|
|
Umělecká tvorba malíře Jana Jiřího Heringa
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent)
Umělecká tvorba malíře Jana Jiřího Heringa. Diplomová práce. Marie Opatrná. vedoucí práce: Doc. PhDr. Martin Zlatohlávek Ph.D. - Praha, 2011 - 245 s. Anotace Tato diplomová práce řeší otázku umělecké tvorby Jana Jiřího Heringa, který působil v českém uměleckém prostředí v 1. polovině 17. století. Zabývá se východisky, ze kterých tento umělec vycházel, i předlohami, podle kterých tvořil. Heringova tvorba je tak zde zasazena do širšího evropského kontextu umělecké produkce. Jeho způsob tvorby podle grafických předloh tak přinesl do českého prostředí italské i nizozemské umělecké barokní prvky. V práci je obsažen celý soubor maleb a kreseb připisovaných Janu Jiřímu Heringovi nebo jeho dílně. Porovnáním těchto děl se autorka snaží rozlišit autentická díla samotného mistra a jeho dílny.
|
|
|
Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Resumé Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze Marie Opatrná vedoucí práce: PhDr. Martin Zlatohlávek, PhD. Kaple v Arcibiskupském paláci, zbudovaná ke Cti Všemohoucího Boha, blahoslavené Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého a Všech svatých, je významnou památkou umělecké tvorby rudolfínské doby. Její význam tkví i v míře zachování původní výzdoby. Kaple byla založena arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé roku 1599. Hypotéza existence předchozí kaple byla vyvrácena. Celou malířskou výzdobu na klenbě kaple provedl malíř Daniel Alexius z Květné. Výjevy Navštívení Panny Marie, Křest Krista a Kázání Jana Křtitele provedl podle grafické předlohy Cornelia Galla, který své mědiryty vytvořil dle Jana van der Straet. Pro tanec Salome mu byla předlohou grafika od Pietera Jansze Saenredama, která byla zhotovena podle obrazu Karla van Mandery. Poslední výjev na klenbě lodi, Zázračné zachránění knížete Jaromíra, byl pravděpodobně vytvořen podle obrazu německého anonyma. Tento obraz je nyní v majetku Národní galerie. Předloha malby Nejsvětější Trojice v presbytáři není známa. Kaple je také zdobena bohatou štukovou výzdobou. Její datace byla dlouho diskutována. Přikláním se k názoru, že pochází z doby založení kaple, tedy z roku 1599. V lodi se nachází galerie církevních prelátů,...
|
|
|
Dušičkové kaple v umění řádu Tovaryšstva Ježíšova
Čížkovská, Zdeňka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Opatrná, Marie (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit na vybraných stavbách dušičkové kaple řádu Tovaryšstva Ježíšova v období baroka v Čechách. Spojujícím vodítkem se pro vybrané prostory stala myšlenka posledních věcí člověka a především upomínka očistce, jehož přítomnost byla pro barokní společnost nezpochybnitelnou skutečností, v umění často připomínanou. Očistec, jako prostor, který dává naději katolíkům na spásu, se stal dokonalým prostředkem k uplatnění symbolů a uměleckému ztvárnění, jímž je možné odkázat věřícího k myšlence Posledního soudu.
|
|
|
František Siard Nosecký
Staňková, Petra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Opatrná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje osobě Františka Siarda Noseckého (1693-1753), českého malíře vrcholného baroka a jeho nástěnné tvorbě. Narodil se do uměleckého prostředí. Jeho otec Jindřich Nosecký byl rovněž malířem, což mělo na syna jednoznačně velký vliv. Většina děl Siarda Noseckého vznikla pro premonstrátský řád, do kterého už jako mladý vstoupil. Místa jeho tvorby často korespondují s místy, na která byl následně jako farář ustanoven a jeho činnost je tak patrná v různých lokalitách po Čechách. Největší prostor k seberealizaci však dostal ve svém domovském klášteře v Praze na Strahově, kde také strávil největší část svého zasvěceného života. Kromě seznámení s životem, dílem i tvůrčí inspirací malíře tvoří podstatnou část práce katalog děl, který představuje nejen dochovaná díla, ale i několik už neexistujících realizací, o kterých se dnes dovídáme pouze z literatury.
