|
|
Antonio Maria Viani v Mantově. Malířské dílo a kresba.
Nová, Magdaléna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se zabývá osobností Antonia Maria Vainiho a jeho činností v Mantově. Přestože se Viani na dvoře mantovských Gonzagů uplatnil také jako architekt, scénograf, dekoratér a zastával pozici prefekta staveb, ze které dohlížel na veškerou uměleckou činnost vycházející ode dvora, je práce zaměřena na jeho malířskou činnost a s ní související přípravné kresby. Jedním z cílů práce bylo shrnout dosavadní umělecko-historické bádání o Vianim, kterému byla věnována pozornost od 60. let minulého století. Podstatné pozornosti se Vianimu dostalo na výstavě konané v Cremoně na přelomu let 1997/1998, na které byly poprvé publikovány umělcovy kresby z teplických Clary-Aldringenských alb a položen základ k poznání tohoto umělce. Diplomová práce navazuje na závěry této výstavy, která se svým zaměřením věnovala převážně Vianiho cremonským pracím, ve snaze zdůraznit velkolepost malířského díla, které Viani vytvořil také v Mantově. Po kapitole věnující se stručnému životopisu a shrnutí působení Vianiho v rodné Cremoně a na dvoře bavorských Wittelsbachů, následuje kapitola obsahující jednotlivé Vianiho mantovské realizace, které jsou dnes po dlouhé době Vianimu znovu právem přisuzovány. Nemalá pozornost je věnována velkolepému projektu na výzdobu Casina di Gioto, kde měl být vytvořen soubor několika desítek...
|
|
|
Efemérní architektura renesančních festivit v kresbě Giulia Campiho
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce informuje o životě a díle cremonského malíře, architekta a dekoratéra Giulia Campiho (cca 1502-1572), který se v roce 1541 stal autorem dekorací pro triumfální vjezd císaře Karla V. do Cremony. Spolu se svým spolupracovníkem Camillem Boccaccinem navrhl celou řadu slavobran, jejichž podoba se do dnešních dnů dochovala na přípravných kresbách. Několik přípravných kreseb, které jsou součástí v nedávné době objeveného alba Clary - Aldringenů z Teplic, uchovává Národní galerie v Praze. Diplomová práce se dotýká problematiky Campiho návrhů slavobran - řeší výtvarné vlivy, které mohly mít na Campiho kresebný výraz vliv, uvádí další dochované kresby z evropských sbírkových institucí a shrnuje podobu trionfa Karla V. v roce 1541 a Filipa II. v roce 1549 do Cremony.
|
|
|
F. A. hrabě Špork v grafických listech a obrazech
Benčová, Monika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá portréty Františka Antonína hraběte Šporka. Seznamuje s grafickými a malovanými podobiznami (všechny, kromě jedné miniatury, se nacházejí ve sbírkách v České republice), které si hrabě nechával tvořit zejména k prezentaci své osoby. Část práce je věnovaná životu hraběte, jeho zálibám, koníčkům a sudičským sporům, jež se promítly do jednotlivých děl (erbovní heslo "Pravda a Spravedlnost", lovecký řád sv. Huberta, lázně a hospitál Kuks atd.). Hlavní důraz je pak zejména kladen na představení dochovaných podobizen hraběte Šporka stejně jako seznámení s nově objevenými nebo nepublikovanými obrazy a grafikami, určení jejich autorství, doby vzniku spolu s ikonografickým rozborem. Vedle sebe se setkáváme s odlišnými autory a jejich výtvarnými kvalitami - vzniká tak rozmanitý soubor portrétů hraběte Šporka, jenž nebyl doposud kompletně zpracovaný. Katalog, důležitá součást práce, přichází na konci práce. Obsahuje již zpracované informace, především v případě olejomaleb pak i některé informace doplňuje.
