzy byly nalezeny podklady pro podporu adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při terapii vtíravých myšlenek, i srovnatelnost metod Strastiplného času prezentovaného ve virtuální realitě s klasickou podobou. KLÍČOVÁ SLOVA virtuální realita, vtíravé myšlenky, Strastiplný čas, generalizovaná úzkostná porucha, obsedantně-kompulzivní porucha
|
|
|
Psychologické aspekty používání digitálních technologií u batolat
Šustrová, Anna ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Tématem diplomové práce jsou psychologické aspekty používání digitálních technologií u batolat a postoj, jaký mají rodiče těchto batolat k používání technologií dětmi. Literárně přehledová část se zabývá specifiky batolecího věku z pohledu vývoje tělesného, kognitivního, socio-emocionálního a z pohledu interakce batolete s rodiči. Dále se literárně přehledová část zaměřuje na vymezení pojmu digitální technologie, na charakteristiky vybraných digitálních technologií a způsobu jejich užívaní dětmi batolecího věku. Práce se také zabývá dosavadními výzkumy, které se věnují možnému vlivu digitálních technologií na vývoj dítěte. Jsou přiblíženy také dosavadní výzkumy mapující postoje rodičů k používání digitálních technologií u dětí. Empirická část práce cílí na zmapování postoje rodičů batolat k používání digitálních technologií u jejich dětí. Skrze odpovědi rodičů pak práce nepřímo mapuje specifika používání technologií dětmi batolecího věku z hlediska množství času, obsahu aktivit, preferencí přístroje a způsobu zprostředkování digitální technologie dítěti. Výzkum byl uskutečněn za použití anonymního online dotazníku, který byl vytvořen pro účely této práce. Respondenti byli do výzkumu vybrání metodou samovýběru. Výsledky diplomové práce mohou být užitečné k úvodnímu zmapování problematiky používání...
|
|
|
Early stages of neurodegenerative diseases and their diagnosis using experimental cognitive tests with a specific focus on spatial cognition
Laczó, Martina ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Časná stádia neurodegenerativních onemocnění a jejich diagnostika pomocí experimentálních kognitivních testů se specifickým zaměřením na prostorovou kognici Abstrakt Tato disertační práce je zaměřena na časnou a diferenciální diagnostiku Alzheimerovy nemoci (AN) pomocí experimentálních kognitivních testů. AN začíná jako preklinické stadium, poté přechází do mírné kognitivní poruchy (MCI) a nakonec do stadia demence. Pro zpomalení progrese AN je zásadní časná diagnostika. Využití specifických biomarkerů AN, jako jsou amyloidová a tau pozitronová emisní tomografie a biomarkery AN v likvoru, je velmi limitované. Experimentální testy prostorové navigace a separace prostorových informací jsou závislé na oblastech mozku postižených v časných stadiích AN, a proto mají na rozdíl od tradičních kognitivních testů velký potenciál diagnostikovat AN. První studie ve virtuální realitě ukázala, že kognitivně zdraví starší senioři preferují navigaci závislou na okolním prostředí, zatímco účastníci s časnou AN preferují strategii závislou na poloze těla, čímž si kompenzují neurodegenerativní změny. Druhá studie používající navigační test ve virtuální realitě prokázala rozdílné profily poruch navigace u účastníků s MCI při AN a v důsledku jiné etiologie (tj. non- AN) a také prokázala, že vyšetření navigace odliší účastníky s...
|
|
|
Analýza psychometrických vlastností nově vyvinuté aplikace ve virtuální realitě
Hurych, Jan ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Práce se zabývá zjištěním psychometrických vlastností skórů nově vyvinuté aplikace s názvem "Mouchy". Tato aplikace je seriózní hrou ve virtuální realitě pro kognitivní screening. V teoretické části nejdříve vysvětluje pojem virtuální reality v kontextu psychologického testování a dále představuje výhody a nevýhody této převratné technologie. Jsou také zmíněny relevantní psychické funkce - především pozornost, které jsou významné pro podání dobrého výkonu ve VR aplikaci Mouchy. V poslední části je uvedena teorie týkající se zjišťování validity a reliability. V rámci praktické části je popsán vývoj této aplikace včetně dvou pilotních studií. Reliabilita byla zjišťována pomocí Bland Altmanových grafů Limitů shody a korelačních koeficientů v test-retestovém scénáři. Důkazy o validitě aplikace jsou založeny především na korelaci výsledků aplikace s věkem účastníků a vzorcích konvergence a divergence s ostatními relevantními metodami. Skóry aplikace vykazují poměrně nízkou stabilitu mezi první administrací a retestem, tudíž test-retestová reliabilita nebyla prokázána. V odlišné studii s vyšším počtem účastníků byla ale prokázána validita aplikace. Skóry aplikace odrážejí především obecný kognitivní výkon a vysoce korelují s věkem účastníků. Rozhodujícími faktory pro dobrý výkon v aplikaci jsou...
|
|
|
Rozeznávání tváří a emočního výrazu u primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Pro primáty, ale i mnohé další živočichy, je jedním z nejdůležitějších smyslů zrak. Mohou díky němu vnímat podněty z okolního prostředí, a to jak neživé předměty, tak jedince vlastního či jiných druhů. U některých, zejména sociálně žijících zvířat, je jednou z klíčových kognitivních dovedností schopnost rozeznávat jedince a jejich emoční vyladění na základě rozdílných obličejových znaků a mimiky.Tato práce si klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se rozeznávání tváří a emočních výrazů včetně neurologických mechanismů, které tuto schopnost umožňují, použitých experimentálních metodik a mezidruhového srovnání.
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
| |
host ::
RSS.