|
|
|
Informelní projevy v díle vybraných českých umělkyň
Vašíčková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Opatrná, Marie (oponent)
Bakalářská práce je zpracována jako studie, jež se zaměřuje na tvorbu vybraných umělkyň v stylovém médiu českého informelu. V úvodní kapitole je exponován český informel jednak ve vývojových souvislostech, jednak v kontextu uměleckém, kulturním a kulturně politickém. Jsou stanoveny jeho charakteristiky a připraven rámec pro jádro práce, v němž je informel uveden do souvislosti s výrazným prosazováním žen-umělkyň v daném období. V následující kapitole je formou stručných medailonů představeno sedm vybraných výtvarnic. Srovnávací analýza jejich informelních projevů je shrnuta v závěrečné kapitole v typologii pojetí informelu, jež se v díle zvolených umělkyň projevují, a studie se snaží argumentovaně odpovědět na otázky, proč se informelu věnovaly právě vybrané umělkyně. Klíčová slova informel, umělkyně, umění 20. století, Zorka Ságlová, Ludmila Padrtová, Pavla Mautnerová, Eva Janošková, Dana Puchnarová, Emila Medková, Eva Kmentová
|
|
| |
|
|
Ohlasy italských cest v dílech "českých" umělců a jejich působení na vývoj raně barokní malby v období let 1611-1650
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Steckerová, Andrea (oponent)
disertační práce v českém jazyce MGR. ING. MARIE OPATRNÁ OHLASY ITALSKÝCH CEST V DÍLECH "ČESKÝCH" UMĚLCŮ A JEJICH PŮSOBENÍ NA VÝVOJ RANĚ BAROKNÍ MALBY V OBDOBÍ LET 1611-1650 Školitel práce: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce zpracovává téma "české" malby první poloviny 17. století a v ní obsažených italských vlivů. Pro pochopení původu italských vlivů je sledován vývoj italské sakrální malby po celé 16. století, především je však věnována pozornost druhé polovině tohoto století a jejím rozmanitým malířským směrům. Téma je sledováno na vývoji názorů na toto umělecké období v odborné literatuře 20. století. Druhá část práce pojednává o vývoji názorů české odborné literatury, která se věnuje české malbě první poloviny 17. století. Tyto dvě kapitoly definují a vymezují rozličné přístupy a termíny vývojového období sakrální malby označovaného jako prebarokní, raně barokní apod. Řeší tedy otázku přechodu umění od pozdní renesance k baroku na poli náboženské malby. Existenci tohoto umírněného malířského proudu sakrálních námětů v českém prostředí a jeho ovlivnění italským prostředím pak dokládají příklady malířských děl a jejich rozbor. Závěr práce shrnuje nové poznatky a otevírá otázku nového nazírání a nového metodologického přístupu k "českému" malířství první poloviny 17. století.
|
|
|
Umělecká tvorba malíře Jana Jiřího Heringa
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent)
Umělecká tvorba malíře Jana Jiřího Heringa. Diplomová práce. Marie Opatrná. vedoucí práce: Doc. PhDr. Martin Zlatohlávek Ph.D. - Praha, 2011 - 245 s. Anotace Tato diplomová práce řeší otázku umělecké tvorby Jana Jiřího Heringa, který působil v českém uměleckém prostředí v 1. polovině 17. století. Zabývá se východisky, ze kterých tento umělec vycházel, i předlohami, podle kterých tvořil. Heringova tvorba je tak zde zasazena do širšího evropského kontextu umělecké produkce. Jeho způsob tvorby podle grafických předloh tak přinesl do českého prostředí italské i nizozemské umělecké barokní prvky. V práci je obsažen celý soubor maleb a kreseb připisovaných Janu Jiřímu Heringovi nebo jeho dílně. Porovnáním těchto děl se autorka snaží rozlišit autentická díla samotného mistra a jeho dílny.
|
|
|
Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Resumé Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze Marie Opatrná vedoucí práce: PhDr. Martin Zlatohlávek, PhD. Kaple v Arcibiskupském paláci, zbudovaná ke Cti Všemohoucího Boha, blahoslavené Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého a Všech svatých, je významnou památkou umělecké tvorby rudolfínské doby. Její význam tkví i v míře zachování původní výzdoby. Kaple byla založena arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé roku 1599. Hypotéza existence předchozí kaple byla vyvrácena. Celou malířskou výzdobu na klenbě kaple provedl malíř Daniel Alexius z Květné. Výjevy Navštívení Panny Marie, Křest Krista a Kázání Jana Křtitele provedl podle grafické předlohy Cornelia Galla, který své mědiryty vytvořil dle Jana van der Straet. Pro tanec Salome mu byla předlohou grafika od Pietera Jansze Saenredama, která byla zhotovena podle obrazu Karla van Mandery. Poslední výjev na klenbě lodi, Zázračné zachránění knížete Jaromíra, byl pravděpodobně vytvořen podle obrazu německého anonyma. Tento obraz je nyní v majetku Národní galerie. Předloha malby Nejsvětější Trojice v presbytáři není známa. Kaple je také zdobena bohatou štukovou výzdobou. Její datace byla dlouho diskutována. Přikláním se k názoru, že pochází z doby založení kaple, tedy z roku 1599. V lodi se nachází galerie církevních prelátů,...
|
|
|
Klinická pastorační péče jako součást celkové péče o pacienta
Opatrná, Marie ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent) ; Šipr, Květoslav (oponent)
V první části své práce jsem se musela dotknout mnoha oborů, abych přiňblížila problematiku nemocničního kaplanství - klinické pastorační péče. Současný evropský trend - transformovat medicínu do humánnější podoby můžeme vidět jak na projektu Pallium, a z ní vyplývajících etických i politických doporučení, tak např. na akreditačních požadavcích ESMO. Celoňsvětově lze tuto snahu zaznamenat v požadavcích a doporučeních WHO. V druhé části práce jsem rozvedla čtyři etická hlediska, která shodně potvrzují mou tezi: Klinická pastorační péče má být součástí celkové péče o pacienta. Otázka Co je člověk? zůstává pro nás trvale nezodpovězená. Můžeme pouze konstatovat, že člověk je více než jen "machine" nebo jen "biologická jedňnotka". Jsme sami sobě záhadou. Ale víme, že jako lidé žijeme ve vztazích a neseme za sebe navzájem odpovědnost. Neseme také odpovědnost za uskutečňnění dobra - v případě mé práce neseme odpovědnost za péči (resp. uskutečňoňvání péče) o existenciální, duchovní/spirituální a náboženské potřeby, protože tato péče přispívá ke kvalitě života pacientů a jejich blízkých
|
host ::
RSS.