|
|
|
Bartholomeus Spranger ve sbírkách v České Republice
Liška, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomní práce obsahuje popis osobnosti malíře Bartholomea Sprangera a jeho tvorbu v Českých sbírkách. Umělec Bartholomeus Spranger žil od roku 1546 do roku 1611. Narodil se v Antverpách a pak cestoval Evropou. Nejdříve zamířil do Francie ( Paříž a Lyon ) a poté šel do Itálie ( Parma, Milán a Řím ). Roku 1575 je povolán do Vídni a nato roku 1580 do Prahy. Cílem práce je analyzovat dílo v Českých sbírkách a zhodnotit jejich autorství. Dále pak cílem práce je prozkoumání písemných pramenů a také kritické zhodnocení použité literatury.
|
|
|
Umělecká tvorba malíře Jana Jiřího Heringa
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent)
Umělecká tvorba malíře Jana Jiřího Heringa. Diplomová práce. Marie Opatrná. vedoucí práce: Doc. PhDr. Martin Zlatohlávek Ph.D. - Praha, 2011 - 245 s. Anotace Tato diplomová práce řeší otázku umělecké tvorby Jana Jiřího Heringa, který působil v českém uměleckém prostředí v 1. polovině 17. století. Zabývá se východisky, ze kterých tento umělec vycházel, i předlohami, podle kterých tvořil. Heringova tvorba je tak zde zasazena do širšího evropského kontextu umělecké produkce. Jeho způsob tvorby podle grafických předloh tak přinesl do českého prostředí italské i nizozemské umělecké barokní prvky. V práci je obsažen celý soubor maleb a kreseb připisovaných Janu Jiřímu Heringovi nebo jeho dílně. Porovnáním těchto děl se autorka snaží rozlišit autentická díla samotného mistra a jeho dílny.
|
|
|
Změny interiéru klášterní baziliky svaté Markéty v Břevnově
Linart, Petr ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Změny interiéru klášterní baziliky svaté Markéty v Břevnově Klášterní kostel svaté Markéty v areálu břevnovského benediktinského kláštera byl vystavěn za velkého opata a stavitele Otmara Zinke na počátku 18. století. Jako každé architektonické dílo, procházela i výstavba této velkolepé chrámové stavby radikálního baroka svým vývojem. Před zahájením stavby byl změněn projekt architekta Pavla Ignáce Bayera jím samotným. Jeho nástupce Kryštof Dientzenhofer změnil i základové zdivo a celou stavbu pojal jako jednolodní. Změnou částečně prošel podle archivních záznamů i ikonografický program. Interiér byl postupně doplňován a částečně i měněn. Největší změny se týkaly výmalby, úpravy liturgického prostoru a rekonstrukce barokní varhanní skříně a stavby nového varhanního stroje.
|
|
|
Rodová a osobní prezentace Zachariáše z Hradce v zámecké rezidenci v Telči.
Salava, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek v Telči je jednou z několika staveb v České republice, jejichž interiéry se z druhé poloviny 16. století dochovaly téměř v původní podobě. Majitel dominia Zachariáš z Hradce nechal hrad rozšířit a bohatě vyzdobit. Výzdoba odráží především osobní vkus hradního pána. První předlohy pro výzdobu pocházejí z Norimberských dílen. Později převládly holandské vlivy. Prokázána je inspirace dílem holandských rytců Cornelise Corta a Franse Huyse a Švýcara Rudolfa Wyssenbacha. Neméně důležitým zdrojem inspirace je kniha Imagines gentis austriacae od Italského malíře Francesco Terzia. Reprezentaci lze připsat nejrůznější kryptoportréty, zejména v prostorách, které byly přístupné veřejnosti. Specifickou formou reprezentace jsou medvědí štítonoši v pohřební kapli, kteří nesou znaky hradního pána a jeho první ženy Kateřiny z Valdštejna. Medvědi poukazují na legendu, podle níž pochází rodina Zachariáše z Hradce ze starobylé italské rodiny Ursini. Reprezentaci sloužil i císařský sál, který je vyzdoben medailony, nesoucími portréty římských králů a královen a několika neidentifikovatelnými podobiznami. I když se mi nepodařilo prokázat existenci jednotného ikonografického program pro celý zámecký areál, je tato otázka stále otevřená. Ve výzdobě převládá prezentace zámeckých majitelů, před prezentací rodovou s...
|
|
|
Kapitoly z ikonografie renesančího portrétu v Čechách a na Moravě
Kubíková, Blanka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent) ; Jakubec, Ondřej (oponent)
Předmětem této disertační práce je studium ikonografie a ikonologie vybraných podobizen z fondu závěsných šlechtických portrétů 16. a počátku 17. století z českých a moravských sbírek ajejich zasazení do souvislostí dobového portrétního malířství v sousedních zemích. První kapitola je věnována portrétům Viléma z Rožmberka. Výsadní postavení rožmberského vladaře, který v hierarchii společnosti českých zemí zaujímal druhé místo po králi, má své obrazové vyjádření ve velmožových celofigurových podobiznách, jež odrážejí v bezprostředním časovém sledu nejnovější portrétní tendence z císařského okruhu a v ikonografických detailech umožňují dílčí konkrétní ikonologické interpretace. Založení portrétní rodové galerie v době dočasné ztráty tohoto výlučného postavení je možné interpretovat jako důrazný projev odhodlání k obnově prestiže rodu. Druhá kapitola je věnována obrazům z pernštejnské sbírky: dvojportrétu Marie Manrique de Lara s nahým dítětem a podobizně jejího chotě, Vratislava z Pernštejna. Sledována je především symbolická výpověd' dvojportrétu, který lze vnímat jako mariánský identifikační portrét oslavující zajištění kontinuity rodu. V obsahovém v spojení s podobiznou Vratislava z Pernštejna, nositele Rádu zlatého rouna, pak tato portrétní skupina nabývá kromě reprezentativní funkce i výpověd' o konfesní...
|
|
|
Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v 15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice
Kalina, David ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
David Kalina Resumé: Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v 15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice." Ve své bakalářské práci ,,Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice" podrobuji rozboru některé zachovalé fresky s námětem Posledního soudu a zjišťuji, kde umělci čerpali kompoziční a ikonografickou inspiraci. Tu především nacházím v mědirytinách Posledního soudu od Johanese I. Sadelera (1550-1600) a na četných dokladech dokazuji, jakým silným vlivem jeho grafické dílo působilo nejen na jeho současníky, ale i na umělce doby pozdější. Touto prací bych rád navázal na prácí o ,,Posledních soudech z 13.-14.století v Čechách." Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Apollo a Marsyas versus Pieta Rondanini. Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela
Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
WANKOVÁ Veronika Apollón a Marsyas versus Pieta Rondanini Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela Tato bakalářská práce se zabývá obrazem Apollón a Marsyas a Pietou Rondanini na pozadí pozdní tvorby Tiziana a Michelangela a zahrnuje dosavadní poznání o těchto dílech, jejich srovnání, ale i srovnání přístupů k pozdním dílům obou umělců. Oba umělci totiž do svých děl těsně před svou smrtí vložili velmi intenzivní myšlenku, která byla nadčasová a více méně se odvracela od současnosti obou starců. Díla se tak stala jasnou odezvou jejich pocitu, že již brzy tvořit nebudou, a proto by se měli plně oddat své milované tvorbě, dokud toho ještě jsou schopni. Při srovnání těchto děl jsem došla k závěru, že si jsou v kvalitě, filozofickém obsahu i ve své výpovědi rovna. Obě tato díla jsou totiž svojí komplikovaností záhadná, a tím i zajímavá. Tato složitost dosahuje až takové míry, že člověk má pocit, že vlastně k žádnému dokončení jejich srovnání ani nemůže dojít, jelikož při dalším pohledu na tato díla se vynořují opět další jejich spojitosti a rozdílnosti. Obraz Apollón a Marsyas i Pieta Rondanini jsou tedy prodchnuty myšlenkami na blížící se smrt a v obou dílech jde především o člověka. Díla se tak bez příkras vracejí k základním potřebám člověka - ochraně, pomoci, spravedlnosti, lásce. Jejich nedokončená...
|
host ::
RSS.